Protikorupční policie

Krajský soud v Olomouci zpřísnil aktérům v kauze Vidkun za jejich korupční jednání právní kvalifikaci, uložil jim přísnější podmíněné tresty a peněžité tresty. Bývalého olomouckého policejního náměstka Karla Kadlece za vynášení informací z trestních spisů odsoudil za pokus o zneužití pravomoci úřední osoby, podnikatele Ivana Kyselého za pokus účastenství ve formě organizátorství zneužití pravomoci úřední osoby a exhejtmana Jiřího Rozbořila (ČSSD, nyní SOCDEM) za podplácení a za účastenství ve formě pomoci zločinu zneužití pravomoci. Rozhodnutí není pravomocné.

Uplynulo osmnáct let od útěku Radovana Krejčíře. Policistům tehdy uprchl během celonoční domovní prohlídky jeho černošické vily. Šlo o jeden z největších policejních skandálů. Kauza tehdy stála místo policejního prezidenta a vedení protikorupční policie, která měla případ na starosti. Krejčíř následně zmizel na Seychely a poté do Jihoafrické republiky, kde si nyní odpykává trest.

Spekuluje se o návratu obávaného zločince Radovana Krejčíře do Česka. Podle bývalého detektiva protikorupční policie Karla Tichého, který na případu Krejčíře pracoval, je jeho přesun pravděpodobný. To by přineslo řadu problémů pro ty, kteří se kauzami kolem zločince zabývali, a to i problém existenční, uvedl Tichý. On sám byl na Krejčířově seznamu osob k likvidaci. Na případu by se navíc muselo pracovat opět od začátku, což bude složité, protože zločinec má například stále moc zastrašovat svědky, upozornil bývalý detektiv, který byl hostem Interview ČT24.

Deset let po zásahu policie na Úřadu vlády padl trest pro tehdejšího premiéra Petra Nečase za nabízení trafik poslancům. Kromě podmínky 2,5 roku má zaplatit milion korun. Podmínkou a pokutou soud potrestal i Nečasovu manželku Janu Nečasovou, tehdy Nagyovou. Europoslanec a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (TOP 09) v Událostech, komentářích řekl, že na tehdejším brífinku policie zazněla vážná obvinění, která způsobila chaos ve společnosti. Šéf hnutí Přísaha a tehdejší ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta to ale odmítl a akci policie, o které se hovoří jako o přehnané, hájil.

Bývalý předseda Věcí veřejných Vít Bárta uspěl s žádostí o odškodnění. Stát mu zaplatí milion korun za nezákonné trestní stíhání v kauze úniků odposlechů z Bezpečnostní informační služby (BIS). Česká televize to zjistila z rozhodnutí, které získala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím od ministerstva spravedlnosti. V kauze úniků odposlechů, ve kterých figurovali bývalý pražský primátor Pavel Bém (ODS) a lobbista Roman Janoušek, policie stíhala Bártu a tehdejšího zpravodajce Jana Petržílka. Soud oba pravomocně osvobodil loni v květnu.

Bývalý zpravodajec Jan Petržílek získal téměř 930 tisíc korun za stíhání v kauze vynesení odposlechů z Bezpečnostní informační služby (BIS). Za nemajetkovou újmu, ušlou mzdu, náklady na obhajobu či pobyt ve vazbě mu je vyplatilo ministerstvo spravedlnosti. ČT to potvrdil Petržílkův advokát Václav Němec s tím, že žádají dalších 2,6 milionu. Na ministerstvo proto podali žalobu. Petržílek čelil obžalobě s bývalým předsedou Věcí veřejných Vítem Bártou, soudy je však osvobodily.

Soud v kauze Bereta týkající se vynášení informací z trestních řízení uložil pražské státní zástupkyni Dagmar Máchové tři roky a čtyři měsíce vězení. Soukromého detektiva Igora Gáboríka poslal do vězení na tři roky, policistu Radka Holuba potrestal dvouapůlletým vězením. V případu čelil obžalobě ještě celník Pavel Šíma a Gáboríkův spolupracovník Vladimír Zmrhal, oběma soud uložil podmíněné tresty. Páteční rozhodnutí není pravomocné, všichni obžalovaní kromě Šímy se proti němu na místě odvolali. Státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která kauzu dozoruje, si pro případné odvolání, stejně jako Šíma, ponechala lhůtu.

