Německé vládní strany nenašly shodu na zákazu aut se spalovacími motory

Strany německé vlády nenašly společný postoj k plánu Evropské unie na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035, oznámil ve čtvrtek kancléř Friedrich Merz. Předseda německé vlády řekl, že udělá vše pro to, aby EU od plánu upustila. Sociální demokraté (SPD), kteří s jeho konzervativní unií CDU/CSU tvoří koalici, jsou ale proti. Vládní strany se nicméně dohodly na podpoře elektromobility.

Merz v poslední době několikrát řekl, že s plánem na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035 nesouhlasí. Vyjádřil se tak i ve čtvrtek s tím, že udělá vše pro to, aby se tak nestalo. Dodal, že to není ani technicky možné.

V nedělním rozhovoru se stanicí ntv sdělil, že velké německé automobilky jako Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz vyjadřují ohledně tohoto cíle EU pochybnosti, a to v situaci, kdy mají problém vytvořit elektromobily, které by obstály v konkurenci vozů z Číny.

O společné pozici k plánu EU jednali zástupci vládních stran na koaliční schůzce, která začala ve středu večer a protáhla se do čtvrtečních ranních hodin. Merz ráno řekl, že se nepodařilo najít společnou pozici.

Podle předsedy CSU a bavorského premiéra Markuse Södera je zákaz prodeje aut se spalovacími motory „špatnou cestou“. „Věřit tomu, že v roce 2035 může všechno jezdit na elektřinu, je nerealistické,“ domnívá se. Jediné, na čem podle něj shoda panuje, je snaha o zachování pracovních míst. Konzervativci a sociální demokraté se ale liší v názoru na to, jak toho dosáhnout. Spolupředseda SPD a ministr financí Lars Klingbeil ovšem naznačil, že je kompromis stále možné najít. Na tiskové konferenci řekl, že nelze jít „hlavou proti zdi“ a že je třeba větší pružnosti a pragmatismu.

V Berlíně se ve čtvrtek odpoledne konala vrcholná schůzka členů vlády se zástupci německého automobilového průmyslu. Kromě Merze se jí zúčastnili také vicepremiér Klingbeil, ministryně hospodářství Katherina Reicheová, ministr dopravy Patrick Schnieder, ministr životního prostředí Carsten Schneider a ministryně práce a sociálních věcí Bärbel Basová. Za německý svaz automobilového průmyslu VDA s ministry jednala předsedkyně Hildegard Müllerová a za odborový svaz IG Metall jeho šéfka Christiane Bennerová.

Podpora elektromobility

Dílčí dohody strany německé vlády dosáhly v podoře elektromobility. Podle agentury DPA v závěrech z nočního jednání stojí, že vláda bude poskytovat zájemcům o koupi elektromobilu finanční pomoc. Dostat by ji ale měly jen domácnosti s nízkými a středními příjmy.

Merz po čtvrteční schůzce řekl, že Německo má strategický zájem na tom, aby udrželo konkurenceschopnost svého automobilového průmyslu. Zároveň kancléř zdůraznil, že podporuje rozvoj elektromobility. Auta na elektrický pohon jsou „hlavní ulice, po které se jede“.

Do roku 2029 by mělo být možné z programu na podporu elektromobility čerpat několik miliard eur. Státní podporu na nákup elektrický vozů zrušila předchozí vláda kancléře Olafa Scholze kvůli úsporám na konci roku 2023.

V polovině září agentura Reuters napsala, že Evropská komise přesune revizi záměru zakázat v roce 2035 výrobu aut se spalovacími motory už na konec letošního roku. Revize byla původně plánována až na rok 2026. Její uspíšení žádaly některé členské státy včetně Česka.

Slovensko chce ukončení prodeje aut se spalovacími motory revidovat

Se zástupci automobilového průmyslu se ve čtvrtek setkal také slovenský premiér Robert Fico (Smer), který po této schůzce prohlásil, že Slovensko je pro přehodnocení plánu Evropské unie na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035.

Právě automobilový sektor je motorem ekonomiky Slovenska, které si v přepočtu na obyvatele udržuje pozici největšího výrobce aut. Fico by v této záležitosti uvítal společné jednání čtyř středoevropských zemí včetně Česka. K revizi záměru EU se přidal i šéf svazu automobilového průmyslu Slovenska Alexander Matušek.

