Zemřel Chuck Yeager. První člověk, který překonal rychlost zvuku

Američan Chuck Yeager byl vynikajícím bojovým pilotem a válečným hrdinou. Stal se ale také prvním člověkem, který prorazil zvukovou bariéru. Zemřel ve věku 97 let.

„S hlubokým zármutkem vám musím říci, že má životní láska, generál Chuck Yeager, zemřel těsně před devátou večer,“ uvedla Victoria Yeagerová v pondělí večer na Twitteru.

Pilotů, kteří koncem druhé světové války nebo krátce po ní překonali rychlost zvuku, bylo nejspíš víc, jen jedinému z nich ale patří oficiální prvenství. Američan Charles „Chuck“ Yeager se do dějin letectví zapsal 14. října 1947, když v experimentálním raketovém letounu Bell X-1 dosáhl rychlosti 1127 kilometrů v hodině. Byl prvním letcem, který překročil zvukovou bariéru ve vodorovném a zejména plně řízeném letu.

Mustang s přezdívkou Glamorous Glen III – na něm dosáhl Chuck Yeager většiny vítězství
Zdroj: Wikimedia Commons

Premiérové pokoření rychlosti zvuku sice bylo nejslavnějším Yeagerovým činem, na kontě měl ale i další úspěchy. Poprvé na sebe upozornil už jako stíhač za druhé světové války, když si na nadřízených vyvzdoroval znovunasazení do akcí. Při jednom z prvních letů ho totiž v březnu 1944 nad Francií sestřelili a on se poté s pomocí odbojářů dostal zpět do Británie. Takoví letci přitom měli zakázáno létat do bojů, aby při případném dalším sestřelu a zajetí nevyzradili své pomocníky.

Yeagera proslavil film The right Stuff (Správná posádka) z roku 1983:

Yeager se tehdy obrátil přímo na nejvyššího spojeneckého velitele Dwighta Eisenhowera a ten, protože po invazi do Normandie už partyzánům velké nebezpečí nehrozilo, s opětovným nasazením jedenadvacetiletého pilota souhlasil.

Yeager, kterého k úspěšné kariéře vojenského letce předurčil mimo jiné výtečný zrak, se za toto rozhodnutí odvděčil. Když válka v Evropě skončila, měl na kontě více než 11 zničených nepřátelských letadel, pět z nich dostal dokonce v jediný den.

Cesta z města – k létání

K letectvu přitom farmářského synka původně vzali jen jako mechanika. „Prvně jsem letěl až poté, co jsem požádal o zařazení do pilotního výcviku… Pozvracel jsem tehdy celé letadlo a říkal si 'Yeagere, tys udělal veeeeeelkou chybu',“ vzpomínal před několika lety na svou první zkušenost s létáním.

Pro letectvo se prý rozhodl proto, že mělo u nich lepšího náboráře než ostatní zbraně. „Všichni jsme tehdy rukovali do války,“ popsal dobu.

K jeho úmrtí se vyjádřil i šéf NASA:

Do USA se vrátil po absolvování 61 bojových akcí v únoru 1945, uniformu ale mladý muž, který své stroje pojmenovával Glamorous Glennis po své životní lásce a pozdější manželce, ještě nesvlékl.

Pilot, jenž měl na kontě dokonce sestřel německé proudové stíhačky Messerschmitt Me 262, místo do civilu zamířil mezi vojenskou elitu, zkušební letce. Na podzim 1947, když sloužil na letecké základně v Kalifornii, se na něj usmálo štěstí.

Už od 80. let bylo Yeagerovo jméno spojené i se sérií počítačových her – simulátorů:

Bell X-1 měl za sebou už řadu letů, firemní pilot ale podle vzpomínek pamětníků chtěl za překonání rychlosti zvuku tehdy astronomických 150 000 dolarů. Letectvo se proto rozhodlo využít vlastní piloty a volba padla na Yeagera.

Nescházelo přitom mnoho a v rekordních tabulkách mohlo být zapsáno jiné jméno. Dva dny před letem si totiž při pádu z koně zlomil dvě žebra. Zranění ale zatajil, svěřil se jen manželce a svému příteli a kolegovi Jacku Ridleymu, a pro léky si raději zajel k veterináři.

Bolesti přitom Yeagera trápily tak, že ani nebyl schopný zajistit vstupní poklop, s Ridleyho pomocí si ale poradil. Vzali násadu od koštěte, trochu ji upravili – a šlo to. Bell X-1 ovšem rozhodně nebyl obyčejné letadlo. Byl to experimentální stroj, zkonstruovaný právě k dosažení vysokých rychlostí a tomuto účelu bylo podřízeno vše. Tvar připomínal projektil a v materiálech NASA se dokonce píše, že jako vzor pro tvar trupu posloužil náboj do kulometu.

Pilotovo místo v přídi bylo dost nepohodlné a letadlo navíc neumělo samo vzlétnout, do vzduchu je vynášel bombardér B-29. Až ve výšce 2,5 kilometru si pilot do stroje přelezl a o další tři a půl kilometry výše se Bell X-1 ocitl sám ve vzduchu. Památného 14. října 1947 Yeager postupně zapínal čtyři raketové motory a Glamorous Glennis rychle stoupala do výšky. Ručička rychloměru se blížila k okraji stupnice, která končila hodnotou mach 1 (rychlost zvuku), aby se nakonec dostala úplně mimo ni.

Chuck Yeager už jako velitel, v ruce má model letounu North American X-15
Zdroj: Wikimedia Commons

Ostatní přístroje ale rekord zaznamenaly – ve výšce 13 kilometrů letěl rychlostí 1127 kilometrů v hodině, tedy mach 1,06.

Z pilota velitem

V 50. letech se Chuck Yeager vrátil ke stíhačům, prošel velitelskými pozicemi v Německu a jihovýchodní Asii, létal i ve vietnamské válce. Uniformu svlékl v roce 1975, s letectvem ale zůstával v kontaktu až do konce života. Ještě v devadesáti letech si na stíhačce F-15 zopakoval nadzvukový let, pravidelně také komentoval dění kolem létání i mimo ně na Twitteru. 

Na tuto sociální síť vstoupil ve věku 93 let a reagoval tam velmi osobitým způsobem na nejrůznější otázky veřejnosti. Velmi slavnou se stala jeho odpověď na otázku, co si myslel o Měsíci. Odpověděl: „Je tam.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 3 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 4 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 7 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 9 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 11 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 21 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...