Demokratický kandidát Joe Biden složil 20. ledna 2021 slavnostní přísahu, a stal se tak 46. prezidentem Spojených států. Jeho nástup do úřadu provázel rozruch kolem exprezidenta Donalda Trumpa. Zatímco na domácím poli patří mezi jeho výrazné kroky v prvním roce z pozice šéfa Bílého domu prosazování investičních balíčků, světovou scénu výrazně ovlivnilo stažení amerických vojáků z Afghánistánu. Bidenova popularita strmě klesla, shodují se odborník na USA z New York University v Praze Tomáš Klvaňa a politolog a historik z Katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Francis Raška.
Zdražování, zločinnost a pandemie táhnou Bidenovu popularitu po roce hluboko dolů
Události ČT: Biden rok ve funkci (zdroj: ČT24)
Biden složil 20. ledna 2021 přísahu do rukou předsedy amerického nejvyššího soudu Johna Robertse před sídlem Kongresu ve Washingtonu, a stal se tak prezidentem USA. Ve svém inauguračním projevu kladl důraz na jednotu Spojených států. Upozornil, že Amerika se nachází v těžké době pandemie, čelí ale i rasismu a vnitřnímu terorismu. „Naše dějiny byly neustálým bojem mezi americkým ideálem, že jsme všichni stvořeni být sobě rovnými, a drsnou, ošklivou realitou rasismu, nativismu, strachu, démonizace, které nás dlouho rozdělovaly,“ uvedl.
Hovořil zároveň o naději. „Toto je den Ameriky, den demokracie, den naděje. Celou svou duší chci Ameriku znovu dát dohromady, sjednotit ji,“ sliboval Biden, který rovněž prohlásil, že chce být prezidentem všech Američanů a bojovat i za ty, kteří jej nevolili.
Osobně se s Bidenem v den inaugurace nesetkal končící republikánský prezident Donald Trump, který po neúspěšných volbách po čtyřech letech ve funkci za doprovodu manželky Melanie opustil Bílý dům. Nové hlavě Spojených států zanechal pouze dopis a odletěl z metropole.
Nový americký prezident Biden vyzval v projevu k národní jednotě (zdroj: ČT24/ČTK)
Přiznání porážky
Trump informoval o svém záměru ucházet se znovu o post šéfa Bílého domu už v den své vlastní inaugurace v lednu 2017. Takto brzké oznámení bylo s ohledem na dosavadní praxi považováno za nestandardní. Amerického miliardáře jako kandidáta následně potvrdili na sjezdu republikáni. Spolu s ním šel do voleb tehdejší viceprezident Mike Pence.
Biden, který o nejvyšší post usiloval už dvakrát v letech 1988 a 2008, do nominace vstoupil v dubnu 2019. Jako kandidáta ho potvrdil konvent demokratů. Spolu s ním nominaci přijala i senátorka za stát Kalifornie Kamala Harrisová, kterou si Biden vybral jako viceprezidentku.
Volby se konaly v úterý 3. listopadu 2020. Trump se ještě v průběhu sčítání hlasů 4. listopadu prohlásil za vítěze. Až 7. listopadu americká média oznámila, že novým prezidentem USA byl zvolen Biden. Trump na to reagoval prohlášením, ve kterém neuznal volební porážku a výsledek zpochybnil. Až 15. listopadu veřejně uznal, že Biden zvítězil. Zopakoval však své dřívější tvrzení, že hlasování bylo zfalšované.
Volební účast dosáhla téměř 67 procent a byla nejvyšší za uplynulých 120 let. Sbor volitelů zvolil 14. prosince Bidena 46. prezidentem USA. Biden získal v souladu s výsledky lidového hlasování 306 hlasů, zatímco Trump 232.
Vítězství mělo potvrdit 6. ledna 2021 společné zasedání obou komor Kongresu. To však narušili Trumpovi příznivci. Vpád do washingtonského Kapitolu si vyžádal pět obětí, padesát lidí bylo zraněno. Následující den Kongres znovu zahájil jednání a potvrdil výsledek prezidentské volby, završil tak formalizaci volebního vítězství Joea Bidena.
