Bývalý zpravodajec Jan Petržílek získal téměř 930 tisíc korun za stíhání v kauze vynesení odposlechů z Bezpečnostní informační služby (BIS). Za nemajetkovou újmu, ušlou mzdu, náklady na obhajobu či pobyt ve vazbě mu je vyplatilo ministerstvo spravedlnosti. ČT to potvrdil Petržílkův advokát Václav Němec s tím, že žádají dalších 2,6 milionu. Na ministerstvo proto podali žalobu. Petržílek čelil obžalobě s bývalým předsedou Věcí veřejných Vítem Bártou, soudy je však osvobodily.
Petržílek dostal odškodné 930 tisíc za stíhání v kauze Béma a Janouška. U soudu chce ještě 2,6 milionu
„U ministerstva spravedlnosti jsme uplatnili náhradu škody – náklady na obhajobu, přímé výdaje, ušlou mzdu, nemajetkovou újmu, nepřiměřenou délku řízení a zadostiučinění za pobyt ve vazbě. Této žádosti ministerstvo vyhovělo pouze částečně a vyplatilo panu Petržílkovi pouze 704 846 korun,“ řekl ČT advokát Václav Němec. Po podání žaloby k soudu resort zvýšil částku na necelých 930 tisíc.
Někdejší zpravodajec však žádá ještě přes 2,6 milionu. „O těchto nárocích bude muset rozhodnout Obvodní soud pro Prahu 2,“ dodal Němec. Odškodnění chce po státu i bývalý ministr dopravy Vít Bárta. „Jeho žádost ještě vyřízena nebyla,“ uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Markéta Poslušná.
Soudy neuvěřily utajeným svědkům
Případ se týká odposlechů někdejšího pražského primátora Pavla Béma (ODS) a lobbisty Romana Janouška, ve kterých se oslovovali „Mazánku“ a „Kolibříku“. Nahrávky, které v březnu 2012 zveřejnila Mladá fronta DNES, naznačovaly Janouškův vliv na kroky hlavního města pod Bémovým vedením.
Obžaloba tvrdila, že o obstarání odposlechů požádal Bárta zpravodajce BIS Petržílka v roce 2009. Petržílek Bártovi podle státního zástupce následně předal 159 audiozáznamů, které byly v režimu „důvěrné“. Podle žalobce mohl Bárta informace získané z odposlechů využít v rámci svých podnikatelských aktivit a také pro činnost Věcí veřejných.
Pražský městský soud ale zpochybnil věrohodnost dvou utajených svědků z prostředí Bártovy bezpečnostní agentury ABL, a to včetně klíčového svědka, který vystupoval pod smyšleným jménem Vlasta Schmidt. Obžalované proto osvobodil. Verdikt loni v květnu potvrdil i odvolací Vrchní soud v Praze. „Ty důkazy nemají takovou hodnotu, aby bylo možno dojít k závěru o vině obžalovaných,“ konstatoval o výpovědích soudce Alexander Károlyi.
„Osm let zpravodajské hry, politicky motivované. Já k tomu nemám více co dodat, než že jsem rád, že to doufám skončilo,“ řekl Bárta po vyhlášení rozhodnutí. Petržílek dodal, že od počátku nebyl zájem vyšetřit, kdo odposlechy ve skutečnosti vynesl a zda vůbec pocházely z BIS. „Pan státní zástupce nezastupoval zájmy státu, jak by měl, ale zájmy vysoce postavených důstojníků BIS, kteří u BIS už nepůsobí. Jsem rád, že aktuální vedení BIS se už odstřihlo od klientelismu a kontaktů, které by tajná služba mít neměla, tedy na kmotry a podobné lidi,“ prohlásil.
Petržílek se vrátil k policii
Bárta byl od roku 2010 ministrem dopravy i poslancem. Post ministra opustil v dubnu 2011 kvůli tvrzení, že poslancům své strany platil za loajalitu. Soudy jej i v této věci pravomocně zprostily viny. Nyní podniká v železniční dopravě.
Petržílek vedl po odchodu z BIS analytický odbor protikorupční policie, kvůli stíhání byl mimo službu. Po osvobozujícím verdiktu se podle MF Dnes k policii vrátil, konkrétně do Národní centrály proti organizovanému zločinu, která protikorupční útvar při reorganizaci v roce 2016 nahradila.
Dvojice čelila stíhání od roku 2013, Petržílek strávil sedm týdnů ve vazbě. Městský soud v minulosti vrátil obžalobu k došetření, protože mu vadilo to, že byla v utajeném režimu. Následně se snažil stíhání zastavit s tím, že obžaloba se opírá v podstatě výhradně o výpovědi anonymních svědků. Státní zástupce si ale na tento postup úspěšně stěžoval u vrchního soudu.
