Krajský soud v Ostravě

Krajský soud v Ostravě zakázal zkrachovalé Liberty Ostrava dále nakládat s podstatnou částí jejího majetku. Majetková práva tak bude vykonávat insolvenční správce. Huť už začala odstavovat koksovnu, sdělil její šéf Kamil Kičmer. Odbory zadluženého podniku už zároveň mají k dispozici seznam 2300 zaměstnanců, kteří mají být na podzim propuštěni. Současně požadují garance, že zaměstnanci dostanou srpnové mzdy v řádném termínu. Jinak jsou odbory připraveny pracovníky vyzvat k ukončení prací a zastavení výroby.

Moravskoslezský kraj zatím na bezúročné půjčky pro zaměstnance Liberty Ostrava vyplatil přes šest milionů korun. Půjčka 25 tisíc korun má lidem pomoci překonat nejhorší období, než dostanou náhradu mzdy z úřadu práce. Kraj má pro ně připraveno 125 milionů korun. Žádost o peníze můžou zatím lidé podávat ve školicím středisku v huti. Od července budou muset přímo na krajský úřad. Odbory státu doporučily zvážení investičních pobídek pro huť.

Město Vsetín podá v kauze vystěhování Romů v roce 2006 stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Podle jeho názoru bylo ve sporu porušeno právo na spravedlivý proces. Ústavní soud (ÚS) dosud odmítl všechny stížnosti Vsetína kvůli zvýšenému odškodnění pro romské rodiny vystěhované mimo kraj. Starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL) v úterý prohlásil, že s rozhodnutími nesouhlasí.

Krajský soud v Ostravě prodloužil všeobecné moratorium hutní společnosti Liberty Ostrava o tři měsíce, vyplývá z usnesení vyvěšeného na úřední desce. Moratorium poskytuje ochranu před věřiteli, především před insolvenčními návrhy a exekucemi. Účinné je od okamžiku vyvěšení. Původní platnost moratoria měla skončit právě ve čtvrtek, o jeho prodloužení firma požádala.

Všeobecné moratorium, které chrání hutní podnik Liberty Ostrava před věřiteli, trvá. Krajský soud v Ostravě zjistil, že nejsou splněny zákonné podmínky pro jeho zrušení. Firma má v dostatečném stadiu rozpracován restrukturalizační plán a chce ho do konce příštího týdne předložit k hlasování dotčeným stranám, řekl soudce Viktor Břeska. Moratorium má trvat do 21. března. Jednání bylo neveřejné, účastnili se ho zástupci Liberty, jejího dodavatele elektřiny Tameh Czech a jejich právníci. K soudu dorazil i majitel koncernu GFG Alliance, kterému Liberty Ostrava patří, Sanjeev Gupta.

Restrukturalizační správce podniku Liberty Ostrava navrhl soudu, aby zrušil všeobecné moratorium, které huť chrání před věřiteli. Firma je podle něj v platební neschopnosti, napsal server Seznam Zprávy a odvolává se na zprávu restrukturalizačního správce, kterou má k dispozici. Liberty Ostrava zůstává solventní a má připraven důkladný plán preventivní restrukturalizace, reagoval za hutní společnost Ivo Štěrba. Soud bude o věci podle Seznam Zpráv s vyloučením veřejnosti jednat 28. února.

Ostravský krajský soud vyhlásil všeobecné moratorium na huť Liberty. Ochranu před věřiteli získala v den, kdy ukončuje provoz. Po zbytek prosince bude většina zaměstnanců doma. Vedení firmy tvrdí, že je to dočasné, ředitel Liberty Ostrava Pavel Šedivý ale připustil, že další vývoj bude záviset na výsledcích jednání s dodavatelem energií. Ten ve čtvrtek odpoledne Liberty odřízl. Moravskoslezský hejtman Jan Krkoška (ANO) řekl po jednání s vedením hutě, že považuje za klíčové, aby byl v lednu provoz opět obnoven, šéf odborů KOVO Roman Ďurčo dal však najevo, že neočekává, že by se jej podařilo obnovit již k 3. lednu.

Krajský soud v Ostravě vyhlásil v případě hutní společnosti Liberty Ostrava individuální moratorium. O ochranu před jedním z věřitelů firma sama před časem požádala. Potvrdili to mluvčí soudu Igor Krajdl i Liberty Ostrava Kateřina Zajíčková. Společnost má nyní třicet dnů na to, aby předložila plán restrukturalizace.

Huť Liberty Ostrava požádala o ochranu před věřiteli. Uvedl to server HN.cz. Ke konci října podle něj firma dlužila přes tři miliardy korun. Huť chtěla individuální moratorium na ochranu před jedním věřitelem, firmou Tameh. Krajský soud v Ostravě návrh přijal. Liberty má nyní třicet dnů na předložení plánu restrukturalizace. V návrhu na moratorium firma podle serveru uvedla, že počítá se vstupem investora a chystá také prodeje emisních povolenek či nepotřebného majetku.

Krajský soud v Ostravě přiznal odškodnění romským dětem, které před čtyřmi lety v zámeckém parku v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku napadl manželský pár. Mají nárok na částky v rozmezí od deseti do padesáti tisíc korun. České televizi to sdělil mluvčí soudu Igor Krajdl. Dětí se letos v létě zastal Ústavní soud (ÚS) poté, co krajský soud nejprve zamítl nárok na odškodnění za nemajetkovou újmu, čtyřem dětem přiznal pouze bolestné.

Krajský soud v Ostravě vyhlásil ve čtvrtek moratorium na majetek ostravské společnosti Vítkovické slévárny. Vyplývá to z usnesení zveřejněného v Insolvenčním rejstříku. Návrh na vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení podala tento týden sama firma, která je jednou z největších sléváren v Česku. Moratorium je účinné od okamžiku zveřejnění v Insolvenčním rejstříku a trvá do 13. listopadu.

Na osm let do vězení poslal Krajský soud v Ostravě čtyřiašedesátiletou ženu z Českého Těšína, která podle obžaloby na Karvinsku dlouhodobě organizovala prostituci, jedné z dívek přitom bylo teprve šestnáct let. Podle soudu se dopustila kromě trestného činu obchodování s lidmi i ohrožování mravní výchovy dítěte a kuplířství. Žena vinu odmítla.

Krajský soud v Olomouci zpřísnil aktérům v kauze Vidkun za jejich korupční jednání právní kvalifikaci, uložil jim přísnější podmíněné tresty a peněžité tresty. Bývalého olomouckého policejního náměstka Karla Kadlece za vynášení informací z trestních spisů odsoudil za pokus o zneužití pravomoci úřední osoby, podnikatele Ivana Kyselého za pokus účastenství ve formě organizátorství zneužití pravomoci úřední osoby a exhejtmana Jiřího Rozbořila (ČSSD, nyní SOCDEM) za podplácení a za účastenství ve formě pomoci zločinu zneužití pravomoci. Rozhodnutí není pravomocné.

Obec Hrčava na Frýdecko-Místecku, ve které se v září konaly nové volby, má nové vedení. Starostou se stal Petr Gořalka ze SNK Hrčavská občanská iniciativa a místostarostou Martin Koper ze SNK Hyrčovjaně. Dosavadní starosta Petr Vyšlan (SNK Hyrčovjaně) je zastupitelem.

Lobbista Martin Dědic podal odvolání proti osmiletému trestu, který si má odsedět za manipulaci s veřejnými zakázkami ostravského magistrátu. Proti nepravomocnému rozsudku se brání i další obžalovaní a také státní zástupce. Ten se odvolal proti zprošťující části verdiktu. České televizi to řekl Igor Krajdl z ostravského krajského soudu, který v případu rozhodoval. Dědicova firma si podle obžaloby přišla na úplatcích až na 30 milionů korun.

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnosti Pankrácké společnosti a muže z Kovařovicovy ulice v Praze 4 kvůli stavebnímu povolení pro trasu metra D. Firma a muž už dříve neúspěšně zpochybnili stavební povolení u Městského soudu v Praze. Rozhodnutí NSS je dočasně zpřístupněné na úřední desce. Pražský magistrát ho podle primátorova náměstka Zdeňka Hřiba (Piráti) uvítal, stejně tak i ředitel dopravního podniku (DPP) Petr Witowski. Ve sporu šlo konkrétně o provozní úsek z Pankráce na Nové Dvory. Stavba už začala, pražský magistrát ji povolil v červnu 2021.

