Ukrajina má být zapojena do rozhovorů o ukončení ruské války, řekl Macron

Některé evropské země jsou připraveny po případném podpisu mírové smlouvy s Ruskem vyslat na Ukrajinu mírové síly jako bezpečnostní záruku, řekl v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron v Bílém domě, kde se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten řekl, že Moskva by takový model akceptovala, Rusko to ale dříve odmítlo. Macron zopakoval, že cílem Francie je vybudovat na Ukrajině stabilní a dlouhodobý mír. Ukrajina musí být zapojena do rozhovorů o konci ruské války, dodal Macron.

Evropa je připravena posílit svou obranu, řekl také Macron v Oválné pracovně Bílého domu, kde se setkání obou státníků uskutečnilo přesně tři roky po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Francouzský prezident rovněž dodal, že doufá v „silné“ americké zapojení, které by mír zaručilo. Macron rovněž uvedl, že Paříž je připravena poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky.

Trump při setkání s Macronem tvrdil, že ruská válka na Ukrajině může skončit během týdnů a že ruský vůdce Vladimir Putin by akceptoval evropské mírové síly na Ukrajině. Rusko ale dříve rozmístění evropských vojáků na Ukrajině odmítlo.

Kyjev „musí být zapojen“ do rozhovorů o ukončení ruské války, zdůraznil Macron. Počáteční rozhovory mezi Rusy a Američany z minulého týdne, do nichž nebyla zapojena Ukrajina ani Evropané, vyvolaly u části politiků vážné obavy.

CNN: Macron se pokusil Trumpa opravit

Francouzský prezident se stal prvním evropským lídrem, který navštívil Trumpa po jeho opětovném nástupu do úřadu před měsícem. Macron byl v Bílém domě na schůzce, která trvala hodinu a 45 minut. V jejím rámci se oba státníci zúčastnili i videokonference s reprezentanty ostatních zemí skupiny G7 o ruské agresi proti Ukrajině.

Když Macron opouštěl Bílý dům a vracel se do rezidence pro hosty Blair House, prohlásil, že přivítání ze strany Trumpa bylo „velmi dobré a velmi přátelské“.

Nicméně stanice CNN upozornila, že francouzský prezident se během společného vystoupení v Oválné pracovně pokusil opravit svůj americký protějšek ohledně povahy evropské podpory Ukrajině a přerušil Trumpa, který se chystal předložit argumenty pro novou dohodu, která by zajistila příjmy z ukrajinských nerostných surovin jako zpětnou platbu za americkou pomoc.

Nahrávám video

„Dohoda USA s Ukrajinou o nerostech je velmi blízko,“ podotkl Trump s tím, že by se tento nebo příští týden mohl setkat s prezidentem Volodymyrem Zelenským k jejímu podpisu. „Abyste rozuměli, Evropa půjčuje Ukrajině peníze. Dostávají své peníze zpět,“ začal Trump. Macron ho v tom okamžiku chytil za ruku a řekl: „Ne, ve skutečnosti, abych byl upřímný, jsme ty peníze zaplatili. Zaplatili jsme 60 procent celkové částky. Bylo to podobně jako v případě USA: půjčky, záruky a granty,“ konstatoval francouzský prezident.

„Máme v Evropě zmrazená ruská aktiva ve výši 230 miliard dolarů (asi 5,5 bilionu korun). Ale to není záruka půjčky, protože to není naše vlastnictví. Jen jsou zmrazena,“ poznamenal Macron. Trump pokrčil rameny a odvětil: „Pokud tomu věříte, je to pro mě ok. Oni dostanou své peníze zpět, a my ne. Ale teď už ano.“

Trumpovy poslední výroky a kroky

Trump se sešel s Macronem v době hluboké nejistoty ohledně budoucnosti transatlantických vztahů. Ve stejný den se vedoucí představitelé řady evropských i dalších států setkali v Kyjevě na zasedání, které v den třetího výročí napadení své země uspořádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Macron nedávno v Paříži uspořádal dvě jednání evropských zemí a dalších spojenců, která reagovala na kroky nové americké administrativy. Několikrát také telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

O Putinovi se Trump opakovaně vyjadřoval pozitivně, zatímco Zelenského označil za diktátora, protože se na Ukrajině loni nekonaly nové prezidentské volby. Ukrajinské zákony ale uspořádání voleb za válečného stavu neumožňují.

Trump navíc prohlásil, že Ukrajina začala válku, kterou ve skutečnosti zahájila před jedenácti lety Moskva a kterou Kreml před třemi lety ještě vyeskaloval plnohodnotnou pozemní invazí. Rusko Trumpa za jeho slova pochválilo.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 5 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 5 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled