Posílíme Bundeswehr tak, aby odrazil jakýkoliv útok na Německo i na spojence, oznámil Scholz

Německo v těžkých dobách ruské invaze na Ukrajinu přebírá odpovědnost nejen za sebe, proto posílí německou armádu tak, aby odrazila jakýkoli útok nejen na Německo, ale i na spojence. V parlamentu to v prohlášení k nadcházejícím summitům Evropské unie, NATO a skupiny velkých ekonomik G7 prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Ukrajinu ujistil, že nadále může z Německa počítat s humanitární, politickou, finanční i vojenskou pomocí.

„Od summitu Severoatlantické aliance očekávám signál jednoty a rozhodnosti,“ řekl Scholz. K chystanému rozšíření aliance o Finsko a Švédsko řekl, že obě země budou výrazným posílením pro obranu Evropy a zemí NATO.

Podle Scholze si Berlín dobře uvědomuje, jak vážná je v Evropě bezpečnostní situace kvůli ruské agresi. „V těchto těžkých dobách proto Německo převezme odpovědnost nejen za sebe, ale i za spojence,“ řekl. „Naši armádu posílíme tak, aby dokázala odrazit útok na nás i na spojence,“ uvedl. „Opět proto zopakuji své prohlášení, že budeme bránit každý metr čtvereční aliančního území. Spojenci na východě se na Německo mohou spolehnout,“ dodal.

Stejně tak se Ukrajina podle kancléře může spolehnout na německou pomoc včetně dalších dodávek zbraní. Uvedl, že na něj hluboce zapůsobila nedávná návštěva Kyjeva a okolí, kde viděl čerstvé hroby a trosky. Svou cestu, na kterou se vydal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a italským premiérem Mariem Draghim, ke kterým se v Kyjevě připojil rumunský prezident Klaus Iohannis, tak označil za vzkaz Ukrajině, že Evropa stojí po jejím boku.

„Je naší povinností Ukrajině pomáhat, dokud to bude nutné,“ řekl kancléř. Poslancům zdůraznil, že na summitu Evropské unie bude rozhodně podporovat udělení statutu kandidáta na unijní členství Ukrajině a také Moldavsku.

„Německo po dlouhá desetiletí diskutovalo a pochybovalo o tom, zda má vůbec vzhledem ke své historii nárok na to provádět mocenskou politiku, jestli se může prosazovat na zahraničním poli mocenskými prostředky, včetně zbraní. Dle Scholze tato etapa končí, Německo se musí stát mocností, která dokáže například zastrašovat agresory, včetně Ruska. To je ale těžký oříšek pro Olafa Scholze, je to něco, co si musí protlačit navzdory opozici, a s tímto názorem má problém i ve své vlastní straně,“ komentoval Scholzův projev zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš.

Bude potřeba plán obnovy

Bez pomoci se Ukrajina podle Scholze neobejde ani po válce. Trosky, které během návštěvy Ukrajiny viděl, kancléřovi připomněly zničené Německo po druhé světové válce. „Tak jako tehdy zničená Evropa bude potřebovat i Ukrajina Marshallův plán na svou obnovu,“ uvedl.

Scholz poslancům řekl, že Ukrajinci sami dobře vědí, že na cestě do Evropské unie je čeká řada náročných úkolů. Jako příklad zmínil vykořenění korupce. „Také Evropská unie musí provést reformy svých postupů. Podporuji více hlasování s kvalifikovanou většinou,“ řekl kancléř o hlasovacím postupu místo jednomyslného rozhodování.

Podle Scholze je potřeba učinit pokrok i se začleněním balkánských zemí do EU. Zdůraznil, že EU musí zahájit přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií, které jsou již kandidátskými zeměmi. V případě Severní Makedonie brzdí pokrok spor s Bulharskem, naopak s Řeckem již Skopje vzájemné rozpory vyřešilo.

V projevu se kancléř věnoval i tématu energetické bezpečnosti. „Zbavíme se energetické závislosti na Rusku a zároveň dostojíme závazkům na ochranu klimatu,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami
Načítání...