Róbert Šlachta

Hostem pořadu Interview ČT24 byl senátor a předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta. Vyjádřil zklamání z výsledků krajských voleb, v nichž Přísaha nezískala žádný mandát. Příčiny neúspěchu si hnutí podle senátora musí vyhodnotit. Šlachta popsal i probíhající vyjednávání s uskupením Motoristé sobě o případné spolupráci pro nadcházející parlamentní volby. „Zatím je to padesát na padesát, že spolu půjdeme,“ sdělil. Kromě krajských a parlamentních voleb se vyjádřil také ke svému vstupu do senátorského klubu hnutí ANO či k platům politiků.

Senátní volby letos přinesly v druhém kole „jen“ 22 soubojů. Je to nejméně za celou dobu fungování horní komory od roku 1996. V prvním kole získalo mandát rekordních pět senátorů. Ale i tak přineslo to druhé napínavá klání a ukázalo, kdo je dlouhodobě favoritem voličů. Někteří senátoři se naopak z Valdštejnského paláce budou muset vystěhovat.

Hnutí ANO Andreje Babiše se poprvé od svého vzniku podařilo výrazněji uspět v senátních volbách. Dva posty získalo už v prvním kole a bodovalo i v druhém. Co to však bude znamenat pro Senát jako celek? A jak se mohou proměnit síly v horní komoře?

Senátorem ve volebním obvodu Břeclav bude předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta. Získal 58,88 procenta hlasů. Hnutí se tak jeho zásluhou stane parlamentní stranou. Šlachtův soupeř Miloslav Janulík (ANO) dostal 41,11 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 14,59 procenta voličů, v prvním kole před týdnem hlasovalo 33 procent. Dosavadní senátor Rostislav Koštial (ODS) neuspěl v prvním kole volby.

ČT24 připravila rozhovory s kandidáty do Senátu, kteří postoupili do druhého kola, a mají tak reálnou šanci stát se zákonodárci v horní komoře parlamentu. Ve druhém kole senátních voleb se v obvodě Břeclav utkají bývalý policista a nyní šéf hnutí Přísaha Róbert Šlachta a poslanec Miloslav Janulík (ANO).

Hnutí ANO stejně jako před čtyřmi lety vyhrálo krajské volby v deseti krajích. Po jednom vítězství mají ODS, koalice SPOLU a Starostové pro Liberecký kraj. Volební účast byla necelých 33 procent, při minulých krajských volbách přišlo hlasovat 38 procent voličů.

Vítězem prvního kola senátních voleb je ANO, získalo v něm poprvé v historii dva senátory. Jsou jimi Jana Mračková Vildumetzová na Sokolovsku a Martin Bednář v Ostravě. Navíc do finále postoupilo devatenáct dalších kandidátů hnutí. V prvním kole bylo letos senátory zvoleno pět kandidátů, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů. Je to nejvíc v historii senátních voleb od roku 1996. V obvodu Praha 12 tak zvítězil také dosavadní senátor Pavel Fischer za koalici stran TOP 09, ODS, KDU-ČSL a hnutí STAN. V obvodu Vsetín uspěl dosavadní senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). Senátorem ve volebním obvodu Karviná bude Petr Vícha (SOCDEM). Volební účast činila 30,5 procenta, je tedy třetí nejnižší. Méně lidí přišlo volit jen v letech 2004 a 2002.

Ve druhém kole senátních voleb se v obvodě Břeclav utkají bývalý policista a nyní šéf hnutí Přísaha Róbert Šlachta a poslanec Miloslav Janulík (ANO). Šlachta získal 24,74 procenta hlasů, Janulík 22,54 procenta. Dosavadní senátor Rostislav Koštial (ODS) mandát neobhájil. Voleb se zúčastnilo 33 procent voličů, o hlasy usilovalo devět kandidátů.

Hnutí ANO změnilo směr, opouští liberální frakci europarlamentu a zřejmě přitvrdí v kritice Evropské unie. Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) jde o rozhodnutí Andreje Babiše (ANO), zvolený europoslanec Jan Farský (STAN) je překvapený, že ANO ve frakci Renew Europe vůbec zůstávalo. Další zvolená europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha) mluvila o pokračujícím hledání vyhovující frakce. V pořadu Události, komentáře se hovořilo i o potenciálu sbližování Přísahy a Motoristů s ODS. Zástupce ANO ČT24 do pořadu zvala, pozvání však nepřijali.

