Východ Afriky čelí invazi kobylek. Hrozí hladomor, v Etiopii muselo nouzově přistát letadlo

Organizace OSN pro výživu a zemědělství vyzvala k mezinárodní pomoci zemím východní Afriky postiženým invazí kobylek. Varovala, že hejna se mohou dále rozrůstat a šířit do nových regionů. Zatím se s kobylkami potýkají Etiopie, Keňa a Somálsko. Hmyz ničí úrodu na polích a situace může vést až k hladomoru. Na jaře by kobylky mohly zasáhnout také Írán, Pákistán či Indii.

Video Studio 6
video

Invaze kobylek ve východní Africe

Ve východoafrických zemích ničí úrodu invaze kobylek, jakou místní nepamatují po několik desetiletí. Tento hmyz přitom dokáže kompletně spořádat veškerou úrodu z polí. „Rychlost šíření těchto škůdců i rozsah zamoření jsou natolik daleko za hranou, že napnuly kapacity místních i celostátních úřadů na maximum,“ varuje Organizace pro výživu a zemědělství (FAO).

Kobylka je schopna urazit denně vzdálenost až 150 kilometrů. Každý dospělý jedinec dokáže sníst za den potravu vážící stejně jako on samotný. Hejno o velikosti Paříže umí spořádat během jediného dne stejné množství jídla jako polovina francouzské populace, uvedla FAO.

V prosinci hejno kobylek donutilo civilní letadlo k předčasnému přistání v Addis Abebě. Hmyz se tehdy dostal do motorů a zatemnil přední sklo pilotní kabiny.

Invaze kobylek v Africe
Zdroj: ČTK, AP
Autor: Ben Curtis

Sucho, válka a teď kobylky 

Kobylky se šíří po Africe z Jemenu, kde silné deště vytvořily ideální podmínky pro jejich množení. FAO se obává, že se hejna mohou do června rozrůst až na pětisetnásobek současného stavu. Mezi nejohroženější africké státy patří Uganda, ale hlavně Jižní Súdán, kde se přidávají důsledky dlouhodobého sucha a poté náhlých záplav.

OSN varuje, že v některých regionech může nedostatek potravin vést až k hladomoru. „Pro nás to má dopady v podobě hladovění. Každá matka trpí, když vidí své hladové děti plakat. Díky distribucím potravin ale máme dětem co dát, a když se pak usmívají, máte pocit štěstí,“ říká obyvatelka Jižního Súdánu Deborah Nyakuethová.

Podle OSN se rozmary počasí podepíší na letošní úrodě. Situaci v Jižním Súdánu navíc komplikuje sedm let občanské války, při které zemřelo skoro 400 tisíc lidí.

„Potřebujeme potravinovou pomoc pro pět a půl milionu lidí v Jižním Súdánu. Pokud se nám takové zdroje nepodaří sehnat, budeme stát před obtížnou volbou a soustředíme se na místa, kde je situace s hladem nejhorší. To ale znamená, že jinam se naopak naše pomoc nedostane,“ podotkl ředitel pobočky Světového programu pro výživu Matthew Hollingworth.

OSN opakovaně vyzývá bojující strany k jednání. Uzavření příměří by zlepšilo i možnosti pro práci humanitárních organizací. „Pokud by tu byl mír, naše děti by mohly chodit do školy a po návratu z vyučování by měly dost jídla. Co by jim pak chybělo ke štěstí?“ ptá se Nyakuethová.