Mamince v Kolíně říkají paní Jonáková, přiznává herec Michal Novotný

Nahrávám video

Asi o žádné jiné postavě z nového seriálu České televize Devadesátky se nemluví tolik jako o Ivanovi Jonákovi. Rolí kontroverzní figury spojené se známým Discolandem upoutal herec Michal Novotný. Teď mu často říkají Ivane Jonáku, jeho matce v Kolíně zase paní Jonáková. O komedii, divadlu i sociálních sítích mluvil v Interview ČT24.

Novotný prý Jonáka nemá „plné zuby“, i když se teď trochu zdá, že celé Devadesátky zastínil. „Což je mi vlastně trochu líto, protože jsem přesvědčen o tom, že seriál Devadesátky je výjimečný kousek. Koneckonců sledovanost to dokazuje,“ myslí si. Jonáka si podle něj všichni pamatujeme díky tomu, jak vypadal a jak chodil oblékaný, sám herec mu je ještě navíc podobný.

Seriál je podle něj o práci kriminalistů, nikoliv o Jonákovi. Sám prý nevnímá dobře, když se například točí filmy o Jiřím Kajínkovi, z něhož se „pomalu dělá hrdina“. „Kdyby se třeba točil film o Ivanu Jonákovi a někdo mi řekl, abych ho hrál, tak bych musel pečlivě zvažovat, jestli by mi to za to stálo. A ten scénář by musel být podle pravdy. Že dělal to, co dělal, a že si prostě odseděl těch osmnáct let,“ říká Novotný.

Za scénářem Devadesátek mimo jiné stojí Josef Mareš, bývalý šéf pražské mordparty. Pracoval už i na Případech 1. oddělení, dalším krimiseriálu založeném na autentické detektivní práci. „Mně vlastně baví, že člověk, který si to všechno odžil, tak má sílu napsat to na papír. A pro mě i jako pro diváka je důležité, že to není vycucané z prstu,“ poznamenal herec.

„Mění se návyky diváků“

Novotný nepoužívá sociální sítě, podle něj otupují společnost a likvidují jazyk i mezilidské vztahy.

„Vadí mi ta anonymita. Když mám nějaký názor, tak se pod něj hrdě podepíšu. Z komentářů na sociálních sítích je mi smutno, co za věci vyhřeznou ze společnosti, jaká je tady zášť, nenávist vůči některým skupinám lidí. A pro mě jsou prostě sociální sítě spíš na škodu než k užitku,“ míní.

Kvůli covidu se teď bojí o kulturu a divadla, změnily se podle něj návyky diváků, kteří si teď předplácejí streamovací platformy a zůstávají doma u seriálů.

On sám dvacet let působil ve vinohradském divadle. „Určitě vzpomínám na Brouka v hlavě, což byla vlastně nejúspěšnější komedie v historii vinohradského divadla,“ říká s tím, že roli ztvárnil třeba 270krát. „To už teda byl brouk v hlavě,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
před 8 hhodinami

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
před 14 hhodinami

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
včera v 16:04‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
včeraAktualizovánovčera v 15:28‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.