Kandidátka na viceprezidentku Kamala Harrisová může Bidenovi pomoci oslovit menšiny a dodat kampani energii

Demokratický uchazeč o úřad amerického prezidenta Joe Biden si jako svou viceprezidentku vybral senátorku za stát Kalifornie Kamalu Harrisovou. Pětapadesátiletá politička, která má indicko-jamajské kořeny, má za sebou dlouhou kariéru ve státním zastupitelství. Podle stranických lídrů by mohla výrazně Bidenovi napomoci proti obhajujícímu Donaldu Trumpovi. Ten řekl, že jej volba jeho soka v souboji o prezidentský úřad překvapila. 

Kamala Harrisová je Bidenovou kandidátkou na viceprezidentku Spojených států
Zdroj: ČTK, AP Autor: Brynn Anderson

„Mám tu velkou čest oznámit, že jsem si vybral Kamalu Harrisovou jako svou kandidátku na viceprezidentku,“ uvedl Biden. S pozitivními reakcemi přispěchaly i další tváře Demokratické strany. 

S radostí přijala Bidenovo rozhodnutí i sama Harrisová, která s ním ještě vloni zápolila v primárkách a v některých otázkách jej kritizovala. Bývalá státní návladní a současná senátorka za stát Kalifornie je první americkou političkou tmavé pleti, která se dostala takto daleko v prezidentské kampani. 

Na cestách mezi hinduistickým chrámem a baptistickým kostelem

Kamala Harrisová má indicko-jamajské kořeny, ke kterým se hrdě hlásí. Vyrůstala tak pod vlivem dvou různých náboženství, chodila jak do baptistického kostela, tak do hinduistického chrámu. Ostatně její prostřední jméno Devi vychází z hinduismu a Indii navštívila už jako dítě.  

Narodila se 20. října 1964 v kalifornském Oaklandu jamajskému otci Donaldu Harrisovi a indické matce Shyamale Gopalanové. Rodiče se setkali na univerzitě Berkeley a oba se intenzivně zapojili do lidskoprávního hnutí v USA v 60. letech, nedlouho poté, co emigrovali kvůli studiím ze svých rodných zemí.

V mládí se Harrisová setkávala s předsudky, hlavně v kalifornském Palo Altu, kam se přestěhoval po rozvodu její otec. „Nemohla jsem si v sousedství hrát s ostatními dětmi, protože jsem byla černá,“ řekla pro Los Angeles Times. V Palo Altu dodnes tvoří Afroameričané jen dvě procenta populace. 

Pětapadesátiletá politička se svěřila, že její matka pro ni byla velkou inspirací. „Naučila mě a moji sestru nezbytnost tvrdé práce a víru v to, že máme moc napravit, co je špatné,“ vyjádřila se Harrisová o své matce na sociálních sítích.

Vztah s otcem, alespoň mediálně, trošku pošramotil loňský výstup Harrisové v rádiu The Breakfast Club, kde na otázku, zda kouří marihuanu, odpověděla: „Polovina mé rodiny je z Jamajky, děláte si ze mě srandu?“ Nadsázku ve vyjádření ale její otec nepřijal a zkritizoval svoji dceru za užití stereotypu.

Video Události: Kampaň viceprezidentských kandidátů
video

Události: Kampaň viceprezidentských kandidátů

Zdroj: ČT24

San Francisco, město zaslíbené

Se sestrou a matkou se Harrisová přestěhovala do Kanady, kde úspěšně vystudovala střední školu. Vysokoškolské vzdělání si doplnila ve Washingtonu, D. C., a hlavně na Kalifornské univerzitě, kde v roce 1990 složila advokátní zkoušku a vstoupila do advokátní komory. San Francisco se stalo pro Harrisovou osudovým městem.

Hned poté se zapojila do kalifornské státní správy na státním zastupitelství –⁠ nejprve se věnovala případům na úrovni okresu Alameda, později stanula přímo v San Franciscu v čele kriminální divize, kde měla na starost vraždy, vloupání, sexuální napadení a další trestnou činnost.

