Posílíme Bundeswehr tak, aby odrazil jakýkoliv útok na Německo i na spojence, oznámil Scholz

Německo v těžkých dobách ruské invaze na Ukrajinu přebírá odpovědnost nejen za sebe, proto posílí německou armádu tak, aby odrazila jakýkoli útok nejen na Německo, ale i na spojence. V parlamentu to v prohlášení k nadcházejícím summitům Evropské unie, NATO a skupiny velkých ekonomik G7 prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Ukrajinu ujistil, že nadále může z Německa počítat s humanitární, politickou, finanční i vojenskou pomocí.

„Od summitu Severoatlantické aliance očekávám signál jednoty a rozhodnosti,“ řekl Scholz. K chystanému rozšíření aliance o Finsko a Švédsko řekl, že obě země budou výrazným posílením pro obranu Evropy a zemí NATO.

Podle Scholze si Berlín dobře uvědomuje, jak vážná je v Evropě bezpečnostní situace kvůli ruské agresi. „V těchto těžkých dobách proto Německo převezme odpovědnost nejen za sebe, ale i za spojence,“ řekl. „Naši armádu posílíme tak, aby dokázala odrazit útok na nás i na spojence,“ uvedl. „Opět proto zopakuji své prohlášení, že budeme bránit každý metr čtvereční aliančního území. Spojenci na východě se na Německo mohou spolehnout,“ dodal.

Stejně tak se Ukrajina podle kancléře může spolehnout na německou pomoc včetně dalších dodávek zbraní. Uvedl, že na něj hluboce zapůsobila nedávná návštěva Kyjeva a okolí, kde viděl čerstvé hroby a trosky. Svou cestu, na kterou se vydal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a italským premiérem Mariem Draghim, ke kterým se v Kyjevě připojil rumunský prezident Klaus Iohannis, tak označil za vzkaz Ukrajině, že Evropa stojí po jejím boku.

„Je naší povinností Ukrajině pomáhat, dokud to bude nutné,“ řekl kancléř. Poslancům zdůraznil, že na summitu Evropské unie bude rozhodně podporovat udělení statutu kandidáta na unijní členství Ukrajině a také Moldavsku.

„Německo po dlouhá desetiletí diskutovalo a pochybovalo o tom, zda má vůbec vzhledem ke své historii nárok na to provádět mocenskou politiku, jestli se může prosazovat na zahraničním poli mocenskými prostředky, včetně zbraní. Dle Scholze tato etapa končí, Německo se musí stát mocností, která dokáže například zastrašovat agresory, včetně Ruska. To je ale těžký oříšek pro Olafa Scholze, je to něco, co si musí protlačit navzdory opozici, a s tímto názorem má problém i ve své vlastní straně,“ komentoval Scholzův projev zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš.

Bude potřeba plán obnovy

Bez pomoci se Ukrajina podle Scholze neobejde ani po válce. Trosky, které během návštěvy Ukrajiny viděl, kancléřovi připomněly zničené Německo po druhé světové válce. „Tak jako tehdy zničená Evropa bude potřebovat i Ukrajina Marshallův plán na svou obnovu,“ uvedl.

Scholz poslancům řekl, že Ukrajinci sami dobře vědí, že na cestě do Evropské unie je čeká řada náročných úkolů. Jako příklad zmínil vykořenění korupce. „Také Evropská unie musí provést reformy svých postupů. Podporuji více hlasování s kvalifikovanou většinou,“ řekl kancléř o hlasovacím postupu místo jednomyslného rozhodování.

Podle Scholze je potřeba učinit pokrok i se začleněním balkánských zemí do EU. Zdůraznil, že EU musí zahájit přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií, které jsou již kandidátskými zeměmi. V případě Severní Makedonie brzdí pokrok spor s Bulharskem, naopak s Řeckem již Skopje vzájemné rozpory vyřešilo.

