Policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu se rozdělí. Policejní prezident Martin Vondrášek oznámil, že vznikne nový útvar, který se bude zabývat extremismem, terorismem a kybernetickým zločinem. Terorismus a kyberkriminalita dosud spadaly pod NCOZ. Centrála vznikla v roce 2016 sloučením útvarů proti korupci a proti organizovanému zločinu. Podle Vondráška se již žádné další dělení zbylých sekcí NCOZ neplánuje. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dal již najevo, že s reorganizací nemá problém.
Policie rozdělí NCOZ. Vyčlení boj s terorismem a kyberkriminalitou
3 minuty
Události: Změny u NCOZ
„Vznik nového útvaru znamená vyčlenění dvou sekcí do samostatného útvaru. NCOZ zůstává NCOZ, dvě sekce z pěti se vyčleňují do samostatného útvaru, který bude mít v gesci problematiku extremismu, terorismu a té nejzávažnější kybernetické kriminality,“ avizoval policejní prezident Martin Vondrášek. Nic dalšího z NCOZ nechce vyčleňovat, zbylé sekce mají podle něj mnoho společného. Naopak samostatné útvary pro boj s terorismem či kyberkriminalitou jsou podle něj vyčleněné i v jiných státech.
„Hlavní důvody jsou reakce na vyvíjející se trestnou činnost – jak v kybernetickém prostoru, tak zejména věci, které se dějí kolem terorismu a extremismu. Emancipovaný útvar, myslíme, bude mít lepší schopnost reakce na výzvy, které nás čekají, přímou řídicí strukturu a také přímou odpovědnost,“ shrnul motivaci policie pro vytvoření nového samostatného útvaru prezidentův náměstek Tomáš Kubík.
Návrh připravený pracovní skupinou policejního prezidia čeká nyní na definitivní schválení ministrem vnitra Vítem Rakušanem. Ten změny zřejmě nebude blokovat. Uvedl, že souhlasí s tím, že jsou potřeba a navržená podoba se mu líbí. Nová struktura podle něj bude přehlednější.
V útvaru pro boj s terorismem, extremismem a kybernetickým zločinem by mělo pracovat asi 150 lidí, což odpovídá nynějšímu počtu zaměstnanců sekce pro terorismus, extremismus a kyberkriminalitu v národní centrále. Nebude se proto zvyšovat počet služebních a zaměstnaneckých míst u policie. Nabídkové a případně i výběrové řízení na vedoucí pozice nového útvaru se uskuteční v létě.
„Každý policista NCOZ dostává na výběr a je to velké riziko pro nás, jestli chce zůstat na NCOZ na těch třech sekcích anebo jestli chce přejít do nového útvaru,“ uvedl také Vondrášek.
Policejní prezident podotkl, že připravované změny projednal s vedením NCOZ a také s nejvyšším státním zástupcem Igorem Střížem a pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. „Mohu říci, že jsme v naprosté většině ve shodě,“ ujistil.
Policie podle Vondráška zároveň ustoupila od úvah o vytvoření národního kriminálního úřadu. Ten měl naopak zastřešit NCOZ a další složky kriminální policie. Policejní prezident je přesvědčen, že nakonec není potřeba.
„Pakliže budeme mít funkční úřad kriminální policie a vyšetřování, pak může tuto úlohu bezezbytku plnit a nemusí vznikat národní kriminální úřad,“ podotkl. Kdyby nový úřad vznikl, hrozilo by podle Vondráška rozmělnění odpovědnosti, pravomocí a kompetencí.
Vondrášek zároveň avizoval také povýšení šéfů takzvaných okresních kriminálek na majory, a tím do platové třídy o jeden stupeň vyšší než dosud. Policejní prezident upozornil, že jsou placeni hůře než řadoví kriminalisté na krajské úrovni. „Narovnáváme tímto systemizaci, chceme motivovat vedoucí okresních kriminálek,“ řekl.