Panorama San Francisca z vyhlídky Twin Peaks
Zdroj: ČT24
Autor: Vladimír Klimsa
Významně se zasadila o potlačení dětské prostituce ve městě i náhled státu na tuto problematiku. Chtěla, aby stát tyto dívky posuzoval jako oběti, nikoliv jako zločince nabízející sex.

V roce 2003, v devětatřiceti letech, byla Harrisová zvolena do čela státního zastupitelství pro San Francisco. V úřadu vydržela po znovuzvolení v roce 2007 až do roku 2011. Do křesla nejvyšší státní zástupkyně státu Kalifornie usedla Harrisová v roce 2011 a udržela se v něm šest let, tedy až do doby, kdy se stala teprve třetí senátorkou za stát Kalifornie v historii.

Svěží dech v americké politice

Harrisová se ještě před vstupem do senátu zajímala o dostupnost školství, záškoláctví a byla proslulá jako tvrdá prokurátorka ze San Francisca. Vedle toho přišla ale i s řadou pokrokových názorů, zasazovala se o práva komunity LGBT, včetně nároku na uzavření manželství. Justici „otevřela“ veřejnosti, když nechala spustit on-line platformu Open Justice. 

Kromě toho je Harrisová odpůrkyní trestu smrti. Jedno z nejprobíranějších rozhodnutí udělala rok po nástupu do pozice okresní návladní – tedy v roce 2004, když odmítla navrhnout trest smrti pro Davida Hilla, který zavraždil policejního důstojníka Isaaca Espinozu. Za tento krok si vysloužila kritiku, ale i podporu za konzistentnost názorů.

„Pro ty, kteří chtějí, aby byl tento obžalovaný zabit, mám jednoduše vzkaz, že neudělám výjimku ve svých principech,“ napsala tehdy do San Francisco Chronicles mladá návladní. V pozdější fázi kariéry se pak nechala slyšet, že „celou svoji kariéru jsem byla proti trestu smrti a to se nikdy nezměnilo.“

Později, už jako nejvyšší státní zástupkyně Kalifornie, ale dvakrát byla proti iniciativám veřejného hlasování v otázce zákazu trestu smrti. Tehdejší kritici to označili za politický oportunismus.

Biden–⁠Harrisová aneb z rivalů spojenci

Když prezidentský kandidát za Demokratickou stranu Joe Biden oznámil, že si jako svou viceprezidentku vybral Kamalu Harrisovou, mnohé, včetně Donalda Trumpa, tím překvapil. Harrisová byla totiž protikandidátkou Bidena v loňských demokratických primárkách a výrazně se vůči někdejšímu viceprezidentovi Obamovy administrativy vymezovala.

Kritizovala ho například za negativní postoj k desegregačním zákonům ještě v době, kdy byl senátor (téma známé jako takzvaný „bussing“). Harrisová podporuje povinné rozvážení dětí odlišných ras do škol v jiných čtvrtích, aby byla podpořena rasová různorodost na školách. V jedné prezidentské televizní debatě loni v červnu Bidenovi vyčetla, že v minulosti spolupracoval s předními segregacionistickými politiky a byl proti rozvážení afroamerických dětí autobusy do veřejných škol.

Kandidaturu na prezidentský úřad Harrisová brzy stáhla a stala se jedním z takzvaných čekatelů (running mate) na pozici Bidenovy kandidátky. Ten veřejně nakonec představil svoji viceprezidentku 11. srpna.

„Je více než připravena,“ myslí si Obama

„Mám tu velkou čest oznámit, že jsem si vybral Kamalu Harrisovou jako svou kandidátku na viceprezidentku,“ uvedl Biden na Twitteru. Senátorku označil jako „nebojácnou bojovnici“ za běžné lidi a vynikající představitelku veřejné správy. Podle politických expertů by Harrisová Bidenovi mohla výrazně pomoci s hlasy menšin i liberálně založených voličů. V pětapadesáti letech by mohla výrazně přidat na energii kampaně demokratického kandidáta.

