Krajský soud zpřísnil tresty v kauze Vidkun. Aktéry uznal vinnými ve všech bodech obžaloby

Krajský soud v Olomouci zpřísnil aktérům v kauze Vidkun za jejich korupční jednání právní kvalifikaci, uložil jim přísnější podmíněné tresty a peněžité tresty. Bývalého olomouckého policejního náměstka Karla Kadlece za vynášení informací z trestních spisů odsoudil za pokus o zneužití pravomoci úřední osoby, podnikatele Ivana Kyselého za pokus účastenství ve formě organizátorství zneužití pravomoci úřední osoby a exhejtmana Jiřího Rozbořila (ČSSD, nyní SOCDEM) za podplácení a za účastenství ve formě pomoci zločinu zneužití pravomoci. Rozhodnutí není pravomocné.

Vinu u obžalovaných vyslovil soud už v červenci 2021, tentokrát ale Kyselého a Kadlece soud odsoudil za korupční jednání ve všech devíti trestních kauzách, jak navrhovala obžaloba. Při prvním rozsudku je odsoudil pouze za čtyři kauzy s tím, že u zbývajících pěti není dostatek důkazů.

Podle rozsudku tehdejší policejní náměstek Kadlec nejméně od února do srpna 2015 soustavně a pravidelně poskytoval informace podnikateli Kyselému a v jednom případě i tehdejšímu hejtmanovi Rozbořilovi. Sděloval nejen informace z trestních řízení, ale i o důkazní situaci a plánovaných rozhodnutích ve věci, uvedl soudce Martin Lýsek. Chtěl se tím podle soudu vlivnému podnikateli odvděčit za své setrvání ve funkci a posílit tak svůj vliv u policie. „Věděl přitom, že obžalovaný Kyselý může tyto informace sdělit jiným osobám a zmařit tak trestní řízení,“ řekl soudce Martin Lýsek.

Přísnější podmínky, peněžité tresty a zákaz činnosti

Podnikateli Ivanu Kyselému soud uložil trest tři roky s podmíněným odkladem na čtyři roky a peněžitý trest 346 tisíc korun. Původně dostal trest 18 měsíců s tříletou podmínkou a peněžitý trest 2,1 milionu. Olomouckého policejního náměstka Karla Kadlece odsoudil na tři roky s podmíněným odkladem na pět let a k peněžitému trestu 438 tisíc korun. Také mu zakázal činnost na pět let. Při prvním rozhodnutí dostal dvouletý trest s podmíněným odkladem na čtyři roky a peněžitý trest 144 tisíc korun, zákaz činnosti měl na čtyři roky. Bývalého hejtmana Jiřího Rozbořila soud odsoudil ke dvěma letům s podmíněným odkladem na 3,5 roku a uložil mu peněžitý trest 182 tisíc korun.

Rozhodnutí není pravomocné, Rozbořil se odvolal na místě, ostatní si ponechali lhůtu na odvolání. „Kvůli přísnější kvalifikaci jsme se ocitli u obžalovaného Kyselého a Kadlece v sazbě tří až deseti let. Máme za to, že takto uložené tresty by nebyly účelné, přistoupili jsme proto k trestům s podmíněným odkladem,“ uvedl Lýsek. Podle něj nejde jen o uložení trestu, ale i o samotné vyslovení viny, které jasně říká, že byl porušen zákon, což má být podle něj vzkazem pro policisty v celém Česku, jak se svými kamarády z pohledu svých pozic jednat.

Případ odkryl během procesu vzájemné vazby mezi policií, podnikatelskou sférou a samosprávou. Podnikatel Kyselý podle rozsudku tyto informace využíval k posílení svého vlivu v podnikatelsko-politickém prostředí. Bývalý hejtman Rozbořil podle rozsudku nabídl Kadlecovi 13. srpna 2015 úplatek za informace v případu stavby jezdeckého areálu v Lazcích, který byl prověřován kvůli možnému dotačnímu podvodu.

Kadlec: Bylo to tlachání v hospodě u piva

Trojice obžalovaných vinu po celou dobu procesu odmítala. Kyselý popíral, že by někoho instruoval a pravidelně zjišťoval informace, sdělené informace podle něj žádné vyšetřování zmařit nemohlo. Kadlec se hájil tím, že styky s podnikatelem byly jeho operativní činností, kdy se snažil naopak informace získávat. To odmítl krajský i vrchní soud. Ve svém rozhodnutí uvedl, že o operativní činnost nešlo a Kadlec porušil povinnost mlčenlivosti policisty. Vinu odmítl i bývalý hejtman, jednání s Kadlecem označil za kriminalizaci „tlachání v hospodě u piva“.

Kadlec byl původně odsouzen za zneužití pravomocí, podnikatele Kyselého soud potrestal za účastenství na zneužití pravomoci úřední osoby. Bývalého hejtmana Rozbořila krajský soud odsoudil za podplácení. V kauze byl původně obžalován i šéf olomouckého krajského odboru hospodářské kriminality Radek Petrůj, kterého krajský soud pravomocně zprostil viny. Petrůj se poté vrátil k policii.

Soudy se případem zabývají tři roky

Kauza začala 13. října 2015, kdy tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu zasahoval v Praze a Olomouckém kraji, soudy se případem zabývají tři roky. Kauza byla postavena důkazně především na odposleších. Zachycují schůzky hlavních aktérů případu v olomouckých kavárnách a restauracích, ale i z kuřárny olomouckého pracoviště GIBS a Kadlecovy kanceláře v budově krajského policejního ředitelství. Právě tam podle žalobců obžalovaní diskutovali o věcech z trestních řízení a předávali si informace či pokyny.

Například jen Kadlec s Kyselým měli od července 2014 do září 2015 nejméně pětačtyřicet schůzek, na kterých společně podle obžaloby řešili nejen trestní kauzy, ale například i personální obsazení vysokých policejních funkcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V Krabici od bot lidé darovali rekordních 65 tisíc dárků pro děti v nouzi

V letošní vánoční sbírce Krabice od bot lidé darovali o čtyři tisíce krabic s dárky více než loni. ČT to sdělil Dalibor Hála, mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické, která sbírku pořádá. Řada dárců také využila možnost poslat příspěvek do on-line sbírky, která potrvá až do 6. ledna. Zatím se vybralo přes 4,8 milionu korun.
před 32 mminutami

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 14 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 15 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
19. 12. 2025

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
19. 12. 2025

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025
Načítání...