Německé vládní strany nenašly shodu na zákazu aut se spalovacími motory

Strany německé vlády nenašly společný postoj k plánu Evropské unie na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035, oznámil ve čtvrtek kancléř Friedrich Merz. Předseda německé vlády řekl, že udělá vše pro to, aby EU od plánu upustila. Sociální demokraté (SPD), kteří s jeho konzervativní unií CDU/CSU tvoří koalici, jsou ale proti. Vládní strany se nicméně dohodly na podpoře elektromobility.

Merz v poslední době několikrát řekl, že s plánem na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035 nesouhlasí. Vyjádřil se tak i ve čtvrtek s tím, že udělá vše pro to, aby se tak nestalo. Dodal, že to není ani technicky možné.

V nedělním rozhovoru se stanicí ntv sdělil, že velké německé automobilky jako Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz vyjadřují ohledně tohoto cíle EU pochybnosti, a to v situaci, kdy mají problém vytvořit elektromobily, které by obstály v konkurenci vozů z Číny.

O společné pozici k plánu EU jednali zástupci vládních stran na koaliční schůzce, která začala ve středu večer a protáhla se do čtvrtečních ranních hodin. Merz ráno řekl, že se nepodařilo najít společnou pozici.

Podle předsedy CSU a bavorského premiéra Markuse Södera je zákaz prodeje aut se spalovacími motory „špatnou cestou“. „Věřit tomu, že v roce 2035 může všechno jezdit na elektřinu, je nerealistické,“ domnívá se. Jediné, na čem podle něj shoda panuje, je snaha o zachování pracovních míst. Konzervativci a sociální demokraté se ale liší v názoru na to, jak toho dosáhnout. Spolupředseda SPD a ministr financí Lars Klingbeil ovšem naznačil, že je kompromis stále možné najít. Na tiskové konferenci řekl, že nelze jít „hlavou proti zdi“ a že je třeba větší pružnosti a pragmatismu.

V Berlíně se ve čtvrtek odpoledne konala vrcholná schůzka členů vlády se zástupci německého automobilového průmyslu. Kromě Merze se jí zúčastnili také vicepremiér Klingbeil, ministryně hospodářství Katherina Reicheová, ministr dopravy Patrick Schnieder, ministr životního prostředí Carsten Schneider a ministryně práce a sociálních věcí Bärbel Basová. Za německý svaz automobilového průmyslu VDA s ministry jednala předsedkyně Hildegard Müllerová a za odborový svaz IG Metall jeho šéfka Christiane Bennerová.

Podpora elektromobility

Dílčí dohody strany německé vlády dosáhly v podoře elektromobility. Podle agentury DPA v závěrech z nočního jednání stojí, že vláda bude poskytovat zájemcům o koupi elektromobilu finanční pomoc. Dostat by ji ale měly jen domácnosti s nízkými a středními příjmy.

Merz po čtvrteční schůzce řekl, že Německo má strategický zájem na tom, aby udrželo konkurenceschopnost svého automobilového průmyslu. Zároveň kancléř zdůraznil, že podporuje rozvoj elektromobility. Auta na elektrický pohon jsou „hlavní ulice, po které se jede“.

Do roku 2029 by mělo být možné z programu na podporu elektromobility čerpat několik miliard eur. Státní podporu na nákup elektrický vozů zrušila předchozí vláda kancléře Olafa Scholze kvůli úsporám na konci roku 2023.

V polovině září agentura Reuters napsala, že Evropská komise přesune revizi záměru zakázat v roce 2035 výrobu aut se spalovacími motory už na konec letošního roku. Revize byla původně plánována až na rok 2026. Její uspíšení žádaly některé členské státy včetně Česka.

Slovensko chce ukončení prodeje aut se spalovacími motory revidovat

Se zástupci automobilového průmyslu se ve čtvrtek setkal také slovenský premiér Robert Fico (Smer), který po této schůzce prohlásil, že Slovensko je pro přehodnocení plánu Evropské unie na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035.

Právě automobilový sektor je motorem ekonomiky Slovenska, které si v přepočtu na obyvatele udržuje pozici největšího výrobce aut. Fico by v této záležitosti uvítal společné jednání čtyř středoevropských zemí včetně Česka. K revizi záměru EU se přidal i šéf svazu automobilového průmyslu Slovenska Alexander Matušek.

