Obžalovaní v kauze Bereta se proti trestu vězení odvolali

3 minuty
Události: Soud rozhodl v kauze Bereta
Zdroj: ČT24

Soud v kauze Bereta týkající se vynášení informací z trestních řízení uložil pražské státní zástupkyni Dagmar Máchové tři roky a čtyři měsíce vězení. Soukromého detektiva Igora Gáboríka poslal do vězení na tři roky, policistu Radka Holuba potrestal dvouapůlletým vězením. V případu čelil obžalobě ještě celník Pavel Šíma a Gáboríkův spolupracovník Vladimír Zmrhal, oběma soud uložil podmíněné tresty. Páteční rozhodnutí není pravomocné, všichni obžalovaní kromě Šímy se proti němu na místě odvolali. Státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která kauzu dozoruje, si pro případné odvolání, stejně jako Šíma, ponechala lhůtu.

Šímu Okresní soud pro Prahu-východ potrestal tříletou podmínkou s odkladem na pět let, Zmrhala roční podmínkou s tříletou zkušební dobou. Všem obžalovaným uložil i peněžité tresty. Gáborík by měl zaplatit 200 tisíc, Holub a Máchová 150 tisíc, Šíma sto tisíc a Zmrhal čtyřicet tisíc korun. Gáboríka, Šímu a Holuba navíc potrestal i zákazy činnosti.

„Šlo o přátelské vztahy, které pro nás překročily v rámci poskytovaných laskavostí a protislužeb hranice trestnosti,“ řekl předseda trestního senátu Michal Matouš. Obžalovaným kromě Zmrhala podle soudce přitížilo to, že spáchali více trestných činů, a to, že až na výjimky „neprojevili sebereflexi“. Šímova trestná činnost byla podle soudce méně závažná, protože informace, které Gáboríkovi podle rozsudku předal, neohrozily trestní řízení. Proto soud muži uložil podmíněný trest.

Máchová, Holub a Šíma podle obžaloby poskytovali Gáboríkovi neveřejné informace z trestních řízení. Gáborík a v jednom případě i Zmrhal je podle spisu předávali dál, například klientům Gáboríkovy společnosti, která se zaměřovala na detektivní služby a poradenství. V některých případech za to podle obžaloby od klientů společnost inkasovala peníze. 

Vinu odmítají

Máchová u soudu opakovaně odmítla, že by Gáboríkovi, se kterým měla přátelský vztah, za úplatu vyzrazovala informace. Nepopřela, že s ním o některých věcech mluvila, zdůraznila však, že žádná z informací, o kterých se s Gáboríkem bavila, neohrozila trestní řízení. „Není pravda, že bychom něco způsobili, nebo že by on nějaké ty naše informace na něco použil,“ uvedla.

V pátek řekla, že soud pro odsouzení neměl důkazy, nereagoval podle ní ani na nezákonnosti, které trestní řízení provázely. Upozornila také, že od skutků, které popisuje obžaloba, uběhlo v některých případech deset let, uložené tresty jsou proto přísné. „To si myslím, že je naprosto neadekvátní a nerozumím tomu, my jdeme do výkonu trestu, pan Šíma měl dva úplatky, ten má podmínku,“ komentovala rozsudek. Obžalobu v minulosti odmítl také Zmrhal.

I Holub v březnu v závěrečné řeči popřel, že by Gáboríkovi předal jakoukoli informaci, která by mohla řízení ohrozit. Gáborík policistovi, který pracoval v tehdejším protikorupčním útvaru, podle jeho slov nosil poznatky o možné trestné činnosti. Šíma odmítl, že by přijal jakýkoli úplatek, s Gáboríkem podle něj celní správa spolupracovala jako s informátorem. Podle soudu se ale prokázalo, že Gáborík nebyl informátorem ani celní správy, ani policie. Holubův obhájce Vlastimil Rampula řekl, že rozsudek je opsáním obžaloby a důkazy pro odsuzující rozhodnutí provedeny nebyly. Šíma na rozhodnutí reagovat nechtěl.

Bradáčová navrhla v závěrečné řeči pro Gáboríka čtyři roky vězení. Holubovi, Šímovi a Máchové navrhla tříleté podmínky s pětiletou zkušební dobou. Pro Zmrhala chtěla peněžitý trest. „Považuji za naprosto stěžejní rozhodnutí o vině, na které následně soud uložil tresty, které zabrání obžalovaným, aby se vrátili do veřejných funkcí, ve kterých zneužívali pravomoc,“ řekla v pátek žalobkyně novinářům po vynesení rozhodnutí. 

