„Nezaměnitelný básnický hlas.“ Nobelovu cenu za literaturu obdržela Louise Glücková

Nahrávám video

Švédská akademie vyhlásila laureáta Nobelovy cenu za literaturu pro rok 2020. Prestižní ocenění udělila americké básnířce Louise Glückové „za nezaměnitelný básnický hlas, který svou strohou krásou mění existenci jedince v existenci univerzální“.

Sedmasedmdesátiletá básnířka a také esejistka obdržela už řadu ocenění, mimo jiné v roce 1993 Pulitzerovu cenu za sbírku Divoký kosatec, jejíž překlad vyšel i česky. Tuzemští čtenáři se s její poezií mohli seznámit také v knize Noc věrnosti a ctnosti

„Louise Glückovou vnímám jako unikátní autorku. Má silně lyrický, intimní jazyk, zároveň výstižný, vystačí si s málem slov, prostou strukturou. Přestože jsou její básničky hodně kryptické, ztotožňuje se s nimi snadno, neschovávají se za okázalé metafory. Umí nabízet čtenáři, ať se v nich najde,“ zhodnotila tvorbu laureátky překladatelka Tereza Marková Vlášková.

Rodačka z New Yorku má maďarsko-židovské kořeny. Kromě psaní působí také jako pedagožka, v současnosti vyučuje angličtinu na univerzitě v Yale. V letech 2003–2004 vykonávala z pověření Knihovny Kongresu funkci takzvané „Poet Laureate“, tedy jakési „oficiální básnířky“ Spojených států.

Tvorba Louise Glückové  je vnímána jako autobiografická. „Vyrovnává se s různými traumaty, se smrtí blízkých, nepovedenými milostnými vztahy,“ vyjmenovává Tereza Marková Vlášková. Básnířka se sice inspiruje osobními prožitky a tužbami, ale zároveň vychází z mytologie, historie nebo přírody. Porota ocenila její potřebu neustále pátrat po pravdě a čistotě.

Mluvilo se o Atwoodové i Murakamim

Nobelova cena za literaturu neměla tentokrát jasného favorita. Padala také jména kanadské básnířky Anne Carsonové, francouzského romanopisce Michela Houellebecqa, kanadské spisovatelky Margarety Atwoodové či keňského autora Ngugiho wa Thiong'o. Opakovaně se na seznamu možných laureátů objevuje japonský prozaik Haruki Murakami. 

Pět z posledních šesti Nobelových cen za literaturu si odnesli evropští autoři, zatímco například africký literát toto ocenění nezískal od roku 2003. Básníka si akademici všimli – nepočítá-li se cena pro písničkáře Boba Dylana – naposledy před devíti lety, kdy Nobelovu cenu dostal Švéd Tomas Gösta Tranströmer.

Tvorba Louise Glückové
Zdroj: AP/Henrik Montgomery/ČTK

Potíže s nemluvností Boba Dylana i sexuálním skandálem

Nobelova cenu za literaturu se podle závěti zakladatele ocenění uděluje „za nejvýznačnější literární dílo v ideálním směru“. Obdrží ji v daném roce obvykle jen jeden laureát. Výjimkou byl loňský ročník, kdy prestižní ocenění dostali zároveň polská spisovatelka Olga Tokarczuková a rakouský dramatik Peter Handke.

Švédská akademie totiž vyhlásila současně držitele za roky 2018 a 2019, protože cena nebyla v roce 2018 udělena kvůli sexuálnímu skandálu. Francouzského režiséra Jeana-Clauda Arnaulata, manžela bývalé členky Švédské akademie Katariny Frostensonové, nařklo osmnáct žen ze sexuálního obtěžování, k němuž mělo docházet i na půdě Švédské akademie. Soud ho shledal vinným a poslal na dva a půl roku do vězení.

Horké chvilky připravil akademikům také laureát za rok 2016. Ocenění se poprvé v historii rozhodli udělit muzikantovi – Bobu Dylanovi. Nebylo ale jasné, zda slavný písničkář Nobelovu cenu „za vytvoření nového způsobu poetického vyjádření ve velké americké písničkářské tradici“ vůbec chce. Na oznámení akademiků reagoval až po více než dvou týdnech. Uvedl, že se cítí poctěn, slavnostního předání medaile a diplomu se ale neúčastnil, oboje převzal až později v soukromí.

Každý den jeden

Ceny nesoucí jméno švédského chemika a vynálezce dynamitu se udělují od roku 1901, a to během jednoho týdne a ve stejném pořadí.

  • Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství: Harvey J. Alter, Michael Houghton a Charles M. Rice za pochopení principů hepatitidy typu C, jejího virového původu a vývoje léčebných postupů proti ní.
  • Nobelova cena za fyziku: Roger Penrose, Reinhard Genzel a Andrea Ghezová za výzkum supermasivních těles v našem vesmíru.
  • Nobelova cena za chemii: Emmanuelle Charpentierová a Jennifer A. Doudnaová za podíl na vývoji „genetických nůžek“ CRISPR-Cas9, nástroje, který umí zkoumat a manipulovat genom.
  • Nobelova cena za literaturu: Americká básnířka Louise Glücková „za nezaměnitelný básnický hlas“.
  • Nobelova cena za mír: Světový potravinový program za úsilí v boji proti hladu a za zlepšení podmínek pro mír v konfliktních oblastech.
  • Nobelova pamětní cena za ekonomii: Uděluje se až od roku 1968, nepatří mezi „základní“ Nobelovy ceny. Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Američané Paul Milgrom a Robert Wilson, a to za vylepšení teorie aukcí a vynálezy nových aukčních formátů.

S cenou je spojena i finanční odměna, letos ve výši deseti milionů švédských korun (25,9 milionu korun), což je o milion švédských korun více než loni.

Slavnostní předání připadá tradičně na 10. prosince, tedy den výročí úmrtí Alfreda Nobela. Kvůli pandemii koronaviru se ale letos uskuteční bez osobní účasti laureátů. 

Z českých autorů se z Nobelovy ceny za literaturu mohl těšit dosud jediný – Jaroslav Seifert. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 21 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...