Bez zdi i ropovodu
Jen několik hodin po vstupu do funkce Biden nařídil návrat Spojených států k pařížské klimatické dohodě z roku 2015. Přidal řadu dalších rozhodnutí, jejichž cílem bylo zvrátit některé z kroků předchozí Trumpovy administrativy. Nařídil například návrat do Světové zdravotnické organizace (WHO), ukončil zákaz cest do USA pro cestující z řady převážně muslimských zemí, pozastavil výstavbu zdi na hranicích s Mexikem a zrušil povolení pro kontroverzní ropovod Keystone XL.
Už v lednu 2021 Biden v telefonátu s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem potvrdil závazky Spojených států k principu kolektivní obrany. Později slíbil úzkou spolupráci s Evropskou unií a spojenci z NATO. USA se také zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o padesát až 52 procent proti úrovni z roku 2005.
Covidová injekce za téměr dva biliony
Počátkem března 2021 Biden uspěl s prosazením balíčku na zmírnění koronavirové krize. Sada opatření v celkovém objemu 1,9 bilionu dolarů (skoro 42 bilionů korun) prodloužila program federálních dávek v nezaměstnanosti. Předpis také vyčlenil prostředky na podporu škol, testování na koronavirus nebo na distribuci vakcín a zajistil také přímé platby Američanům ve výši až 1400 dolarů (bezmála 31 tisíc korun).
Legislativní úspěch si Biden připsal v čase příznivého vývoje epidemie covidu-19 v USA a zrychlující očkovací kampaně. Prezident po schválení zákon označil za nástroj pro obnovu „páteře“ Spojených států. Plán měl podle průzkumů podporu většiny veřejnosti včetně značné části republikánských voličů, Kongresem ale prošel jen díky hlasům demokratů. Kritici zákon označovali za přemrštěný a varovali před „přehřátím“ ekonomiky a nárůstem inflace.
Investice do infrastruktury
Biden 15. listopadu 2021 při slavnostním ceremoniálu v Bílém domě dokončil schválení dalšího balíčku, který se tentokrát týkal rozsáhlých investic do infrastruktury včetně silnic, mostů, železnic či energetické a internetové sítě. Zahrnuje výdaje v celkové výši okolo bilionu dolarů (přes 22 bilionů korun) během několika následujících let. Na obnovu a stavbu silnic a mostů je určených 110 miliard dolarů, 66 miliard chce Washington vložit do železnic a dalších 39 miliard do veřejné dopravy.
Další velké programy se týkají posílení infrastruktury v energetice a vodohospodářství, rozšíření kvalitního internetového připojení a zvyšování odolnosti různých druhů infrastruktury vůči dopadům klimatických změn. Investice mají za cíl přispět také k ochraně životního prostředí, která je Bidenovou programovou prioritou.
Finální verze balíku je ovšem výrazně méně ambiciózní než původní prezidentův plán. Biden v dubnu počítal s hodnotou více než dvou bilionů dolarů (44,5 bilionu korun). Návrhy se však hned zpočátku setkávaly s odporem řady konzervativců a republikánů. Těm se nelíbil zejména úmysl zvýšit daně podnikům.
Republikánská podpora
Balík se v rozděleném Kongresu rodil několik měsíců za složitých vyjednávání Bílého domu s demokratickými i republikánskými zákonodárci. Senát jej schválil v srpnu a Sněmovna reprezentantů připojila svůj souhlas v listopadu.
Balík dolní komorou Kongresu přitom nakonec prošel jen díky třinácti hlasům umírněných republikánů, a to v celkovém poměru 228 ku 206. Proti se postavilo šest demokratů z progresivního křídla, například Alexandria Ocasiová-Cortezová. Republikáni se připojili k Demokratické straně také při hlasování v Senátu.
