Posílíme Bundeswehr tak, aby odrazil jakýkoliv útok na Německo i na spojence, oznámil Scholz

Německo v těžkých dobách ruské invaze na Ukrajinu přebírá odpovědnost nejen za sebe, proto posílí německou armádu tak, aby odrazila jakýkoli útok nejen na Německo, ale i na spojence. V parlamentu to v prohlášení k nadcházejícím summitům Evropské unie, NATO a skupiny velkých ekonomik G7 prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Ukrajinu ujistil, že nadále může z Německa počítat s humanitární, politickou, finanční i vojenskou pomocí.

„Od summitu Severoatlantické aliance očekávám signál jednoty a rozhodnosti,“ řekl Scholz. K chystanému rozšíření aliance o Finsko a Švédsko řekl, že obě země budou výrazným posílením pro obranu Evropy a zemí NATO.

Podle Scholze si Berlín dobře uvědomuje, jak vážná je v Evropě bezpečnostní situace kvůli ruské agresi. „V těchto těžkých dobách proto Německo převezme odpovědnost nejen za sebe, ale i za spojence,“ řekl. „Naši armádu posílíme tak, aby dokázala odrazit útok na nás i na spojence,“ uvedl. „Opět proto zopakuji své prohlášení, že budeme bránit každý metr čtvereční aliančního území. Spojenci na východě se na Německo mohou spolehnout,“ dodal.

Stejně tak se Ukrajina podle kancléře může spolehnout na německou pomoc včetně dalších dodávek zbraní. Uvedl, že na něj hluboce zapůsobila nedávná návštěva Kyjeva a okolí, kde viděl čerstvé hroby a trosky. Svou cestu, na kterou se vydal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a italským premiérem Mariem Draghim, ke kterým se v Kyjevě připojil rumunský prezident Klaus Iohannis, tak označil za vzkaz Ukrajině, že Evropa stojí po jejím boku.

„Je naší povinností Ukrajině pomáhat, dokud to bude nutné,“ řekl kancléř. Poslancům zdůraznil, že na summitu Evropské unie bude rozhodně podporovat udělení statutu kandidáta na unijní členství Ukrajině a také Moldavsku.

„Německo po dlouhá desetiletí diskutovalo a pochybovalo o tom, zda má vůbec vzhledem ke své historii nárok na to provádět mocenskou politiku, jestli se může prosazovat na zahraničním poli mocenskými prostředky, včetně zbraní. Dle Scholze tato etapa končí, Německo se musí stát mocností, která dokáže například zastrašovat agresory, včetně Ruska. To je ale těžký oříšek pro Olafa Scholze, je to něco, co si musí protlačit navzdory opozici, a s tímto názorem má problém i ve své vlastní straně,“ komentoval Scholzův projev zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš.

Bude potřeba plán obnovy

Bez pomoci se Ukrajina podle Scholze neobejde ani po válce. Trosky, které během návštěvy Ukrajiny viděl, kancléřovi připomněly zničené Německo po druhé světové válce. „Tak jako tehdy zničená Evropa bude potřebovat i Ukrajina Marshallův plán na svou obnovu,“ uvedl.

Scholz poslancům řekl, že Ukrajinci sami dobře vědí, že na cestě do Evropské unie je čeká řada náročných úkolů. Jako příklad zmínil vykořenění korupce. „Také Evropská unie musí provést reformy svých postupů. Podporuji více hlasování s kvalifikovanou většinou,“ řekl kancléř o hlasovacím postupu místo jednomyslného rozhodování.

Podle Scholze je potřeba učinit pokrok i se začleněním balkánských zemí do EU. Zdůraznil, že EU musí zahájit přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií, které jsou již kandidátskými zeměmi. V případě Severní Makedonie brzdí pokrok spor s Bulharskem, naopak s Řeckem již Skopje vzájemné rozpory vyřešilo.

V projevu se kancléř věnoval i tématu energetické bezpečnosti. „Zbavíme se energetické závislosti na Rusku a zároveň dostojíme závazkům na ochranu klimatu,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 28 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...