Pokud by byla Máchová odsouzena pravomocně, její funkce státní zástupkyně by zanikla. Soud jí vzhledem k věku zákaz činnosti neuložil. Podmínku bezúhonnosti pro příslušníky bezpečnostních sborů by po vynesení pravomocného odsuzujícího rozhodnutí nesplňovali ani Holub a Šíma.

O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Praze. Jen písemné vyhotovení prvoinstančního rozsudku zabere několik měsíců. A tak samotné odvolání přijde na pořad nejdříve za rok.

Kauzou Bereta se původně zabýval Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který policejní reforma v srpnu 2016 sloučila s protikorupční policií v Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ). Bývalý ředitel ÚOOZ Robert Šlachta v minulosti tvrdil, že impulzem pro narychlo provedenou policejní reorganizaci byl právě případ Bereta. Kvůli reformě od policie odešel.

Vznik NCOZ také vyvolal vážnou roztržku uvnitř tehdejší vládní koalice mezi ČSSD a hnutím ANO. Po sloučení útvarů případ přešel pod Národní protidrogovou centrálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejen vojáci či hasiči. Platy by letos mohly růst i celníkům a dozorcům

Výdělky bezpečnostních sborů by mohly vzrůst ještě v tomto roce. V případě, že by se vláda na zvýšení platů vojáků, policistů a hasičů dohodla, obdobně by měla zvednout i výplaty vězeňských dozorců a celníků, sdělili ČT ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a ředitel celní správy Marek Šimandl. Právě na celníky se přitom v současných rozpravách o platech bezpečnostních složek podle něj trochu zapomíná.
před 4 hhodinami

Zájem o dálniční známky vzrostl

Řidiči mají vyšší zájem o dálniční známky. Do konce dubna si je pořídilo zhruba o sto tisíc šoférů více než za stejné období loni. To přitom kupovali kupony ve velkém kvůli blížícímu se výraznému zdražení. Znovu si přitom připlatili řidiči i letos. Populární jsou i jednodenní známky. Za chybějící elektronické viněty celníci za první čtyři měsíce při kontrolách uložili na místě pokuty bezmála za čtrnáct milionů.
před 4 hhodinami

Systém financování zdravotnictví se musí změnit, vyzývají ekonomové

Financování českého zdravotnictví je podle Hospodářské komory do budoucna neudržitelné. Odhaduje, že náklady veřejného zdravotního pojištění v roce 2040 přesáhnou bilion korun. Příjmy přitom porostou výrazně pomaleji. Důvodem je stárnutí populace. Ekonomové vyzývají politiky ke změnám.
před 4 hhodinami

Pokrok, míní o Putinově návrhu k jednání Vondráček. Podle Vondry nestačí

Návrh ruského vládce Vladimira Putina, aby se v Istanbulu konaly bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou, je podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) důležitým krokem, ale nestačí. V Otázkách Václava Moravce řekl, že si lze klást otázku, zda nejde o zdržovací taktiku. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka ale není v Putinově zájmu dát Ukrajincům čas na dozbrojení. Návrh Kremlu tak považuje za hmatatelný pokrok. Premiér Petr Fiala (ODS) si myslí, že Rusko hledá způsoby, jak se vyhnout úplnému příměří, na které je Ukrajina podle něj připravena.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Lhostejnost otevírá dveře násilí, zdůraznil při pietě v Letech šéf Senátu

Na pietním shromáždění u romského památníku v Letech u Písku se v neděli sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu na místě takzvaného cikánského tábora. Za druhé světové války tam zemřelo 335 lidí. Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holocaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
před 6 hhodinami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Mateřství je hra života, míní zpěvačka Vytisková

Je Den matek, který tradičně připadá na druhou květnovou neděli. Zpěvačku Kláru Vytiskovou, která má tři děti, inspiruje mateřství k psaní písniček, žena si v něm dle ní může najít hru života. Podle chartistky Kamily Bendové je důležité, aby matka dětem, kterých má ona sama šest, vytvořila jistotu bytí. Domov, kam se mohou vždycky vrátit. Obě ženy hovořily o mateřství v pořadu 90′ČT24.
před 15 hhodinami

Dědečka mu věznili nacisti, teď školák sbírá podpisy potomků válečných veteránů

Současní školáci patří zhruba ke čtvrté generaci po druhé světové válce. Paměť a poselství se stále předávají dál v hodinách dějepisu či na vzpomínkových akcích. Některé děti a dospívající ale pátrají i v rodinné historii. Patří mezi ně i žák základní školy Stanislav Zach, jehož předci byli vojáky a jehož dědečka nacisté drželi v pracovním táboře. Chlapec nyní do zápisníku sbírá podpisy potomků válečných veteránů.
před 16 hhodinami
Načítání...