Róbert Šlachta strana 3 z 4

Po třech letech podstoupí policie novou reorganizaci. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v pondělí potvrdil dřívější zprávy médií, že elitní policejní útvary projdou reformou. Podle informací České televize se plánuje rozdělení Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) nejméně na tři sekce. Hlavou by měla být Národní kriminální ústředna.

Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ), vzniklou před třemi lety sloučením elitních policejních útvarů, chce vedení policie opět rozdělit. Uvedl to v úterý server Deník N na základě anonymních vyjádření vysoce postavených policistů. Oddělí se údajně sekce terorismu a kyberkriminality. Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová serveru řekla, že změnu podporuje.

Bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta se v kauzách Vidkun a Beretta setkal se snahou objednat si trestní stíhání. Uvedl to v pořadu Devadesátka ČT24. Oba případy se týkaly údajného vynášení informací z trestních spisů. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman letos v květnu vyloučil, že je možné si v Česku trestní stíhání objednat. Šlachta na konci listopadu odchází do civilu, v současnosti působí jako šéf pátrací sekce Generálního ředitelství cel.

Šéf pátrací sekce Generálního ředitelství cel a bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta odchází do civilu. Informaci webu lidovky.cz potvrdila mluvčí celníků Martina Kaňková. Šlachta nyní důvody odchodu komentovat nechce, nesouvisejí ale údajně s jeho pozicí v celní správě.

Bývalý detektiv Jiří Komárek dostal od ministerstva spravedlnosti zhruba 55 tisíc korun jako odškodnění za trestní stíhání kvůli výroku o policejním exprezidentovi Tomáši Tuhém. Toho v roce 2016 nařkl z „brutálního úniku informací“ během vládních sporů o policejní reorganizaci. Soudy Komárka později zprostily obvinění ze zneužití pravomoci úřední osoby. Komárek žádal více než 150 tisíc korun, ministerstvo mu nakonec přiznalo jen část zahrnující náklady na obhajobu. ČT to potvrdil Komárkův advokát Petr Kočí.

Údajné nasazení speciálních armádních sil do sledovací akce celní správy vyšetřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů a zřejmě i vojenská policie. Vyplývá to z informací, které zazněly na jednání sněmovního bezpečnostního výboru. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO) i ředitel celníků Milan Poulíček před poslanci zdůrazňovali, že speciální jednotky neprováděly úkony trestního řízení.

Obvodní soud pro Prahu 5 ve středu zprostil obžaloby bývalého kriminalistu Luďka Vokála, který byl viněn ze zneužití pravomoci v souvislosti s vyzrazením razie v kauze Vidkun. Podle soudu není žalovaný skutek trestným činem. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce se proti němu na místě odvolal. Vokál si pro případné odvolání ponechal lhůtu.

Bývalí i současní elitní detektivové vypovídali před soudem v kauze úniku informací při policejní akci Vidkun. Informace o razii – mimo jiné i v bytě exministra vnitra Ivana Langera – údajně vyzradil někdejší policista Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Luděk Vokál. Za to mu hrozí až pět let vězení nebo zákaz činnosti. Vokál vinu odmítá. Podle bývalého šéfa útvaru Roberta Šlachty akce ohrožena nebyla.

Uplynulo pět let od momentu, kdy Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) spustil nejvýznamnější zátah v polistopadových dějinách. Odstartovala jej razie přímo na Úřadu vlády. Nikdo však dosud nebyl pravomocně odsouzen. Někdejší ředitel ÚOOZ Robert Šlachta, který byl hostem středečního pořadu Události, komentáře, přesto tvrdí, že zákrok byl v souladu s platnými zákony a policie nemohla jednat jinak.

Bývalému detektivovi Jiřímu Komárkovi uložil Okresní soud pro Prahu-západ za výrok o „brutálním úniku informací“ roční podmínku s odkladem na dva roky. Z úniku nařkl Komárek loni v červnu policejního prezidenta Tomáše Tuhého. Komárek se hájil tím, že jednal ve veřejném zájmu. Podmíněný trest navrhoval i žalobce Pavel Prygl, Komárkův obhájce naopak žádal zproštění. Proti rozsudku se Komárek na místě odvolal, bude se jím tedy ještě zabývat nadřízený soud.

Bývalý šéf protimafiánského útvaru Robert Šlachta odmítl, že by informace z vyšetřovacích spisů unikaly pod jeho vedením. Řekl to po výslechu před sněmovní vyšetřovací komisí. Stejně mluvila i vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Rok od kontroverzní policejní reorganizace začala nově vzniklá Národní centrála proti organizovanému zločinu rozplétat sto padesát nových kauz a celkem řešila víc než 361 případů. Ředitel centrály Michal Mazánek proto hodnotí dosavadní fungování svého útvaru pozitivně, a to i navzdory přetrvávajícím výhradám státních zástupců a hlasům z nitra centrály, že se chystá rozprášení posledních zbytků ÚOOZ.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) nebude moct vyslechnout členy někdejší sněmovní vyšetřovací komise ke sporné reorganizaci policie. Dolní komora je odmítla zprostit mlčenlivosti. GIBS žádal o výpovědi kvůli únikům údajů ze zprávy někdejšího šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachty, který přestavbu sborů hlasitě kritizoval.