„Takzvaný balíček na rozvoj infrastruktury obsahuje spoustu prostředků na zbytečné rozšíření byrokracie. Další problém je, že Ameriku nyní trápí ohromná inflace, včetně vyšších výdajů za jídlo a energetiku. Demokratická strana není monolit a ne každý demokrat souhlasí s levicovými prioritami prezidenta Bidena,“ pokusil se objasnit postoj demokratů, kteří vyjádili nesouhlas, Francis Raška z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
Podle šéfa Bílého domu je bilionový investiční plán důkazem, že dvě politické strany ve Washingtonu stále dokáží spolupracovat. „Tento návrh je důkazem toho, že navzdory cynikům jsou demokraté a republikáni schopni se spojit a dosáhnout výsledků,“ řekl Biden při ceremoniálu.
Tendenci sjednotit zmínil také Tomáš Klvaňa z New York University v Praze. Uvedl, že investice do infrastruktury byly navrženy tak, aby přilákaly alespoň umírněné republikány. „Aby Joe Biden mohl dostát svému slibu, že bude vládnout jako prezident, který je schopen sjednotit na některých principech obě strany,“ připomněl. Dodal, že demokraté, kteří hlasovali proti, považovali návrh za málo ambiciózní. „To jsou demokraté z levicového okraje demokratické strany,“ podotkl.
Šéf Bílého domu se podle něj potýká s dlouhodobou nedůvěrou tohoto křídla. „Biden je více středový demokrat, který se spíše soustředí na problémy ekonomického rázu než kulturně-civilizační věci,“ vysvětlil.
Spor demokratů o investiční balík
Proti původním prezidentovým představám je ve své současné podobě výrazně méně ambiciózní také investiční balík v hodnotě 1,85 bilionu dolarů (41,5 bilionu korun), který zasahuje do celé řady programů federální vlády. Peníze mají směřovat do veřejné zdravotní péče, vzdělání, na podporu bydlení, rodinné politiky či na boj s klimatickými změnami a financování přechodu na bezemisní ekonomiku.
Ekologická část Bidenova plánu počítá s pobídkami nebo poplatky, které mají přimět energetické společnosti k přechodu na obnovitelné zdroje energií. Ve spojení s daňovými úlevami na solární a větrnou energii a financováním venkovských elektrických družstev by se podle newyorské výzkumné společnosti Rhodium Group mohly snížit emise v USA o sedmdesát procent do roku 2030. Původně se Biden zavázal do roku 2030 snížit emise o více než padesát procent proti úrovni z roku 2005.
Mimořádné výdaje chce vláda pokrýt stanovením minimální daně pro podniky a zvýšením odvodů pro nejbohatší Američany. Republikáni s návrhem od začátku nesouhlasí a jednotně jej nepodporují. Balík má odpůrce i mezi demokraty, kteří mají v horní komoře nejtěsnější možnou většinu, takže tam potřebují hlas každého ze svých spolustraníků.
Klvaňa připomněl, že zákon byl navržen ambiciózně. Levicová část demokratické strany si podle něj představovala, že by mohl stát přes čtyři biliony dolarů. „Tam Biden narazil na to, že tento zákon nepodpoří žádný republikán. A on potřeboval na svou stranu dostat všechny demokraty,“ konstatoval.
S balíkem nesouhlasí například demokratický senátor Joe Manchin. Ten ke konci loňského roku řekl, že návrh ve stávající podobě nepodpoří. Jako důvody uvedl obavy z neblahého vlivu velkých státních výdajů na inflaci a na deficit federálního rozpočtu. Svůj postoj zopakoval i v lednu 2022. Manchin a Bílý dům nicméně podle svých slov souzní ohledně investic do boje se změnami klimatu. „Na těch klimatických věcech zřejmě dokážeme najít shodu,“ připustil.
Sněmovna reprezentantů balík v určité podobě přijala. Opatření ale zřejmě v Senátu čeká řada změn. Pokud by přijal pozměněnou verzi, musely by se obě komory shodnout na kompromisním znění – a to znovu schválit.
Raška se ale domnívá, že legislativa nakonec neprojde. „Protože demokratický senátor Joe Manchin je proti a tím pádem demokraté nemají dostatek hlasů,“ zdůvodnil.
