Kolibřík, Mazánek a pražské zakázky. Odposlechy Béma a Janouška se k novinářům dostaly náhodou

Slavné odposlechy plné šifer někdejšího pražského primátora Pavla Béma a lobbisty Romana Janouška před jedenácti lety rozkryl na stránkách MF Dnes investigativní novinář Jaroslav Kmenta. Dostal se k nim spíš omylem než záměrně, navíc při rozkrývání zcela jiné kauzy. Bémovy odposlechy, ale i Janouškovu nehodu připomněl v pravidelné rubrice Kauzy pořad Newsroom ČT24.

Video Newsroom ČT24
video

Newsroom ČT24: Kauza Pavla Béma a Romana Janouška pohledem novináře Jaroslava Kmenty

Zdroj: ČT24

Psal se rok 2007 a Bezpečnostní informační služba odposlouchávala hovory primátora hlavního města a předsedy pražské ODS Béma s lobbistou Janouškem. Pět let nato je otiskla MF Dnes. Investigativní novinář Jaroslav Kmenta je získal spolu s materiály, které se týkaly strany Věci veřejné, Víta Bárty a bezpečnostní agentury ABL.

„Nejdřív jsem měl problém to otevřít, protože to bylo zašifrované, ale když jsem to zčásti otevřel, zjistil jsem, že tam jsou nahrávky. Nepopsané nahrávky, nebyl k tomu průvodní dopis. Jediné, co jsem po několika desítkách minut poslouchání poznal, byl Pavel Bém. A to byl pro mě šok, co to vlastně je,“ vzpomíná na první poslech Kmenta.

Slyšel důvěrné oslovování Kolibříku a Mazánku a označení kauz jako „pařez“, „mrtvej kůň“ nebo „maorská princezna“. Od svého zdroje přitom měl dostat „pouze“ CD s informacemi o věcech kolem Bárty. „Já si myslím, že člověk, který nám to poslal, ani netušil, co tam všechno může být,“ je dodnes přesvědčený Kmenta.

Kdo je Mazánek? 

Hned poznal, že se na nahrávkách domlouvá rozdělování veřejných zakázek v Praze, personální politika nebo pražský územní plán. Zbývalo mu jen odhalit člověka, který se skrýval za přezdívkou Mazánek.

„Roman Janoušek byl v té době velmi nepolapitelný člověk a existovalo velmi málo záznamů ve veřejném prostoru, na kterých by mluvil, takže bylo těžké určit, že to je právě on. Pomohla mi k tomu náhoda, že jsem s ním natočil krátký telefonický rozhovor a pak jsme porovnávali hlas. Tak jsme náhodou přišli na jednu velkou kauzu, u které jsme netušili, do jakých rozměrů poroste,“ přibližuje Kmenta.

Do vězení za nehodu

Její další vývoj uspíšil sám jeden aktér – ve dnech, kdy MF Dnes publikovala Kmentovo zjištění, Janoušek v opilosti způsobil nehodu a srazil ženu. „Nehoda se stala dalším symbolem aféry, byla to navazující kauza na odposlechy. Protože, co si budeme povídat, on byl v takovém pnutí a rozpoložení sil, že se zřejmě neuhlídal, jak to dělal dříve, a udělal tohle faux pas, kterým se potrestal,“ podotýká Kmenta. Právě tato nehoda přinesla Janouškovi trest vězení.  

Podle Kmenty případ odposlechů ukázal, že novináři musí být připraveni na to, co vše se bude dít po zveřejnění. „Musím být připraven informace obhájit, nejenom od veřejnosti, ale také od úřadů, které to budou prošetřovat. A já si pamatuji, že u naší kauzy byly několikahodinové porady s šéfredaktorem a právníky redakce,“ vysvětluje Kmenta.

Dopředu tak všichni v redakci věděli, že odposlechy, které noviny otiskly, policii předají. Zazněly pak následně i v soudní síni. Jak se dostaly do Bártovy ABL, řeší soudy dodnes.