Kadlec, Kyselý i Rozbořil dostali v olomoucké kauze Vidkun podmínky, soud jim uložil i pokutu

3 minuty
Události: Rozsudek v kauze Vidkun
Zdroj: ČT24

Krajský soud v Olomouci v pátek uznal vinnými bývalého olomouckého policejního náměstka Karla Kadlece, podnikatele Ivana Kyselého i exhejtmana Jiřího Rozbořila (ČSSD) v kauze Vidkun. Uložil jim podmíněné tresty a pokuty. Kromě nich čelil obžalobě i bývalý šéf hospodářské kriminálky Radek Petrůj, toho soud zprostil obžaloby. Obžalováni byli z korupčního jednání, všichni svou vinu po celou dobu procesu odmítali.

„Nebylo prokázáno, že by mezi Kadlecem a Kyselým zmiňovaná trestní řízení byla fakticky ovlivněna. Nemáme důkaz o tom, že cílem jednání bylo ve prospěch někoho něco reálně ovlivnit. Racionálně prokázáno je z jádra obžaloby to, o čem Kadlec s Kyselým mluvil,“ uvedl soudce Martin Lýsek.

Předseda senátu poukázal na to, že v případu prohrála hlavně policie – kauza podle soudce ukázala svět obžalovaných, kteří tyto informace využívali pro své účely. „Hlavní bylo být zadobře se skupinou lidí, kteří mně zajistí, kdybych měl problém. Je to jednoznačně prokázaná motivace,“ doplnil.

Podnikatel Kyselý dostal trest 18 měsíců s tříletým podmíněným odkladem. Soud mu udělil také nejvyšší pokutu, a to až 2,1 milionu korun. Kadlec dostal dvouletý trest s podmíněným odkladem na čtyři roky a peněžitý trest 144 tisíc korun. Žalobce mu navrhoval až pětiletý trest vězení. Na čtyři roky má také zakázanou činnost. Rozbořilovi soud uložil dva roky s tříletým podmíněným odkladem, zaplatit musí 180 tisíc korun. 

Naopak tehdejšího šéfa hospodářské kriminálky Radka Petrůje soud zprostil obžaloby, jeho jednání podle něj není trestným činem.

Rozsudek není pravomocný, Kadlec si ponechal lhůtu na odvolání, Kyselý a Rozbořil se jednání neúčastnili, žalobce se na místě odvolal proti zprošťujícímu výroku u Petrůje. „V tom zásadním jsem spokojen, soud zkonstatoval dlouhodobost toho stavu, který tady fungoval, a tok informací. Tento případ je obrovskou prohrou policie, bezpečnostních složek státu; připomeňme si řadu výpovědí vysokých funkcionářů ať už z GIBS či z policie, to není moc hezký obrázek,“ uvedl státní zástupce Miroslav Stoklásek.

Soudce: Zveřejňoval informace, které měly zůstat utajeny

Podle podané obžaloby Kadlec podnikateli Kyselému dlouhodobě poskytoval informace z devíti trestních řízení, soud však dvojici odsoudil za jejich jednání ve čtyřech trestních kauzách – takzvaná kauza Králík, Kaštilová-Tesařová, kauza olomouckého akvaparku a za případ jezdeckého areálu v Lazcích prověřovaného kvůli možnému dotačnímu podvodu, kvůli kterému je odsouzen bývalý hejtman Rozbořil.

„Kadlec Kyselému sděloval reálné postupy policie či státního zástupce, jsou to informace, které měly být utajeny,“ uvedl Lýsek. Zproštěni jsou naopak z údajného vynášení informací v kauze HC Olomouc, Tesco SW, v takzvané kauze Šternberk a Vocabulario I. a II., podle soudu chybějí v těchto případech důkazy.

Kyselý chtěl informace využít k posílení svého vlivu

Kadlec podle obžaloby podnikateli Kyselému dlouhodobě poskytoval informace z devíti trestních řízení. Podnikatel podle žalobce využíval tyto informace k posílení svého vlivu a prostřednictvím Kadlece a jeho podřízeného Petrůje také trestní řízení ovlivňoval. Některé případy byly spjaty i s bývalým hejtmanem Rozbořilem.

Rozbořil je obžalován z podplácení, na Petrůje a Kadlece podal státní zástupce obžalobu ze zneužití pravomocí. Kadlec, který podle policie vynášel informace ze spisů, je navíc obžalován i z přijetí úplatku. Za zneužití pravomocí je sazba tři až deset let, za přijetí úplatku pět až 12 let a za podplácení jeden rok až šest let.

