V neděli závěrečným šestým dílem skončila série České televize Devadesátky. Kriminálka vycházející ze skutečných případů, zejména takzvaných orlických vražd, se tak stala vůbec nejsledovanějším českým seriálem na všech tuzemských stanicích od roku 2004. S jejími hrdiny se diváci opět setkají na podzim v třetím pokračování Případů 1. oddělení, k nimž Devadesátky vznikly jako prequel. Obě série natočil režisér Peter Bebjak.
Devadesátky si za uplynulých šest nedělních večerů nenechala ujít takřka polovina všech, kteří měli v danou dobu zapnutou televizi. Nejvíce diváků k obrazovkám přikovala předposlední část, v níž scenáristé rekonstruovali objev sudů s těly obětí na dně orlické přehrady. Epizodu vidělo 2,41 milionu diváků, a stala se tak nejsledovanějším nedělním pořadem v hlavním vysílacím čase od začátku elektronického měření sledovanosti v roce 1997.
„Příběhy byly samozřejmě zajímavé, ale byla to do jisté míry i nostalgie po době, kdy jsme byli mladší,“ vysvětluje si divácký zájem režisér Peter Bebjak.
- Každá z celkem šesti epizod přilákala k obrazovkám v den uvedení v průměru 2,23 milionu diváků starších patnácti let s průměrným podílem na sledovanosti 47,51 %.
- Nejsledovanějším dílem byl pátý, věnující se orlickým vrahům. Vidělo jej 2,41 milionu diváků.
- Do týdne po odvysílání seriál odloženě na webu vidělo 161 tisíc lidí, což je nejvyšší odložená sledovanost na internetu hned po seriálu Most!.
- Výrazně nadprůměrná byla i odložená televizní sledovanost. Celkový příspěvek odložené k živé televizní sledovanosti činí 50 %.
Spíš papírování než akce
„Mafiánská“ devadesátá léta popsaly už četné dokumentární pořady a tehdejší praktiky se propsaly i do hraných počinů, třeba filmů Příběh kmotra a Sametoví vrazi.
Seriálové Devadesátky chtěly nahlédnout všeobecně známé kauzy pohledem vyšetřovatelů. Vznikly po úspěchu kriminálního seriálu Případy 1. oddělení. I ty vycházely ze skutečných, jen novějších případů, které rozplétali čeští kriminalisté.
Televizní vyšetřování se snažilo co nejvíce přiblížit skutečnou práci policistů, v níž nad akcí převažuje rutina, mravenčí práce a papírování. Scénář k oběma seriálům psal bývalý šéf pražské mordparty Josef Mareš. V Případech 1. oddělení spolu s novinářem Janem Malindou, v Devadesátkách se k exvyšetřovateli přidal Matěj Podzimek.
Seriáloví policisté nejsou skuteční
Seriáloví kriminalisté mají fiktivní jména, inspiraci těmi skutečnými ale tvůrci nepopírají - ne vždy k nadšení skutečných policistů. Například jeden z kriminalistů, kteří přispěli k objasnění takzvaných orlických vražd, František Havlovič, v rozhovoru pro Právo neskrýval naštvanost. Diváci si ho spojili s postavou zkorumpovaného seriálového operativce Františka Tůmy, který se zaplete s mafií. Hraje ho Ondřej Sokol.
„V současné době jsem středem pozornosti a hlavně posměchu i urážek, protože jsem se tam projevil jako korupčník, který vzal úplatek a spolupracoval s mafií. Volají mi lidé, píšou SMS zprávy a ptají se i podivují,“ popsal Havlovič reakce, s nimiž se po odvysílání seriálu setkává. Úplatky a další selhání jsou v jeho případě přitom jen vymyšlené. Seriál prostřednictvím Tůmovi postavy poukazuje na provázání policie a zločinců, které někdy překročí hranici mezi stranou zákona a podsvětím.
„Mají určitý předobraz ve skutečných vyšetřovatelích, ale tím, co je k nim přidané, jsou z nich vytvořené fiktivní postavy. Není úplně šťastné se s nimi ztotožňovat,“ reaguje režisér Bebjak. „Scenárista Mareš vycházel z toho, co sám zažil, jak vnímal tu dobu a prostředí devadesátých let. Jeho podněty a postřehy nemusí úplně přesně kopírovat skutečné postavy.“
Z Jonáka jsem byl nadšený
Havlovič nesouhlasí také s tím, že se v seriálu používají skutečná jména pachatelů, svědků i některých obětí. V Devadesátkách vystupují třeba známé figury devadesátkového podsvětí, jako je kmotr Mrázek, Antonín Běla nebo Ivan Jonák.
„U postav, které skutečně žily, jsme se snažili, aby se podobaly skutečným lidem, zvláště když měli i své jméno,“ podotýká Bebjak. Zvláště podoba herce Michala Novotného s někdejším majitelem Discolandu Sylvie odsouzeného za vraždu manželky vyvolala mezi diváky poměrně velký rozruch. „Chvíli to trvalo, než jsme Michala našli, ale když jsem pak viděl poprvé fotografie ze zkoušky v maskérně, tak jsem byl nadšený,“ přiznává i režisér.
Ivanu Jonákovi je věnován i závěrečný díl dokumentární série Polosvět (je dostupná v iVysílání). Česká televize ji odvysílá 17. února. Doprovodné dokumenty k Devadesátkám jsou věnovány zločineckým kauzám devadesátých let, z pohledu kriminalistů i zločinců. Také tento pořad u diváků boduje. Pět dosud odvysílaných epizod si nenechalo ujít bezmála 560 tisíc diváků, nejsledovanější díl Polosvět nájemních vrahů si pustilo dokonce 711 tisíc lidí.
Případy 1. oddělní se vrátí třetí sérií
Na podzim by se měli diváci pak opět setkat se seriálovou mordpartou. Případy 1. oddělení totiž přijdou se třetí sérií. „Už se mi podařilo dotočit všechny mé části, druhý režisér Michal Blaško bude ještě dotáčet do začátku března. Hotovy už jsou sestřihy některých epizod,“ prozradil Peter Bebjak.
I toto pokračování se podle něj drží záměru přiblížit na skutečných případech co nejvěrněji postupy skutečných policistů. „Samozřejmě že je tam opět jistá umělecká licence, ale gros případů je z reality,“ uzavřel.
Prozradil také, že jeho další práce pro Českou televizi se zatím obejde bez zločinu. Momentálně v Krkonoších obhlíží lokace pro vánoční pohádku.
