Jimmy Carter

Demokrat Jimmy Carter zastával jako 39. prezident USA jedno funkční období. Po odchodu z Bílého domu v roce 1981 si vybral roli vyjednavače ve světových konfliktech, angažoval se v mírových iniciativách od Haiti až po Severní Koreu. Jeho zásluhy na poli lidských práv mu v roce 2002 vynesly Nobelovu cenu za mír. Veterán americké politiky Carter, který se v úterý 1. října dožívá sta let, je nejstarším žijícím americkým exprezidentem v historii.

Spojené státy se chystají na první televizní debatu před letošními prezidentskými volbami. V noci ze čtvrtka na pátek SELČ odvysílá diskuzi mezi současným prezidentem USA Joem Bidenem a jeho předchůdcem Donaldem Trumpem stanice CNN. Podle komentátorů právě duely kandidátů mohou výrazně ovlivnit pozdější rozhodnutí amerických voličů. Vůbec poprvé mohli lidé sledovat v televizi debatu mezi Richardem Nixonem a Johnem F. Kennedym, kterou demokratický politik podle průzkumů opanoval.

Ve věku 96 let v neděli zemřela bývalá americká první dáma Rosalynn Carterová, manželka někdejšího prezidenta Jimmyho Cartera. Podle agentur Reuters a AP to oznámilo středisko Carter Center, které manželé založili. Po prezidentském mandátu Jimmyho Cartera, kterého v roce 1980 porazil ve volbách Ronald Reagan, se bývalá první dáma zabývala především dobročinnými aktivitami v USA a ve světě.

Demokraté amerického prezidenta Joea Bidena po úterních státních volbách slaví. Ve Virginii získali kontrolu nad oběma komorami kongresu a v Ohiu uspěli se snahou uzákonit právo na potrat. Podle amerických médií výsledky ukázaly, jak silnou kartou přístup k interrupcím pro demokraty zůstává více než rok poté, co nejvyšší soud USA umožnil potraty zakazovat. Popularita šéfa Bílého domu mezitím soustavně klesá.

Spojené státy zrušily otrokářství před téměř 160 lety, ale dodnes se s tímto dědictvím vyrovnávají. Například potomci otroků si stěžují na systematické znevýhodňování a někteří mluví o nutnosti odškodnění. Agentura Reuters prozkoumala rodokmeny amerických elit. Zjistila, že rodiny téměř pětiny současných členů Kongresu vlastnily otroky. Stejně jsou na tom i všichni žijící prezidenti kromě jediného, Donalda Trumpa. Jeho předci přišli do Ameriky z Německa a Skotska až po zrušení otroctví.

Až metr dlouhý parazit trápil ještě před půlstoletím velkou část Afriky. Podle nové zprávy se ho může již brzy podařit vymýtit – navzdory tomu, že lidstvo proti němu nemá lék ani očkování.

Provázanost světových mocností Číny a USA dnes není překvapivá. Spojené státy jsou největším odběratelem čínského zboží, Čína je zase druhým největším držitelem amerických vládních dluhopisů. Před 50 lety ale bylo vše jinak. Bílý dům odmítal komunistický režim uznat a bránil jeho zapojení do mezinárodních struktur. Teprve návštěva prezidenta Richarda Nixona v únoru 1972 v Pekingu započala vzájemné sbližování, které vedlo k navázání diplomatických styků.

Demokratický kandidát Joe Biden složil 20. ledna 2021 slavnostní přísahu, a stal se tak 46. prezidentem Spojených států. Jeho nástup do úřadu provázel rozruch kolem exprezidenta Donalda Trumpa. Zatímco na domácím poli patří mezi jeho výrazné kroky v prvním roce z pozice šéfa Bílého domu prosazování investičních balíčků, světovou scénu výrazně ovlivnilo stažení amerických vojáků z Afghánistánu. Bidenova popularita strmě klesla, shodují se odborník na USA z New York University v Praze Tomáš Klvaňa a politolog a historik z Katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Francis Raška.

Ve věku 93 let zemřel bývalý americký viceprezident Walter Mondale. Oznámily to v úterý tiskové agentury s odvoláním na rodinu zesnulého politika. Mondale podle pozůstalých zemřel v pondělí v Minneapolisu. Příčinu smrti rodina neuvedla.

Před 110 lety se narodil 40. prezident Spojených států amerických Ronald Wilson Reagan. V mládí se proslavil jako hollywoodský herec, který se objevoval hlavně ve westernech. Do politiky vstoupil jako demokrat, později se stal členem Republikánské strany. Prezidentem USA byl zvolen v roce 1980. Byl známý i v sovětských satelitech, protože svým vyjednáváním s Michailem Gorbačovem přispěl k pádu železné opony. Zemřel v roce 2004 ve věku 93 let na zápal plic, kterým onemocněl v důsledku Alzheimerovy choroby.