Úprava uvedeného cíle může mít podle Fica různé podoby. Jednou z možností je posunutí uvedeného termínu, další variantou ponechání roku 2035, ale se změněnými parametry příslušného opatření. Matušek se přiklonil k alternativě ponechat termín 2035, ale současně s umožněním dalšího prodeje plug-in hybridních vozů (PHEV). „Vstupní podmínky, které jsme stanovili v roce 2019, nebyly naplněny. Měli jsme energetickou krizi, covidovou krizi, obrovskou inflaci. Faktem je i to, že zákazník si ta vozidla nepřeje,“ řekl Matušek k přechodu na elektromobilitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
10:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
17:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina útočila do hloubi Ruska. Hlásí zásah závodu na výrobu nosičů jaderných zbraní

Udmurtská republika na východě evropské části Ruska hlásí nejméně jedenáct raněných po údajném ukrajinském vzdušném útoku. Tři lidé byli převezeni do nemocnice, uvedl v sobotu ráno na telegramu regionální ministr zdravotnictví Sergej Bagin. Ukrajinská armáda později sdělila, že střelami domácí výroby Flamingo zasáhla v tomto ruském regionu závod na výrobu raket. Podle agentury TASS se ukrajinské drony pokusily útočit také na podniky v Almeťjevsku v Tatarstánu.
09:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Studenti teheránské univerzity opět protestovali proti režimu, zatýkalo se

Na renomované teheránské univerzitě v sobotu, na začátku nového semestru, vypukly nové protesty proti íránskému režimu. Na technické Šarífově univerzitě studenti provolávali protestní hesla a střetli se s příslušníky milic basídž, uvedli podle agentury DPA aktivisté na sociálních sítích. Další protesty uspořádali studenti medicíny v Mašhadu na severovýchodě Íránu.
před 4 hhodinami

Bezpečnostní riziko, říká ruská FSB o Telegramu. Záminka k zákazu, míní síť

Ruská vnitřní tajná služba FSB označila sociální síť Telegram za bezpečnostní riziko. Ruská armáda podle ní jejím užíváním ohrožuje životy vojáků na ukrajinské frontě. S odkazem na sdělení FSB o tom v sobotu informuje agentura DPA. Telegram v Rusku používají miliony lidí, je považován za důležitý zdroj volného přístupu k informacím. Podle DPA tak nyní zpravodajská služba přiživuje spekulace o ukončení této služby v zemi.
před 5 hhodinami

Fico pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny, chce obnovení tranzitu ropy

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí neobnoví tranzit ropy na Slovensko. Plyne to ze sobotního Ficova prohlášení na jeho facebookovém účtu. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny od konce ledna po ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
11:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Více než třem stům politických vězňů udělily venezuelské úřady amnestii

Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům. V pátek večer to podle agentury AFP oznámil poslanec, který je autorem zákona o amnestii schváleného ve čtvrtek. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států amerických. Přijetí zákona přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího prezidenta Nicoláse Madura, připomněla AFP.
před 11 hhodinami

VideoTěžká porážka pro Trumpa, říká Votápek k rozhodnutí soudu ohledně cel

Prezident USA Donald Trump oznámil, že zavádí nová globální desetiprocentní cla nad rámec současných poplatků. Uvedl to v reakci na páteční rozhodnutí Nejvyššího soudu, který označil předchozí Trumpova cla za nezákonná. Trump se ale domnívá, že soud cla nezrušil, jen změnil způsob jejich vyhlášení. Expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou tuto situaci označil za „institucionální spor mezi institucí prezidenta a Kongresem“. „Nejde o existenci cel jako takových, jde o to, jakým způsobem mají být uváděna do praxe, jestli na to stačí nějaký exekutivní příkaz prezidenta, nebo jestli to musí projít Kongresem,“ upřesnil. Podle experta Pirátů na zahraniční politiku Vladimíra Votápka jde o „největší Trumpovu porážku ve vnitřní politice v jeho druhém období“ a „jasný signál, že i ve Spojených státech je vláda práva“.
před 11 hhodinami
Načítání...