Podle Rakušana na reorganizaci nebyla politická poptávka. ANO je ale kritické
Informace o podobě chystané reorganizace již předem zveřejnily ČTK, Deník N a Echo24. Nová struktura by podle nich měla začít fungovat od ledna příštího roku. V současnosti se NCOZ zaměřuje na organizovaný zločin, závažnou hospodářskou trestnou činnost, kybernetickou kriminalitu a terorismus. Poslední dvě zmíněné části by se měly osamostatnit.
Skončí tím období koncentrace všech částí závažné organizované kriminality pod jednu policejní „střechu“, která začala reorganizací z roku 2016. Tu prosadil tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) přes tvrdé výhrady předsedy ANO Andreje Babiše, který byl tehdy vicepremiérem vlády.
Za Babišovy vlády se na tom však již nic nezměnilo, ačkoli podle nynějšího ministra vnitra Víta Rakušana začala příprava reorganizace, kterou až nyní představí policejní prezident Vondrášek, již v minulém volebním období. „Toto nebylo politické zadání, toto není dílo ministra vnitra, ten si žádnou reformu nevymyslel. Bylo to dílo pracovní skupiny Reforma, která mimochodem překročila dvě volební období a plynule, kontinuálně pokračovala dál,“ uvedl.
Ujistil, že plány prezidia podporuje. „Je dobře, že policie změny komentuje transparentně a bez průtahů, takže je čas se na reformu připravit a nevznikají ani zbytečná nedorozumění,“ uvedl.
Předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS) oceňuje, že skončí poměrně dlouhá několikaletá fáze určité nejistoty, zejména pro policisty dotčených útvarů. „Jsem přesvědčen, že navržené řešení bude funkční a že bude, i přes určitou kritiku, reagovat na nové trendy kriminální trestné činnosti,“ reagoval na ohlášené změny.
Naopak z opozičního ANO znějí výhrady. Stínová ministryně vnitra Jana Mračková Vildumetzová (ANO) kritizovala, že chce prezidium provádět změny „v době, kdy podle premiéra i ministra čelíme mimořádné bezpečnostní situaci“. Podle poslance hnutí Roberta Králíčka je plánovaná reorganizace v současnosti dokonce rizikem. „V době, kdy řešíme uprchlickou krizi, řešíme válku a s tím spojená bezpečnostní rizika, dělat takto zásadní oslabení NCOZ je velmi rizikové,“ řekl.
Navíc se domnívá, že výsledkem vzniku samostatného útvaru proti kyberkriminalitě, extremismu a terorismu budou fakticky jen dodatečné náklady. Míní, že obě sekce mohly v NCOZ zůstat a být kvalitně řízeny. „Já tam doopravdy nevidím zásadní a velký smysl, proč to teď rozdělovat. Za mě je to oslabení NCOZ a já se ptám, proč ho někdo chce oslabit,“ poznamenal. Pochybnosti o potřebě rozdělení má i Vildumetzová. „Nejsem zastáncem toho, že se mají dobře fungující věci měnit,“ uvedla.
Mnohaletá příprava
Martin Vondrášek se nyní zmínil o tom, že vedení policie pracovalo na reorganizaci tři roky. O možném rozdělení centrály se opravdu začalo spekulovat na podzim 2019. V té době ale také přišli tehdejší policejní prezident Jan Švejdar a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) naopak i s myšlenkou zastřešujícího národního kriminálního úřadu. Reorganizaci pak narušila pandemie nemoci covid-19.
NCOZ vznikla v roce 2016 sloučením Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality. Kromě koaliční roztržky vedla tato reorganizace k odchodu některých policistů zejména z vedení zaniklého ÚOOZ.
Ministr Rakušan loni v prosinci po uvedení do úřadu řekl, že policejní reforma je nutná. Vyčlenění samostatných útvarů NCOZ tak, aby její struktura byla přehlednější, podle jeho tehdejšího vyjádření dává v obecné rovině smysl. Reformu ministr zmiňoval i v únoru, kdy nastoupil do funkce policejního prezidenta Martin Vondrášek.
Nový útvar by podle Vondráška měl začít naplno pracovat od ledna příštího roku.
