Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se vzdal funkce, jeho mandát zanikne ke 30. červnu. Jako důvod uvedl tlak ze strany ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). Zeman svůj krok oznámil dopisem, ve funkci skončí po deseti a půl letech. Benešová považuje vyjádření Zemana za závažné a laciné obvinění. Zdůraznila, že nikdy státním zástupcům nezasahovala do kauz. Nového nejvyššího státního zástupce chce navrhnout vládě co nejdřív. Neměl by to být současný, ale ani bývalý politik.
Pavel Zeman rezignuje na post nejvyššího státního zástupce, cítil tlak ministryně spravedlnosti
Brífink končícího nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana (zdroj: ČT24)
Na následném brífinku Pavel Zeman uvedl, že citíl tlak ministryně spravedlnosti, což mu bralo čas na práci, kterou chtěl věnovat zastupitelství. Plán pro svou další činnost nemá, zatím zůstane státním zástupcem na Nejvyšším státním zastupitelství. Deset let ve funkci považuje za dlouhou dobu.
Rezignaci zvažoval už dřív, ve funkci zůstával i kvůli Vrběticím, tedy výbuchu muničních skladů s možným podílem ruských tajných služeb. Nyní už je kauza zveřejněná a Zeman se nebojí, že by se „zasekla“.
Tlaky jsou poměrně velké. Ne že bych byl někdo, kdo by se bál, ale když věnujete většinu času těmto půtkám, tak si myslím, že je to celkem zbytečné.
Co Benešová od Zemana žádala, nechtěl specifikovat. Mluvili prý spolu opakovaně, rezignaci jí však předem neavizoval. „Chtěl jsem, aby to bylo trochu překvapení,“ uvedl.
Zeman věří, že státní zastupitelství bude nadále pracovat tak, jako pod jeho vedením. Zmínil zásadu „padni komu padni“. Věří také, že si udrží důvěru veřejnosti. Chtěl by, aby jeho nástupce pocházel rovněž ze státního zastupitelství.
Funkci zastává od začátku roku 2011, kdy nahradil Renatu Veseckou. Předtím působil na okresním i krajském státním zastupitelství v Plzni a následně na mezinárodním odboru Nejvyššího státního zastupitelství. V roce 2004 se stal prvním zástupcem ČR u Eurojustu, kde byl nejmladším žalobcem ze všech členských zemí.
Benešová: Je to závažné obvinění, měl by ho konkretizovat
„Jestliže Pavel Zeman řekne takto závažné obvinění vůči mojí osobě, měl by ho konkretizovat. Nikdy jsem státním zástupcům nezasahovala do kauz. Je to závažné obvinění, laciné. Očekávala jsem, že jestliže podá rezignaci, tak řekne trošku něco jiného,“ uvedla Benešová. Dodala, že rezignaci očekávala, protože Zeman si už přes rok hledá nové uplatnění a přihlásil se do výběrového řízení na „evropského soudce pro lidská práva“ a pak si hledal další uplatnění. „O tom mě normálně informoval.“
Uvedla také, že se o samotné rezignaci dozvěděla v pátek ráno z úřadu vlády. Zemanovo rozhodnutí respektuje.
Benešová minulý týden hovořila v médiích o svém záměru podat na Zemana kárnou žalobu, porušil podle ní zákon svým nedávným vystoupením na tiskové konferenci k případu explozí ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. Zemana se v tomto případě zastal premiér Andrej Babiš (ANO). Nejvyšší státní zástupce v prosinci 2019 po přezkumu obnovil stíhání Babiše v případu Čapího hnízda, řízení podle něj bylo zastaveno nezákonně a předčasně.
Pavel Zeman, kterému je 48 let, nastoupil do čela Nejvyššího státního zastupitelství v lednu 2011.
K jeho nejdiskutovanějším krokům patřil návrh na odvolání Vlastimila Rampuly z funkce vrchního státního zástupce v Praze v roce 2011 (o Rampulovi se tehdy v médiích opakovaně hovořilo v souvislosti s údajným „zametáním“ některých politicky citlivých kauz).
Tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil Rampulu odvolal, v médiích se pak objevily informace, že tento krok velmi zhoršil vztahy mezi Pospíšilem a premiérem Petrem Nečasem (tehdy oba ODS, dnes je Pospíšil členem TOP 09).
