Chybějící zákon je můj dluh, říká Zeman. Že neprošla poslední jeho verze, ho ale těší

45 minut
Pavel Zeman v Otázkách Václava Moravce: „Dal jsem vládě dostatečný čas na to, aby našla a jmenovala mého nástupce.“
Zdroj: ČT24

Za dluh, který po sobě zanechá, považuje končící nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman to, že za deset let jeho působení nevznikl nový zákon o státním zastupitelství. Zároveň je však rád, že nakonec nebude přijata novela, která z původního komplexního návrhu zbyla. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Zdůraznil, že rezignaci oznámil s takovým předstihem, aby ponechal dost času k nalezení svého nástupce. Myšlenku, že by vláda do funkce instalovala někoho, kdo státním zástupcem není, označil za znásilnění systému.

Pavlu Zemanovi zbývá dva a půl týdne v čele Nejvyššího státního zastupitelství, které vedl déle než deset let. Prohlásil, že většinu předsevzetí, s nimiž do funkce přicházel, se podařilo uskutečnit. Za největší dluh považuje, že není nový zákon o státním zastupitelství. Připravovat se začal již na počátku minulého desetiletí, ale s tím, jak se měnily vlády, měnila se i jeho podoba. Státní zástupci k ní začali mít čím dál vážnější výhrady a o poslední verzi Zeman řekl, že je nakonec rád, že se nedostala do Poslanecké sněmovny.

„V roce 2013 jsme měli k dispozici moderní a solidní základ ne novely, ale nového zákona o státním zastupitelství. Postupně se do něj dělaly zásahy, až jsme se dostali do stavu, kdy se jedná o novelku, která to posouvá do stadia: funkční období uděláme pro jistotu kratší a uděláme výběrová řízení, kde budeme mít vliv na obsazování míst vedoucích státních zástupců. To byl důvod, proč jsem řekl ne, že takovou podobu státního zastupitelství nechceme,“ vysvětlil svůj postoj.

Ohrožuje kredibilitu justice, obvinil končící žalobce Benešovou

S funkčními obdobími pro vedoucí státní zástupce ovšem operoval nový zákon od začátku a Pavel Zeman dal do souvislosti s nimi – byť nakonec nebyly zavedeny – i svoji rezignaci. „V okamžiku, kdy jsem se začal blížit magické hranici deseti let – což je hranice funkčního období pro předsedy nejvyšších soudů, zároveň to byla zvažovaná hranice pro nejvyššího státního zástupce – jsem si začal říkat, že by bylo zdravé, kdybych úřad předal někomu jinému,“ řekl.

Když rezignaci oznamoval, hovořil však Zeman i o jiném důvodu – údajném tlaku ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). Ta v minulosti byla v podobné pozici. Na přelomu století byla sama nejvyšší státní zástupkyní a skončila po sporech s ministrem Pavlem Němcem. Rozpory mezi Benešovou a Zemanem byly patrné dlouhodobě. Ministryně dokonce hovořila o možné kárné žalobě na nejvyššího státního zástupce v souvislosti s tím, že se vyjadřoval k vrbětické kauze – byť zdůraznil, že k tomu měl mandát od krajského státního zástupce. 

Již v roce 2019 ovšem hovořila Marie Benešová v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes o údajné nedůslednosti státních zástupců a zmínila tehdy „řadu kauz, které skončily fiaskem“. To Pavel Zeman odmítl – za pravdu mu ostatně dává statistika, podle které se podíl případů, které končí zproštěním, v jeho éře snížil zhruba na pět procent. Zatímco za Benešové i její nástupkyně Renaty Vesecké to bylo kolem šesti až sedmi procent. Vyjádření ministryně se mu ale nelíbí hlavně proto, že podle něj ohrožuje renomé justičního systému.

„V podstatě jediné, co justice – kam řadím i státní zastupitelství – má, je její důvěryhodnost. Je založena na tom, jak justice pracuje – jestli pracuje efektivně, jestli pracuje dobře a občané v ni věří. (…) Jestliže dochází k ničím nepodloženým útokům (…), tak dochází ke snižování kredibility těchto institucí,“ zdůraznil.

Zeman je přesvědčen, že je pozice nejvyššího státního zástupce v Česku slabá. Připustil, že je spíše s podivem, že v ní vydržel tak dlouho. Míní, že je na tom dokonce hůře než ostatní vedoucí státní zástupci. „K odvolání jiného vedoucího státního zástupce jsou potřeba závažné důvody. K odvolání nejvyššího státního zástupce stačí politická shoda a nejsou potřeba žádné důvody. To byl jeden z důvodů, proč jsme se snažili prosadit nový zákon o státním zastupitelství,“ shrnul.

Policejní útvary se neměly slučovat, je Zeman přesvědčen i dnes

Pavel Zeman byl za deset let u mnoha významných událostí, které formovaly nynější podobu České republiky. Nejvyšším státním zástupcem byl v roce 2013, kdy Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) zasahoval na Úřadu vlády. Byl jím i v roce 2016, kdy ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) sloučil tento útvar s protikorupční policií.

