Demokraté slaví triumf ve státních volbách. V Ohiu prosadili ukotvení práva na potrat v ústavě

Demokraté amerického prezidenta Joea Bidena po úterních státních volbách slaví. Ve Virginii získali kontrolu nad oběma komorami kongresu a v Ohiu uspěli se snahou uzákonit právo na potrat. Podle amerických médií výsledky ukázaly, jak silnou kartou přístup k interrupcím pro demokraty zůstává více než rok poté, co nejvyšší soud USA umožnil potraty zakazovat. Popularita šéfa Bílého domu mezitím soustavně klesá.

Demokraté v úterních volbách prodloužili poměrně pozitivní sérii z posledních let, která zahrnuje vítězství na federální úrovni z let 2018 a 2020. Loni v polovině Bidenova mandátu dokázali odvrátit výrazné ztráty v Kongresu, které strana držící Bílý dům zpravidla utrpí. Letos už měli na kontě několik menších úspěchů, na které nyní navázali ve Virginii nebo v Pensylvánii, kde uspěl jejich kandidát na nejvyšší soud.

Bidenova obliba klesá

To vše v době, kdy popularita jejich prezidenta klesá pod hranici 40 procent a dostává se tak na nejhorší hodnoty od úřadování Jimmyho Cartera na přelomu 70. let a 80. let.

Biden chce příští rok ve věku téměř 82 let obhajovat funkci, aktuálně by však podle průzkumů se svým pravděpodobným soupeřem a exprezidentem Donaldem Trumpem prohrál. „Demokrati zřejmě nepřestanou panikařit ohledně voleb roku 2024. (…) Prozatím si však připisují další dobré volby,“ komentuje vývoj deník The Washington Post.

Američané v úterý na té či oné úrovni hlasovali ve většině států, jen v hrstce se však konaly volby guvernérů nebo státních kongresů. Ve Virginii demokraté udrželi většinu ve státním senátu, a k tomu převzali kontrolu nad sněmovnou, což znamená značnou ránu pro republikánského guvernéra Glenna Youngkina. Republikáni si žádný takovýto úspěch nepřipsali.

„Politická síla potratových práv“

Podle webu Politico výsledky naznačují, že „hluboké znechucení voličů“ z úřadování Bidena není pro demokraty takovou volební zátěží, jak se zdálo. Deník The New York Times (NYT) zase soudí, že tento faktor převážila „politická síla potratových práv“.

Přístup k potratům byl ústředním motivem kampaní v několika státech. Platí to hlavně v Ohiu, kde demokrati pomohli vyvolat referendum o návrhu ukotvit ve státní ústavě právo na potrat až do fáze těhotenství, kdy je plod životaschopný mimo dělohu. Voliči podle neoficiálních výsledků toto opatření schválili rozdílem více než deseti procentních bodů, přestože Ohio se v posledních letech kloní spíše k Republikánské straně, která prosazuje omezování interrupcí.

Na ochranu práva na potrat podle médií vsadili také demokraté ve Virginii nebo demokratický guvernér Kentucky Andy Beshear, který obhájil funkci ve státě, kde v posledních prezidentských volbách vyhrál Trump rozdílem 26 procentních bodů. Beshear v kampani vykresloval jako extremistu svého republikánského vyzyvatele Daniela Camerona, který hájil úplný zákaz možnosti přerušit těhotenství.

V Pensylvánii pak získal demokratický kandidát Dan McCaffery pozici u nejvyššího soudu poté, co se prezentoval jako ochránce práva na potrat, píše agentura AP. Naopak kandidát demokratů na guvernéra Mississippi Brandon Presley, který omezování potratů podporoval, neuspěl ve snaze sesadit úřadujícího republikána Tatea Reevese.

Většina Američanů chce svobodu volby

Přístup k interrupcím až do životaschopnosti plodu v USA dříve garantoval verdikt nejvyššího soudu z roku 1973. Nová konzervativní většina v soudu však loni výklad ústavy změnila a spustila otřesy na politické scéně, které přetrvávají i po více než roce. Republikáni, kteří dlouho po zrušení federálního práva na potrat volali, nyní musí čelit skutečnosti, že většina veřejnosti s jejich restrikcemi nesouhlasí.

„Potraty byly v úterý napříč USA klíčovým tématem. A to by mělo znervózňovat republikány, které příští rok čekají těsné souboje,“ píše AP. Dodává však, že není jasné, jak moc daná otázka pomůže prezidentu Bidenovi, který čelí silné skepsi voličů ohledně svého věku a dosavadního počínání v čele země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 1 hhodinou

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
06:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
16:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. V pátek to podle izraelského tisku Kac řekl při jednání s armádním velením. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě zároveň odpoledne probíhají rozhovory mezi vybranými evropskými představiteli a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. USA zároveň oznámily nové protiíránské sankce zaměřené proti výrobě raket, dronů a asymetrických zbraní.
13:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 5 hhodinami

Násilné protesty i spory ve vládní straně prohlubují nejistotu před bolivijskými volbami

Bolívií před srpnovými volbami zmítají protesty a silniční blokády organizované příznivci bývalého prezidenta Evo Moralese. Jejich cílem je zvrátit rozhodnutí, které mu znemožnilo opětovnou kandidaturu. Demonstrace probíhají na pozadí hluboké ekonomické krize a rozkolu mezi někdejšími spojenci a klíčovými postavami vládního Hnutí za socialismus (MAS), exprezidentem Moralesem a současnou hlavou státu Luisem Arcem. Ačkoli ani jeden z nich letos nekandiduje, jejich spor má vliv na volební klání, které zatím nemá jasného favorita.
před 6 hhodinami

Propalestinští aktivisté pronikli na základnu RAF, poničili vojenská letadla

Propalestinští aktivisté vnikli na základnu britského Královského letectva (RAF) v Brize Norton ve střední Anglii a nastříkali červenou barvu do motorů dvou vojenských letadel, píše BBC. Záběry zveřejnila organizace Palestine Action. Skupina tvrdí, že letouny také poničila páčidly. Britský premiér Keir Starmer akci odsoudil, policie po podezřelých pátrá.
12:17Aktualizovánopřed 7 hhodinami

OSN: Násilí na dětech v ozbrojených konfliktech bylo loni bezprecedentní

Násilí na dětech loni oproti předchozímu roku stouplo o čtvrtinu, uvádí výroční zpráva Organizace spojených národů (OSN). Práva dětí nejvíce trpěla v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede od října 2023 válku proti teroristickému hnutí Hamás. Útoky na děti jsou nejčastější v Kongu, Somálsku, Nigérii a na Haiti. V ozbrojených konfliktech byla podle OSN míra násilí bezprecedentní. UNICEF navíc upozornil, že v Pásmu Gazy hrozí, že budou „děti umírat žízní“.
před 7 hhodinami
Načítání...