Čeští vědci si nechali patentovat novou baterii. Je nehořlavá a má řadu skvělých vlastností

Čeští vědci vyvinuli a patentovali technologii, která může pomoci vyřešit problém hořlavosti nabíjecích baterií. Experimentální vysokonapěťová a nehořlavá baterie zkonstruovaná odborníky z Akademie věd ČR (AV) funguje na principu elektrochemické reakce. Podle akademie baterie vydrží pět set cyklů vybití a opětovného nabití a má kapacitu srovnatelnou s komerčními nikl-metal hydridovými bateriemi. Zároveň je vyrobena z velmi levných materiálů.

Podle odborníků je ukládání elektřiny vyrobené v solárních a větrných elektrárnách jednou z velkých výzev současné vědy i energetiky. Lidstvo je dnes sice schopné vyrobit pomocí obnovitelných zdrojů dostatek elektřiny, ale zatím ji neumí účinně ukládat.

Existuje sice řada inovativních typů baterií, většina se ale pro vysokokapacitní ukládání elektřiny nehodí, zejména kvůli vysoké ceně materiálů nebo náročnosti výroby. Nová technologie, kterou zkonstruovali vědci z Fyzikálního ústavu AV a Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, by tohle všechno mohla řešit.

Funguje na principu takzvané vodné baterie a využívá jen tři základní zdroje: slanou vodu, zinek a grafit.

Inovativní řešení technologie přípravy baterie si vědci patentovali v rámci Lucemburského a Evropského patentu.
Zdroj: AV ČR

„Vodné baterie byly představeny již dříve, ale jejich rozmachu bránila relativně nízká kapacita a napětí. Našemu týmu se podařilo tento problém vyřešit tím, že jsme do roztoku vody přidali velké množství chaotropní soli chloristanu zinečnatého,“ sdělil vedoucí týmu Jiří Červenka, který pracuje ve Fyzikálním ústavu AV.

„Dosažené napětí je srovnatelné s napětím, kterého dosahují organické elektrolyty v komerčních lithiových bateriích. Nespornou výhodou našeho elektrolytu je vysoká vodivost, která na rozdíl od organických elektrolytů významně neklesá ani za nízkých teplot,“ popsal vědec.

Vynikající vlastnosti

Baterie také nehoří a nemůže vybuchnout, neboť má nehořlavý elektrolyt. To je podle vědců zásadní rozdíl oproti nyní nejpoužívanějším Li-ion bateriím.

Dosavadní testy podle týmu také prokázaly, že nová vodná baterie vydrží 500 cyklů vybití a opětovného nabití, aniž by její výkonnost citelně klesla. Výsledná kapacita experimentální baterie je srovnatelná s komerčními nikl-metal hydridovými bateriemi.

„Domnívám se, že po důkladné optimalizaci této baterie je ještě možné významně navýšit její kapacitu,“ podotkl Červenka. „Nyní se zaměříme především na vysokokapacitní baterie s ionty, které mohou mít v principu vyšší kapacitu než lithiové baterie. V nedávné době jsme na podobném principu sestavili hliníkovou vodnou baterii, která se jeví také jako velmi slibná,“ doplnil fyzik.

Tým si technologii patentoval v rámci lucemburského a evropského patentu. Výsledky výzkumů publikoval v několika vědeckých časopisech, poslední článek vyšel tento týden v Journal of Materials Chemistry. Nyní tým hledá průmyslové partnery pro další vývoj a uplatnění baterie.

Nehořlavá experimentální vodná baterie vydrží 500 cyklů vybití
Zdroj: AV ČR

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 15 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 17 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 18 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...