K tehdejšímu dění se nedávno vyjádřil premiér Andrej Babiš (ANO), který Chovancově reorganizaci už před lety oponoval. Řekl, že to byl Pavel Zeman, kdo ji umožnil, protože se dostatečně nepostavil za dosavadní systém, jmenovitě za tehdejšího ředitele ÚOOZ Roberta Šlachtu.

To Zeman odmítl. Připomněl, že veřejnou debatu o reorganizaci odstartoval on, když dopisem varoval tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) před možnými důsledky. Je přesvědčen, že po sloučení obou složek nastaly potíže, byť se je částečně podařilo vyřešit.

„NCOZ má vedení, které se velice snaží, aby to bylo efektivní. Snaha je veliká, ale přesto se domnívám, že kdyby zůstaly ty jednotky oddělené, bylo by to lepší,“ míní nejvyšší státní zástupce.

Nástupce? Musí to být státní zástupce, věří Zeman

Nyní Pavel Zeman ve funkci končí, ale i když uplynul zhruba měsíc od chvíle, kdy rezignaci oznámil a kdy mohli politici začít hledat jeho nástupce, žádné jméno zatím není na světě. Sám je přesvědčen, že vládě poskytl dost času vzhledem k tomu, že skončí až v polovině roku.

„Pevně věřím tomu, že tím, že jsem rezignoval v polovině měsíce května, dal jsem dostatečný čas šesti týdnů na to, aby našla a jmenovala mého nástupce. Stále věřím, že od 1. července do křesla na Jezuitské 4 sedne nový nejvyšší státní zástupce,“ prohlásil.

Dodal, že kdyby se do 1. července vládě – která nejvyššího státního zástupce jmenuje na návrh ministryně spravedlnosti – nepodařilo nového šéfa žalobců vybrat, dostalo by se Česko do „určité právní nejistoty“. Poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu z dob, kdy byl ve funkci nově a několikrát nechal podepsat rozhodnutí náležející jmenovitě nejvyššímu státnímu zástupci – jako jsou dovolání – svého náměstka. Soud prohlásil, že to je možné pouze ve výjimečných případech, jako je dlouhodobá nemoc, ale není jasné, zda se to týká i situace, kdy žádný nejvyšší státní zástupce neexistuje. V tom případě by zřejmě bylo nutné, aby se Nejvyšší soud vyjádřil znovu.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) nechtěla dosud komentovat, mezi kým se při vybírání Zemanova nástupce rozhoduje. Často se spekuluje o náměstkovi nejvyššího státního zástupce Igoru Střížovi, zároveň se však objevily spekulace, že ten by nemusel vyhovovat Pražskému hradu nebo premiérovi Andreji Babišovi (ANO).

Úvahy o tom, že by Benešová situaci vyřešila tím, že by do funkce navrhla někoho, kdo v soustavě státních zastupitelství vůbec nepůsobí, Pavel Zeman zavrhl. V souvislosti s myšlenkou, že by byl vedoucím státním zástupcem jmenován někdo, kdo není státním zástupcem, použil termíny „právní perverznost“ a „znásilnění systému“.

„Zákon o státním zastupitelství je třeba vykládat v komplexu,“ podotkl. Odkázal na to, že jasně říká, že státní zastupitelství vykonává svoji působnost prostřednictvím státních zástupců a zároveň stanoví podmínky, kdo se státním zástupcem může stát, mimo jiné na základě vzdělání, věku a bezúhonnosti.

„Nebude-li platit podmínka státního zástupce na vedoucího státního zástupce, tak nebude možná platit ani podmínka vysokoškolského vzdělání?“ uzavřel Pavel Zeman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
06:08Aktualizovánopřed 9 mminutami

Prezident se zachoval jako slon v porcelánu, prohlásil Macinka. Pavel kritiku odmítl

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.
14:16Aktualizovánopřed 10 mminutami

Lídr musí mít tah na branku a neohlížet se, zdůraznil nový předseda ODS Kupka

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka v Interview ČT24 hovořil o změnách ve straně, její budoucnosti a své roli jako lídra. „ODS musí lidem nabízet praktická a kompetentní řešení pro jejich každodenní život,“ uvedl. Moderátor Daniel Takáč se zeptal, zda se Kupka cítí být lídrem a neobává se třeba nového hnutí hejtmana jihočeského kraje Martina Kuby. „Lídr nemá obavy. Má tah na branku a snahu vytáhnout stranu co nejvýš. Nemůže se pořád ohlížet, to by byl slabý lídr,“ reagoval.
před 3 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechcem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

SPD a Motoristé nebudou hlasovat pro vydání Babiše a Okamury ke stíhání

SPD a Motoristé nebudou ve sněmovně hlasovat pro vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy dolní komory Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání. V diskusním pořadu televize Prima to v neděli řekli Okamura a ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Babiš již dříve prohlásil, že se ke stíhání v kauze Čapí hnízdo vydat nenechá. Ministr průmysl Karel Havlíček (ANO) s tím souhlasí. Případ je podle něj zpolitizovaný a projednává se příliš dlouho.
před 4 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 7 hhodinami

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem. Počet nehod kvůli agresivní jízdě se zvýšil z 1971 v roce 2023 na 2667 o rok později a 2984 loni. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 7 hhodinami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 10 hhodinami
Načítání...