Úprava uvedeného cíle může mít podle Fica různé podoby. Jednou z možností je posunutí uvedeného termínu, další variantou ponechání roku 2035, ale se změněnými parametry příslušného opatření. Matušek se přiklonil k alternativě ponechat termín 2035, ale současně s umožněním dalšího prodeje plug-in hybridních vozů (PHEV). „Vstupní podmínky, které jsme stanovili v roce 2019, nebyly naplněny. Měli jsme energetickou krizi, covidovou krizi, obrovskou inflaci. Faktem je i to, že zákazník si ta vozidla nepřeje,“ řekl Matušek k přechodu na elektromobilitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vláda USA získá za zprostředkování dohody o TikToku deset miliard dolarů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard korun) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech. Informoval o tom list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
před 3 hhodinami

Axios: Putin Trumpovi navrhnul přesun íránského uranu do Ruska, USA odmítly

Ruský vládce Vladimir Putin tento týden v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem navrhnul přesun íránského obohaceného uranu do Ruska jako součást možné dohody o ukončení války USA a Izraele s Íránem, šéf Bílého domu jeho nabídku odmítl. S odvoláním na své zdroje to napsal server Axios. Washington ani Moskva tyto informace nekomentovaly.
před 3 hhodinami

Rusové zabíjeli u Kupjansku. Kvůli dronům startovaly rumunské stíhačky

U ukrajinského Kupjansku v důsledku ruského raketového útoku zemřeli tři lidé z autobusu. Další dva civilisty zabily ruské útoky v Dněpropetrovské a Chersonské oblasti. Rusko v noci na pátek zaútočilo také na centrum města Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti a zasáhlo budovu knihovny. Ruské úřady sdělily, že ukrajinské drony útočily ve městě Něvinnomyssk ve Stavropolském kraji na jihu Ruska. Rumunsko vyslalo stíhačky kvůli dronům u hranic s Ukrajinou.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

EU se dosud neshodla na prodloužení protiruských sankcí. Mohou přestat platit

Velvyslanci členských zemí Evropské unie se zatím neshodli na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy. Podle zdrojů ČTK trvá blokace ze strany Slovenska a Maďarska. Sankce se prodlužují každých šest měsíců, a pokud nyní nebudou potvrzeny do nedělní půlnoci, přestanou platit.
před 6 hhodinami

USA nabízejí vysokou odměnu za informace o Chameneím a dalších íránských lídrech

Americké ministerstvo zahraničí nabídlo odměnu deset milionů dolarů (přibližně 213 milionů korun) za informace týkající se deseti členů íránského vedení včetně nového nejvyššího duchovního vůdce země Modžtaby Chameneího. Kromě finanční odměny úřad za informace slibuje i možnost přesídlení z Íránu.
před 7 hhodinami

VideoPrezident Pavel v Pobaltí zavítal mezi české vojáky

Čeští vojáci zajišťují v Litvě a Lotyšsku od roku 2018 mimo jiné obranu východního křídla NATO a rozvoj mezinárodní spolupráce. V minulosti se podíleli na ochraně lotyšského nebe. Tento týden je během oficiální cesty Pobaltím navštívil prezident Petr Pavel. Význam misí v regionu roste, i kvůli rostoucím ruským provokacím. Podle Pavla si státy jako Lotyšsko nebo Litva uvědomují, jakým problémům čelí také proto, že sousedí s Ruskem a Běloruskem. Z tohoto důvodu zvyšují výdaje na obranu, Litva letos na skoro 5,5 procenta HDP. Prezident země Gitanas Nauseda sice kritizoval státy, které neplní závazky vůči NATO, ale právě čeští vojáci zlepšují podle Pavla vzájemné vztahy. „Jsme spolehlivým spojencem našich partnerů, kteří nás vnímají jako důvěryhodného spojence, který s nimi jde i do toho těžkého,“ uvedl český prezident. Aktuálně v regionu působí na 150 vojáků z tuzemska, na základně v litevské Rukle jich teď slouží pod německým velením kolem stovky, v Adaži v Lotyšsku kolem pěti desítek.
před 7 hhodinami

V Iráku při dronovém útoku zemřel francouzský voják

Při čtvrtečním dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku zemřel francouzský voják. Podle jeho velitele muže zabil íránský Šáhed. Šest zraněných je v nemocnici. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená s USA a jejich spojenci.
12. 3. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Volby do nepálské dolní komory vyhrála strana RSP. Premiérem bude bývalý rapper

V nepálských volbách do dolní komory parlamentu podle volební komise zvítězila centristická Národní nezávislá strana (RSP). Její 35letý hlavní kandidát Balendra Šáh se tak stane novým premiérem, napsala agentura Reuters. Volby z 5. března byly prvními od masových demonstrací z loňského září, při kterých zemřelo sedm desítek lidí a které vedly k pádu tehdejší vlády.
před 8 hhodinami
Načítání...