Podle šéfa hnutí ANO Andreje Babiše byla impulzem ke sporné reformě policie kauza úniků z policejních spisů, ve které byl obviněn mimo jiné detektiv protikorupční policie. Vicepremiér to prohlásil po jednání vlády, která ve středu dostala další průběžnou informaci k policejní reorganizaci. Zejména to, jak se daří vypořádávat s námitkami, které proti reformě vznesli žalobci. Náměstek ministra vnitra Petr Mlsna k tomu uvedl, že ze 45 připomínek už zbývá vypořádat jen čtyři technické výhrady. Policejní reorganizace byla také tématem večerní Devadesátky na ČT24, na dotazy diváků odpovídal šéf policejních odborů Milan Štěpánek.

Vznikající Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) se nebude moci zabývat jednou živou kauzou, pravděpodobně případem úniků z policejních spisů, vyplývá z podkladů pro středeční jednání vlády. O tom, kdo vyšetřování povede, rozhodnou žalobci. Ministři se zároveň dozvědí, jak se policie a resort vnitra vypořádaly s připomínkami žalobců k navrhovaným změnám.

Vláda se bude ještě tento měsíc znovu zabývat spornou reorganizací elitních policejních útvarů. Premiér Bohuslav Sobotka pozval na jednání 20. července nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana i policejního prezidenta Tomáše Tuhého.

Bezpečnostní výbor ve sněmovně sice začal projednávat okolnosti policejní reogranizace, poslanci ale neschválili program. Na jednání přitom dorazil i končící ředitel policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta a vedoucí ostravské expozitury ÚOOZ Jiří Komárek, kteří chtěli přednést informace o možném propojení policie na lidi z kriminálního prostředí a o okolnostech reorganizace elitních policejních útvarů. Členové výboru nesouhlasili ani s debatou o zřízení parlamentní vyšetřovací komise. Sám Šlachta komentoval jednání výboru s tím, že je to pro něj zklamání a velká zkušenost.

K uklidnění sporu o policii vyzval koaliční strany a hnutí prezident republiky Miloš Zeman. Dal by přednost tomu, aby se diskuse přenesla z politické roviny na rovinu profesní a o změnách nadále jednal policejní prezident s nejvyšším státním zástupcem. Současně dala hlava státu najevo, že považuje za nepravděpodobné, že by se v případě rozpadu koalice podařilo zorganizovat předčasné volby.

Premiér Bohuslav Sobotka odmítl snahy zatahovat Bezpečnostní radu státu do živého policejního vyšetřování. Není tu od toho, aby nahrazovala policejní šetření, dodal s tím, že ji svolá až na řádný červencový termín, a ne dříve. Zneužívání policie v politickém boji je podle ministerského předsedy nepřípustné. Poslancům ČSSD se také nelíbí, jak místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Bronislav Schwarz (ANO) svolal  jednání výboru. Chtějí vyslyšet opozici a iniciovat vznik parlamentní vyšetřovací komise, která by se měla spory v policii zabývat.

Policejní prezident Tomáš Tuhý podal na Generální inspekci bezpečnostních sborů trestní oznámení kvůli prohlášení šéfa ostravské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jiřího Komárka. Ten pro ČT uvedl, že je Tuhý podezřelý z úniku informací při objasňování stamilionové hospodářské kriminality.

Dvě vládní strany – ANO a KDU-ČSL – požadují co nejdříve svolání Bezpečnostní rady státu kvůli situaci kolem policie. O „válce policistů“ hovoří i opoziční TOP 09. Policejní prezident Tomáš Tuhý je totiž podezřelý z „brutálního úniku informací“ při objasňování hospodářské trestné činnosti. Pro Českou televizi to uvedl vedoucí ostravské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jiří Komárek. Tvrdí, že cílem restrukturalizace policie je rozprášit ÚOOZ, důkazy chce předložit sněmovnímu výboru pro bezpečnost. Tuhý nařčení odmítá, skeptický je i ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

Šéf Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Jaroslav Vild vyjádřil podporu reorganizaci elitních útvarů, podle které mají jeho muži od 1. srpna přejít pod novou centrálu boje s organizovaným zločinem. Jeho stanovisko k policejní přestavbě, jež vyvolala současnou koaliční krizi, se tak významně liší od šéfa dalšího slučovaného útvaru, Roberta Šlachty, jenž naopak od policie protestně odchází.

Ve sporu o reorganizaci policie nejde pouze o budoucnost koaliční vlády, ale také o osud Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, jehož sloučení s Útvarem pro odhalování korupce a finanční kriminality je základem plánovaných změn. Ředitel ÚOOZ Robert Šlachta už v pátek oznámil, že ke konci června rezignuje na svou funkci a odejde do civilu. Protimafiánský útvar dočasně místo Šlachty povede bývalý šéf protikorupční policie Milan Komárek.

ANO nyní nevypoví koaliční smlouvu kvůli sporné reformě policie, kterou podepsal ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), chce ale jednat o nové formě koaliční dohody. ČSSD je připravena s ANO a lidovci mluvit o doplnění či zpřesnění koaliční smlouvy, uvedl premiér Bohuslav Sobotka. Chtěl by v ní společné body k prosazení do voleb. Na středeční ráno proto pozve šéfy ANO a lidovců k jednání o dohodě na další vládní spolupráci.