Diskutovali o trestních řízeních nebo o obsazování vysokých policejních funkcí

Kauza byla postavena důkazně především na odposleších. Zachycují schůzky hlavních aktérů případu v olomouckých kavárnách a restauracích, ale i z kuřárny olomouckého pracoviště GIBS a Kadlecovy kanceláře v budově krajského policejního ředitelství. Právě tam podle žalobců obžalovaní diskutovali o věcech z trestních řízení a předávali si informace či pokyny.

Dohromady jde o 130 CD s hodinami záznamů. Například jen Kadlec s Kyselým měli od července 2014 do září 2015 nejméně 45 schůzek, na kterých podle žalobců řešili i personální obsazení vysokých policejních funkcí.

Případ začal 13. října 2015, kdy tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) zasahoval v Praze a Olomouckém kraji, soud jednání otevřel loni v únoru. Kyselý se jich neúčastnil, omlouval se ze zdravotních důvodů.

Všichni obžalovaní vinu celou dobu popírali. Kadlec tvrdil, že v jeho případě šlo o operativní činnost, při které naopak získával od podnikatele Kyselého informace. Soud jeho tvrzení neuvěřil. „Ta operativní činnost je pro nás vymyšlený důvod. Předával informace, protože funkce náměstka je do značné míry politická, někdo někoho zná a někdo někoho podpoří. To je svět, ve kterém žil Kyselý a Kadlec,“ dodal Lýsek.

  • Kauza začala 13. října 2015, kdy tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) zasahoval v Praze a Olomouckém kraji. Při akci s krycím názvem Vidkun bylo zadrženo několik lidí, mezi nimi náměstek olomouckého krajského policejního ředitelství Karel Kadlec, šéf tamního odboru hospodářské kriminality Radek Petrůj, vlivný místní podnikatel Ivan Kyselý a olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD). 
  • S výslechy v případu Vidkun začali naplno žalobci na začátku listopadu 2015. Byli k nim pozváni mimo jiné policisté i současní či bývalí místní politici. Šlo o lidi, jejichž jména zazněla v odposleších zachycených mezi obviněnými. Například olomoucký hejtman z let 2012 až 2016 Rozbořil se podle policistů snažil ovlivnit vyšetřování týkající se výstavby jezdeckého areálu. Rozbořil v souvislosti s vyšetřováním odmítl přes nátlak stranických špiček rezignovat, přišel však o místo na kandidátní listině pro krajské volby na podzim 2016.
  • Případ odkrývá údajně korupční vztahy mezi podnikateli, policisty a veřejnými činiteli. Kadlec podle usnesení o zahájení stíhání podnikateli Kyselému dlouhodobě poskytoval informace z devíti trestních řízení. Šlo o kauzy olomouckého akvaparku, HC Olomouc, závodiště Lazce nebo kauzu Tesco SW, jež měly zůstat utajeny. Kadlec tvrdil, že se ničeho protiprávního nedopustil. Hájil se tím, že šlo o operativní činnost, kdy naopak získával informace. Jeho tvrzení odmítl krajský soud, když rozhodoval o Kadlecově žalobě proti propuštění z policie.
  • Policisté vyšetřování v případu ukončili v polovině listopadu 2017, na začátku února roku 2019 podali návrh na obžalobu. Státní zástupce pak všechny čtyři muže obžaloval v létě 2019. Bývalý hejtman Rozbořil je obžalován z podplácení, na Petrůje a Kadlece podal státní zástupce obžalobu ze zneužití pravomocí. Kadlec, který podle policie vynášel informace ze spisů, je navíc obžalován i z přijetí úplatku. Soud v prosinci 2019 nařídil 21 veřejných jednání od 18. února do 7. května.
  • Kvůli takzvané olomoucké kauze se stala terčem kritiky Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), v reakci na ni rezignoval ke konci listopadu 2015 její šéf Ivan Bílek. Případ související s lidmi z nynější kauzy Vidkun totiž vyšetřovala GIBS už v roce 2012 na základě anonymu. Vazby mezi politiky a policisty se měly podle tehdejších informací ČTK promítnout i do ovlivňování vyšetřování hospodářských kauz, které souvisely s podnikáním Kyselého na olomouckém realitním trhu. GIBS nakonec případ odložila.
  • Případu Vidkun se přitom týkají i další kauzy, například v polovině listopadu 2019 byl napodruhé odsouzen k podmínce a zákazu činnosti u policie bývalý kriminalista Luděk Vokál. Podle obžaloby prozradil razii v kauze podnikateli Albinu Arifovičovi, se kterým udržoval přátelské kontakty. V lednu 2019 jej původně Obvodní soud pro Prahu 5 zprostil obžaloby, rozsudek ale v květnu zrušil odvolací soud a soudkyně byla poté vázána názorem nadřízené instituce.
  • V souvislosti s kauzou Vidkun se také na soud obrátil olomoucký občanský demokrat Ivan Langer, a to kvůli způsobu, jakým o jeho roli v případu psaly Lidové noviny. S mediálním domem Mafra, který deník vydává, se soudil kvůli článku z roku 2015 s titulkem „Korupční kauza kolem Langera se rozvětvuje“, požadoval omluvu a dva miliony korun. Obvodní soud pro Prahu 5 mu původně přiznal nárok na omluvu a 100 000 korun, odvolací Městský soud v Praze ale v září 2019 žalobu zamítl s tím, že nešlo o exces ze svobody projevu.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ústí řeší dotažení projektu, kterým má z centra zmizet letité staveniště