Klvaňa upozornil na Manchinovo tvrzení, že programy by se měly zredukovat na několik zásadních. Ty by se pak měly financovat na mnoho let dopředu, ne jen na dva roky. „Pokud se Bidenovi podaří najít kompromis, tak se to možná v tomto roce pokusí Kongresem protlačit. Pokud to opravdu ztroskotá, bude to pro Bidena politická katastrofa,“ okomentoval. Dodal, že podle něj by měl dát Biden Manchinovi za pravdu.
Vliv voleb
Podle amerických médií se nicméně demokratům krátí čas. S tím, jak se blíží listopadové volby do Kongresu, bude podle nich klesat ochota některých zákonodárců přijímat rozhodnutí, jež by proti nim mohli využít jejich političtí oponenti. Agentura AP připomněla, že v roce kongresových voleb se vládnoucí straně v USA sice v minulosti již podařilo přijmout některé dlouho diskutované a kontroverzní reformy, řada jich však rovněž schválena nakonec nebyla. Překážky pro přijetí ambiciózních návrhů totiž s blížícími se volbami jen porostou. Řada zákonodárců chce oslovovat i středové a umírněné republikánské voliče, aby měla šanci na obhájení mandátu a Bidenova iniciativa je mezi republikány převážně nepopulární.
Rozšíření Obamacare
Peníze z balíku mají putovat také na rozšíření systému zdravotního pojištění z doby dřívějšího demokratického prezidenta Baracka Obamy, známého jako Obamacare. „V zásadě jde o různá preventivní opatření a o to, že do Obamacare zahrnul i zákroky, které se týkají dentální péče či péče o zrak,“ přiblížil Klvaňa.
Prosazení reformy bylo velkým politickým bojem s mnoha kompromisy. Obamův nástupce Trump pak usiloval o zneplatnění systému. „Obamacare se nepovedla. Výsledek zatím je, že se zdražilo zdravotní pojištění a zhoršila kvalita péče. Američané se většinou nedomnívají, že by stát – federální vláda – měl řídit zdravotnictví,“ uvedl Raška.
Stažení vojsk z Afghánistánu
Asi nejviditelnější událostí na mezinárodním poli bylo za první rok Bidena v úřadu stažení vojsk z Afghánistánu. Válku tam Spojené státy a Británie zahájily v říjnu 2001 v rámci operace Trvalá svoboda v reakci na teroristické útoky sítě al-Káida z 11. září 2001. Islamistické radikální hnutí Taliban odmítlo Američanům vydat vůdce al-Káidy Usámu bin Ládina, který útoky zosnoval. Vláda Talibanu byla svržena v listopadu 2001 a v roce 2004 se v zemi konaly první přímé prezidentské volby, které vyhrál bývalý prezident Hámid Karzaj.
V listopadu 2001 bylo v zemi na tisíc prvních vojáků USA, o rok později to bylo na deset tisíc amerických vojáků a v roce 2011, za Obamovy vlády na sto tisíc příslušníků amerických ozbrojených sil. Bojová mise Trvalá svoboda, kterou vedly NATO a USA, skončila v Afghánistánu ke konci roku 2014.
Od počátku roku 2015 v zemi působila nebojová mise Resolute Support neboli Rozhodná podpora, jejímž úkolem byl výcvik afghánských bezpečnostních složek i protiteroristické akce. V zemi zůstalo 12 500 zahraničních vojáků, včetně 9800 Američanů.
Trumpova strategie
Donald Trump v srpnu 2017 představil novou strategii pro Afghánistán a jižní Asii. Oznámil, že USA budou pokračovat v boji proti teroristům v Afghánistánu, aby se vyhnuly nepřijatelným důsledkům rychlého stažení americké armády ze země, a také zde posílí svoji vojenskou přítomnost. Počet amerických vojáků v zemi se poté navýšil o tři tisíce na čtrnáct tisíc.
V únoru 2020 podepsaly Spojené státy a Taliban v Dauhá úmluvu, ve které USA a NATO slíbily úplné stažení vojsk z Afghánistánu do čtrnácti měsíců, pokud radikální hnutí dodrží podmínky dohody. USA v dohodě slíbily stažení zahraničních vojáků z Afghánistánu výměnou za to, že Taliban nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence. Na konci dubna 2021 zahájilo NATO stahování kontingentů ze své mise Resolute Support a v červenci americký prezident Joe Biden prohlásil, že americká vojenská mise v Afghánistánu skončí 31. srpna.
