Děda byl správná volba, vzpomíná vnuk muže, který svrhl první atomovou pumu

Brigádní generál Paul Tibbets IV. je velitelem amerického letectva s více než čtyřmi tisíci nalétanými hodinami v kokpitech bombardérů. A je také vnukem Paula Tibbetse, muže, který svrhl atomovou bombu na Hirošimu. V rozhovoru pro ČT24 vzpomínal na svého dědečka.

Paul Tibbets byl muž, který bude navždy spojený s prvním použitím atomové zbraně. Právě on pilotoval bombardér, který svrhl jadernou pumu na Hirošimu. Už malé děti přitom vědí, že se bombardér jmenoval Enola Gay. Ale už méně jich tuší, že to jméno mu dal právě Tibbets, a to po matce.

„Můj děda si byl se svou maminkou hodně blízký. Jeho táta chtěl, aby se stal doktorem, ale děda měl jiný plán. Jeho máma ho v tom naprosto podporovala a táta se s tím také nakonec smířil,“ vypráví Paul Tibbets IV. „Když potom došlo na pojmenování toho letounu, tak děda si řekl: Tohle bude důležitá část historie, musí to být něco, co té důležitosti dostojí. A tak použil jméno své matky.“

První „bombardování“

Tibbetse vyslal na dráhu pilota podle jeho vnuka zážitek z mládí. Už jako teenager se dostal na palubu dvojplošníku s otevřenou kabinou, i to mu povolila jeho matka, zvěčněná ve jméně bombardéru. Tento zážitek, kdy malý Paul z letadla shazoval čokoládové tyčinky na malých padáčcích v rámci reklamní kampaně, mu změnil život. Protože v ten moment podle vnuka pochopil, že právě létání chce zasvětit celý svůj život.

„Když pak nastala doba, kdy se musel definitivně rozhodnout, letadla už byla docela vyspělá. A také tu byl program na výcvik pilotů,“ líčí vnuk. A opět se projevila i Tibbetsova matka. Když se jí svěřil se svým záměrem, řekla mu: „Víš, Paule, budeš skvělý, ať už budeš dělat cokoli.“

Naopak jeho otec byl zpočátku spíše proti. Nakonec ale prý svolil.

Brigádní generál Paul Tibbets IV.
Zdroj: Defense.gov

Na cestě k velení

Klíčovým životním zvratem, který Tibbetse nasměroval k letu na Hirošimu, byl rok 1944. Tehdy se stal velitelem 509. smíšené skupiny, která byla vybrána právě ke shození první atomové pumy na nepřítele. „Zavolali si ho a řekli mu o Projektu Manhattan a co se kolem něj dělo, jaké jsou plány, které bude potřeba naplnit, co se bude dít dál a tak dále,“ vypráví jeho vnuk. Řekli mu: „Paule, tvůj úkol je zorganizovat trénink posádek, které tyto zbraně budou schopné svrhnout tak, jak to nařídí prezident Spojných států. A děda byl samozřejmě poctěn,“ usmívá se Tibbets IV.

Podle něj byl děda extrémně inteligentní muž, za nejlepšího pilota v letectvu ho označili někteří generálové, například budoucí prezident Dwight Eisenhower. „A to nejen pro jeho pověst, ale také proto, že s ním létali. Takže on byl v těchto kruzích dobře známý, pracoval také chvíli pro generála (Jimmyho) Doolittla. Oni věděli, že je schopný,“ líčí vnuk.

Měl bojové zkušenosti s letouny B-17 a měl s nimi velmi slušné výsledky nad Evropou. Pak ho také povolali jako testovacího pilota letounu B-29, na rok ho z války stáhli do Spojených států.

„Říct, že děda byl perfektní volba? Řekl bych, že byl správná volba,“ dodává Tibbets IV.

Stal se šéfem a velitelem skupiny, byl zodpovědný za trénink posádek, ale o tom, že právě on bude vést misi na Hirošimu, se rozhodlo až později.

Jak se to stalo a jak nesl následky toho, co udělal, se dozvíte v podcastu, kde Paul Tibbets IV., který byl sám pilotem, na svého slavného dědečka vzpomínal:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
před 17 mminutami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
před 21 hhodinami

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
včera v 07:30‌‌

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
5. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.