Posílíme Bundeswehr tak, aby odrazil jakýkoliv útok na Německo i na spojence, oznámil Scholz

Německo v těžkých dobách ruské invaze na Ukrajinu přebírá odpovědnost nejen za sebe, proto posílí německou armádu tak, aby odrazila jakýkoli útok nejen na Německo, ale i na spojence. V parlamentu to v prohlášení k nadcházejícím summitům Evropské unie, NATO a skupiny velkých ekonomik G7 prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Ukrajinu ujistil, že nadále může z Německa počítat s humanitární, politickou, finanční i vojenskou pomocí.

„Od summitu Severoatlantické aliance očekávám signál jednoty a rozhodnosti,“ řekl Scholz. K chystanému rozšíření aliance o Finsko a Švédsko řekl, že obě země budou výrazným posílením pro obranu Evropy a zemí NATO.

Podle Scholze si Berlín dobře uvědomuje, jak vážná je v Evropě bezpečnostní situace kvůli ruské agresi. „V těchto těžkých dobách proto Německo převezme odpovědnost nejen za sebe, ale i za spojence,“ řekl. „Naši armádu posílíme tak, aby dokázala odrazit útok na nás i na spojence,“ uvedl. „Opět proto zopakuji své prohlášení, že budeme bránit každý metr čtvereční aliančního území. Spojenci na východě se na Německo mohou spolehnout,“ dodal.

Stejně tak se Ukrajina podle kancléře může spolehnout na německou pomoc včetně dalších dodávek zbraní. Uvedl, že na něj hluboce zapůsobila nedávná návštěva Kyjeva a okolí, kde viděl čerstvé hroby a trosky. Svou cestu, na kterou se vydal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a italským premiérem Mariem Draghim, ke kterým se v Kyjevě připojil rumunský prezident Klaus Iohannis, tak označil za vzkaz Ukrajině, že Evropa stojí po jejím boku.

„Je naší povinností Ukrajině pomáhat, dokud to bude nutné,“ řekl kancléř. Poslancům zdůraznil, že na summitu Evropské unie bude rozhodně podporovat udělení statutu kandidáta na unijní členství Ukrajině a také Moldavsku.

„Německo po dlouhá desetiletí diskutovalo a pochybovalo o tom, zda má vůbec vzhledem ke své historii nárok na to provádět mocenskou politiku, jestli se může prosazovat na zahraničním poli mocenskými prostředky, včetně zbraní. Dle Scholze tato etapa končí, Německo se musí stát mocností, která dokáže například zastrašovat agresory, včetně Ruska. To je ale těžký oříšek pro Olafa Scholze, je to něco, co si musí protlačit navzdory opozici, a s tímto názorem má problém i ve své vlastní straně,“ komentoval Scholzův projev zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš.

Bude potřeba plán obnovy

Bez pomoci se Ukrajina podle Scholze neobejde ani po válce. Trosky, které během návštěvy Ukrajiny viděl, kancléřovi připomněly zničené Německo po druhé světové válce. „Tak jako tehdy zničená Evropa bude potřebovat i Ukrajina Marshallův plán na svou obnovu,“ uvedl.

Scholz poslancům řekl, že Ukrajinci sami dobře vědí, že na cestě do Evropské unie je čeká řada náročných úkolů. Jako příklad zmínil vykořenění korupce. „Také Evropská unie musí provést reformy svých postupů. Podporuji více hlasování s kvalifikovanou většinou,“ řekl kancléř o hlasovacím postupu místo jednomyslného rozhodování.

Podle Scholze je potřeba učinit pokrok i se začleněním balkánských zemí do EU. Zdůraznil, že EU musí zahájit přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií, které jsou již kandidátskými zeměmi. V případě Severní Makedonie brzdí pokrok spor s Bulharskem, naopak s Řeckem již Skopje vzájemné rozpory vyřešilo.

V projevu se kancléř věnoval i tématu energetické bezpečnosti. „Zbavíme se energetické závislosti na Rusku a zároveň dostojíme závazkům na ochranu klimatu,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Memorandum s Íránem se z velké části podařilo dojednat, tvrdí Trump

Memorandum o porozumění týkající se mírové dohody s Íránem se z velké části podařilo dojednat, uvedl v sobotu pozdě večer na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Nyní se podle něj vyjednává o detailech, které mají být brzy oznámeny. Hormuzský průliv bude otevřen, slíbil. Íránská agentura Fars však Trumpovo prohlášení o téměř dokončené dohodě zahrnující znovuotevření průlivu označila za „neúplné a neodpovídající realitě“. Podle ní má průliv zůstat pod správou Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 49 mminutami

Kyjev se stal terčem vzdušného útoku, podle starosty zemřel nejméně jeden člověk

Ukrajinské hlavní město Kyjev se v noci na neděli stalo terčem rozsáhlého vzdušného útoku ze strany Ruska. Informovaly o tom ukrajinské úřady. Ruská armáda podle agentury AFP k útoku použila balistické rakety i drony. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko na síti Telegram uvedl, že údery zabily nejméně jednoho člověka a způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 4 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 10 hhodinami

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu. Zasáhl i dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s teroristickým hnutím Hizballáh. V sobotu Izrael bombardoval obytnou budovu v jiholibanonském okrese Nabatíja a zabil sedmiletého chlapce a několik členů rodiny zranil, uvedl deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Ve stejnojmenném městě zasáhl vojenskou základnu a zranil libanonského vojáka, sdělila libanonská armáda.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Ben Gvir po aféře s ponižováním aktivistů nesmí do Francie

Francie zakázala na své území vstup izraelskému ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi kvůli videu, kde se vysmívá zadrženým aktivistům z humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Počínání izraelských sil i chování samotného Ben Gvira označilo několik evropských zemí za nepřijatelné, ohavné či nelidské. Rostoucí počet členských států EU požaduje sankce.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Při explozi v čínském dole zemřelo přes osmdesát lidí

Přes osmdesát lidí přišlo o život při pátečním výbuchu plynu v uhelném dole na severovýchodě Číny, informovaly v sobotu tiskové agentury. Dvě osoby se stále pohřešují. Jde o nejhorší důlní neštěstí v Číně za sedmnáct let, napsala agentura AFP, podle které Peking přislíbil přísně potrestat viníky.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...