V projevu se kancléř věnoval i tématu energetické bezpečnosti. „Zbavíme se energetické závislosti na Rusku a zároveň dostojíme závazkům na ochranu klimatu,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Je otázkou, kdo zprostředkuje konec války, řekl Babiš po schůzce se Zelenským

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má zájem na ukončení války na Ukrajině, Česko si to rovněž přeje. Jde o to, kdo to zprostředkuje, řekl v neděli v podvečer premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s ukrajinskou hlavou státu v Jerevanu. Americký prezident Donald Trump nyní řeší krizi v Hormuzském průlivu, což podle šéfa ANO komplikuje situaci. Babiš však míní, že šance válku ukončit je. Do mírového procesu by se podle něj mohli zapojit lídři zemí střední Asie či turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
17:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Oběti po ruských útocích hlásí Oděsa či Cherson

Dva lidé zemřeli v noci na neděli při ruském útoku na civilní a přístavní infrastrukturu v Oděské oblasti, oznámil v neděli ráno velitel regionální vojenské správy Oleh Kiper. V Chersonu ruský dron zasáhl auto, jehož řidič zemřel. Ukrajinská armáda podnikla rozsáhlý dronový nálet na západní regiony Ruska. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj uvedl, že síly napadené země zasáhly u vjezdu do přístavu v Novorossijsku dva tankery patřící do stínové flotily agresora.
08:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Agenta chránícího Trumpa před týdnem postřelil útočník, tvrdí vyšetřovatelé

Vyšetřovatelé tvrdí, že mají důkaz, že jednoho ze strážců prezidenta Spojených států Donalda Trumpa před týdnem na večeři korespondentů Bílého domu postřelil útočník, který se snažil na akci proniknout, oznámila v neděli dle agentury Reuters washingtonská federální prokurátorka Jeanine Pirroová. Dosud nebylo jasné, zda člena Tajné služby USA, která chrání prezidenta a vysoké ústavní činitele, omylem během přestřelky nezasáhli jeho kolegové. Trumpa, který byl na galavečeru přítomen, ochranka v pořádku evakuovala.
před 3 hhodinami

Exploze táboráku zranila v Rakousku pět dětí. Pod ohništěm byly výbušniny

Pět dětí ve věku od deseti do čtrnácti let v sobotu večer nedaleko hornorakouského Freistadtu utrpělo zranění, když explodoval táborák, u kterého seděly. Pod ohništěm byly výbušniny, které policie označila za „relikt z druhé světové války“.
před 4 hhodinami

Izrael prodloužil vazbu dvou aktivistů z flotily pro Gazu

Izraelský soud nařídil o dva dny prodloužit vazbu dvojice aktivistů ze Španělska a Brazílie z takzvané flotily pro Gazu, napsala v neděli agentura AFP. Loď se snažila dopravit humanitární pomoc na válkou zdevastované palestinské území a izraelská armáda ji ve čtvrtek v noci zastavila v mezinárodních vodách.
13:47Aktualizovánopřed 5 hhodinami

„Izraelcům nevěříme.“ Štáb ČT natáčel s vysídlenými Libanonci

Prodlouženým příměřím na izraelsko-libanonském pomezí otřáslo další narušení klidu zbraní. Proíránský teroristický Hizballáh při dvou raketových útocích zabil jednoho vojáka a další dvě desítky zranil. Izraelské nálety zabily podle dostupných informací nejméně třináct lidí. Vláda v Bejrútu žádá svět o pomoc milionu uprchlíků. O životě libanonských vysídlenců natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
před 11 hhodinami

Izrael vyzval obyvatele obcí na jihu Libanonu k evakuaci

Izraelská armáda v neděli vyzvala obyvatele jedenácti měst a vesnic na jihu Libanonu k evakuaci z domovů. Vzkázala jim, aby odešli na otevřená prostranství nejméně jeden kilometr od zástavby. Oznámila, že v oblasti podniká operace proti Hizballáhu v reakci na to, co je podle Izraele porušením příměří ze strany tohoto šíitského militantního teroristického hnutí.
před 12 hhodinami

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 12 hhodinami
Načítání...