Když se bude na výběru státních zástupců podílet soudce, bude to protiústavní, tvrdí Bradáčová

Podle pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové by bylo protiústavní, kdyby v komisích vybírajících vedoucí státní zástupce byli soudci. Řekla to v rozhovoru pro Hospodářské noviny, šlo by podle ní o zásah moci soudní do moci výkonné. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) ale její tvrzení vzápětí odmítla. Uvedla, že se novelou zákona o státních zástupcích zabývala z hlediska ústavnosti Legislativní rada vlády. 

Lenka Bradáčová
Zdroj: ČTK Autor: Václav Šálek

Nový zákon o státním zastupitelství počítá s tím, že mezi členy komisí, které budou složeny z pěti lidí a budou vybírat vedoucí státní zástupce, bude vždy soudce. Proti tomu se již dříve ohradili Soudcovská unie či nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a nyní velmi důrazně i Lenka Bradáčová, která vede Vrchní státní zastupitelství v Praze.

„Už v minulosti rozhodoval Ústavní soud, že soudci by neměli působit v jakýchkoli tělesech, která nějakým způsobem zasahují do výkonné moci, kam spadá i státní zastupitelství. V tomto případě by soudce přitom spolupracoval na výběru představitelů exekutivy,“ řekla Bradáčová Hospodářským novinám. „Dokonce se proto domnívám, že jejich účast v tomto tělese je protiústavní,“ dodala.

Záruka nezávislosti?

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová přitom v minulosti označila soudce jako garanta nezávislosti práce pětičlenné komise, protože půjde o jednoho ze tří členů, které by jmenovala ministryně či ministr spravedlnosti. Podle Bradáčové ale „soudci projeví svou nezávislost jedině v rozhodovacích procesech v rámci své působnosti“.

Marie Benešová ale při své návštěvě pražského Vrchního soudu odmítla, že by připravovaný zákon o státním zastupitelství mohl porušovat ústavu. „Zákon procházel legislativní radou vlády, která posuzovala ústavnost toho zákona a neshledala nic protiústavního,“ řekla ministryně.

Dodala, že žalobcům nabízela jiné možnosti, například že místo soudce bude v komisi akademik.

ČTK ovšem uvedla, že i část členů Legislativní rady vlády vyjádřila pochyby, zda je stávající podoba návrhu novely v souladu s ústavou a právním řádem, byť rada jako celek doporučila zákon vládě ke schválení. Vládní protikorupční rada naopak schválení nedoporučila, protože podle ní posiluje zásahy exekutivy do fungování státního zastupitelství.

Spor o komise i funkční období 

Nový zákon by měl kromě způsobu výběru vedoucích státních zástupců také stanovit funkční období pro nejvyššího státního zástupce či zákonné důvody jeho odvolání. Funkční období je ovšem také sporným bodem – ministerstvo spravedlnosti prosazuje, aby bylo sedmileté, zatímco jeho kritici, ke kterým patří kromě žalobců a opozičních politiků například i platforma Rekonstrukce státu, chtějí desetileté. Podle Benešové je ale deset let příliš mnoho.

U výběrových komisí potom nejde jen o účast soudce, nýbrž o celkový způsob jmenování jejích členů. Benešová by chtěla jmenovat tři z pěti členů komise s tím, že „ministr odpovídá za chod státního zastupitelství“. Protinávrh, aby tři členy jmenovali státní zástupci, vyložila ministryně tak, že „to znamená, aby si vybírali oni své šéfy“.