Bývalý detektiv protikorupční policie Karel Tichý bojoval s organizovaným zločinem, pracoval na případech Františka Mrázka i Radovana Krejčíře. Seriál České televize Devadesátky sledoval jenom zprostředkovaně. Na dobu u policie vzpomíná jako na čas, kdy podsvětí spolupracovalo s politiky, státními zástupci, ale i některými policisty. O svůj život se nikdy nebál, o rodinu ano. Karel Tichý byl hostem pořadu Interview ČT24.
Bývalý detektiv Tichý popsal, že neměl sílu na seriál Devadesátky koukat. Podle něj šlo o komerční projekt, který kopíroval nějakou realitu. „My jsme dělali hlavně ekonomické věci. Já jsem znal samozřejmě lidi z mordparty. Vážím si jich a vím, že nejsou úplně nadšení z toho, jak to vyznívá pro ně. Ale konkrétně v těch Devadesátkách, mě se to nijak netýká,“ řekl Tichý.
Například orlické vraždy, kterým se seriál věnuje, podle jeho slov nebyly žádný velký organizovaný zločin. „Kdežto ty kauzy, co jsme dělali my, ty ekonomické, tak tam jsme se dostávali právě až k tomu podsvětí, protože šlo o obrovské peníze, případně o informace,“ podotkl Tichý.
Krakatice a Mrázek
Tichý popsal, jak na konci 90. let kriminalisté založili spis s názvem Krakatice, který mapoval prorůstání organizovaného zločinu do státní správy. A klíčovou postavou byl František Mrázek a lidé okolo něj.
„Ten jejich přesah byl vlastně do všeho. To, co tady vlastně v těch devadesátkách vzniklo. To byly privatizace, pašování, tunelování. Prostě velké ekonomické kauzy. V tomhle všem Mrázek a jeho společníci nebo lidi s ním spojení prostě byli,“ vysvětlil bývalý detektiv.
Tichý vzpomenul právě propojení podsvětí s politiky, státními zástupci i policisty. Vzhledem k rostoucím útokům kriminalisté přejmenovali spis na Kmotr. „Náš cíl byl prostě zavřít Františka Mrázka za něco, za nějaký pakatel. Ne za velké věci, ale za něco. Počítali jsme s tím, že když bude zavřený, tak že se rozmluví i lidi, kteří do té doby nemluvili, protože se ho opravdu báli,“ vysvětlil Tichý.
Kdo skutečně Mrázka zabil, ale nechtěl komentovat. „Třeba se ještě stane nějaký zázrak a někdo se rozmluví anebo se objeví informace, které k tomu někde jsou. A František Mrázek vlastně před svým koncem ještě ke všemu s námi začal komunikovat a docela jsme se posouvali, asi by byl schopen objasnit celou řadu dalších ekonomických kauz. A stala se teda tahleta věc,“ popsal Tichý.
Radovan Krejčíř
Myslí si, že nejvíc k vraždě Mrázka by mohl říct bodyguard Pavel Šrytr. „Začínal u Běly, pak byl u Mrázka a skončil u Krejčíře a u Pitra. Mohl by to objasnit,“ dodal.
Další, který by mohl Mrázkovu vraždu objasnit, je podle něj Radovan Krejčíř, který je ve vězení v Jihoafrické republice. Věří, že kdyby kauza zůstala původním policistům, případ by objasnili.
Tichý také vysvětlil, proč byl právě Mrázek tak klíčová postava. „Tím, že nám začal dávat věci nebo chtěl předat nějaké věci, které se týkaly i politiků. Tam se sešlo několik zájmů, byl tam ten ekonomický zájem, kde hlavní vlastně hrála Setuza. A to i Jan Kubice (bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu – pozn. redakce) potom vystoupil, asi já nevím tři měsíce vlastně po, a říkal, ano, víme motiv. Motivem vraždy byla Setuza. A o tu Setuzu měli zájem jak zločinci, tak politici. Tam zase byly peníze a bylo to podobné jako u Čepra,“ konstatoval Tichý.
Zmínil také neustálou kontrolu jeho a kolegů ze strany Inspekce ministerstva vnitra. Podle něj lidé typu Mrázka nebo Krejčíře využívali vlivu, který měli u policie. Na vyhrožování byl zvyklý. Mrzí ho ale, že to odnášela jeho rodina. Tichý je také přesvědčený o tom, že kdyby byl Radovan Krejčíř odsouzený v Česku, tak už by on sám nebyl po jeho návratu na svobodu mezi živými.
