Před 110 lety se narodil 40. prezident Spojených států amerických Ronald Wilson Reagan. V mládí se proslavil jako hollywoodský herec, který se objevoval hlavně ve westernech. Do politiky vstoupil jako demokrat, později se stal členem Republikánské strany. Prezidentem USA byl zvolen v roce 1980. Byl známý i v sovětských satelitech, protože svým vyjednáváním s Michailem Gorbačovem přispěl k pádu železné opony. Zemřel v roce 2004 ve věku 93 let na zápal plic, kterým onemocněl v důsledku Alzheimerovy choroby.
Ze stříbrného plátna do politiky. Prezident Ronald Reagan pomáhal zbořit železnou oponu
Ronald Wilson Reagan se narodil 6. února 1911 ve městě Tampico ve státě Illinois irsko-americkému katolíkovi Johnu Edwardu Reaganovi a Nelle Clyde Wilsonové, která měla předky skotského, kanadského a anglického původu.
Rodina žila nějakou dobu v Chicagu a malých městech na severu Illinois. Reagan navštěvoval dixonskou střední školu, kde začal rozvíjet svůj vypravěčský a herecký talent, který poprvé využil, když byl vybrán jako jeden z nováčků, kteří měli mít projev během nočního setkání před zahájením studentské stávky na Eureka College.
Na univerzitě, kde studoval sociologii a ekonomii, hrál také fotbal, řídil plavecký tým a byl prezidentem studentské rady. V roce 1926 začal pracovat jako plavčík v Lowell Parku poblíž Dixonu. Podle dostupných informací tam během sedmi letních sezon zachránil až 77 lidí.
Po promoci na Eureka College v roce 1932 začal Reagan budovat kariéru v rozhlasových stanicích. Pracoval například v rádiu WOC v Davenportu v Iowě nebo v rádiu WHO v Des Moines. Tam působil jako komentátor baseballových zápasů Chicago Cubs. Byl známý zejména svou dobrou improvizací při komentování.
Kariéra v Hollywoodu
Po pěti letech v rozhlasových stanicích se Reagan zúčastnil kamerových zkoušek, díky kterým se stal hercem a získal sedmiletý kontrakt u Warner Brothers. Nejdříve hrál zejména v „béčkových“ filmech, postupně se vypracoval a začal hrát i v těch „áčkových“. Většinou ztvárňoval drsné chlapíky nebo kovboje ve westernech.
Svou první roli získal už v roce 1937 ve filmu Love Is on the Air. Během dvou let se objevil až v devatenácti snímcích. Jeho kariéra šla rychle nahoru a vrcholila v postavě fotbalové hvězdy George Gippa zvaného Gipper ve filmu Knute Rockne, All American. Právě díky této roli se mu až do jeho smrti přezdívalo „the Gipper“.
Reagan považoval za svůj nejlepší výkon roli ve filmu Kings Row (1942). Hrál v něm mladíka, kterému byly amputovány nohy. Hlášku z filmu „Where's the rest of me?“ (Kde je zbytek mého já?) použil jako název své autobiografie. Reagan má také svou hvězdu na hollywoodském chodníku slávy.
Dvě manželky, obě herečky
Reaganovu hereckou kariéru přerušila druhá světová válka – byl povolán jako záložní důstojník motorizovaného vojska. Měl však špatný zrak, trpěl astigmatismem, válku tak strávil v Los Angeles tvorbou propagačních filmů pro ministerstvo obrany.
Na konci 50. let se Reagan objevoval ve filmech už jen výjimečně. Přesunul se však do televize, kde moderoval například populární show Death Valley Days. Jeho úplně posledním filmem byl v roce 1964 snímek The Killers, ve kterém hrál vůdce gangu. Během své kariéry ztvárnil celkem 88 rolí.
V Hollywoodu poznal Reagan i své dvě manželky, obě byly herečky. Poprvé se oženil v roce 1940 s Jane Wymanovou, se kterou měl dceru Maureen (zemřela v srpnu 2001) a adoptoval syna Michaela. Manželství skončilo rozvodem v roce 1949. Druhou ženu Nancy Davisovou, která byla jeho životní družkou až do jeho smrti, si vzal v roce 1952. Spolu měli dceru Patricii a syna Ronalda.
obrázek
Z herce politikem
První velkou politickou rolí Reagana bylo vedení Screen Actors Guild, což byly odbory reprezentující hollywoodské herce, které však podle něj byly infiltrovány komunisty. V této pozici svědčil před Komisí pro neamerické aktivity o údajném vlivu komunistů na filmový průmysl.
V roce 1947 se on a jeho žena tajně sešli s agenty FBI, kterým měli udat například herce Larryho Parkse, Howarda da Silvu a Alexandera Knoxe. Ti byli později předvoláni před komisi a zařazeni na černou listinu. Tato informace se dostala na veřejnost až v důsledku zákona o svobodném přístupu k informacím z roku 2002.
Reagan byl původně demokrat a obdivovatel Franklina Roosevelta. Ještě na konci 40. let byl viditelným stoupencem Harryho Trumana. Jeho politické sympatie se změnily, když začal pociťovat, že se jeho strana začala měnit.
Neopustil jsem Demokratickou stranu, strana opustila mě.
I když byl Reagan stále členem Demokratické strany, podporoval kandidatury Dwighta Eisenhowera v letech 1952 a 1956 a Richarda Nixona v roce 1960. Později ale usoudil, že socialismus je hrozbou pro americký styl života. Po zvolení Johna Kennedyho prezidentem se Reagan stal republikánem, a jako republikán už v roce 1964 podporoval kandidáta této strany Barryho Goldwatera.
