Jaroslav Heyrovský

Polarografie, kterou objevil před 100 lety fyzikální chemik Jaroslav Heyrovský, vynesla české vědě v roce 1959 Nobelovu cenu za chemii. Metody odvozené od Heyrovského principů zůstávají platné dodnes a využívají se v ochraně životního prostředí, medicíně, průmyslu, fotovoltaice, ale třeba také v rozvoji nanotechnologií.

Čeští vědci vyvinuli a patentovali technologii, která může pomoci vyřešit problém hořlavosti nabíjecích baterií. Experimentální vysokonapěťová a nehořlavá baterie zkonstruovaná odborníky z Akademie věd ČR (AV) funguje na principu elektrochemické reakce. Podle akademie baterie vydrží pět set cyklů vybití a opětovného nabití a má kapacitu srovnatelnou s komerčními nikl-metal hydridovými bateriemi. Zároveň je vyrobena z velmi levných materiálů.

Lidé, kteří se narodili v zemích Koruny české, patřili a patří mezi ty nejvýznamnější lékaře světa. Díky jejich výzkumu a objevům se medicína úplně změnila a zachraňuje teď životy mnohem účinněji.

Ve věku 92 let zemřel jeden ze zakladatelů české i středoevropské kvantové chemie Rudolf Zahradník. Oznámila to Akademie věd ČR. Zahradník byl předsedou akademie v jejích začátcích po rozdělení Československa i zakládajícím členem a předsedou Učené společnosti ČR. Byl také školitelem pozdější německé kancléřky Angely Merkelové.

Vyhlašování největších, nejdůležitějších a nejprestižnějších vědeckých ocenění – Nobelových cen – je opět tady. Každý z laureátů dostane kromě medaile i finanční odměnu a diplom. Slavné „nobelovky“ švédská královská akademie uděluje už 119 let.

Před 130 lety, 23. ledna 1890, byla založena Česká akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění. Tato vědecká a umělecká instituce, jejímž cílem bylo šíření věd a umění v českém jazyce, vznikla hlavně zásluhou podnikatele a mecenáše Josefa Hlávky a stala se základem pro někdejší federální Československou akademii věd (ČSAV) i nynější Akademii věd České republiky.

Prvním českým nositelem Nobelovy ceny se 26. října 1959 stal tehdy osmašedesátiletý Jaroslav Heyrovský, který prestižní ocenění získal v oboru chemie za objev polarografie. Díky ní se dá zjistit elektrolýzou pomocí rtuťové kapkové elektrody i nepatrné množství látek v roztoku. První polarograf zkonstruoval profesor Heyrovský v roce 1925 a na Nobelovu cenu byl předtím, než ji získal, navržen již třikrát.

Letošním laureátem Nobelovy ceny za chemii se stal John B. Goodenough, který hrál klíčovou roli ve vývoji a vzniku lithium iontových (Li-ion) baterií. Spolu s ním ji dostali M. Stanley Whittingham a Akira Jošino.