Dwight D. Eisenhower

Den D, operace Overlord, vylodění v Normandii. Tři pojmy, které změnily podobu Evropy. Kdyby se nepodařilo 6. června 1944 otevřít druhou frontu, mohl Adolf Hitler pokračovat v budování „pevnosti Německo“ a prodlužovat tak utrpení stovek milionů lidí.

Vylodění v Normandii znamenalo obrat v zatím největším konfliktu, jaký lidstvo poznalo – druhé světové válce. Pro maximalizaci úspěšnosti vylodění se Spojenci rozhodli pro uspořádání vojenského cvičení. Zvolena byla přímořská oblast jižní Anglie kolem městečka Slapton. Jenže přípravy nedopadly podle plánů. Kvůli sérii chyb a omylů cvičení skončilo smrtí stovek amerických vojáků.

Hútíjští povstalci vládnoucí v Jemenu oznámili, že v sobotu zaútočili raketami a drony na letadlovou loď a torpédoborec americké armády v Rudém moři. Z prvních zpráv o prohlášení Íránem podporované skupiny nebylo jasné, jaké měly tyto operace následky. Americká armáda ihned útoky nepotvrdila.

Píseň, která pomohla vyhrát válku – těmito slovy údajně označil generál a pozdější americký prezident Dwight Eisenhower skladbu Škoda lásky českého autora Jaromíra Vejvody. Na povzbuzení, které píseň vojákům za druhé světové války skýtala, vzpomínal na křtu desky, vydané u příležitosti nedožitých 90. narozenin skladatele, také veterán a pilot RAF generálporučík František Fajtl.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Každého amerického prezidenta od vynálezu jaderných zbraní doprovází na každém kroku takzvaný atomový kufřík. Jeho prostřednictvím mohou nařídit ničivý útok. Pentagon nyní zvažuje, že tradici trvající přes sedm dekád zruší a černé zavazadlo nahradí bezpečnějším zařízením.

Před šedesáti lety Sověti dobyli „pobřeží vesmíru“. Kosmický let Jurije Gagarina vyvolal v SSSR a na území pod jeho vlivem nadšení, na opačné straně železné opony šok a zděšení. Vesmírné závody mezi Sovětským svazem a USA odstartovaly už v polovině padesátých let minulého století a skončily společným experimentem v letech sedmdesátých.

Před 110 lety se narodil 40. prezident Spojených států amerických Ronald Wilson Reagan. V mládí se proslavil jako hollywoodský herec, který se objevoval hlavně ve westernech. Do politiky vstoupil jako demokrat, později se stal členem Republikánské strany. Prezidentem USA byl zvolen v roce 1980. Byl známý i v sovětských satelitech, protože svým vyjednáváním s Michailem Gorbačovem přispěl k pádu železné opony. Zemřel v roce 2004 ve věku 93 let na zápal plic, kterým onemocněl v důsledku Alzheimerovy choroby.

Američan Chuck Yeager byl vynikajícím bojovým pilotem a válečným hrdinou. Stal se ale také prvním člověkem, který prorazil zvukovou bariéru. Zemřel ve věku 97 let.

Nedílnou součástí předvolebního boje v USA jsou takzvané „endorsementy“. Mediálně známé osobnosti a vlivné novinové tituly se veřejně staví za jednoho z kandidátů na budoucího prezidenta. Náklonnost Hollywoodu i většiny celostátních deníků by mohla napomoci demokratu Joeu Bidenovi. Obhajující prezident Donald Trump má zase výhodu „hlasu“ své administrativy.

Letošní Nobelovu cenu za mír získal Světový potravinový program (WFP) za své úsilí v boji proti hladu a za zlepšení podmínek pro mír v konfliktních oblastech. Oznámil to v pátek norský Nobelův výbor. Uvedl, že pandemie nemoci covid-19 zhoršila situaci milionů lidí po celém světě, kteří čelí hladu.

Dnes Rádio Svobodná Evropa vysílá do desítek zemí světa v celé řadě jazyků a má několik poboček v Evropě a na Blízkém východě. Přesně před sedmdesáti lety ale své vysílání zahájilo z nákladního vozu a z krátkovlnné vysílačky. Prolomilo tím železnou oponu a dalo lidem za ní možnost poslouchat ideologicky nezbarvené zpravodajství. V začátcích rádio ale čelilo i kritice kvůli svému napojení na CIA, americké úřady tudíž burcovaly občany, aby na chod stanice přispívali a finance tak proudily i od drobných dárců.

Varšavská smlouva měla být protiváhou rozšiřující se Severoatlantické aliance, ale také mocným diplomatickým nástrojem. Svůj účel nakonec nesplnila – ani jako jazýček na negociačních vahách, ani jako obrana před ofenzivou NATO, která nikdy nepřišla. Vojenský pakt pod sovětským velením plánoval proti západním mocnostem použít jaderné zbraně. Nakonec ale bez jejich užití jediná ofenziva mířila proti vlastnímu členu – v srpnu 1968 vojska Varšavské smlouvy vstoupila do Československa. Od podpisu vojenského paktu uplynulo ve čtvrtek 65 let.

„Včera ve dvě hodiny 41 minut ráno podepsal na velitelství generál Jodl –⁠ zástupce německého vrchního velení a velkoadmirála Dönitze, jmenované hlavy německého státu –⁠ akt bezpodmínečné kapitulace všech německých pozemních, námořních a leteckých sil v Evropě.“ Těmito slovy před 75 lety oznámil národu evropský konec dosud nejkrvavějšího konfliktu britský předseda vlády Winston Churchill. Stalin však  ještě neslavil.

Válka spěla ke svému konci. Lidé v Čechách a na Moravě nebo alespoň v těch jejich částech, které byly zařazeny do protektorátu, toho za sebou měli již hodně. Desetitisíce jich přišly o život na popravištích, statisíce ve vyhlazovacích táborech. Ale skutečnou válku dlouho nepoznali. Někteří s ní byli konfrontováni až tehdy, kdy pro zbytek Evropy již skončila. V Čechách se bojovalo ještě čtyři dny po remešské a tři dny po berlínské kapitulaci.

Příští týden uplyne 75 let od vylodění spojeneckých vojsk v Normandii. Takzvaný Den D, kterým odstartovala operace Overlord, předznamenal osvobození západní Evropy od nadvlády nacistického Německa. Klíčové události tehdy zachytil filmový štáb, který postupoval společně s vojáky v přední linii. A před 25 lety z jejich záběrů vznikl celý dokument.