Prezident Miloš Zeman uvedl, že nežádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodpis abolice, která by zastavila trestní stíhání ve dvou kauzách týkajících se Zemanových nejbližších spolupracovníků. Řekl to v sobotním rozhovoru s internetovou televizí XTV. Deník N nicméně v pátek napsal, že Zemanovi šlo v případech skartace vrbětické zprávy a úniků informací Bezpečnostní informační služby (BIS) na Hrad o to, aby se trestní stíhání vůbec nezahajovalo.
„Mohu zodpovědně prohlásit, že ani v případě skartace materiálů, ani v případě věci kolem BIS jsem premiéra Fialu o žádnou abolici nepožádal z toho prostého důvodu, že v těchto dvou věcech neprobíhá, pokud alespoň vím, žádné trestní stíhání. A abolice je zastavení trestního stíhání,“ řekl Zeman. „Neexistuje-li trestní stíhání, není co zastavovat.“
V případě abolice nicméně prezident může také nařídit, aby se trestní stíhání pro určitý trestný čin nezahajovalo. A pokud už zahájeno bylo, ale nebylo doposud pravomocně skončeno, aby bylo zastaveno. Stejně jako v případě amnestie i pro abolici k tomu potřebuje spolupodpis předsedy vlády, případně podpis jím pověřeného člena kabinetu.
Deník N uvedl, že Zeman žádal premiéra loni v létě a že premiér Fiala abolici odmítl podepsat. Fiala v pátek záležitost odmítl komentovat. Informaci Deníku N o abolicích ale České televizi potvrdily i dva zdroje z Úřadu vlády.
Policie loni vyšetřovala několik kauz, které se bezprostředně týkaly prezidentské kanceláře. V prvním případě se zabývala skartováním tajné zprávy o ruském zapojení do výbuchů ve Vrběticích, ve druhém šlo podle Deníku N o podezření, že důstojník BIS vynášel prezidentovi utajované skutečnosti o údajných odposleších jeho okolí.
Kritika Šlachty
Zeman se v XTV vyjádřil i ke svému rozhodnutí, kterým prominul zbytek zkušební doby manželce někdejšího premiéra Petra Nečase (ODS) Janě Nečasové, dříve Nagyové. Soud Nečasovou v březnu 2019 potrestal třemi roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem a desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy. Zmírnění trestu Hrad zdůvodnil uplynutím dlouhé doby od spáchání skutku a řádným životem omilostněné. Na trest zákazu činnosti se milost nevztahuje.
„Za prvé: paní Nečasová deset let žije normálním životem, nedopustila se žádného trestného činu, tuším ani přestupku. Za druhé: já, upřímně řečeno, považuji pana Šlachtu a jeho kovbojský tým za poněkud odpudivé zjevy. Je to můj osobní názor. Ale koneckonců, jeho neúspěch ve volbách dokazuje, že to není jenom můj osobní názor,“ dodal prezident.
Robert Šlachta velel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu v době policejního zásahu na Úřadu vlády v roce 2013. Vyšetřování se týkalo zneužití vojenského zpravodajství a vedlo k pádu vlády Petra Nečase (ODS). Po odchodu od policie se Šlachta se svým hnutím Přísaha pokoušel ve volbách v roce 2021 dostat do sněmovny.
