„Za změnu amerického příběhu.“ Time vyhlásil osobností roku Bidena a Harrisovou

3 minuty
Události ČT: Biden a Harrisová Osobností Time
Zdroj: ČT24

Prestižní časopis Time zveřejnil osobnost (respektive osobnosti) roku 2020. Redakce amerického periodika vybrala dvojici: nastupující prezidentský tandem Joea Bidena a Kamalu Harrisovou. Poprvé v historii tak magazín vedle americké hlavy státu, byť nastupující, vybral i jeho viceprezidenta. Editor Time Edward Felsenthal k výběru uvedl, že oba prokázali, že „síla empatie je větší než zuřivost rozdělení.“

Editor slavného magazínu Felsenthal v prohlášení ještě vyzdvihl, že Biden s Harrisovou „sdílí vizi uzdravení truchlícího světa.“ Odkazoval tak na boj s koronavirem a sliby nastupujícího amerického prezidenta, který avizoval, že po nástupu do křesla v Oválné pracovně okamžitě začne řešit pandemii.

„Vítěze“ ankety oznámil americký rockový zpěvák Bruce Springsteen. „Time vybírá osobnost roku už téměř sto let. V roce 2020 je osobností roku zvolený prezident Joe Biden a zvolená viceprezidentka Kamala Harrisová,“ oznámil.

„Biden měl vizi a nastavil tón. Rozpoznal ale také to, co jako osmasedmdesátiletý běloch nikdy nemohl nabídnout: generační výměnu, novou perspektivu a ztělesnění americké rozmanitosti. K tomu potřeboval Kamalu Harrisovou: kalifornskou senátorku, bývalou okresní a generální prokurátorku, mimomanželské dítě imigrantů, jejíž charisma a tvrdé výslechy představitelů Trumpovy administrativy elektrifikovaly miliony demokratů. Viceprezident nikdy předtím nebyla žena,“ vysvětluje redakce výběr nikoliv samotného Bidena, ale rovnou prezidentského tandemu.

Time připomíná také výrok Harrisové: „Budu první, ale nebudu poslední.“ Budoucí viceprezidentka tak vytváří cenné dědictví, novou cestu a otevře nejedny dveře. Magazín také poukazal na to, že se Harrisová pokouší „bojovat za změny“ ne zvenčí, ale zevnitř systému.

Porazit Minotaura je věc jedna. Druhá věc je najít cestu z labyrintu.
Redakce časopisu Time
k roli Joea Bidena a Kamaly Harrisové

Pochopit, že máme problém

Někdejší americký prezident George Bush mladší, který byl vyhlášen osobností roku Time hned dvakrát, kdysi řekl: „Jedna věc je pochopit, že máme problém, a druhá věc je, co s ním uděláme.“ Time v podobném duchu zmiňuje to, že Bidena s Harrisovou čeká ještě další výzva –⁠ s léčbou srdce Ameriky i bojem s pandemií.

I další američtí prezidenti v minulosti získali titul osobnosti roku. Tím prvním byl Franklin D. Roosevelt. V novodobé historii pak například Jimmy Carter, Ronald Reagan nebo Bill Clinton. Naposled Donald Trump, před ním dvakrát Barack Obama.

Trump byl v užším výběru i letos. Kromě něj redakce Time přemýšlela ještě nad hnutím za rasovou spravedlnost, které se zrodilo po květnové smrti amerického černocha George Floyda, a doktorem Anthonym Faucim se zdravotníky, kteří bojují v první linii s covidem-19.

Barack Obama osobností roku časopisu Time
Zdroj: Time Magazine/AP Photo

Time vybírá osobnost roku téměř sto let

Time vybírá osobnosti od roku 1927 a oceňuje lidi, kteří měli pozitivní či negativní vliv na největší události roku. V minulosti se osobností roku časopisu Time stali například i nacistický diktátor Adolf Hitler (v roce 1938, tedy ještě předtím, než rozpoutal světovou válku) a sovětský diktátor Josif Stalin, ten dokonce dvakrát –⁠ v letech 1939 a 1942.

Vůbec první osobností byl vyhlášen Charles Lindbergh, který jako první přeletěl přes Atlantický oceán. Redakce v dlouholeté historii ankety vybrala například i „americké ženy“, „nositele míru“ nebo „planetu Zemi“. 

Loni Time za nejvýraznější osobnost roku vybral švédskou ekologickou aktivistku Gretu Thunbergovou. Bylo jí tehdy 16 let a byla nejmladším člověkem, jemuž se zatím tohoto ocenění dostalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 32 mminutami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 35 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 2 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 3 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...