Ihned po začátku stahování sil USA a dalších zemí z Afghánistánu zahájil Taliban ofenzívu a za tři a půl měsíce ovládl prakticky celou zemi. Taliban pak 15. srpna obsadil metropoli Kábul včetně prezidentského paláce a vyhlásil vítězství ve válce.
Řada západních států následně zavřela ambasády a zahájila evakuaci svých občanů a místních spolupracovníků. Definitivně se americké síly stáhly z mezinárodního letiště v Kábulu 30. srpna, a po téměř dvaceti letech tak skončila americká válka v Afghánistánu, která si vyžádala skoro 200 tisíc lidských životů na obou stranách a bilionové náklady.
obrázek
Agresivnější politika Ruska a Číny
Bidenovo odhodlání dodržet termín 31. srpna překvapilo spojence včetně Británie, Francie a Německa, které se s obtížemi snažily evakuovat své občany a afghánské spolupracovníky. „Odchod z Afghánistánu proběhl chaoticky a prezident Biden ho nařídil přes odpor amerického generálního štábu, který jasně argumentoval, že náhlé stažení všech vojáků přinese katastrofické následky,“ okomentoval Raška.
Připomněl, že původní dohoda předchozí Trumpovy administrativy s Talibanem o stažení amerických vojsk obsahovala podmínky, které Taliban nesplnil. „V USA byl americký odchod vnímán jako projev neschopnosti a slabosti hlavně u válečných veteránů. Cizina to pochopitelně vnímala jako selhání a slabost prezidenta Bidena. Dokonce Rusko a Čína díky slabosti Bidenovy administrativy se staly agresivnějšími aktéry na mezinárodní scéně,“ dodal Raška.
Podobně vnímá mezinárodní důsledky také Klvaňa. „Myslím si, že to mělo poměrně zásadní dopad na kroky ruského prezidenta Putina i čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Od té doby, co USA, lidově řečeno, totálně zvoraly odchod z Afghánistánu, tak je politika Putina daleko agresivnější a totéž by se dalo říci o čínském prezidentovi,“ řekl.
Porušení slibu?
Kritické hlasy po stažení vojsk také upozorňovaly na to, že Biden v předvolební kampani sliboval, že jeho zvolení bude znamenat větší empatii a spolupráci se spojenci v rámci americké zahraniční politiky. Raška se domnívá, že Biden krokem slib porušil. „Prezident Biden tímto krokem ukázal, že mu jde o to uspokojit nejlevicovější křídlo demokratické strany. Nesmíme zapomenout, že v Afghánistánu byl vidět jistý pokrok v právech žen, lepší vzdělávání a podobně. A zmíněný pokrok se uskutečnil díky investicím ze strany USA a Evropy. Najednou je vše pryč. Spojenci i nepřátelé USA vidí krátkozrakost a slabost prezidenta Bidena, který sám často neví, kde je a v jakém roce se nacházíme. Není to dobrá situace,“ upozornil.
Klvaňa vidí hlavní problém v nepřipravenosti procesu stažení. „Že Spojené státy nedokázaly stáhnout své lidi a afghánské spolupracovníky ze země dostatečně dopředu, signalizuje, že celou situaci podcenily,“ konstatuje. Domnívá se ale, že obecně se diskuse se spojenci v porovnání s předchozí administrativou Donalda Trumpa posunula kupředu. Exprezidentovu zahraniční politiku označil za katastrofu. „Dokonce si myslím, že v zahraniční politice je Biden lepší i než Obama, protože jeho politika byla ofenzivní a neasertivní vůči Číně,“ doplnil.
Klesající popularita
Právě odchod vojsk z Afghánistánu, covidová krize, špatná ekonomika, příliv migrantů do USA z Mexika či omezený přístup novinářů k prezidentovi jsou podle Rašky důvodem Bidenovy klesající popularity.