Pokračuje letitý spor o staveniště v Ústí nad Labem. Radnice už rozhodla, co na jeho místě vybuduje. Pozemek s výkopem město odkoupilo před dvěma lety za víc než sedmdesát milionů korun od soukromého majitele. Opozice už tehdy nákup kritizovala, protože peníze z něj měly putovat podnikateli, který je odsouzený za krácení daní.
před 5 hhodinami

Na heřmanické haldě začaly přípravy stavby sarkofágu

Na heřmanické haldě v Ostravě začaly přípravné práce pro její sanaci. Takzvaná výsypka bývalého černouhelného dolu dosahuje výšky třiceti metrů a koncem 90. let minulého století začala uvnitř hořet. Pracovníci státního podniku Diamo teď chystají výstavbu sarkofágu, který má překrýt její termickou část. Úpravy jsou odhadovány na několik miliard korun.
před 10 hhodinami

Iniciativa chce v Kladně kulturní autonomii, primátor se ohradil vůči kampani

Iniciativa podporující kladenské Divadlo Lampion chce kulturní autonomii. Její zástupci vystoupili na zastupitelstvu. Reagují na nedávnou kauzu spojenou s představením MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž vedení města na necelé dva dny pozastavilo přípravu představení. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) se ohradil vůči kampani a odmítl tvrzení, že město nepodporuje kladenská divadla. Uvedl, že si váží umělecké tvorby a rozmanitosti, ale zároveň pro něj není umělecká svoboda synonymem pro neodpovědnost nebo zjevnou ignoraci pravidel.
před 11 hhodinami

Vltavská filharmonie i s okolními investicemi má stát 16,5 miliardy

Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Odsouhlasili také vznik nadačního fondu pro výběr příspěvků na samotnou stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za pašování pervitinu přes Česko do Rakouska stíhá policie pět lidí

Národní protidrogová centrála (NPC) stíhá pět lidí za pašování pervitinu z Polska do Ostravy a přes jižní Čechy do Rakouska. Všichni jsou ve vazbě, hrozí jim deset až 18 let vězení. Policie při razii na českém území zajistila 1,7 kilogramu metamfetaminu a jeden kilogram marihuany, uvedla mluvčí NPC Lucie Šmoldasová.
před 14 hhodinami

Husté sněžení komplikovalo dopravu na horách

Do Česka se vrátilo zimní počasí, které zkomplikovalo situaci hlavně na horských silnicích. Po ránu byly na většině míst teploty pod nulou a na mnoha místech nasněžilo, například v oblasti Krkonoš, Jeseníků a také Beskyd. Studená fronta přinese na začátku tohoto týdne podle meteorologů zřejmě poslední sněhové vločky v této zimě i do nejnižších poloh. Teploty ale postupně porostou, vyjasní se a o víkendu na některých místech naměří i osmnáct stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Řidiči v Plzni blokují místa pro ZTP, podle policie mají pestré výmluvy

V Plzni přibývá případů, kdy zdraví lidé blokují parkovací stání těm se zdravotním handicapem. Loni to bylo přes osm set přestupků, které tamní strážníci řešili. Za první dva letošní měsíce téměř dvě stě. Často se stává, že ve voze ani v okolí majitel karty určené pro lidi se sníženou pohyblivostí není. Výmluvy řidičů podle mluvčí městské policie bývají pestré. Trest se může vyšplhat až na deset tisíc korun.
před 18 hhodinami

Letecký úřad loni řešil rekordní počet hlášení o dronech, rozdal desítky pokut

Úřad pro civilní letectví prošetřuje stále více případů nebezpečného létání s drony. Za loňský rok eviduje 338 hlášení spojených s provozem dronů, což je nejvíce za poslední roky. Ne vše ale úřad nakonec vyhodnotí jako přestupek. Loni rozdal pokuty za 330 tisíc korun. Letos už jen během necelých třech měsíců udělil sankce za 150 tisíc. Nejčastěji lidé s drony narušují prostory letišť nebo Pražského hradu.
16. 3. 2025
Načítání...