Německé vládní strany nenašly shodu na zákazu aut se spalovacími motory

Strany německé vlády nenašly společný postoj k plánu Evropské unie na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035, oznámil ve čtvrtek kancléř Friedrich Merz. Předseda německé vlády řekl, že udělá vše pro to, aby EU od plánu upustila. Sociální demokraté (SPD), kteří s jeho konzervativní unií CDU/CSU tvoří koalici, jsou ale proti. Vládní strany se nicméně dohodly na podpoře elektromobility.

Merz v poslední době několikrát řekl, že s plánem na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035 nesouhlasí. Vyjádřil se tak i ve čtvrtek s tím, že udělá vše pro to, aby se tak nestalo. Dodal, že to není ani technicky možné.

V nedělním rozhovoru se stanicí ntv sdělil, že velké německé automobilky jako Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz vyjadřují ohledně tohoto cíle EU pochybnosti, a to v situaci, kdy mají problém vytvořit elektromobily, které by obstály v konkurenci vozů z Číny.

O společné pozici k plánu EU jednali zástupci vládních stran na koaliční schůzce, která začala ve středu večer a protáhla se do čtvrtečních ranních hodin. Merz ráno řekl, že se nepodařilo najít společnou pozici.

Podle předsedy CSU a bavorského premiéra Markuse Södera je zákaz prodeje aut se spalovacími motory „špatnou cestou“. „Věřit tomu, že v roce 2035 může všechno jezdit na elektřinu, je nerealistické,“ domnívá se. Jediné, na čem podle něj shoda panuje, je snaha o zachování pracovních míst. Konzervativci a sociální demokraté se ale liší v názoru na to, jak toho dosáhnout. Spolupředseda SPD a ministr financí Lars Klingbeil ovšem naznačil, že je kompromis stále možné najít. Na tiskové konferenci řekl, že nelze jít „hlavou proti zdi“ a že je třeba větší pružnosti a pragmatismu.

V Berlíně se ve čtvrtek odpoledne konala vrcholná schůzka členů vlády se zástupci německého automobilového průmyslu. Kromě Merze se jí zúčastnili také vicepremiér Klingbeil, ministryně hospodářství Katherina Reicheová, ministr dopravy Patrick Schnieder, ministr životního prostředí Carsten Schneider a ministryně práce a sociálních věcí Bärbel Basová. Za německý svaz automobilového průmyslu VDA s ministry jednala předsedkyně Hildegard Müllerová a za odborový svaz IG Metall jeho šéfka Christiane Bennerová.

Podpora elektromobility

Dílčí dohody strany německé vlády dosáhly v podoře elektromobility. Podle agentury DPA v závěrech z nočního jednání stojí, že vláda bude poskytovat zájemcům o koupi elektromobilu finanční pomoc. Dostat by ji ale měly jen domácnosti s nízkými a středními příjmy.

Merz po čtvrteční schůzce řekl, že Německo má strategický zájem na tom, aby udrželo konkurenceschopnost svého automobilového průmyslu. Zároveň kancléř zdůraznil, že podporuje rozvoj elektromobility. Auta na elektrický pohon jsou „hlavní ulice, po které se jede“.

Do roku 2029 by mělo být možné z programu na podporu elektromobility čerpat několik miliard eur. Státní podporu na nákup elektrický vozů zrušila předchozí vláda kancléře Olafa Scholze kvůli úsporám na konci roku 2023.

V polovině září agentura Reuters napsala, že Evropská komise přesune revizi záměru zakázat v roce 2035 výrobu aut se spalovacími motory už na konec letošního roku. Revize byla původně plánována až na rok 2026. Její uspíšení žádaly některé členské státy včetně Česka.

Slovensko chce ukončení prodeje aut se spalovacími motory revidovat

Se zástupci automobilového průmyslu se ve čtvrtek setkal také slovenský premiér Robert Fico (Smer), který po této schůzce prohlásil, že Slovensko je pro přehodnocení plánu Evropské unie na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035.

Právě automobilový sektor je motorem ekonomiky Slovenska, které si v přepočtu na obyvatele udržuje pozici největšího výrobce aut. Fico by v této záležitosti uvítal společné jednání čtyř středoevropských zemí včetně Česka. K revizi záměru EU se přidal i šéf svazu automobilového průmyslu Slovenska Alexander Matušek.

