Vyhlašování největších, nejdůležitějších a nejprestižnějších vědeckých ocenění – Nobelových cen – je opět tady. Každý z laureátů dostane kromě medaile i finanční odměnu a diplom. Slavné „nobelovky“ švédská královská akademie uděluje už 119 let.
V pondělí se začne lékařstvím a fyziologií, v úterý bude následovat fyzika, ve středu chemie, ve čtvrtek literatura a nakonec v pátek vyvrcholí nobelovský týden cenou za mír. Následující pondělí pak bude vyhlášena cena za ekonomii, kterou sice také uděluje švédská Královská akademie věd, ale nebyla zmíněna v Nobelově závěti, takže se odměna nevyplácí z Nobelova fondu.
Tradice udělování Nobelových cen existuje už 119 let. Poprvé se tak stalo roku 1901, ceremoniál vyhlašování se koná vždy ve Stockholmu na začátku října, samotné předávání následuje na slavnostním večeru v polovině prosince.
Nobelovy ceny v době koronakrize
Slavnostní předání Nobelových cen za mír, které se každoročně koná 10. prosince v norské metropoli Oslo, se letos kvůli koronavirové krizi uskuteční ve velmi omezené formě. Ceremoniálu se bude smět zúčastnit jen asi 100 hostů místo obvyklých zhruba 1000 lidí, informovala norská televize NRK. Bez slavnostního předání medailí a diplomů se budou muset obejít i laureáti prestižního ocenění za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a ekonomii.
Norský Nobelův výbor uvedl, že ceremoniál pořádaný u příležitosti předání Nobelových cen za mír se nebude konat jako obvykle na radnici v Oslu, ale přesune se do menších prostor univerzity. Zrušen byl i tradiční banket.
Nobelův výbor má připraven i scénář pro případ, že by se koronavirová krize dál zhoršila a obřad by musel být uspořádán virtuálně.
Kromě medaile dostane každý laureát také peněžitou odměnu. Nobelova nadace se rozhodla, že vrátí výši příspěvků na původních deset milionů švédských korun (25,5 milionu korun českých). Kvůli finančním problémům musela Nobelova nadace snížit v roce 2011 finanční odměnu z deseti na osm milionů švédských korun (zhruba 20 milionů Kč). V roce 2017 byla odměna zvýšena na devět milionů švédských korun (22,5 milionu Kč). V případě, že je jedna cena udělena více osobnostem, si laureáti odměnu dělí.
Třetí odměnou je diplom, jenž je každý rok jiný.
Ceny a laureáti
Ocenění se udělují pravidelně, s výjimkou několika válečných let. Až na dva laureáty nikdo převzetí neodmítl – učinil tak jen Jean Paul Sartre, který měl být oceněn roku 1964 za literaturu, a vietnamský revolucionář Lê Đức Thọ, jenž odmítl roku 1973 cenu za mír.
Několik osobností bylo nuceno odmítnout z politických důvodů. Vědce Richarda Kuhna a Adolfa Butenandta a lékaře Gerharda Domagka k tomu donutil nacistický režim, spisovatele Borise Pasternaka zase tlak Sovětského svazu.
Kde se vzaly Nobelovy ceny
Když švédský chemik a vynálezce dynamitu Alfred Nobel rok před svou smrtí v roce 1895 zveřejnil svou poslední vůli, odkázal v ní 94 procent toho, co měl, na vznik pěti cen. Tehdy šlo o sumu 31 milionů švédských korun, dnes se částka přeměnila na hodnotu v přepočtu přes osm miliard korun.
Nobelovu cenu dostali také dva Češi. Po celkem osmnácti nominacích ji v roce 1959 za chemii získal profesor Jaroslav Heyrovský. Český fyzikální chemik se světovým renomé cenu obdržel za objev metody polarografie, tedy chemické analýzy látek a jejich množství v roztoku pomocí kapky rtuti a měření elektrického proudu. Spisovatel Jaroslav Seifert ocenění získal v roce 1984 za literaturu.
Heyrovský objevil polarografii 37 let před udělením Nobelovy ceny, v roce 1922. Od roku 1929 se polarograf začal vyrábět komerčně, od třicátých let i v zahraničí. V dubnu 1950 byl zřízen Polarografický ústav, který se o pár let později stal součástí Československé akademie věd. V čele Polarografického ústavu stál Heyrovský až do roku 1963. Dnešním nástupcem této instituce je Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR.