Prezident Miloš Zeman uvedl, že nežádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodpis abolice, která by zastavila trestní stíhání ve dvou kauzách týkajících se Zemanových nejbližších spolupracovníků. Řekl to v sobotním rozhovoru s internetovou televizí XTV. Deník N nicméně v pátek napsal, že Zemanovi šlo v případech skartace vrbětické zprávy a úniků informací Bezpečnostní informační služby (BIS) na Hrad o to, aby se trestní stíhání vůbec nezahajovalo.

Odvolací senát potvrdil osvobozující rozsudek nad policistou Alešem Kvapilem z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Muž čelil obžalobě z vyzrazení neveřejné a utajované informace člověku mimo bezpečnostní sbory. Výsledek zasedání sdělila mluvčí pražského vrchního soudu Kateřina Kolářová.

Policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu se rozdělí. Policejní prezident Martin Vondrášek oznámil, že vznikne nový útvar, který se bude zabývat extremismem, terorismem a kybernetickým zločinem. Terorismus a kyberkriminalita dosud spadaly pod NCOZ. Centrála vznikla v roce 2016 sloučením útvarů proti korupci a proti organizovanému zločinu. Podle Vondráška se již žádné další dělení zbylých sekcí NCOZ neplánuje. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dal již najevo, že s reorganizací nemá problém.

Bývalý pracovník Kriminalistického ústavu Jozef Balint odešel od soudu s podmínkou za uplácení. České televizi to sdělila mluvčí Okresního soudu v Benešově Renata Průšová. Muž měl za úplatek 850 tisíc korun žádat poškození mobilního telefonu, který kriminalisté zabavili jako důkaz v trestním řízení. Původně ho soud obžaloby zprostil, státní zástupkyně se ale odvolala. Verdikt je nepravomocný.

Policista Radek Petrůj, který byl pravomocně zproštěn obžaloby v olomoucké korupční kauze Vidkun, se vrátil na post šéfa odboru hospodářské kriminality olomoucké krajské policie. Infomovala o tom mluvčí policie Jitka Dolejšová. Stalo se tak poté, co ho krajský soud zprostil obžaloby a státní zástupce se rozhodl vzít své odvolání proti jeho zproštění zpět.

Bývalý detektiv protikorupční policie Karel Tichý bojoval s organizovaným zločinem, pracoval na případech Františka Mrázka i Radovana Krejčíře. Seriál České televize Devadesátky sledoval jenom zprostředkovaně. Na dobu u policie vzpomíná jako na čas, kdy podsvětí spolupracovalo s politiky, státními zástupci, ale i některými policisty. O svůj život se nikdy nebál, o rodinu ano. Karel Tichý byl hostem pořadu Interview ČT24.

Přesně před šestnácti lety byl zastřelen jeden z nejvlivnějších lidí českého podsvětí František Mrázek. Policistům se vraha najít nepodařilo. Podle bývalého detektiva Karla Tichého, který Mrázka dlouhodobě vyšetřoval, byl motivem boj o potravinářský podnik Setuza. Mrázkův vliv sahal i do státní správy, kontakty měl i s řadou politiků.

Okresní soud v Hradci Králové potrestal čtyři obžalované v kauze IT zakázek státního podniku Lesy ČR. Jsou mezi nimi tři podnikatelé a bývalý šéf informačních technologií společnosti Jan Přibyl. Všichni dostali podmíněné tresty. ČT to potvrdil mluvčí soudu Tomáš Nypl s tím, že jednoho muže soud obžaloby zprostil. V kauze jde o veřejné soutěže z let 2008 a 2009, při kterých bylo ze státní firmy vyvedeno skoro 300 milionů korun. Verdikt není pravomocný.

