Soud v kauze Bereta týkající se vynášení informací z trestních řízení uložil pražské státní zástupkyni Dagmar Máchové tři roky a čtyři měsíce vězení. Soukromého detektiva Igora Gáboríka poslal do vězení na tři roky, policistu Radka Holuba potrestal dvouapůlletým vězením. V případu čelil obžalobě ještě celník Pavel Šíma a Gáboríkův spolupracovník Vladimír Zmrhal, oběma soud uložil podmíněné tresty. Páteční rozhodnutí není pravomocné, všichni obžalovaní kromě Šímy se proti němu na místě odvolali. Státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která kauzu dozoruje, si pro případné odvolání, stejně jako Šíma, ponechala lhůtu.
Šímu Okresní soud pro Prahu-východ potrestal tříletou podmínkou s odkladem na pět let, Zmrhala roční podmínkou s tříletou zkušební dobou. Všem obžalovaným uložil i peněžité tresty. Gáborík by měl zaplatit 200 tisíc, Holub a Máchová 150 tisíc, Šíma sto tisíc a Zmrhal čtyřicet tisíc korun. Gáboríka, Šímu a Holuba navíc potrestal i zákazy činnosti.
„Šlo o přátelské vztahy, které pro nás překročily v rámci poskytovaných laskavostí a protislužeb hranice trestnosti,“ řekl předseda trestního senátu Michal Matouš. Obžalovaným kromě Zmrhala podle soudce přitížilo to, že spáchali více trestných činů, a to, že až na výjimky „neprojevili sebereflexi“. Šímova trestná činnost byla podle soudce méně závažná, protože informace, které Gáboríkovi podle rozsudku předal, neohrozily trestní řízení. Proto soud muži uložil podmíněný trest.
Máchová, Holub a Šíma podle obžaloby poskytovali Gáboríkovi neveřejné informace z trestních řízení. Gáborík a v jednom případě i Zmrhal je podle spisu předávali dál, například klientům Gáboríkovy společnosti, která se zaměřovala na detektivní služby a poradenství. V některých případech za to podle obžaloby od klientů společnost inkasovala peníze.
Vinu odmítají
Máchová u soudu opakovaně odmítla, že by Gáboríkovi, se kterým měla přátelský vztah, za úplatu vyzrazovala informace. Nepopřela, že s ním o některých věcech mluvila, zdůraznila však, že žádná z informací, o kterých se s Gáboríkem bavila, neohrozila trestní řízení. „Není pravda, že bychom něco způsobili, nebo že by on nějaké ty naše informace na něco použil,“ uvedla.
V pátek řekla, že soud pro odsouzení neměl důkazy, nereagoval podle ní ani na nezákonnosti, které trestní řízení provázely. Upozornila také, že od skutků, které popisuje obžaloba, uběhlo v některých případech deset let, uložené tresty jsou proto přísné. „To si myslím, že je naprosto neadekvátní a nerozumím tomu, my jdeme do výkonu trestu, pan Šíma měl dva úplatky, ten má podmínku,“ komentovala rozsudek. Obžalobu v minulosti odmítl také Zmrhal.
I Holub v březnu v závěrečné řeči popřel, že by Gáboríkovi předal jakoukoli informaci, která by mohla řízení ohrozit. Gáborík policistovi, který pracoval v tehdejším protikorupčním útvaru, podle jeho slov nosil poznatky o možné trestné činnosti. Šíma odmítl, že by přijal jakýkoli úplatek, s Gáboríkem podle něj celní správa spolupracovala jako s informátorem. Podle soudu se ale prokázalo, že Gáborík nebyl informátorem ani celní správy, ani policie. Holubův obhájce Vlastimil Rampula řekl, že rozsudek je opsáním obžaloby a důkazy pro odsuzující rozhodnutí provedeny nebyly. Šíma na rozhodnutí reagovat nechtěl.
Bradáčová navrhla v závěrečné řeči pro Gáboríka čtyři roky vězení. Holubovi, Šímovi a Máchové navrhla tříleté podmínky s pětiletou zkušební dobou. Pro Zmrhala chtěla peněžitý trest. „Považuji za naprosto stěžejní rozhodnutí o vině, na které následně soud uložil tresty, které zabrání obžalovaným, aby se vrátili do veřejných funkcí, ve kterých zneužívali pravomoc,“ řekla v pátek žalobkyně novinářům po vynesení rozhodnutí.
Pokud by byla Máchová odsouzena pravomocně, její funkce státní zástupkyně by zanikla. Soud jí vzhledem k věku zákaz činnosti neuložil. Podmínku bezúhonnosti pro příslušníky bezpečnostních sborů by po vynesení pravomocného odsuzujícího rozhodnutí nesplňovali ani Holub a Šíma.
O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Praze. Jen písemné vyhotovení prvoinstančního rozsudku zabere několik měsíců. A tak samotné odvolání přijde na pořad nejdříve za rok.
Kauzou Bereta se původně zabýval Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který policejní reforma v srpnu 2016 sloučila s protikorupční policií v Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ). Bývalý ředitel ÚOOZ Robert Šlachta v minulosti tvrdil, že impulzem pro narychlo provedenou policejní reorganizaci byl právě případ Bereta. Kvůli reformě od policie odešel.
Vznik NCOZ také vyvolal vážnou roztržku uvnitř tehdejší vládní koalice mezi ČSSD a hnutím ANO. Po sloučení útvarů případ přešel pod Národní protidrogovou centrálu.