Akce íránských studentů, kteří na přelomu 70. a 80. let v Teheránu 444 dní zadržovali rukojmí z amerického velvyslanectví, aby tak podpořili islámskou revoluci, vedla k přerušení diplomatických vztahů mezi USA a novým islámským režimem ajatolláha Chomejního. Všech 52 rukojmí bylo nakonec 20. ledna 1981 propuštěno, dopady krize jsou však na vzájemných vztazích obou zemí patrné dodnes.

Donald Trump načíná novou kapitolu svého života, postprezidentství. Zda se vrátí k byznysu, bude pokračovat v aktivní politice, nebo si vezme delší volno, zatím jasné není. Během kampaně o Bílý dům i po ní několikrát řekl, že by se mohl ucházet o prezidentský úřad za čtyři roky. To by bylo poměrně neobvyklé; v minulosti se po neúspěchu například Lyndon Johnson přestěhoval na svůj ranč v Texasu, Jimmy Carter se pak angažoval v lidskoprávních otázkách.

Prestižní časopis Time zveřejnil osobnost (respektive osobnosti) roku 2020. Redakce amerického periodika vybrala dvojici: nastupující prezidentský tandem Joea Bidena a Kamalu Harrisovou. Poprvé v historii tak magazín vedle americké hlavy státu, byť nastupující, vybral i jeho viceprezidenta. Editor Time Edward Felsenthal k výběru uvedl, že oba prokázali, že „síla empatie je větší než zuřivost rozdělení.“

Nedílnou součástí předvolebního boje v USA jsou takzvané „endorsementy“. Mediálně známé osobnosti a vlivné novinové tituly se veřejně staví za jednoho z kandidátů na budoucího prezidenta. Náklonnost Hollywoodu i většiny celostátních deníků by mohla napomoci demokratu Joeu Bidenovi. Obhajující prezident Donald Trump má zase výhodu „hlasu“ své administrativy.

Americké prezidentské volby jsou soubojem demokratického a republikánského kandidáta o Bílý dům. Média pozornost téměř výhradně věnují právě uchazečům z dvou dominantních sil, Donald Trump a Joe Biden ovšem nejsou jedinými kandidáty. Své zástupce mají na hlasovacích lístcích i menší strany a kandidovat mohou rovněž nezávislé osobnosti. Často jsou pouhým zpestřením voleb, někdy ale tito outsideři dokážou zamíchat konečným výsledkem.

Před každými americkými prezidentskými volbami cílí průzkumy, média i samotní politici svoji pozornost více například na Ohio než na Idaho. Důvod je skrytý ve výsledcích z předchozích voleb a je spojený s demografií a voličskými tendencemi konkrétního obyvatelstva. O tom, kdo se v USA stane hlavou státu totiž rozhoduje fakticky zhruba třetina obyvatel – ti, kteří pocházejí z takzvaných swing states, tedy států, kde jsou šance vyrovnané.

Před šedesáti lety se konala první prezidentská debata ve Spojených státech, která se vysílala v televizi. Před kamerami se sešli kandidáti John Fitzgerald Kennedy a Richard Nixon. Oba podle historiků debatovali zručně, demokrat Kennedy svým charismatem ale Nixona, který byl po viróze, zcela zastínil.

Sjezd Demokratické strany oficiálně jmenoval bývalého viceprezidenta Joea Bidena demokratickým kandidátem do listopadových prezidentských voleb. V těch se utká s nynějším prezidentem Donaldem Trumpem, jehož čeká oficiální nominace příští týden. Biden pronese svůj nominační projev ve čtvrtek.

Čtyři měsíce před americkými volbami favorizují průzkumy bývalého viceprezidenta Joea Bidena. Donaldu Trumpovi u voličů zřejmě uškodilo, jak reagoval na zdravotní krizi a protesty po smrti Afroameričana George Floyda. Úřadující prezident ale právě po pauze vynucené epidemií znovu startuje svou kampaň.

Severokorejská státní média v pátek poprvé přiznala, že summit mezi vůdcem KLDR Kim Čong-unem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem skončil minulý týden v Hanoji bez výsledku. Odpovědnost za to podle nich nesou Spojené státy. Trumpův poradce pro národní bezpečnost nicméně tvrdí, že americký prezident byl ochoten dál jednat. Mezitím jihokorejci jmenovali nového ministra pro sjednocení poloostrova a do jednání mezi KLDR a USA se chce vložit i bývalý americký prezident Jimmy Carter.

Poradce Bílého domu Jared Kushner zamíří koncem února do oblasti Perského zálivu, kde se bude snažit získat podporu arabských lídrů pro mírový plán, o němž prezident Donald Trump hovoří jako o „dohodě století“. Její obsah zůstává do dubnových izraelských voleb tajný, Palestinci ale už teď mluví o spiknutí – a uniklé informace se nelíbí ani izraelské pravici. Podle expertů bude plán zřejmě silně proizraelský, mluví se o rozdělení Jeruzaléma či anexi osad na Západním břehu. „Izraelský politický a společenský mainstream se za poslední dvě dekády posunul natolik doprava, že takřka jakékoliv kompromisy jsou považovány za národní zradu,“ řekl webu ČT24 expert na Blízký východ Jakub Záhora z FSV UK.