Výběr Harrisové jako Bidenovy pravé ruky s nadšením přivítali přední představitelé Demokratické strany. Bývalý prezident Barack Obama napsal, že senátorka je na svou novou roli „více než připravena“, protože celou svou kariéru postavila na boji za dodržování ústavy.

Podle předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové je výběr Harrisové „hrdým milníkem pro celou zemi“, exprezident Bill Clinton zase míní, že společně s Bidenem vytvoří „vynikající tým“. Podle bývalé kandidátky na prezidentku Hillary Clintonové už Harrisová dokázala, že umí skvěle sloužit veřejnosti a má vůdcovské schopnosti. 

Trump se Bidenově výběru diví, Harrisová se v primárkách chovala neuctivě, myslí si

Donald Trump ještě mezi lety 2011 a 2013 Harrisovou jako úspěšnou prokurátorku podporoval a poslal jí tisíce dolarů, aby podpořil její snažení stát se nejvyšší státní zástupkyní.

Jeho vnímání Harrisové se ale posléze změnilo. Během svého působení v Senátu se stala jednou z nejvýraznějších tváří demokratů. Prezidenta Donalda Trumpa hlasitě kritizovala a výrazně se zapojila do impeachmentu.

Bidenův krok vybrat si do týmu Harrisovou Trumpa překvapil. Podle něj se během primárek chovala ke svému tehdejšímu soupeři „velmi neuctivě“. Americký prezident dokonce použil kontroverzní slova, když Harrisovou označil jako „zlou Pocahontas“ –⁠ tedy příměrem, který používá v souvislosti s jinou demokratickou kandidátkou Elizabeth Warrenovou. (Ta se v 80. letech zaregistrovala do advokátní komory jako americká indiánka. Žádný z amerických kmenů ji však nepovažuje za svou členku a testy její DNA ukázaly, že má méně domorodé krve než průměrný Američan.)

Donald Trump
Zdroj: Reuters
Autor: Yuri Gripas
Přitom už dříve Trump prohlásil, že doufá, že si Biden vybere Harrisovou, protože ji považuje za nejjednodušší soupeřku. Podle stanice CNN však několik Trumpových poradců v soukromí uvedlo, že by byli raději, pokud by kandidaturu získala například bývalá velvyslankyně USA při OSN Susan Riceová či členka Sněmovny reprezentantů Karen Bassová, proti nimž by se podle nich lépe vedla negativní kampaň.

„Signál, že se alespoň v některých ohledech časy mění,“ píše analytik

Podle analytika americké zpravodajské stanice CNN Brandona Tensleyho je výběr Kamaly Harrisové na post viceprezidentky USA správným i logickým krokem. Biden oznámil už v březnu, že by rád měl ve svém týmu na této pozici ženu.

Tensley připomíná, že po úvodní fázi primárek, které nabídly jedny z nejrozmanitějších kandidátů v americké historii, se vše stočilo k „přímočarému“ a „předvídatelnému“ stereotypu „bílých mužů“.

Jmenování Harrisové, která má indicko-jamajské kořeny, tak považuje za „signál, že se alespoň v některých ohledech časy mění“. Harrisová podle něj může přinést entuziasmus straně a voličské základně a je tak nedílnou součástí strategie Bidena, který deklaroval, že chce být „mostem k nové generaci lídrů“.

Redaktor CNN podotkl, že pokud by dvojice ve volbách zvítězila, budou prezident i viceprezidentka ve funkčním období čelit vysoké míře odpovědnosti při řešení palčivých otázek v americké společnosti. Tensley poukazuje na pandemii, ekonomickou recesi a rasismus.

Kamala Harrisová
Zdroj: Reuters
Autor: Brian Snyder