Zemřel bývalý americký prezident a nositel Nobelovy ceny za mír Jimmy Carter. Oznámilo to Carterovo centrum. Letos v říjnu bylo Carterovi sto let.
Zemřel bývalý americký prezident Jimmy Carter, bylo mu sto let
Zprávy ve 23: Zemřel Jimmy Carter (zdroj: ČT24)
V Bílém domě šéfoval Carter v letech 1977 až 1981. Za jeho přispění byla například v roce 1978 dohodnuta v americkém Camp Davidu mírová smlouva mezi Izraelem a Egyptem. Obnovil také diplomatické kontakty mezi USA a Kubou a vyjednal propuštění tisíců politických vězňů. Carter dokončil jednání o navázání plných diplomatických vztahů mezi USA a Čínou a pod jeho vedením byla také uzavřena dohoda o navrácení Panamského průplavu Panamě.
Jako prezident byl méně úspěšný při rozhovorech se SSSR o omezení strategických zbraní. Jednání sice vedla v roce 1979 k podpisu smlouvy SALT 2, nezdařila se ale její ratifikace – po vpádu sovětských vojsk do Afghánistánu ji americký Kongres odmítl.
Druhý ropný šok a neúspěch pokusů o propuštění zajatých členů americké mise v Íránu zastínily přínosy Carterovy politiky. V boji o druhé prezidentské období ho v listopadu 1980 porazil republikán Ronald Reagan.
„Jeho prezidentské období – když se na něj podíváme z pohledu jeho současníků i historických norem – není považované za nějak kdovíjak úspěšné. Nevládl v letech, která by byla nějak zvlášť prosperujícími v amerických dějinách. Dopustil se několika vysokoprofilových politických hrubých chyb. Také, což je velmi dobře známé, prohrál svůj jediný pokus o znovuzvolení. Ale v období po odchodu z funkce vykonal neuvěřitelné množství humanitární práce, jak na domácí půdě, tak v zahraničí,“ zhodnotil profesor politických věd z Georgia State University Jeffrey Lazarus. Podle něj je tak Carterův odkaz definován víc humanitární činností než obdobím, v němž vykonával úřad hlavy USA.
Sám Carter své prezidentství, stejně jako všechny veřejné aktivity, zpětně hodnotil velmi kladně. „Šel jsem do Bílého domu s cílem ctít a prosazovat lidská práva. Byl jsem v tom úspěšný a také udržel svoji zemi v míru,“ prohlásil v roce 2019.
Jimmy Carter v Oválné pracovně v Bílém domě, únor 1977
Humanitární aktivity
Po odchodu z prezidentského úřadu Carter v roce 1982 založil s manželkou Rosalynn humanitární středisko, které nese jeho jméno – Carter Centre. Středisko pomáhá v různých zemích při nastolování demokratického systému, při pořádání svobodných voleb a dozoru nad jejich průběhem. Zabývá se též dodržováním lidských práv a zmírňováním utrpení v zemích třetího světa. Známé jsou rovněž aktivity centra v řešení sporů mezi Izraelci a Palestinci.
Carter „žehlil“ také konflikt na Haiti, přispěl k návratu rwandských uprchlíků do vlasti, navštívil i bývalou Jugoslávii ve snaze vyřešit válku mezi bosenskými Srby a Muslimy. V roce 1994 poprvé navštívil komunistickou Koreu a setkal se s tehdejším vůdcem Kim Ir-senem. Do KLDR se vrátil mimo jiné v roce 2010, aby dosáhl propuštění zajatých Američanů. Několikrát také navštívil Kubu, poprvé v roce 2002.
Carter ostře kritizoval politiku republikána George Bushe vůči Blízkému východu. Nesouhlasil rovněž s válkou v Iráku bez mandátu OSN. Již v roce 2004 se vyjádřil, že Bush a jeho britský spojenec, premiér Tony Blair „pravděpodobně věděli“, že údaje o domnělých iráckých zbraních hromadného ničení vyplývají z „pochybných“ zpravodajských informací. Podle Cartera tehdy „padlo rozhodnutí jít do války a pak hledat důvod proč“.
Jimmy Carter (vpravo) s bývalým prezidentem Jihoafrické republiky Nelsonem Mandelou, 18. června 2007
Nositel Nobelovky
Matador světové politiky se narodil 1. října 1924 v Plains v americkém státě Georgia v rodině farmáře jako James Earl (Jimmy) Carter. Absolvoval univerzitu a technický institut v Georgii, titul inženýra získal v Annapolisu na Americké námořní akademii. V letech 1947 až 1953 sloužil u námořnictva, poté se věnoval rodinné farmě na pěstování burských oříšků. Politickou kariéru zahájil jako georgijský senátor (1962 až 1966), guvernérem Georgie byl v letech 1971 až 1974.
Za „desítky let neutuchajícího úsilí o hledání mírových řešení mezinárodních konfliktů“ získal Carter v roce 2002 Nobelovu cenu za mír. Na prestižní ocenění byl přitom navrhován opakovaně, velmi blízko zisku byl již v roce 1978, kdy se laureáty stali izraelský premiér Menachem Begin a egyptský prezident Anvar Sadat za uzavření mírové smlouvy. Carter byl tehdy rozhodujícím prostředníkem jednání, do stanoveného termínu však nebyl formálně navržen.
V roce 1993 přijel Carter na krátkou jednodenní soukromou návštěvu Prahy. Setkal se s tehdejším prezidentem Václavem Havlem, s nímž hovořil zejména o lidských právech.
Až do vysokého věku zůstal aktivní
Až do vysokého věku zůstal Carter aktivní a nepřestal působit ani politicky. V roce 2019 se například nabídl, že se jako prostředník pokusí oživit jednání o jaderném odzbrojení KLDR.
V roce 2015 Carter přiznal, že trpí rakovinou kůže, která se rozšířila do jater a mozku. Podrobil se sedmiměsíční léčbě, po které snímky další známky nemoci neodhalily. V roce 2019 podstoupil operaci hlavy a ve stejném roce si při pádu ve svém domě přivodil zlomeninu pánve. Loni v únoru oznámil, že odmítl další lékařské zákroky a nastoupil do hospicové péče. Ta se obvykle nabízí pacientům v terminálním stadiu života.
Prožil jsem nádherný život. Měl jsem tisíce přátel. Mé bytí bylo vzrušující, dobrodružné a radostné.
Od roku 1946 byl ženatý s Rosalynn Smithovou, narodili se jim tři synové a dcera. Nejstarší Jack, obchodník a politik, se v roce 2006 neúspěšně pokoušel dostat do amerického Senátu za stát Nevada. V roce 1976 pomáhal otci při úspěšné prezidentské kampani. Carterovi mají jedenáct vnoučat. Jeden z vnuků, Jason, v roce 2014 neúspěšně kandidoval na guvernéra Georgie. Carterova žena Rosalynn zemřela loni v listopadu ve věku 96 let.
Mezi své koníčky řadil Carter malování, rybolov, práci se dřevem nebo jízdu na kole. Zajímala ho také poezie, zejména pak dílo básníka Dylana Thomase. Carter třikrát získal cenu Grammy v kategorii nejlepší mluvené slovo, v roce 2019 za audioverzi své knihy Faith – A Journey for All (Víra – Cesta pro všechny).