V Česku v sobotu odpoledne skončily historicky páté volby do Evropského parlamentu. Volební místnosti se po noční přestávce otevřely v osm ráno, zavřely se ve 14 hodin. Letošní účast byla zřejmě vyšší než u eurovoleb před pěti lety. V některých městech a obcích lidé také rozhodovali v místních referendech o lokálních záležitostech.

Do evropských voleb zbývají dva týdny. Druhé tematické debaty České televize o bezpečnostních tématech se účastnil Jaroslav Bžoch (ANO), Jan Farský (Starostové a osobnosti pro Evropu), Markéta Gregorová (Piráti), Zuzana Majerová (SPD a Trikolora), Libor Rouček (SOCDEM), Robert Šlachta (Přísaha a Motoristé), Jana Turoňová (Stačilo!) a Tomáš Zdechovský (SPOLU). Hovořili o rozdělené společnosti, rusko-ukrajinské válce, uprchlících či zahraničním vlivu.

Předseda hnutí Přísaha a bývalý policista Robert Šlachta plánuje na podzim kandidovat do Senátu na Břeclavsku. V čele evropské kandidátky bude mít Přísaha spolu s uskupením Motoristé sobě závodníka Filipa Turka. Memorandum o společném postupu a koalici pro volby do Evropského parlamentu Šlachta podepsal s předsedou Motoristů Petrem Macinkou. Mluvčí bývalého prezidenta Václava Klause bude na kandidátní listině trojkou, dvojkou bude jihočeská lídryně Přísahy Nikola Bartůšek. Na kampaň, kterou hodlají spustit dva měsíce před hlasováním, tedy v dubnu, chce Macinka vybrat deset milionů korun.

Po policejním Úřadu vnitřní kontroly se zabývá prosincovými událostmi na pražské filozofické fakultě ještě Generální inspekce bezpečnostních sborů, její závěry ale budou podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) až na jaře. V Otázkách Václava Moravce ministr zdůraznil, že z pohledu trestního práva je masová vražda na Univerzitě Karlově ještě živým případem, a proto ještě nelze o některých okolnostech hovořit. Předseda neparlamentního hnutí Přísaha a bývalý vysoce postavený policista Robert Šlachta je nicméně přesvědčen, že střelba na filozofické fakultě byla důsledkem systémového selhání, rezignovat by podle něj měl policejní prezident Martin Vondrášek i ministr Rakušan. Že pochybilo ministerstvo vnitra, je přesvědčen i někdejší šéf tohoto resortu a nynější bezpečnostní expert opoziční SPD Martin Pecina.

Nejsem muž expremiéra Andreje Babiše (ANO) ani ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), ani nikoho jiného, uvedl v pořadu Události, komentáře nový olomoucký vrchní státní zástupce Radim Dragoun. Podotkl, že Vrchní státní zastupitelství v Olomouci je podle něj spojováno pouze s kauzou zásahu na Úřadu vlády před deseti lety, zatímco další, pozitivní kauzy jsou opomíjené, proto by se chtěl zaměřit na pozitivní medializaci a vnitřní komunikaci na úřadě.

Deset let po zásahu policie na Úřadu vlády padl trest pro tehdejšího premiéra Petra Nečase za nabízení trafik poslancům. Kromě podmínky 2,5 roku má zaplatit milion korun. Podmínkou a pokutou soud potrestal i Nečasovu manželku Janu Nečasovou, tehdy Nagyovou. Europoslanec a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (TOP 09) v Událostech, komentářích řekl, že na tehdejším brífinku policie zazněla vážná obvinění, která způsobila chaos ve společnosti. Šéf hnutí Přísaha a tehdejší ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta to ale odmítl a akci policie, o které se hovoří jako o přehnané, hájil.

Uplynulo deset let od policejního zásahu na Úřadu vlády, který vedl k pádu kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) a k předčasným volbám. Státní zástupci na základě získaných dokumentů a odposlechů podali obžaloby v pěti kauzách. Odsouzením ale zatím skončil jen případ zneužití Vojenského zpravodajství. Kvůli křivému svědectví v tomto procesu pak dostal podmínku i expremiér Nečas.