Krajský úřad v Pardubicích zpřísnil emisní limity elektrárny Chvaletice na oxidy dusíku a rtuť. Jsou nižší než žádala, mírnější za mimořádných stavů. Výjimku z emisních limitů se elektrárně stále nepodařilo získat, úřad proto v rozhodnutí o změně integrovaného povolení použil limity podle takzvaných závěrů o BAT, které platí od srpna roku 2021. Rozhodnutí je pravomocné. V minulosti elektrárna uvedla, že pokud emisní výjimku nezíská, hrozilo by i zastavení výroby. Ekologické organizace uvedly, že nové rozhodnutí s možností mírnějších emisních limitů za mimořádných stavů fakticky znamená emisní výjimku a je nezákonné.

Krajský soud v Ostravě zamítl žalobu proti právní moci stavebního povolení na stavbu posledního úseku dálnice D1 z Přerova do Říkovic. Stavba tak může pokračovat, oznámil ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.

Vrchní soud v Olomouci může zasáhnout do kauzy padělání peněz organizovanou skupinou z Česka a Slovenska. Pětice obžalovaných by měla strávit šest až devět let za mřížemi, proti rozsudku ostravského krajského soudu ale podal odvolání žalobce i jeden ze souzených, a případ tak putuje do Olomouce. Podle prvoinstančního rozsudku chtěli muži s vazbami na italskou mafii tisknout eurobankovky a české koruny v řádu miliard.

Za pokus nabourat se pomocí SMS a e-mailových zpráv do účtů tisíců klientů české a řecké banky půjdou dva muži do vězení na čtyři a půl roku, respektive pět let. Rozhodl o tom Krajský soud v Ostravě. Obžalovaní uzavřeli se státním zástupcem dohodu o vině a trestu, rozsudek tak už je pravomocný. Podle obžaloby se oba odsouzení dostali prostřednictvím takzvaných phishingových útoků k přihlašovacím údajům jen několika klientů bank. Kontakty však měli asi na deset tisíc lidí.

Státní zástupce obžaloval dva muže, kteří se podle policie pokusili pomocí SMS a e-mailových zpráv nabourat do účtů tisíců klientů české a řecké banky. Případem se na začátku května začne zabývat Krajský soud v Ostravě. České televizi to potvrdila jeho mluvčí Vilemína Hana Ondrušová. Dvojici hrozí až 12 let vězení.

Pád mostu ve Studénce na Novojičínsku bude řešit Nejvyšší soud. Dva z odsouzených manažerů totiž nesouhlasí s podmínkou, kterou jim a dalším třem lidem loni uložil soud v Ostravě. ČT informaci poskytla mluvčí prvoinstančního Okresního soudu v Novém Jičíně Pavla Nippertová. K pádu mostu na trať došlo v srpnu 2008, do konstrukce pak narazil mezinárodní vlak. Nehoda si vyžádala osm lidských životů a dalších skoro sto osob utrpělo zranění.

Odvolací soud v Ostravě ve středu změnil podmínku za šíření toxikomanie pro šéfredaktora časopisu Legalizace Roberta Veverku na peněžitý trest sto tisíc korun. Časopisu naopak zvýšil peněžitý trest z padesáti tisíc na 150 tisíc korun. Rozsudek je pravomocný, přípustné je jen dovolání jako mimořádný opravný prostředek. Veverka, který je v Praze 2 zastupitelem za Piráty, se vyhlášení rozsudku nezúčastnil.

Ústavní soud se zastal muže, který usiluje o střídavou péči a soudy nižších instancí mu ji neumožnily. Podle ústavních soudců totiž neobstojí všeobecné argumenty proti, jako je například nízký věk dítěte nebo velká vzdálenost mezi bydlišti rodičů, ale je třeba vypořádat se s konkrétními okolnostmi.