Na obranu budou potřeba nejméně tři procenta HDP, soudí Řehka

40 minut
Náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka v pořadu Otázky Václava Moravce
Zdroj: ČT24

V české armádě dochází ke změně myšlenkového nastavení, tak jak se pro ni mění zadání, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. „Je potřeba primárně budovat kolektivní odstrašení, abychom se v budoucnu vyhnuli možnému střetu,“ řekl s tím, že výdaje na obranu a bezpečnost budou muset být nejméně tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Nyní jsou to dvě procenta.

„Rusko tady zůstane, nebude vůči nám bezpečnější, přátelštější a nebude předvídatelnější,“ řekl náčelník. Novým zadáním pro členy NATO je tedy podle něj vybudovat „účinné odstrašení, abychom se vyhnuli v Evropě průšvihu, nebo pokud by k němu mělo dojít, tak ať z něj vyjdeme dobře“.

Úkolem je tak chystat se na možný velký konflikt vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem, který může mít jaderné zbraně, tedy na potenciální konflikt s Ruskem. „Musíme se na to dlouhodobě připravovat, abychom se mu vyhnuli, abychom odstrašovali,“ vysvětlil Řehka. A to si podle něj vyžádá vynakládat na obranu a bezpečnost nejméně tři procenta hrubého domácího produktu oproti současným dvěma.

„Dnes musí mít armáda jak kvalitu, tak kvantitu. Musí mít funkční systém záloh, musí být schopna mobilizovat v případě větší krize. To jsou všechno věci, které se dvacet let neřešily,“ řekl s tím, že dříve bylo zadání, „nechystejte se na takový konflikt, protože není pravděpodobný, nehrozí, je to moc nákladné“.

Jaký mít model armády?

Podle Řehky je také seriózní zahájit debatu, jestli současný model malé profesionální armády a hrstky dobrovolných záloh na tento úkol stačí. K tomu chce co nejdříve zadat široce pojatou analýzu, která se bude věnovat například demografickému vývoji, trhu práce či vývoji nálad ve společnosti.

Osobně se domnívá, že současný model nebude dostatečný. Zmínil možnost využít jinou formu. „Může být povinná, může být dobrovolná, já nevím.“

Oproti současnému stavu by podle Řehky bylo potřeba do poloviny třicátých let zvýšit počet profesionálních vojáků o čtrnáct tisíc. Podle nynějších plánů budování české armády by v roce 2030 měla mít třicet tisíc vojáků z povolání. Nyní jich je v armádě přibližně 23 600 a za posledních pět let jich přibyla zhruba tisícovka. K tomu je k dispozici přes pět tisíc členů aktivních záloh, u nichž se do roku 2030 počítá s deseti tisíci. Počty obou skupin se však dlouhodobě nedaří zvyšovat podle plánů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lidé si připomínají památku Jana Palacha

Lidé si v pátek na několika místech v Česku připomínají památku Jana Palacha, který se před 57 lety polil hořlavinou a zapálil na pražském Václavském náměstí ve snaze vyburcovat společnost z letargie po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) si Palachův čin dopoledne připomněl s dalšími senátory u památníku v horní části Václavského náměstí. Stejně tak učinil předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD).
11:06Aktualizovánopřed 4 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 30 mminutami

ŽivěSněmovna řeší usnesení kvůli nejmenování Turka ministrem

Sněmovna by mohla vyzvat prezidenta, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Poslanci by měli projednávat i zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan. Opozice opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině.
04:21Aktualizovánopřed 39 mminutami

Hosté Událostí, komentářů rozebrali sněmovní důvěru Babišově vládě

Čtvrteční vyslovení důvěry vládě premiéra Andreje Babiše (ANO) a rekordně dlouhé jednání sněmovny o této věci rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zástupci opozice i vládní koalice. „Legitimita, kterou vláda získala, je třešnička na dortu,“ uvedl poslanec David Pražák (ANO). Podle Radka Kotena (SPD) se může vláda s důvěrou naplno pustit do naplňování předvolebního programu. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel uvedl, že se na její vládnutí netěší, zmínil mimo jiné obavy z nezodpovědného hospodaření. Barbora Pipášová (Piráti) a Jan Berki (STAN) komentovali i samotné jednání. Podle Pipášové rozprava nebyla dostatečná, Berki míní, že téměř žádná skutečná debata mezi opozičními poslanci a vládními zástupci neprobíhala. Pozván byl také zástupce Motoristů – ti do debaty ale nikoho nevyslali.
před 2 hhodinami

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Premiér ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Šéf ODS uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů, kterou vede premiér Andrej Babiš (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 4 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 5 hhodinami
Načítání...