Letošní Nobelovu cenu za mír získal Světový potravinový program (WFP) za své úsilí v boji proti hladu a za zlepšení podmínek pro mír v konfliktních oblastech. Oznámil to v pátek norský Nobelův výbor. Uvedl, že pandemie nemoci covid-19 zhoršila situaci milionů lidí po celém světě, kteří čelí hladu.
Nobelovu cenu za mír získal Světový potravinový program za boj proti hladomoru
Nobelův výbor vyzval vlády, aby Světovému potravinovému programu a dalším humanitárním organizacím zajistily nutnou finanční podporu. WFP, který je organizací OSN, uvádí, že každoročně pomáhá asi 97 milionům lidí v 88 zemích. Podle WFP má nedostatek potravin až každý devátý člověk na světě.
„Potřeba mezinárodní solidarity a mnohostranné spolupráce nikdy nebyla důležitější,“ řekla předsedkyně norského Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová při vyhlášení ceny. Světový potravinový program vyzdvihla i za významný příspěvek k tomu, aby hlad nebyl využíván jako zbraň ve válkách a v dalších konfliktech.
Mluvčí WFP Tomson Phiri uvedl, že organizace je na zisk Nobelovy ceny hrdá. „Na práci Světového potravinového programu je krásné, že nejen poskytuje potraviny lidem dnes a zítra, ale také je učí, aby se v budoucnu uměli o sebe postarat sami,“ dodal.
Zástupci norského Nobelova výboru letos vybírali z 318 kandidátů: 211 jednotlivců a 107 organizací. V loňském roce si Nobelovu cenu odnesl etiopský premiér Abiy Ahmed za ukončení jednoho z nejdelších konfliktů v Africe.
Poslední cena bude za ekonomii
Cena za mír je předposlední Nobelovou cenou, která byla letos ohlášena. Postupně byli tento týden oznámeni laureáti ocenění za lékařství, fyziku, chemii a literaturu. V pondělí se veřejnost dozví jméno nositele letošní ceny za ekonomii.
Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie deset milionů švédských korun (25,9 milionu korun), což je o milion švédských korun více než loni.
- Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství: Harvey J. Alter, Michael Houghton a Charles M. Rice za pochopení principů hepatitidy typu C, jejího virového původu a vývoje léčebných postupů proti ní.
- Nobelova cena za fyziku: Roger Penrose, Reinhard Genzel a Andrea Ghezová za výzkum supermasivních těles v našem vesmíru.
- Nobelova cena za chemii: Emmanuelle Charpentierová a Jennifer A. Doudnaová za podíl na vývoji „genetických nůžek“ CRISPR-Cas9, nástroje, který umí zkoumat a manipulovat genom.
- Nobelova cena za literaturu: Americká básnířka Louise Glücková „za nezaměnitelný básnický hlas“.
- Nobelova cena za mír: Světový potravinový program za úsilí v boji proti hladu a za zlepšení podmínek pro mír v konfliktních oblastech.
- Nobelova pamětní cena za ekonomii: Uděluje se až od roku 1968, nepatří mezi „základní“ Nobelovy ceny. Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Američané Paul Milgrom a Robert Wilson, a to za vylepšení teorie aukcí a vynálezy nových aukčních formátů.
Pomoc při hladomoru v Etiopii i za válek v Jugoslávii
WFP byl založen v listopadu 1961 na návrh amerického prezidenta Dwighta Eisenhowera a šéfa amerického potravinového programu George McGoverna. Prvním šéfem se stal Nizozemec Addeke Hendrik Boerma. Činnost WFP zkušebně zahájil v roce 1963 v Súdánu a v Togu. Poprvé se ale podílel už na pomoci zemětřesením postiženému Íránu v roce 1962. V roce 1965 byl ustaven jako trvalá instituce. Sídlo má v Římě.
Jednou z největších operací programu byla pomoc Etiopii postižené hladomorem v 80. letech. WFP ale pomáhal i během válek v bývalé Jugoslávii, při dalších hladomorech nejen v Africe, při genocidě ve Rwandě a v dalších konfliktech a katastrofách.
WFP uvádí, že loni pomohl téměř stovce milionů lidí v 88 zemích světa. Z toho bylo asi 17 milionů školáků zasažených hladem v padesátce zemí světa. Do krizových oblastí dodal 4,2 milionu tun potravinové pomoci a finanční pomoc ve výši 2,1 miliardy dolarů.
Ke své práci má WFP k dispozici více než pět a půl tisíce nákladních automobilů, třicet lodí a kolem stovky letounů. Program je financován hlavně dary, které loni činily osm miliard dolarů. Pro WFP pracuje asi 17 tiscí lidí, většinou v zemích, kam směřuje pomoc.
Hladem trpí 135 milionů lidí, číslo údajně naroste
Program je řízen šestatřicetičlennou výkonnou radou, do které jsou země voleny na tři roky Hospodářskou a sociální radou (ECOSOC) OSN a Organizací spojených národů pro výživu a zemědělství. Členem výkonné rady WFP bylo několik let i Česko. V čele programu stojí od roku 2017 63letý Američan David Beasley, který letos v dubnu oznámil, že počet lidí trpících hladem se může celosvětově i kvůli pandemii nového typu koronaviru až zdvojnásobit z nynějších 135 milionů.
Nejvíce ohroženo je podle WFP deset zemí, které byly už před příchodem pandemie postiženy ozbrojeným konfliktem, hospodářskou krizí či změnou klimatu. Organizace jmenovitě upozorňuje na Jemen, Kongo, Afghánistán, Venezuelu, Etiopii, Jižní Súdán, Súdán, Sýrii, Nigérii a Haiti.