Soud v kauze Bereta týkající se vynášení informací z trestních řízení uložil pražské státní zástupkyni Dagmar Máchové tři roky a čtyři měsíce vězení. Soukromého detektiva Igora Gáboríka poslal do vězení na tři roky, policistu Radka Holuba potrestal dvouapůlletým vězením. V případu čelil obžalobě ještě celník Pavel Šíma a Gáboríkův spolupracovník Vladimír Zmrhal, oběma soud uložil podmíněné tresty. Páteční rozhodnutí není pravomocné, všichni obžalovaní kromě Šímy se proti němu na místě odvolali. Státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která kauzu dozoruje, si pro případné odvolání, stejně jako Šíma, ponechala lhůtu.

Prezident Miloš Zeman uvedl, že nežádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodpis abolice, která by zastavila trestní stíhání ve dvou kauzách týkajících se Zemanových nejbližších spolupracovníků. Řekl to v sobotním rozhovoru s internetovou televizí XTV. Deník N nicméně v pátek napsal, že Zemanovi šlo v případech skartace vrbětické zprávy a úniků informací Bezpečnostní informační služby (BIS) na Hrad o to, aby se trestní stíhání vůbec nezahajovalo.

ANO vyhrálo komunální volby ve většině statutárních měst, ze 13 krajských měst mělo před nedělní jednou hodinou v noci jisté vítězství v osmi z nich. Ve zbylých pěti krajských městech uspěly vládní strany. V Praze vede koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09, v Brně zvítězila koalice ODS a TOP 09. V Liberci figurovala na prvním místě koalice Starostů pro Liberecký kraj (SLK) s TOP 09 a KDU-ČSL, která nakonec první místo uhájila. V Českých Budějovicích zvítězila ODS. V Plzni SPOLU těsně předstihlo ANO.

Bývalý policista Robert Šlachta požádal prostřednictvím advokáta o přeložení sporu s bývalým vrchním státním zástupcem Liborem Grygárkem k Okresnímu soudu Brno-venkov. Grygárek po Šlachtovi žádá omluvu a půlmilionové odškodnění za tvrzení, která o něm někdejší šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) napsal ve své knize. O návrhu na přesun kauzy musí nyní rozhodnout Nejvyšší soud. Obvodní soud pro Prahu 5 proto odročil jednání ve věci na neurčito.

Den po volbách navštívil předseda ANO a úřadující premiér Andrej Babiš prezidenta Miloše Zemana na lánském zámku. Předem tvrdil, že se schůzka nemá týkat výsledku voleb, z Lán odjel bez komentáře poté, co Zemana odvezla sanitka do nemocnice. Podle hradního mluvčího prezident na jednání Babiše nepověřil vyjednáváním o vládě, píší Lidovky.cz. Ve volbách získala nejvíce hlasů koalice SPOLU, ale Babišovo ANO má díky volebnímu systému o jednoho poslance více. SPOLU však má s koalicí PirátiSTAN většinu ve sněmovně a oba bloky již vyzvaly prezidenta, aby vyjednáváním o sestavení vlády pověřil lídra SPOLU Petra Fialu.

ČT24 požádala vědce, kteří spolupracují s Univerzitou Karlovou, aby oficiální životopisy lídrů i části jejich programů, které se týkají budoucnosti, zadali ke zpracování umělé inteligenci jménem Matylda. Ta připravila pro každého účastníka předvolební superdebaty otázku. Odpovídali Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA).

Část předvolební superdebaty se točila kolem postoje lídrů k možnému zákazu výroby aut se spalovacími motory po roce 2035. Všechny subjekty zastoupené v debatě uvedly, že proti zákazu bojovat budou, jen ČSSD uvedla, že proti zákazu spíše bude bojovat. Debaty se účastnili Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA).

Lidem s příjmem do sto tisíc korun nechce zvyšovat daň z příjmu žádná z osmi stran, jejichž zástupci přišli do předvolební superdebaty České televize. Většina stran připouští nanejvýš zavedení digitální daně, levicoví lídři se zmínili i o možnosti více zdanit lidi s příjmem přes sto tisíc měsíčně. O ekonomice a také kauze Pandora Papers diskutovali Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA).