Na obranu budou potřeba nejméně tři procenta HDP, soudí Řehka

Nahrávám video

V české armádě dochází ke změně myšlenkového nastavení, tak jak se pro ni mění zadání, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. „Je potřeba primárně budovat kolektivní odstrašení, abychom se v budoucnu vyhnuli možnému střetu,“ řekl s tím, že výdaje na obranu a bezpečnost budou muset být nejméně tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Nyní jsou to dvě procenta.

„Rusko tady zůstane, nebude vůči nám bezpečnější, přátelštější a nebude předvídatelnější,“ řekl náčelník. Novým zadáním pro členy NATO je tedy podle něj vybudovat „účinné odstrašení, abychom se vyhnuli v Evropě průšvihu, nebo pokud by k němu mělo dojít, tak ať z něj vyjdeme dobře“.

Úkolem je tak chystat se na možný velký konflikt vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem, který může mít jaderné zbraně, tedy na potenciální konflikt s Ruskem. „Musíme se na to dlouhodobě připravovat, abychom se mu vyhnuli, abychom odstrašovali,“ vysvětlil Řehka. A to si podle něj vyžádá vynakládat na obranu a bezpečnost nejméně tři procenta hrubého domácího produktu oproti současným dvěma.

„Dnes musí mít armáda jak kvalitu, tak kvantitu. Musí mít funkční systém záloh, musí být schopna mobilizovat v případě větší krize. To jsou všechno věci, které se dvacet let neřešily,“ řekl s tím, že dříve bylo zadání, „nechystejte se na takový konflikt, protože není pravděpodobný, nehrozí, je to moc nákladné“.

Jaký mít model armády?

Podle Řehky je také seriózní zahájit debatu, jestli současný model malé profesionální armády a hrstky dobrovolných záloh na tento úkol stačí. K tomu chce co nejdříve zadat široce pojatou analýzu, která se bude věnovat například demografickému vývoji, trhu práce či vývoji nálad ve společnosti.

Osobně se domnívá, že současný model nebude dostatečný. Zmínil možnost využít jinou formu. „Může být povinná, může být dobrovolná, já nevím.“

Oproti současnému stavu by podle Řehky bylo potřeba do poloviny třicátých let zvýšit počet profesionálních vojáků o čtrnáct tisíc. Podle nynějších plánů budování české armády by v roce 2030 měla mít třicet tisíc vojáků z povolání. Nyní jich je v armádě přibližně 23 600 a za posledních pět let jich přibyla zhruba tisícovka. K tomu je k dispozici přes pět tisíc členů aktivních záloh, u nichž se do roku 2030 počítá s deseti tisíci. Počty obou skupin se však dlouhodobě nedaří zvyšovat podle plánů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Poslanci podpořili obalovou novelu

Autorizované obalové společnosti možná přibude povinnost vytvářet dostatečně hustou síť míst zpětného odběru obalových odpadů s cílem zlepšit jejich dostupnost pro obyvatele. Předpokládá to novela, kterou v úvodním kole podpořila sněmovna. Předtím, při písemných interpelacích, se pirátští poslanci opět pustili do ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) kvůli užívání obecního bytu a údajně nelegálním stavbám na jejím pozemku, ministryně na jejich vystoupení nereagovala. Po přestávce poslanci pokračovali v ústních interpelacích na premiéra a následně i členy vlády.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bezpečnostní situace je mnohem horší než před čtyřmi lety, říká nový šéf armády Hlaváč

„Bezpečnostní situace pro Českou republiku v rámci Evropy je rozhodně jiná, než byla před čtyřmi roky. Je mnohem horší,“ uvedl nový náčelník generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč ve spojitosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Tématy v pořadu Interview ČT24 byl také postoj ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD), který byl jediným ministrem, který pro zvolení Hlaváče nehlasoval. Hlaváč dále například zmínil důvody, proč by se měl generální štáb od ministerstva obrany oddělit. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 9 hhodinami

VideoŘidiči narážejí do vybavení silničářů, ti se snaží chránit

Opravy za osm miliard začnou během léta na dálnicích a silnicích první třídy, což bude znamenat různá omezení na hlavních tazích po celém Česku. Právě na takových místech řidiči kvůli nepozornosti často havarují. Od začátku roku jich už pětatřicet narazilo do techniky silničářů. „Za nás úplně nejdůležitější je pozornost,“ říká mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. Silničáři se snaží před nehodami chránit například tím, že je kryje velký, těžký nákladní vůz. Přesto ani důkladná opatření někdy úrazům nezabrání.
před 10 hhodinami

Klempíř zrušil výběrové řízení na ředitele Národní galerie

Ministerstvo kultury zrušilo výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha, oznámil šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy). Výběrové řízení se podle něj bude opakovat. Chce najít osobnost, která bude mít silnou mezinárodní vizi, uvedl.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

UEFA vyřadila fotbalisty Karviné ze svých soutěží

Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) vyřadila Karvinou kvůli účasti v domácí korupční aféře ze svých soutěží a upravila nasazení českých klubů. Nově se do pohárů dostal Jablonec, který si místo Hradce Králové zahraje 2. předkolo Konferenční ligy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vykládá si ústavu, jak chce, osočil Babiš prezidenta. Předložte důkazy, reagoval Pavel

Hlavní problém prezidenta Petra Pavla je, že si vykládá ústavu, jak chce, prohlásil v rozhovoru s Deníkem.cz premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel si podle něj vymyslel neústavní podmínku, když po Babišovi žádal před jmenováním premiérem oznámení, jak vyřeší svůj střet zájmů. Babiš mu vyčítá i odmítnutí jmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem a postup kolem summitu Severoatlantické aliance (NATO). Prezident v reakci uvedl, že Babiš má svá tvrzení podložit důkazy, nebo vzít slova zpět.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Bezpečnostní rada státu jednala za účasti Pavla o armádní koncepci

Bezpečnostní rada státu za účasti prezidenta Petra Pavla projednávala koncepční a strategické otázky krizového řízení, odolnosti České republiky, připravenosti na mimořádné situace, akceschopnosti bezpečnostních složek i otázky kybernetické bezpečnosti. Informoval o tom Hrad. Tématem naopak nebyl summit Severoatlantické aliance (NATO), který se příští týden koná v Ankaře. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se jednání dotklo i otázky omezování pohybu ruských diplomatů v Česku, rada ale žádné doporučení nepřijala.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled