Krajský soud v Olomouci v pátek uznal vinnými bývalého olomouckého policejního náměstka Karla Kadlece, podnikatele Ivana Kyselého i exhejtmana Jiřího Rozbořila (ČSSD) v kauze Vidkun. Uložil jim podmíněné tresty a pokuty. Kromě nich čelil obžalobě i bývalý šéf hospodářské kriminálky Radek Petrůj, toho soud zprostil obžaloby. Obžalováni byli z korupčního jednání, všichni svou vinu po celou dobu procesu odmítali.
„Nebylo prokázáno, že by mezi Kadlecem a Kyselým zmiňovaná trestní řízení byla fakticky ovlivněna. Nemáme důkaz o tom, že cílem jednání bylo ve prospěch někoho něco reálně ovlivnit. Racionálně prokázáno je z jádra obžaloby to, o čem Kadlec s Kyselým mluvil,“ uvedl soudce Martin Lýsek.
Předseda senátu poukázal na to, že v případu prohrála hlavně policie – kauza podle soudce ukázala svět obžalovaných, kteří tyto informace využívali pro své účely. „Hlavní bylo být zadobře se skupinou lidí, kteří mně zajistí, kdybych měl problém. Je to jednoznačně prokázaná motivace,“ doplnil.
Podnikatel Kyselý dostal trest 18 měsíců s tříletým podmíněným odkladem. Soud mu udělil také nejvyšší pokutu, a to až 2,1 milionu korun. Kadlec dostal dvouletý trest s podmíněným odkladem na čtyři roky a peněžitý trest 144 tisíc korun. Žalobce mu navrhoval až pětiletý trest vězení. Na čtyři roky má také zakázanou činnost. Rozbořilovi soud uložil dva roky s tříletým podmíněným odkladem, zaplatit musí 180 tisíc korun.
Naopak tehdejšího šéfa hospodářské kriminálky Radka Petrůje soud zprostil obžaloby, jeho jednání podle něj není trestným činem.
Rozsudek není pravomocný, Kadlec si ponechal lhůtu na odvolání, Kyselý a Rozbořil se jednání neúčastnili, žalobce se na místě odvolal proti zprošťujícímu výroku u Petrůje. „V tom zásadním jsem spokojen, soud zkonstatoval dlouhodobost toho stavu, který tady fungoval, a tok informací. Tento případ je obrovskou prohrou policie, bezpečnostních složek státu; připomeňme si řadu výpovědí vysokých funkcionářů ať už z GIBS či z policie, to není moc hezký obrázek,“ uvedl státní zástupce Miroslav Stoklásek.
Soudce: Zveřejňoval informace, které měly zůstat utajeny
Podle podané obžaloby Kadlec podnikateli Kyselému dlouhodobě poskytoval informace z devíti trestních řízení, soud však dvojici odsoudil za jejich jednání ve čtyřech trestních kauzách – takzvaná kauza Králík, Kaštilová-Tesařová, kauza olomouckého akvaparku a za případ jezdeckého areálu v Lazcích prověřovaného kvůli možnému dotačnímu podvodu, kvůli kterému je odsouzen bývalý hejtman Rozbořil.
„Kadlec Kyselému sděloval reálné postupy policie či státního zástupce, jsou to informace, které měly být utajeny,“ uvedl Lýsek. Zproštěni jsou naopak z údajného vynášení informací v kauze HC Olomouc, Tesco SW, v takzvané kauze Šternberk a Vocabulario I. a II., podle soudu chybějí v těchto případech důkazy.
Kyselý chtěl informace využít k posílení svého vlivu
Kadlec podle obžaloby podnikateli Kyselému dlouhodobě poskytoval informace z devíti trestních řízení. Podnikatel podle žalobce využíval tyto informace k posílení svého vlivu a prostřednictvím Kadlece a jeho podřízeného Petrůje také trestní řízení ovlivňoval. Některé případy byly spjaty i s bývalým hejtmanem Rozbořilem.
Rozbořil je obžalován z podplácení, na Petrůje a Kadlece podal státní zástupce obžalobu ze zneužití pravomocí. Kadlec, který podle policie vynášel informace ze spisů, je navíc obžalován i z přijetí úplatku. Za zneužití pravomocí je sazba tři až deset let, za přijetí úplatku pět až 12 let a za podplácení jeden rok až šest let.
Diskutovali o trestních řízeních nebo o obsazování vysokých policejních funkcí
Kauza byla postavena důkazně především na odposleších. Zachycují schůzky hlavních aktérů případu v olomouckých kavárnách a restauracích, ale i z kuřárny olomouckého pracoviště GIBS a Kadlecovy kanceláře v budově krajského policejního ředitelství. Právě tam podle žalobců obžalovaní diskutovali o věcech z trestních řízení a předávali si informace či pokyny.
Dohromady jde o 130 CD s hodinami záznamů. Například jen Kadlec s Kyselým měli od července 2014 do září 2015 nejméně 45 schůzek, na kterých podle žalobců řešili i personální obsazení vysokých policejních funkcí.
Případ začal 13. října 2015, kdy tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) zasahoval v Praze a Olomouckém kraji, soud jednání otevřel loni v únoru. Kyselý se jich neúčastnil, omlouval se ze zdravotních důvodů.
Všichni obžalovaní vinu celou dobu popírali. Kadlec tvrdil, že v jeho případě šlo o operativní činnost, při které naopak získával od podnikatele Kyselého informace. Soud jeho tvrzení neuvěřil. „Ta operativní činnost je pro nás vymyšlený důvod. Předával informace, protože funkce náměstka je do značné míry politická, někdo někoho zná a někdo někoho podpoří. To je svět, ve kterém žil Kyselý a Kadlec,“ dodal Lýsek.
- Kauza začala 13. října 2015, kdy tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) zasahoval v Praze a Olomouckém kraji. Při akci s krycím názvem Vidkun bylo zadrženo několik lidí, mezi nimi náměstek olomouckého krajského policejního ředitelství Karel Kadlec, šéf tamního odboru hospodářské kriminality Radek Petrůj, vlivný místní podnikatel Ivan Kyselý a olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD).
- S výslechy v případu Vidkun začali naplno žalobci na začátku listopadu 2015. Byli k nim pozváni mimo jiné policisté i současní či bývalí místní politici. Šlo o lidi, jejichž jména zazněla v odposleších zachycených mezi obviněnými. Například olomoucký hejtman z let 2012 až 2016 Rozbořil se podle policistů snažil ovlivnit vyšetřování týkající se výstavby jezdeckého areálu. Rozbořil v souvislosti s vyšetřováním odmítl přes nátlak stranických špiček rezignovat, přišel však o místo na kandidátní listině pro krajské volby na podzim 2016.
- Případ odkrývá údajně korupční vztahy mezi podnikateli, policisty a veřejnými činiteli. Kadlec podle usnesení o zahájení stíhání podnikateli Kyselému dlouhodobě poskytoval informace z devíti trestních řízení. Šlo o kauzy olomouckého akvaparku, HC Olomouc, závodiště Lazce nebo kauzu Tesco SW, jež měly zůstat utajeny. Kadlec tvrdil, že se ničeho protiprávního nedopustil. Hájil se tím, že šlo o operativní činnost, kdy naopak získával informace. Jeho tvrzení odmítl krajský soud, když rozhodoval o Kadlecově žalobě proti propuštění z policie.
- Policisté vyšetřování v případu ukončili v polovině listopadu 2017, na začátku února roku 2019 podali návrh na obžalobu. Státní zástupce pak všechny čtyři muže obžaloval v létě 2019. Bývalý hejtman Rozbořil je obžalován z podplácení, na Petrůje a Kadlece podal státní zástupce obžalobu ze zneužití pravomocí. Kadlec, který podle policie vynášel informace ze spisů, je navíc obžalován i z přijetí úplatku. Soud v prosinci 2019 nařídil 21 veřejných jednání od 18. února do 7. května.
- Kvůli takzvané olomoucké kauze se stala terčem kritiky Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), v reakci na ni rezignoval ke konci listopadu 2015 její šéf Ivan Bílek. Případ související s lidmi z nynější kauzy Vidkun totiž vyšetřovala GIBS už v roce 2012 na základě anonymu. Vazby mezi politiky a policisty se měly podle tehdejších informací ČTK promítnout i do ovlivňování vyšetřování hospodářských kauz, které souvisely s podnikáním Kyselého na olomouckém realitním trhu. GIBS nakonec případ odložila.
- Případu Vidkun se přitom týkají i další kauzy, například v polovině listopadu 2019 byl napodruhé odsouzen k podmínce a zákazu činnosti u policie bývalý kriminalista Luděk Vokál. Podle obžaloby prozradil razii v kauze podnikateli Albinu Arifovičovi, se kterým udržoval přátelské kontakty. V lednu 2019 jej původně Obvodní soud pro Prahu 5 zprostil obžaloby, rozsudek ale v květnu zrušil odvolací soud a soudkyně byla poté vázána názorem nadřízené instituce.
- V souvislosti s kauzou Vidkun se také na soud obrátil olomoucký občanský demokrat Ivan Langer, a to kvůli způsobu, jakým o jeho roli v případu psaly Lidové noviny. S mediálním domem Mafra, který deník vydává, se soudil kvůli článku z roku 2015 s titulkem „Korupční kauza kolem Langera se rozvětvuje“, požadoval omluvu a dva miliony korun. Obvodní soud pro Prahu 5 mu původně přiznal nárok na omluvu a 100 000 korun, odvolací Městský soud v Praze ale v září 2019 žalobu zamítl s tím, že nešlo o exces ze svobody projevu.
- Zdroj: ČTK
