Německé vládní strany nenašly shodu na zákazu aut se spalovacími motory

Strany německé vlády nenašly společný postoj k plánu Evropské unie na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035, oznámil ve čtvrtek kancléř Friedrich Merz. Předseda německé vlády řekl, že udělá vše pro to, aby EU od plánu upustila. Sociální demokraté (SPD), kteří s jeho konzervativní unií CDU/CSU tvoří koalici, jsou ale proti. Vládní strany se nicméně dohodly na podpoře elektromobility.

Merz v poslední době několikrát řekl, že s plánem na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035 nesouhlasí. Vyjádřil se tak i ve čtvrtek s tím, že udělá vše pro to, aby se tak nestalo. Dodal, že to není ani technicky možné.

V nedělním rozhovoru se stanicí ntv sdělil, že velké německé automobilky jako Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz vyjadřují ohledně tohoto cíle EU pochybnosti, a to v situaci, kdy mají problém vytvořit elektromobily, které by obstály v konkurenci vozů z Číny.

O společné pozici k plánu EU jednali zástupci vládních stran na koaliční schůzce, která začala ve středu večer a protáhla se do čtvrtečních ranních hodin. Merz ráno řekl, že se nepodařilo najít společnou pozici.

Podle předsedy CSU a bavorského premiéra Markuse Södera je zákaz prodeje aut se spalovacími motory „špatnou cestou“. „Věřit tomu, že v roce 2035 může všechno jezdit na elektřinu, je nerealistické,“ domnívá se. Jediné, na čem podle něj shoda panuje, je snaha o zachování pracovních míst. Konzervativci a sociální demokraté se ale liší v názoru na to, jak toho dosáhnout. Spolupředseda SPD a ministr financí Lars Klingbeil ovšem naznačil, že je kompromis stále možné najít. Na tiskové konferenci řekl, že nelze jít „hlavou proti zdi“ a že je třeba větší pružnosti a pragmatismu.

V Berlíně se ve čtvrtek odpoledne konala vrcholná schůzka členů vlády se zástupci německého automobilového průmyslu. Kromě Merze se jí zúčastnili také vicepremiér Klingbeil, ministryně hospodářství Katherina Reicheová, ministr dopravy Patrick Schnieder, ministr životního prostředí Carsten Schneider a ministryně práce a sociálních věcí Bärbel Basová. Za německý svaz automobilového průmyslu VDA s ministry jednala předsedkyně Hildegard Müllerová a za odborový svaz IG Metall jeho šéfka Christiane Bennerová.

Podpora elektromobility

Dílčí dohody strany německé vlády dosáhly v podoře elektromobility. Podle agentury DPA v závěrech z nočního jednání stojí, že vláda bude poskytovat zájemcům o koupi elektromobilu finanční pomoc. Dostat by ji ale měly jen domácnosti s nízkými a středními příjmy.

Merz po čtvrteční schůzce řekl, že Německo má strategický zájem na tom, aby udrželo konkurenceschopnost svého automobilového průmyslu. Zároveň kancléř zdůraznil, že podporuje rozvoj elektromobility. Auta na elektrický pohon jsou „hlavní ulice, po které se jede“.

Do roku 2029 by mělo být možné z programu na podporu elektromobility čerpat několik miliard eur. Státní podporu na nákup elektrický vozů zrušila předchozí vláda kancléře Olafa Scholze kvůli úsporám na konci roku 2023.

V polovině září agentura Reuters napsala, že Evropská komise přesune revizi záměru zakázat v roce 2035 výrobu aut se spalovacími motory už na konec letošního roku. Revize byla původně plánována až na rok 2026. Její uspíšení žádaly některé členské státy včetně Česka.

Slovensko chce ukončení prodeje aut se spalovacími motory revidovat

Se zástupci automobilového průmyslu se ve čtvrtek setkal také slovenský premiér Robert Fico (Smer), který po této schůzce prohlásil, že Slovensko je pro přehodnocení plánu Evropské unie na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035.

Právě automobilový sektor je motorem ekonomiky Slovenska, které si v přepočtu na obyvatele udržuje pozici největšího výrobce aut. Fico by v této záležitosti uvítal společné jednání čtyř středoevropských zemí včetně Česka. K revizi záměru EU se přidal i šéf svazu automobilového průmyslu Slovenska Alexander Matušek.

Úprava uvedeného cíle může mít podle Fica různé podoby. Jednou z možností je posunutí uvedeného termínu, další variantou ponechání roku 2035, ale se změněnými parametry příslušného opatření. Matušek se přiklonil k alternativě ponechat termín 2035, ale současně s umožněním dalšího prodeje plug-in hybridních vozů (PHEV). „Vstupní podmínky, které jsme stanovili v roce 2019, nebyly naplněny. Měli jsme energetickou krizi, covidovou krizi, obrovskou inflaci. Faktem je i to, že zákazník si ta vozidla nepřeje,“ řekl Matušek k přechodu na elektromobilitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Demonstrace proti íránskému režimu se konaly i v Evropě

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 538 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.
před 6 mminutami

Británie vyvine pro Ukrajinu raketu s dlouhým doletem

Británie pro Ukrajinu vyvine nový balistický raketový systém, který napadené zemi umožní lépe se bránit útokům z Ruska. Oznámila to v neděli britská vláda. Střely budou schopny nést hlavice s hmotností dvě stě kilogramů a budou mít dolet přes pět set kilometrů. Vláda už v rámci projektu nazvaného Nightfall vyhlásila soutěž na vývoj systému.
před 1 hhodinou

Čína přitvrzuje vůči Japonsku, opatření se dotkla i turismu

Čína omezuje vývoz vzácných zemin a magnetů do Japonska. Vyostřuje tím politický spor s Tokiem. Opatření míří na široké spektrum japonských firem. Peking tvrdí, že tím trestá Japonsko za výroky jeho premiérky Sanae Takaičiové o Tchaj-wanu. Ta naznačila možné zapojení do případného konfliktu. Mezi trestnými opatřeními je také omezení turistických výměn.
před 2 hhodinami

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 2 hhodinami

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu. Předtím prý vyzvala k evakuaci

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu na cíle, které jsou dle ní spojené s teroristickým hnutím Hizballáh. Uvedla to místní tisková agentura ANI. Před útokem vyzvala izraelská armáda obyvatele oblasti, aby se evakuovali, podotkla agentura AFP.
před 3 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají přes pět set obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 538 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Írán varuje USA před odvetou.
06:24Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ruské údery na Doněckou oblast nepřežili čtyři lidé

Ruské útoky na Doněckou oblast za posledních 24 hodin zabily čtyři místní obyvatele, dalších deset zranily. Kyjev pak po ruských nočních úderech hlásí několik zraněných civilistů a také poškození kritické infrastruktury. Ruské úřady tvrdí, že při nočním útoku na město Voroněž na jihozápadě země zemřela jedna žena a další tři lidé utrpěli zranění. Z útoku bez důkazů obvinila Moskva Ukrajinu. Ta přiznala úder na ruskou vrtnou plošinu v Kaspickém moři.
před 10 hhodinami
Načítání...