Zeman také navrhl jmenovat do funkce vrchní státní zástupkyně v Praze ústeckou krajskou státní zástupkyni Lenku Bradáčovou. Ministr Pospíšil byl před jejím jmenováním odvolán z funkce. Spekulovalo se o tom, že právě chystané jmenování Bradáčové bylo důvodem Pospíšilova konce na ministerstvu. Nově jmenovaný ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) Bradáčovou do funkce jmenoval.
Po rezignaci ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) v roce 2019 Zeman České televizi řekl, že se nebojí svého případného odvolání, před kterým varovali někteří zástupci opozice. Část opozice pokládala Kněžínkův odchod za vynucený a výměnu v čele ministerstva za Marii Benešovou dávala do souvislosti s kauzou Čapího hnízda, v níž předseda vlády Andrej Babiš (ANO) čerstvě čelil návrhu na podání obžaloby.
Nástup Benešové tehdy vyvolal protesty veřejnosti.
Zeman řekl, že státní zastupitelství podle něj funguje dobře a pod jeho vedením prokázalo, že všem měří stejným metrem. „Přestože mě vláda může odvolat na návrh ministra takzvaně bez důvodu, tak si dokážu těžko představit, že by to v současné době snad udělala. To by postrádalo nějaký trošku demokratický prvek,“ podotkl Zeman.
V prosinci 2019 Zeman po přezkumu obnovil stíhání premiéra Babiše a další obviněné v kauze Čapí hnízdo, podle něj bylo řízení v jejich případě zastaveno nezákonně a předčasně. Zároveň potvrdil, že stíhání Babišových blízkých definitivně skončilo.
Zeman loni v červenci oznámil, že nepodá správní žalobu proti rozhodnutí Středočeského krajského úřadu ohledně údajného střetu zájmů premiéra Babiše kvůli vlastnictví médií, protože k tomu neshledal závažný veřejný zájem.
V posledních měsících vzbudila pozornost zejména jeho vyjádření v kauze výbuchů ve Vrběticích. Například 6. května řekl, že si v souvislosti s vyšetřováním kauzy Vrbětice není vědom žádného pochybení ani překročení svých kompetencí při veřejném vystupování.
Benešová v tisku informovala o svém záměru podat na něj kárnou žalobu. Jedním z důvodu bylo to, jakým způsobem informoval o kauze výbuchů ve Vrběticích, která vyvolala diplomatickou roztržku s Ruskem. Podle Benešové tak zasahoval do věci, ve které nevykonává dozor ani dohled. V tomto ohledu se ale Zemana zastal jak premiér Babiš, tak i šéf dozorového Krajského státního zastupitelství v Brně.
Server Neovlivní.cz také 6. května napsal, že Benešová měla už minulý týden připravený návrh na Zemanovo odvolání a chtěla jej předložit vládě, což jí podle serveru rozmluvil vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) také 29. dubna v deníku E15 připustila, že může vládě navrhnout odvolání Zemana kvůli kauze vydání majetku rodu Czerninů. Benešová dva měsíce zkoumala Zemanovo vyjádření, o které ho požádala v souvislosti s kauzou.
Zeman v něm vysvětloval, proč Nejvyšší státní zastupitelství třikrát podalo dovolání v kauze dvou úřednic pražského magistrátu, které byly nakonec Městským soudem v Praze pravomocně odsouzeny za to, že neoprávněně udělily občanství Josefíně Czerninové, na základě čehož došlo k restitucím rozsáhlého majetku. Tyto restituce jsou nyní zpochybněny a stát už začal konat kroky k tomu, aby nemovitosti za půl miliardy korun získal zpět.
Zeman ale odmítal, že by v souvislosti s trestním řízením měl vztah k věci, jelikož řízení, v němž byly odsouzeny dvě úřednice, se netýkalo Jana Czernina, ani Petra Habersbergera, za kterého se podle tisku Zeman přimlouval.
Loni v říjnu se Zeman přihlásil do výběrového řízení na soudce Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Nyní uvedl, že už tehdy zvažoval odchod z pozice nejvyššího státního zástupce.
Z této funkce se nakonec rozhodl rezignovat k 30. červnu. Další cíle prý zatím nemá, zůstane tak státním zástupcem na Nejvyšším státním zastupitelství.
Zdroj: ČTK
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman