Německé vládní strany nenašly shodu na zákazu aut se spalovacími motory

Strany německé vlády nenašly společný postoj k plánu Evropské unie na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035, oznámil ve čtvrtek kancléř Friedrich Merz. Předseda německé vlády řekl, že udělá vše pro to, aby EU od plánu upustila. Sociální demokraté (SPD), kteří s jeho konzervativní unií CDU/CSU tvoří koalici, jsou ale proti. Vládní strany se nicméně dohodly na podpoře elektromobility.

Merz v poslední době několikrát řekl, že s plánem na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035 nesouhlasí. Vyjádřil se tak i ve čtvrtek s tím, že udělá vše pro to, aby se tak nestalo. Dodal, že to není ani technicky možné.

V nedělním rozhovoru se stanicí ntv sdělil, že velké německé automobilky jako Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz vyjadřují ohledně tohoto cíle EU pochybnosti, a to v situaci, kdy mají problém vytvořit elektromobily, které by obstály v konkurenci vozů z Číny.

O společné pozici k plánu EU jednali zástupci vládních stran na koaliční schůzce, která začala ve středu večer a protáhla se do čtvrtečních ranních hodin. Merz ráno řekl, že se nepodařilo najít společnou pozici.

Podle předsedy CSU a bavorského premiéra Markuse Södera je zákaz prodeje aut se spalovacími motory „špatnou cestou“. „Věřit tomu, že v roce 2035 může všechno jezdit na elektřinu, je nerealistické,“ domnívá se. Jediné, na čem podle něj shoda panuje, je snaha o zachování pracovních míst. Konzervativci a sociální demokraté se ale liší v názoru na to, jak toho dosáhnout. Spolupředseda SPD a ministr financí Lars Klingbeil ovšem naznačil, že je kompromis stále možné najít. Na tiskové konferenci řekl, že nelze jít „hlavou proti zdi“ a že je třeba větší pružnosti a pragmatismu.

V Berlíně se ve čtvrtek odpoledne konala vrcholná schůzka členů vlády se zástupci německého automobilového průmyslu. Kromě Merze se jí zúčastnili také vicepremiér Klingbeil, ministryně hospodářství Katherina Reicheová, ministr dopravy Patrick Schnieder, ministr životního prostředí Carsten Schneider a ministryně práce a sociálních věcí Bärbel Basová. Za německý svaz automobilového průmyslu VDA s ministry jednala předsedkyně Hildegard Müllerová a za odborový svaz IG Metall jeho šéfka Christiane Bennerová.

Podpora elektromobility

Dílčí dohody strany německé vlády dosáhly v podoře elektromobility. Podle agentury DPA v závěrech z nočního jednání stojí, že vláda bude poskytovat zájemcům o koupi elektromobilu finanční pomoc. Dostat by ji ale měly jen domácnosti s nízkými a středními příjmy.

Merz po čtvrteční schůzce řekl, že Německo má strategický zájem na tom, aby udrželo konkurenceschopnost svého automobilového průmyslu. Zároveň kancléř zdůraznil, že podporuje rozvoj elektromobility. Auta na elektrický pohon jsou „hlavní ulice, po které se jede“.

Do roku 2029 by mělo být možné z programu na podporu elektromobility čerpat několik miliard eur. Státní podporu na nákup elektrický vozů zrušila předchozí vláda kancléře Olafa Scholze kvůli úsporám na konci roku 2023.

V polovině září agentura Reuters napsala, že Evropská komise přesune revizi záměru zakázat v roce 2035 výrobu aut se spalovacími motory už na konec letošního roku. Revize byla původně plánována až na rok 2026. Její uspíšení žádaly některé členské státy včetně Česka.

Slovensko chce ukončení prodeje aut se spalovacími motory revidovat

Se zástupci automobilového průmyslu se ve čtvrtek setkal také slovenský premiér Robert Fico (Smer), který po této schůzce prohlásil, že Slovensko je pro přehodnocení plánu Evropské unie na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035.

Právě automobilový sektor je motorem ekonomiky Slovenska, které si v přepočtu na obyvatele udržuje pozici největšího výrobce aut. Fico by v této záležitosti uvítal společné jednání čtyř středoevropských zemí včetně Česka. K revizi záměru EU se přidal i šéf svazu automobilového průmyslu Slovenska Alexander Matušek.

Úprava uvedeného cíle může mít podle Fica různé podoby. Jednou z možností je posunutí uvedeného termínu, další variantou ponechání roku 2035, ale se změněnými parametry příslušného opatření. Matušek se přiklonil k alternativě ponechat termín 2035, ale současně s umožněním dalšího prodeje plug-in hybridních vozů (PHEV). „Vstupní podmínky, které jsme stanovili v roce 2019, nebyly naplněny. Měli jsme energetickou krizi, covidovou krizi, obrovskou inflaci. Faktem je i to, že zákazník si ta vozidla nepřeje,“ řekl Matušek k přechodu na elektromobilitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Síly USA zachránily člena posádky letounu sestřeleného nad Íránem, píší média

Spojené státy poprvé od začátku války ztratily nad Íránem svůj bojový letoun. Podle nejmenovaných amerických zdrojů, které citují americká média, byl sestřelen stroj F-15E. Írán uvádí, že zničil modernější letoun F-35. Stanice CBS News a CNN s odkazem na své zdroje v pátek kolem 18:00 SELČ uvedly, že se americkým silám podařilo zachránit jednoho člena posádky. Letoun F-15E má obvykle na palubě pilota a operátora zbraňových systémů.
18:14AktualizovánoPrávě teď

USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo. Teherán mezitím pokračuje v útocích na cíle v regionu.
06:08Aktualizovánopřed 17 mminutami

Rusko provedlo další velký denní nálet na Ukrajinu, oběti hlásí několik oblastí

Rusko proti Ukrajině podniklo další rozsáhlý vzdušný útok během denních hodin. Podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy k němu použilo skoro pět set dronů a řízených střel. Útok zabil nejméně jednoho člověka v Kyjevské oblasti, oběti hlásí i další regiony v centrální a východní části země. Zraněných jsou desítky. Denní ruský úder je pokračováním nočních a ranních útoků, které na Ukrajině zabily nejméně jednoho člověka a další lidi zranily. Situace na frontě je nicméně podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pro napadenou zemi nejlepší za deset měsíců.
11:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump žádá v návrhu rozpočtu růst výdajů na obranu téměř o polovinu

Americký prezident Donald Trump v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 žádá snížení nevojenských volitelných výdajů o deset procent, a naopak významné navýšení výdajů na obranu. Podle rozpočtového dokumentu zveřejněného Bílým domem by obranný rozpočet měl činit 1,5 bilionu USD (31,9 bilionu korun), což by znamenalo meziroční nárůst o 42 procent. To by byl největší růst od druhé světové války, upozornila agentura AFP.
před 1 hhodinou

V řecké vládě končí ministři zapletení do skandálu s eurodotacemi

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v pátek obměnil kabinet a propustil tři členy vlády, kteří jsou zapleteni do skandálu kolem podvodů s evropskými zemědělskými dotacemi v zemi, napsala s odvoláním na mluvčího kabinetu agentura AFP. Řecká veřejnoprávní televize ERT a další média uvedla, že odcházejí ministr pro rozvoj venkova a výživu Kostas Tsiaras, ministr pro klimatickou krizi a civilní ochranu Ioannis Kefalogiannis a náměstek ministra zdravotnictví Dimitrios Vartzopulos.
před 2 hhodinami

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 4 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 6 hhodinami
Načítání...