K elektromobilitě se dostaneme, míní Havel. Šlachta nechce „diktát z Bruselu“

42 minut
Události, komentáře: Záchrana spalovacích motorů versus nová realita
Zdroj: ČT24

U zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035 nastane „určité rozvolnění“, míní znovuzvolený poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09). K elektromobilitě se však dle něj „jednou dostaneme“. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha) soudí, že „jestli mají být nějaké inovace a trh, tak to musí být dané trhem a zákazníky, ne byrokraty a politiky z Bruselu“. Green Deal v Událostech, komentářích, moderovaných Barborou Kroužkovou, označil za chaos, Havel ale podotkl, že se netýká jen automobilového průmyslu.

Přehodnocení zákazu považuje Havel z hlediska geopolitické situace za nevyhnutelné. „Myslím si, že striktní zákaz výroby spalovacích motorů po roce 2035 padá,“ usoudil. Připustil, že by se mohly ještě vyrábět automobily s hybridním pohonem. „Je potřeba brát v potaz, že evropské automobilky (…) potřebují předvídatelné prostředí,“ upozornil.

Připomněl také vysoké investice některých výrobců – například Škoda Auto nebo Toyoty – do elektromobility. „Musíme myslet na konkurenceschopnost Evropy, jinak nám vlak ujede,“ dodal.

Šlachta mluví o chaosu, Havel ukazuje na Čínu

Dle Šlachty přišel s Green Dealem chaos. Moderátorka Kroužková poukázala na to, že automobilky se na kroky Evropské unie adaptovaly a utvořily si plány. Dotázala se, zda vytvářením tlaku na Brusel, aby padla hranice roku 2035, nevznikne chaos ještě větší. „Vidíme prodejnost, automobilkám se to nevyplácí,“ je přesvědčen Šlachta.

Uvedl, že si „chaos děláme sami, sami si děláme nepředvídatelné prostředí“. „Jestli mají být nějaké inovace a nějaký trh, tak to musí být dané trhem a zákazníky, ne byrokraty a politiky z Bruselu,“ pokračoval. Zmínil také, že „diktát z Bruselu nejsme schopni plnit“.

Evropa dle Šlachty pod vlivem nařízení, regulací a zákazů prý začíná ekonomicky kulhat. Havel reagoval, že Green Deal je konkrétní řešení klimatických dohod. Rozumí však tomu, že musí nastat kompromis. „Nemůžeme ohrozit evropskou konkurenceschopnost, nemůžeme regulacemi zlikvidovat vývoj,“ zopakoval.

Havel také poukázal na Čínu, která závazek ke konci spalovacích motorů nemá. Peking má dle něj největší instalovaný výkon solárních elektráren. „Ne proto, že by chtěla (Čína) ochránit klima, ale protože to je cesta technologického vývoje a protože energie ze Slunce je levnější,“ zdůraznil.

„Trend v automobilovém průmyslu k elektromobilitě směřuje,“ věří Havel. S tím Šlachta nesouhlasil. „Nechte to na trhu, nechte to na zákaznících, a ne to, že jim budeme diktovat,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Dohody neplatily ani hodinu.“ ANO nechce Skopečka na postu místopředsedy sněmovny

O vedení sněmovny není úplně jasno ani po ustavující schůzi. Poslanci zvolili předsedou lídra SPD Tomia Okamuru. Ze čtyř místopředsednických postů ale obsadili jen dva, navzdory dohodě iniciované hnutím ANO neuspěl ani kandidát ODS Jan Skopeček.
před 4 hhodinami

Je potřeba diskutovat i s budoucí opozicí, říká Okamura

„Chtěl bych, aby sněmovna fungovala, abychom mohli prosazovat zákony v souladu s vládním prohlášením, a to je pro mě absolutní priorita,“ zdůraznil v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou nově zvolený předseda dolní komory a šéf SPD Tomio Okamura, podle něhož je potřeba diskutovat i s budoucí opozicí. Sám si údajně dal cíl, aby komunikace v Poslanecké sněmovně byla lepší.
před 5 hhodinami

Pacientům s rakovinou pomohou koordinátoři péče

V komplexních onkologických centrech budou od nového roku povinně pomáhat koordinátoři péče. Tito noví průvodci pacientů mají zkrátit čas mezi prvními příznaky a zahájením léčby. Nemocnice do budoucna chystají i software, skrze který by koordinátorům mohli o pacientech dávat vědět už praktičtí lékaři. K urychlení cesty za péčí budou od nového roku sloužit i stránky cekacky.cz.
před 5 hhodinami

Okamura nechal ze sněmovní budovy odstranit vlajku Ukrajiny

Nový předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) nechal ze sněmovní budovy odstranit ukrajinskou vlajku. Ukrajinská vlajka byla na sněmovně od začátku plnohodnotné ruské vojenské invaze v únoru 2022 jako symbol podpory napadené zemi. Politici končící vládní koalice a Pirátů to označili za ostudný, zbabělý či hanebný krok. Jako symbol nesouhlasu s Okamurou a výraz solidarity s Ukrajinou vyvěsili ukrajinské vlajky z oken svých poslaneckých klubů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel přijal demisi Fialovy vlády

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě přijal demisi vlády dosavadního premiéra Petra Fialy (ODS). Zároveň kabinet koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a hnutí STAN pověřil, aby prozatímně vykonával funkce do jmenování nové vlády. Pavel na konci října pověřil jednáním o sestavení nového kabinetu Andreje Babiše, jehož hnutí ANO dává dohromady koalici s hnutím SPD a s Motoristy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

ČNB po kritice otočila, bankovky s Michlem nebudou

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé nebude jeho podobizna. Michl to řekl po zasedání Bankovní rady. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ministerstvo zlepšilo prognózu vývoje hospodářství, centrální banka ji zhoršila

Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
před 11 hhodinami
Načítání...