Ukrajina má být zapojena do rozhovorů o ukončení ruské války, řekl Macron

Některé evropské země jsou připraveny po případném podpisu mírové smlouvy s Ruskem vyslat na Ukrajinu mírové síly jako bezpečnostní záruku, řekl v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron v Bílém domě, kde se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten řekl, že Moskva by takový model akceptovala, Rusko to ale dříve odmítlo. Macron zopakoval, že cílem Francie je vybudovat na Ukrajině stabilní a dlouhodobý mír. Ukrajina musí být zapojena do rozhovorů o konci ruské války, dodal Macron.

Evropa je připravena posílit svou obranu, řekl také Macron v Oválné pracovně Bílého domu, kde se setkání obou státníků uskutečnilo přesně tři roky po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Francouzský prezident rovněž dodal, že doufá v „silné“ americké zapojení, které by mír zaručilo. Macron rovněž uvedl, že Paříž je připravena poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky.

Trump při setkání s Macronem tvrdil, že ruská válka na Ukrajině může skončit během týdnů a že ruský vůdce Vladimir Putin by akceptoval evropské mírové síly na Ukrajině. Rusko ale dříve rozmístění evropských vojáků na Ukrajině odmítlo.

Kyjev „musí být zapojen“ do rozhovorů o ukončení ruské války, zdůraznil Macron. Počáteční rozhovory mezi Rusy a Američany z minulého týdne, do nichž nebyla zapojena Ukrajina ani Evropané, vyvolaly u části politiků vážné obavy.

CNN: Macron se pokusil Trumpa opravit

Francouzský prezident se stal prvním evropským lídrem, který navštívil Trumpa po jeho opětovném nástupu do úřadu před měsícem. Macron byl v Bílém domě na schůzce, která trvala hodinu a 45 minut. V jejím rámci se oba státníci zúčastnili i videokonference s reprezentanty ostatních zemí skupiny G7 o ruské agresi proti Ukrajině.

Když Macron opouštěl Bílý dům a vracel se do rezidence pro hosty Blair House, prohlásil, že přivítání ze strany Trumpa bylo „velmi dobré a velmi přátelské“.

Nicméně stanice CNN upozornila, že francouzský prezident se během společného vystoupení v Oválné pracovně pokusil opravit svůj americký protějšek ohledně povahy evropské podpory Ukrajině a přerušil Trumpa, který se chystal předložit argumenty pro novou dohodu, která by zajistila příjmy z ukrajinských nerostných surovin jako zpětnou platbu za americkou pomoc.

Nahrávám video

„Dohoda USA s Ukrajinou o nerostech je velmi blízko,“ podotkl Trump s tím, že by se tento nebo příští týden mohl setkat s prezidentem Volodymyrem Zelenským k jejímu podpisu. „Abyste rozuměli, Evropa půjčuje Ukrajině peníze. Dostávají své peníze zpět,“ začal Trump. Macron ho v tom okamžiku chytil za ruku a řekl: „Ne, ve skutečnosti, abych byl upřímný, jsme ty peníze zaplatili. Zaplatili jsme 60 procent celkové částky. Bylo to podobně jako v případě USA: půjčky, záruky a granty,“ konstatoval francouzský prezident.

„Máme v Evropě zmrazená ruská aktiva ve výši 230 miliard dolarů (asi 5,5 bilionu korun). Ale to není záruka půjčky, protože to není naše vlastnictví. Jen jsou zmrazena,“ poznamenal Macron. Trump pokrčil rameny a odvětil: „Pokud tomu věříte, je to pro mě ok. Oni dostanou své peníze zpět, a my ne. Ale teď už ano.“

Trumpovy poslední výroky a kroky

Trump se sešel s Macronem v době hluboké nejistoty ohledně budoucnosti transatlantických vztahů. Ve stejný den se vedoucí představitelé řady evropských i dalších států setkali v Kyjevě na zasedání, které v den třetího výročí napadení své země uspořádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Macron nedávno v Paříži uspořádal dvě jednání evropských zemí a dalších spojenců, která reagovala na kroky nové americké administrativy. Několikrát také telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

O Putinovi se Trump opakovaně vyjadřoval pozitivně, zatímco Zelenského označil za diktátora, protože se na Ukrajině loni nekonaly nové prezidentské volby. Ukrajinské zákony ale uspořádání voleb za válečného stavu neumožňují.

Trump navíc prohlásil, že Ukrajina začala válku, kterou ve skutečnosti zahájila před jedenácti lety Moskva a kterou Kreml před třemi lety ještě vyeskaloval plnohodnotnou pozemní invazí. Rusko Trumpa za jeho slova pochválilo.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
00:10Aktualizovánopřed 40 mminutami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 50 mminutami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 1 hhodinou

Britský ministr obrany John Healey po sporu s premiérem rezignoval

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil rezignaci na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
13:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
11:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 6 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 7 hhodinami

Státy EU a europoslanci se shodli na úpravě emisních povolenek ETS 2

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na čtvrtek shodli na podobě úpravy systému emisních povolenek ETS 2, jejímž cílem je předejít výrazným výkyvům cen povolenek. Informovala o tom Rada EU zastupující unijní země. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.
05:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...