Sociální demokraté

Členové německé sociální demokracie (SPD) schválili koaliční smlouvu, kterou strana vyjednala s konzervativní unií CDU/CSU. S odkazem na své zdroje o tom ve středu informovaly agentury DPA a Reuters. Krok následně potvrdil i generální tajemník SPD Matthias Miersch. CDU a CSU už dohodu schválily dříve a vzniku nové německé vlády v čele s kancléřem Friedrichem Merzem (CDU) tak nic nestojí v cestě.

V německých předčasných parlamentních volbách měly Alternativa pro Německo (AfD) a Levice ve věkové skupině od 18 do 34 let podporu okolo 42 procent. Ukazuje se tak trend příklonu ke krajní pravici na straně jedné a krajní levici na straně druhé mezi mladými voliči. Pro konzervativní CDU/CSU a Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) hlasovali spíše starší voliči. Nabízíme analýzu toho, které demografické skupiny a faktory rozhodly volby.

Němečtí voliči podle prvních prognóz výsledků předčasných parlamentních voleb dali nejvíce hlasů opoziční konzervativní unii CDU/CSU. Příštím německým kancléřem tak zřejmě bude její předák Friedrich Merz. Druhou nejsilnější parlamentní stranou se poprvé zřejmě stane Alternativa pro Německo (AfD) označovaná za pravicově populistickou, až krajně pravicovou.

SOCDEM ukončila jednání o společné cestě k podzimním sněmovním volbám s hnutím Stačilo!, oznámila v pondělí předsedkyně sociálních demokratů Jana Maláčová. Hnutí, které zahrnuje KSČM, podle ní nechce zdůrazňovat levicová témata, bere je pouze jako okrajová. Předsedkyně KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná kontrovala, že tradiční levicovou politiku podle ní představuje jen zmíněné hnutí.

Poslanci německého Spolkového sněmu neschválili návrh zákona opoziční konzervativní unie CDU/CSU, který měl omezit migraci. Nenaplnily se tak spekulace, že bude předloha poprvé v dějinách spolkové republiky schválena pomocí hlasů krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Už ve středu schválil sněm návrh CDU/CSU, který vyzývá vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky, a to rovněž za pomoci AfD. Jednalo se ale o právně nezávaznou rezoluci. Hlasování vyvolalo protesty desítek tisíc lidí po celém Německu.

Zisk krajně populistické Alternativy pro Německo (AfD) v regionálních volbách v Braniborsku je podle úřadujícího premiéra spolkové země Dietmara Woidkeho alarmující. AfD obdržela téměř třicet procent hlasů a skončila druhá za Woidkeho sociální demokracií (SPD). Německá média považují překvapivou výhru levice za důsledek Woidkeho snahy vystupovat jako „anti-Scholz“. Výsledek zemských voleb sice hodil německému kancléři záchranné lano, pád Olafa Scholze se ale tím jen odkládá, soudí média.

Německý ministr obrany Boris Pistorius chce úpravou stávajícího modelu dobrovolné vojenské služby výrazně posílit početní stav německé armády. Navrhuje, aby všichni muži po dosažení věku 18 let povinně vyplňovali dotazník o zájmu sloužit v ozbrojených složkách, část z nich by pak armáda pozvala k odvodnímu řízení. Pistorius si od toho slibuje, že k současným asi deseti tisícům dobrovolníků ročně by armáda získala dalších pět tisíc lidí. Pro ženy bude dotazování dobrovolné, případné změny v budoucnosti ale ministr nevyloučil.

Dánský levicový blok v čele se sociálními demokraty premiérky Mette Frederiksenové si po úterních volbách udrží v parlamentu těsnou většinu. Sociální demokraté získali 27,5 procenta hlasů, což je podle agentury Reuters jejich nejlepší výsledek za posledních více než dvacet let. I přes zřejmé volební vítězství Frederiksenová podala demisi do rukou královny Margarethe II., aby mohla sestavit novou, širší koalici.

Volby do regionálního parlamentu západoněmecké spolkové země Sársko vyhráli sociální demokraté (SPD) vedení vicepremiérkou Anke Rehlingerovou před Křesťanskodemokratickou unií (CDU) současného zemského premiéra Tobiase Hanse. Sociální demokraté drtivě zvítězili s 43,5 procenta hlasů. Vyplývá to z prozatímního konečného výsledku, který zveřejnila volební komise. SPD v sárských zemských volbách vyhrála poprvé od roku 1994.

V Rakousku budí kontroverze projekt interaktivní mapy islámu, která ukazuje přes šest set mešit, modliteben či muslimských spolků působících v zemi. Podle tvůrců má poskytnout přehled o tom, které z nich šíří potenciálně nebezpečný výklad islámu. Část domácích i zahraničních kritiků ji má za rasistickou. Ministryně pro integraci čelí po čtvrteční prezentaci vyhrůžkám na sociálních sítích, vedoucí projektu dostal policejní ochranu, uvedla agentura APA.