Insolvenční správce huti Liberty Ostrava Šimon Peták uznává pohledávky věřitelů zhruba za 7,4 miliardy korun. Jde přibližně o třetinu pohledávek, které věřitelé zkrachovalé firmy původně přihlásili. Vyplynulo to z přezkumného jednání u Krajského soudu v Ostravě. V pátek se tam bude konat schůze věřitelů. Vzhledem k tomu, že Liberty ani nikdo jiný zatím jako řešení jejího úpadku nenavrhl reorganizaci, je pravděpodobnější, že firma půjde do konkurzu.
Slezská huť patří od roku 2019 Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty. Vyráběla ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl. Dostala se ale do dluhů a většina jejích provozů se zastavila loni v prosinci, kdy jí společnost Tameh Czech přestala dodávat energie. Od června je firma v úpadku.
Přes devět set věřitelů huti podalo k soudu více než tisíc přihlášek, celkem přihlásili pohledávky více než za 23,2 miliardy korun. Na čtvrtečním jednání se z nich přezkoumávaly pohledávky dohromady zhruba za 16,2 miliardy. Neprojednávaly se například ty, které přihlásila singapurská společnost Viant, jíž je postoupily firmy z Guptova holdingu, za více než 6,6 miliardy korun. „Společnost Viant krátce před přezkumem vzala svoji přihlášenou pohledávku v celém rozsahu zpět,“ vysvětlil Peták.
Pohledávky skoro za devět miliard korun insolvenční správce popřel. „Většina těch popřených, co se výše týče, jsou vnitroskupinové pohledávky,“ doplnil Peták. Jde tedy o takové, které byly přihlášené dalšími společnostmi z Guptova holdingu.
Jedním z největších věřitelů Liberty Ostrava je státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), která firmě ručila za úvěr. Pořadí její pohledávky přibližně za 1,2 miliardy korun však jeden z věřitelů popřel, bude tak předmětem incidenčního sporu.
Insolvenční správce řekl, že se s tím neztotožňuje. „Za nás platí, že ta pohledávka je zajištěná, dospěli jsme k tomuto závěru na základě poměrně velmi podrobných právních analýz celé smluvní dokumentace,“ upřesnil Peták. Uvedl, že popření ale nemá vliv na hlasovací právo EGAP.
„Popření pohledávky považujeme za účelový spekulativní krok a budeme se tomu bránit. Jsme si jistí, že to ustojíme a budeme jako zajištěný věřitel nadále působit,“ komentoval to zástupce EGAP Petr Sprinz.
Huť skončí nejspíš v konkurzu
Podle insolvenčního správce je pravděpodobnější, že huť půjde do konkurzu než do reorganizace. „Do dnešního dne nebyl podán žádný návrh na řešení úpadku reorganizací, z čehož plyne, že považuji za krajně nepravděpodobné, že by k tomu mělo dojít,“ míní Peták.
Rozhodnutí o řešení úpadku firmy konkurzem by vydal soud zřejmě během několika dní po schůzi věřitelů. Insolvenční správce by pak začal připravovat transparentní výběrové řízení na prodej firmy. Podle dostupných informací se zatím rýsují tři vážní zájemci o koupi zkrachovalé huti: Třinecké železárny, skupina CE Industries Jaroslava Strnada, která už v podniku tollingově financuje provoz dvou závodů, a průmyslová skupina Jindal Group sídlící v Indii, která už kupuje další ostravskou společnost Vítkovice Steel.
„Ve zbývající části podniku, což je dnes nějakých 2700 zaměstnanců, je nálada hodně napjatá, protože nikdo si nedovede představit, co z toho všechno může vzniknout. Bavíme se sice o nějakém konkurzu celku, ale je tu obava, aby náhodou nemohlo dojít k tomu, že by se to rozprodalo po kouscích, ať nedopadneme jako Vítkovice,“ upozornil odborový předák Liberty Petr Slanina.
Není podle něj ale možné provozovat huť uprostřed Evropy tak, že se vstupní materiál dováží. „Reálná možnost je, že pokud někdo chce provozovat ty tratě, tak prostě musí do budoucna počítat s tím, že tady postaví elektrickou ocelárnu, aby nemusel dovážet vstupy jako dnes.“
Prvovýrobu, tedy výrobu oceli, podnik ukončil, když před rokem odstavil poslední fungující vysokou pec a letos v srpnu koksovnu. Nyní tam tak funguje jen druhovýroba, při níž se ze surového materiálu dělají další výrobky. V současné době vyrábějí tři závody, jejichž provoz tollingově financují jiné firmy. Před rokem měla firma šest tisíc zaměstnanců, více než polovina z nich už firmu ale opustila, většinu podnik propustil. Na konci roku by v huti mělo zůstat přibližně 2400 lidí.
Okolnosti související s Liberty už několik měsíců prověřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). „Toto trestní řízení dosud nebylo skončeno, přičemž žádné osobě nebylo sděleno obvinění,“ uvedl tento týden náměstek olomouckého vrchního státního zástupce Radek Bartoš. Žádné další informace podle něj nelze uvést, neboť by to trestní řízení mohlo zmařit.