Kauza údajného vynesení odposlechů Bezpečnostní informační služby (BIS) dál pokračuje. Státní zástupce podal odvolání proti osvobození někdejšího předsedy Věcí veřejných Víta Bárty a bývalého zpravodajce Jana Petržílka. ČT to potvrdil mluvčí Městského soudu v Praze Adam Wenig. Žalobce pro Bártu a Petržílka požadoval podmíněné tresty za ohrožení utajované informace, soud je však v listopadu osvobodil. Případ teď projedná Vrchní soud v Praze.

Krajský soud v Praze zrušil osvobozující rozsudek v případu bývalého pracovníka Kriminalistického ústavu obviněného z uplácení. Soud tak vyhověl státní zástupkyni, která s osvobozením nesouhlasila. Případ musí znovu posoudit Okresní soud v Benešově, který muže původně zprostil obžaloby, zjistila ČT z justiční databáze. Podle policie obviněný za úplatek 850 tisíc korun žádal poškození mobilního telefonu, který kriminalisté zabavili jako důkaz v trestním řízení.

Státní zástupce podal obžalobu na 28 lidí v rozsáhlé kauze úniků z policejních spisů. Je mezi nimi i několik bývalých elitních detektivů a podnikatelů. Případem se bude zabývat Krajský soud v Brně. Informaci ČT zjistila z webu Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Většina z obžalovaných se podle policie provinila neoprávněnou manipulací s informacemi z trestních řízení, nezákonným přístupem k policejním databázím nebo zneužitím pravomoci úřední osoby.

Krajský soud v Olomouci v pátek uznal vinnými bývalého olomouckého policejního náměstka Karla Kadlece, podnikatele Ivana Kyselého i exhejtmana Jiřího Rozbořila (ČSSD) v kauze Vidkun. Uložil jim podmíněné tresty a pokuty. Kromě nich čelil obžalobě i bývalý šéf hospodářské kriminálky Radek Petrůj, toho soud zprostil obžaloby. Obžalováni byli z korupčního jednání, všichni svou vinu po celou dobu procesu odmítali.

Za dluh, který po sobě zanechá, považuje končící nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman to, že za deset let jeho působení nevznikl nový zákon o státním zastupitelství. Zároveň je však rád, že nakonec nebude přijata novela, která z původního komplexního návrhu zbyla. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Zdůraznil, že rezignaci oznámil s takovým předstihem, aby ponechal dost času k nalezení svého nástupce. Myšlenku, že by vláda do funkce instalovala někoho, kdo státním zástupcem není, označil za znásilnění systému.

Pražský městský soud se začal zabývat případem příslušníka Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Aleše Kvapila. Podle obžaloby vyzradil neveřejné a utajované informace osobě mimo bezpečnostní sbory. Podplukovník Kvapil v části obžaloby vinu odmítl, zbylé jednání podle jeho názoru nenaplňuje podstatu trestného činu. K obžalobě se podrobně vyjádří až ve středu, kdy se ale hlavní líčení uskuteční bez účasti veřejnosti.

Bývalý náměstek pražského vrchního státního zastupitelství Libor Grygárek u soudu zkritizoval masivní medializaci svého trestního řízení. Uvedl, že někteří novináři znali obsah jeho obvinění dříve než on. Za nezákonné stíhání žádá po státu odškodné v celkové výši 3,5 milionu korun. Grygárek tvrdí, že zasáhlo do jeho profesní, rodinné i zdravotní sféry. Poukázal také na to, že nemohl 14 měsíců pracovat jako advokát.

Anarchista Martin Ignačák, který čelil stíhání za přípravu teroristického útoku na vlak, dostal od státu odškodné ve výši 910 tisíc korun. Ignačák se dál soudí a požaduje více peněz,  nepravomocně mu zatím soudy přiznaly dalších 477 tisíc korun. Konečný verdikt vynese pražský městský soud za týden. Muž žádal přes 4,2 milionu korun.

Případ bývalého kriminalisty Luďka Vokála, který čelí obžalobě kvůli údajnému vyzrazení razie Vidkun, se znovu vrátí k Obvodnímu soudu pro Prahu 5. Ve čtvrtek o tom rozhodl odvolací pražský městský soud, podle kterého kauza souvisí s druhým případem, ve kterém je Vokál obžalován z vynášení informací. Obě kauzy by podle odvolacího senátu měly být projednávány společně. Usnesení je pravomocné.