Guvernér Kalifornie, později prezident
V roce 1966 byl Reagan zvolen 33. guvernérem Kalifornie. Ve funkci se zasadil například o zmrazení přijímání nových úředníků, schválil také zvýšení daní. Reagan se stavěl proti stavbě velké přehrady Dos Rios, která měla zatopit údolí s farmami původních domorodých obyvatel.
Reagan byl také velkým zastáncem trestu smrti, během jeho úřadování v Kalifornii však byl popraven jen jeden člověk, a to Aaron Mitchell 12. dubna 1967 v plynové komoře v San Quentinu. K další popravě došlo v Kalifornii až v roce 1992.
V roce 1980 získal Reagan nominaci Republikánské strany na post prezidenta poté, co vyhrál většinu primárek, ačkoliv na začátku kampaně prohrál v Iowě. Jimmyho Cartera (prezident za Demokratickou stranu v letech 1977 až 1981) porazil se ziskem 51 procent hlasů voličů a 489 volitelů. Funkce se ujal jako devětašedesátiletý, do té doby žádný z amerických prezidentů nenastupoval do úřadu v tak vysokém věku.
Aféra Irangate
Reagan byl známý i svým smyslem pro humor, dokonce i v situacích, které nebyly zrovna radostné. V březnu 1981 byli Reagan, jeho tiskový mluvčí James Brady a dva policisté postřeleni. Kulka jen těsně minula Reaganovo srdce a zasáhla ho do levé plíce. Reagan tehdy z legrace chirurgům řekl, že doufá, že jsou všichni republikáni. Lékař mu odpověděl, že „dnes jsou republikáni všichni“.
obrázek
Reaganovu politickou kariéru poznamenala aféra Írán–Contras (známá také jako Irangate). V roce 1986 se zjistilo, že administrativa prezidenta Reagana prodávala ilegálně zbraně Íránu a z výtěžku financovala protivládní povstalce Contras v Nikaragui.
Írán byl v té době na seznamu zemí podporujících terorismus, exportovat do těchto zemí zbraně tak bylo nemožné. Reaganova administrativa si od tohoto postupu slibovala, že docílí propuštění amerických rukojmí z Libanonu.
O prodeji zbraní Reagan věděl, o podpoře povstalců však nikoli. Tehdy se ukázalo, že neměl dostatečně pod kontrolou své podřízené. Veřejnost ale spíše tvrdě odsuzovala fakt, že prezident, který prohlašoval, že s teroristy se nevyjednává, se těm v Libanonu najednou takto podbízí.
Aféra Írán–Contras byla největší americkou politickou aférou 80. let. Vedla k zdlouhavému vyšetřování, kdy se provalila řada tajných postupů, a poradce pro národní bezpečnost John Poindexter byl dokonce odsouzen k šesti měsícům ve vězení. Tehdy Reaganova popularita prudce klesla, z téměř sedmdesáti procent na 35.
„Strhněte tu zeď!“
Jenže popularitu si Reagan obět vybudoval, a to i za železnou oponou, kterou spolu s tehdejším nejvyšším sovětským představitelem Michailem Gorbačovem pomáhal zbořit. Oba se setkali na čtyřech summitech po celém světě, a to v Ženevě, v Reykjavíku, ve Washingtonu a v Moskvě.
Reagan věřil, že může přesvědčit Sověty, aby začali budovat otevřenou společnost a tržní ekonomiku. Při projevu u Berlínské zdi 12. června 1987 řekl: „Jestli hledáte mír, jestli hledáte prosperitu pro Sovětský svaz a východní Evropu, jestli hledáte liberalizaci: Pojďte k této bráně! Pane Gorbačove, otevřete tuto bránu! Pane Gorbačove, strhněte tuto zeď!“. O dva a půl roku později, i k Reaganově překvapení, k tomu skutečně došlo.
„Pane Gorbačove, strhněte tu zeď!“ Ronald Reagan v červnu 1987 v Západním Berlíně
Obnovu sovětsko-amerického dialogu zahájil Reagan už na začátku svého druhého volebního období v roce 1985. A i když změny v sovětských satelitech nastaly až po Reaganově předání úřadu Georgi Bushovi staršímu, je Reagan mnohými považován za hlavního vítěze studené války.
V roce 1994 oznámil, že je vážně nemocný
Reagan skončil v úřadu prezidenta 20. ledna 1989 a vystřídal ho George Bush starší. O několik měsíců později, v červnu 1989, byl Reagan jako první americký prezident povýšen britskou královnou Alžbětou II. do rytířského stavu. Titul sir však nesměl používat, neboť toto právo je vyhrazeno pouze Britům. Za zásluhy o pád komunismu ve střední a východní Evropě dostal Reagan v roce 1999 české státní vyznamenání Řád bílého lva.
Koncem roku 1994 Ronald Reagan veřejnosti v optimistickém duchu oznámil, že trpí Alzheimerovou nemocí. Choroba během následujích deseti let postupně ničila jeho mentální schopnosti, a bývalý prezident se tak přesunul z veřejného života do izolace.
Spolu s manželkou Nancy a americkým Sdružením pro výzkum Alzheimerovy choroby založil Výzkumný ústav Ronalda a Nancy Reaganových. Zemřel 5. června 2004 ve věku 93 let. Pohřeb řídil prezident George W. Bush, jehož otec byl Reaganovým viceprezidentem a později ho ve funkci vystřídal.
Poznámka ze 7. února 2021: V článku bylo původně nepřesně uvedeno, že Ronald Reagan patřil mezi nejoblíbenější prezidenty USA. Toto tvrzení zohledňovalo jeho popularitu v Evropě a zejména v zemích bývalého východního bloku po pádu železné opony, neodpovídalo ale průzkumům popularity v USA - viz například šetření Gallupova institutu. Uvedené tvrzení bylo z textu odstraněno, za nepřesnost se omlouváme.