Prezident Jižního Súdánu a lídr ozbrojené opozice podepsali mírovou dohodu. Ukončit má pětiletou občanskou válku, ve které zemřely desítky tisíc lidí a další miliony přišly o své domovy. Etnickým násilím je stát zmítán téměř od svého založení v roce 2011.
Klíčovou dohodu pomohl uzavřít (severní) Súdán. Podle jihosúdánského prezidenta Salvy Kiira bude fungovat, protože na rozdíl od předchozích marných pokusů není vynucená. „Jako vůdce Jižního Súdánu vyzývám všechny, aby tato dohoda, kterou jsme dnes podepsali, znamenala ukončení války a konfliktu v naší zemi,“ zdůraznila hlava státu.
Podle podmínek dohody bude Kiir stát v čele dočasné vlády a jeho dosavadní rival, lídr ozbrojené opozice Riek Machar, se vrátí do funkce viceprezidenta. „Chtěl bych pochválit jeho excelenci prezidenta Salvu za jeho obrovské úsilí, kterým prosazuje obnovení míru v Jižní Súdánské republice. (…) Hodně tomu obětoval a i nadále bude činit nezbytné kompromisy, aby se dosáhlo míru,“ prohlásil šéf jihosúdánské diplomacie Nhial Deng Nhial.
Po dlouhé občanské válce se 9. července 2011 Súdán rozdělil na severní, převážně muslimskou, a jižní, většinově křesťanskou, část. Takřka od té chvíle je ale Jižní Súdán zmítán etnickým násilím. Občanská válka vypukla v roce 2013, kdy se prezident Kiir, pocházející z etnické skupiny Dinka, rozešel s viceprezidentem Macharem, který patří k Nuerům.
V srpnu 2015 dosáhli znepřátelení politici dohody o příměří, boje ale nepřestaly. Prezidentské volby byly následně kvůli násilí odloženy. Machar z Jižního Súdánu uprchl, když v Jubě v červenci 2016 propukly nové boje. Ukončily tak krátkou etapu míru, při níž se Machar opět stal viceprezidentem.
Zda bude nová dohoda skutečně fungovat, ukáže teprve čas. „Jsme unaveni válkou. Chceme mír, chceme se svobodně pohybovat po ulicích, ve dne v noci, nikdo by se nás neměl ptát proč. Potom budeme pracovat a bez ohledu na to, jak malé dostaneme peníze, půjdou naše děti studovat,“ řekl jeden z místních obyvatel Garang Lual.
Hladomor a miliony běženců
Konflikt už stál život desetitisíce lidí a způsobil největší uprchlickou krizi v Africe od genocidy ve Rwandě v roce 1994. Miliony dalších lidí trpí hladem a válčící strany jsou obviňovány z obstrukce humanitární pomoci.
Uzavření míru se snažila letos v létě urychlit i Rada bezpečnosti OSN, která vyhlásila vůči Jižnímu Súdánu zbrojní embargo. Pro přijetí rezoluce hlasovalo devět z patnácti členů rady, šest – včetně Ruska a Číny – se hlasování zdrželo.