Úprava uvedeného cíle může mít podle Fica různé podoby. Jednou z možností je posunutí uvedeného termínu, další variantou ponechání roku 2035, ale se změněnými parametry příslušného opatření. Matušek se přiklonil k alternativě ponechat termín 2035, ale současně s umožněním dalšího prodeje plug-in hybridních vozů (PHEV). „Vstupní podmínky, které jsme stanovili v roce 2019, nebyly naplněny. Měli jsme energetickou krizi, covidovou krizi, obrovskou inflaci. Faktem je i to, že zákazník si ta vozidla nepřeje,“ řekl Matušek k přechodu na elektromobilitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
14:57Aktualizovánopřed 18 mminutami

Ukrajina hlásí po útocích mrtvé, Kyjev drony zasáhl ruské tankery

Ruský útok na Oděsu si vyžádal tři mrtvé, uvedl ve středu šéf oblastní vojenské správy Oleh Kiper. Další tři lidé zahynuli podle úřadů v Sumách po útoku leteckými pumami. Po jednom mrtvém ohlásily ukrajinské úřady z Černihivské, Dněpropetrovské, Mykolajivské a Záporožské oblasti a Chersonu. Ukrajina zároveň zasáhla v Černém moři dvacet ruských lodí, z toho sedmnáct tankerů, uvedl velitel jejích dronových vojsk Robert Brovdi.
08:10Aktualizovánopřed 19 mminutami

Turecko před deseti lety zažilo pokus o puč, zemřely stovky lidí

Nezdařený pokus o vojenský převrat v Turecku, za nímž stála část armády, si v noci z 15. na 16. července 2016 vyžádal 290 mrtvých, z toho kolem stovky pučistů a jejich přívrženců, a kolem dvou tisíc zraněných. Pokus o puč zahájili 15. července ve večerních hodinách povstalci hlavně z řad armádního letectva, četnictva a některých tankových divizí. Vzbouřenci ve večerním prohlášení uvedli, že přebírají moc kvůli rostoucí autokratičnosti režimu, narušení vlády sekulárního práva a kvůli zvýšené hrozbě terorismu.
před 1 hhodinou

Irské misionářské organizace loni pomohly více než milionu lidí

Irské misionářské organizace loni pomohly více než milionu lidí v Africe, Asii a Latinské Americe, vyplývá z údajů irské rozvojové organizace Misean Cara. Pomoc poskytovaly navzdory celosvětové krizi financování humanitárních a rozvojových programů, kterou vyvolalo ukončení americké zahraniční pomoci.
před 2 hhodinami

Čína nedávno zadržela českého občana

V Číně byl nedávno zadržen český občan, napsal server Seznam Zprávy. Ministerstvo zahraničí ČT informaci potvrdilo, čeští diplomaté v Pekingu jsou podle něj s Čechem v konzulárním kontaktu. I s ohledem na ochranu osobních údajů ale ministerstvo nebude záležitost dále komentovat ani poskytovat podrobnější informace, dodal jeho mluvčí Adam Čörgő.
16:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Při výstupu na Mont Blanc zemřeli dva Češi, další se zranil

Při výstupu na Mont Blanc zemřeli v noci na středu dva Češi, sdělili francouzští četníci z Chamonix specializovaní na operace v Alpách (PGHM). Třetí účastník výpravy, který podle nich také pocházel z tuzemska, utrpěl zranění.
15:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Tbilisi po dvaceti letech obnoví tramvajovou dopravu

„Výběrové řízení na projektování a výstavbu nové tramvajové trati, která propojí Didi Dighomi se stanicí metra Didube, vyhrálo konsorcium registrované v Turecku,“ oznámil tbiliský starosta Kacha Kaladze na středečním zasedání městské rady. Tramvajová doprava ve městě skončila v prosinci 2006.
před 3 hhodinami

Devět zemí EU chce konec financování MOV kvůli účasti Ruska na olympiádě

Ministři devíti zemí Evropské unie (EU) odpovědní za sportovní problematiku vyzvali komisaře Glenna Micallefa, aby EU přestala financovat Mezinárodní olympijský výbor (MOV) kvůli jeho rozhodnutí zrušit zákaz pro Ruský olympijský výbor. Ruští sportovci se tak budou moci účastnit olympijských her v roce 2028 v Los Angeles. Otevřený dopis podepsali ministři ze Švédska, Estonska, Nizozemska, Litvy, Lotyšska, Polska, Rumunska, Finska a Dánska, uvedl server Politico.
11:02Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.