Německý ministr obrany Boris Pistorius chce úpravou stávajícího modelu dobrovolné vojenské služby výrazně posílit početní stav německé armády. Navrhuje, aby všichni muži po dosažení věku 18 let povinně vyplňovali dotazník o zájmu sloužit v ozbrojených složkách, část z nich by pak armáda pozvala k odvodnímu řízení. Pistorius si od toho slibuje, že k současným asi deseti tisícům dobrovolníků ročně by armáda získala dalších pět tisíc lidí. Pro ženy bude dotazování dobrovolné, případné změny v budoucnosti ale ministr nevyloučil.
Pistorius už loni v létě hovořil o tom, že bundeswehr, jak se německá armáda nazývá, má potíže s náborem nových příslušníků. Pro armádu je to palčivý problém vzhledem k současné bezpečnostní situaci v Evropě, kdy evropští představitelé včetně Němců nevylučují možnost, že by Rusko mohlo zaútočit. Německo po ruské invazi na Ukrajinu spustilo rozsáhlou modernizaci armády, problémem však zůstává personál.
Německá armáda má nyní asi 181 tisíc vojáků, cílem je však zvýšit stav nejméně o dvacet tisíc lidí. Potřeba je také vytvořit rezervu, kterou Pistorius ve středu vyčíslil na dalších dvě stě tisíc lidí. V Německu, které má zhruba 84 milionů obyvatel, se ročně dobrovolně k vojenské službě hlásí deset tisíc lidí, což je podle ministerstva příliš málo. V dlouhodobém horizontu se hovoří o potřebě dokonce 460 tisíc mužů a žen ve zbrani, a to v aktivní službě a rezervě.
Pistorius chce posílit zájem o dobrovolnou službu tím, že muži po dosažení plnoletosti elektronicky vyplní dotazník o svém vzdělání, fyzickém stavu a zájmu sloužit v armádě. „Muži ho musí vyplnit povinně, vyplnit ho dobrovolně ale mohou i ženy,“ řekl Pistorius. Poznamenal, že dotazník by se každý rok týkal 400 tisíc lidí.
Ministr předpokládá, že na základě motivace a schopností si armáda po dotazníkovém řízení pozve ročně k odvodům asi čtyřicet tisíc lidí. V jejich řadách by v prvních letech mohla ročně získávat asi pět tisíc lidí, kteří by se připojili ke zmíněným deseti tisícům žádajícím o službu v armádě každý rok dobrovolně.
Nechceme vracet povinné odvody, říká Pistorius
„Nechceme se vrátit ke starému modelu povinných odvodů, které by se týkaly stovky tisíc lidí ročně,“ řekl Pistorius. Zachovat tak chce stávající model dobrovolné služby, která trvá minimálně sedm měsíců, prodloužena však může být až na 23 měsíců. Na dobrovolnický systém Německo přešlo v roce 2011, kdy byl pozastaven výkon povinné vojenské služby.
V délce vojenské služby Pistorius změny neplánuje, chce ale získat více lidí, kteří absolvují alespoň roční a nejlépe plný třiadvacetiměsíční výcvik. „Pro obě strany by to byla vítězná situace. Chceme ty nejlepší a nejmotivovanější lidi, kterým za to nabídneme výhody,“ řekl. „V armádě lidé získají kvalifikaci, řidičská oprávnění i jazykovou výbavu. Toto vše si pak odnášejí i do civilního života,“ uvedl.
O tom, zda budou muži skutečně povinně vyplňovat vojenské dotazníky, rozhodnou poslanci Spolkového sněmu, ve kterém má vláda kancléře Olafa Scholze většinu. Podle Pistoriuse by se parlament mohl změnám věnovat ještě před létem 2025, tedy před spolkovými volbami. Ty Němce čekají příští rok na podzim.
Vyloučena není ani budoucí změna zákonů tak, aby se navrhovaná povinnost vyplňování dotazníků týkala i žen. To, že žen v Německu se přinejmenším prozatím nebude záležitost týkat, je podle Pistoriuse dáno časovými důvody. „Nemáme čas, začít musíme už nyní,“ dodal ministr o možné změně zákonů, které by si zahrnutí žen do této povinnosti vyžádalo.
Malá revoluce, míní Schuster
Podle vedoucího oddělení zahraničního zpravodajství serveru Lidovky.cz Roberta Schustera se chystá v německé armádě „malá revoluce“. Připomněl, že před třinácti lety byla základní branná povinnost v Německu zrušena. „V souvislosti s bezpečnostními riziky a zejména s válkou na Ukrajině začali i v Německu mnozí politici včetně ministra obrany Borise Pistoria trochu přemýšlet jinak,“ poznamenal.
„Ne všichni, kteří by dotazník vyplnili, by zároveň byli odvedeni,“ vysvětlil. Německo na takový krok nemá prý v současnosti ani vybudovanou infrastrukturu. Na základě dotazníků by pak odvodové komise vybraly užší okruh potenciálních adeptů do armády. Podobný systém existuje ve Švédsku, doplnil Schuster, tam se ale týká i žen.
„V první řadě jde o to, do jaké míry má být vyplnění dotazníku povinné nebo ne,“ dodal Schuster s tím, že odpor v Pistoriově vlastní straně SPD k tomuto kroku je značný. Politici musí lidem vysvětlovat, proč je posilování armády nutné, uzavřel Schuster.
Systém pomůže vytvoření záloh, myslí si Mičánek
Brigádní generál v záloze a ředitel Centra bezpečnostních studií Vysoké školy CEVRO František Mičánek si myslí, že dobrovolní vojáci mohou být přínosem, řekl v Horizontu ČT24. „Je spousta služeb a odborností, které se v klasické armádě dají obsadit těmito dobrovolníky na kratší dobu,“ řekl. Největší výhodou je vytvoření záloh se základním výcvikem, ze kterých je možné v případě válečného konfliktu doplňovat armádu. Armády ale obecně zavádějí mnoho sofistikovaných a moderních systémů, které jsou těžké na obsluhu a vyžadují vycvičené profesionály, dodal.
Dobrovolní vojáci by mohli sloužit jako operátoři jednoduchých systémů, například tankových střel, v logistice nebo jako zdravotníci. „Výhoda těchto lidí (...) je, že si tuto odbornost třeba už s sebou přinesou,“ dodal.
Podle Mičánka je návrat k plnohodnotné povinné vojenské službě v mnoha zemích včetně Česka nerealizovatelný. „Když jsme k 1. lednu 2005 přešli na profesionální armádu, opustili jsme spoustu posádek, zlikvidovalo se časem spoustu materiálu a zásob,“ vysvětlil, zmínil také nepopularitu obnovy vojny. Německý model proto považuje za dobrou alternativu.