„Ekonomika stagnuje, inflace zuří, zločinnost stoupá. Navíc je nepořádek ve strategii proti covidu. Biden sliboval, že do Vánoc 2021 covid zmizí, což pochopitelně bylo naivní a hloupé, protože nikdo neví, jak se virus bude vyvíjet,“ konstatoval Raška. Upozornil také, že ve Spojených státech není dostatek testů na covid „a nezdá se, že by administrativa měla smysluplnou strategii,“ dodal.
Raška se také domnívá, že Biden není schopen kompromisu v ničem a viní ostatní za vlastní nedostatky. „Připomíná mi to Jimmyho Cartera na konci 70. let, kdy v televizním projevu svedl veškeré své nedostatky na americké občany. Vystoupení tenkrát působilo jako kázání arogantního faráře, nikoliv projev vůdce svobodného světa. Biden působí podobně slabě a alibisticky,“ okomentoval.
„Začíná bilancování prvního roku a Biden je považován za neúspěšného prezidenta,“ podotkl Klvaňa. To vnímá jako poněkud zvláštní s ohledem na přijetí investic do infrastruktury a balíčku na pomoc ekonomice v souvislosti s epidemií. „To byl velmi významný zákon, který Američanům pomohl,“ upozornil.
Připustil ale, že Bidenovi škodí spory uvnitř Demokratické strany. Za poklesem popularity podle něj stojí také inflace spojená se zdražováním, nárůst zločinnosti či covidová pandemie. „To mezi Američany vytvořilo velmi pesimistickou náladu a Biden není vidět jako energický prezident, který s tím dokáže něco dělat,“ řekl.
Klvaňa se však domnívá, že Bidenovi se podařilo dobře koordinovat očkování. Na klesajících preferencích se podle něj projevily tendence odpůrců očkování, které USA rozdělily a část společnosti od vakcíny odradily. „Vzniká pak dojem, že to vláda nezvládá,“ dodal.
Kritika Harrisové
Odborník na USA také upozornil na nízkou popularitu viceprezidentky Harrisové. Řekl, že nastoupila v komplikované pozici a nepodařilo se jí najít témata, na kterých by se mohla pozitivně profilovat. „Nepomáhají tomu ani neustálé zvěsti o tom, že v týmu něco nefunguje, odchází komunikační ředitelka a další lidé. A vynášejí zprávy, že Harrisová je člověk, pod kterým je velmi nepříjmné pracovat, protože nedokáže stmelit tým a dát mu jednotnou vizi,“ sdělil Klvaňa.
Také podle Rašky nelze mluvit o popularitě Harrisové. Ta je zároveň teprve třetí ženou v USA, které se podařilo být na viceprezidentku nominována. Její výběr v minulosti ocenili například exprezidenti Barack Obama a Bill Clinton. „Kamala Harrisová populární není, protože se zdá být nečinná a lhostejná vůči každodenním problémům Američanů,“ podotkl Raška.
Jednání o ukrajinsko-ruské hranici
Jednou z významných událostí, které nyní Bidena čekají, je další jednání kvůli situaci na rusko-ukrajinské hranici. „Myslím si, že se jedná o kredibilitu Spojených států a Severoatlantické aliance. Biden by měl ukázat, že se Západ nebojí Ruska a přesvědčit (ruského prezidenta Vladimira) Putina, že jakákoli agrese vůči Ukrajině vyvolá silnou reakci ze strany západního světa,“ uvedl Raška.
Také podle Klvani musí Biden Putinovi ukázat, že útoky nejsou přípustné. „Dát mu najevo, že pokud pošle armádu, která by zabrala Doněckou a Luhanskou oblast nebo dokonce další oblasti východní Ukrajiny, tak ho Spojené státy a celá mezinárodní komunita odříznou od zásadních ekonomických vazeb, tedy že se Rusko dostane do naprosté ekonomické izolace,“ zdůraznil.
Domnívá se také, že Biden by měl zcela jednoznačně podpořit Tchaj-wan. „Zejména v roce, kdy se nepředpokládá, že by se Čína dopustila vojenské agrese vůči Tchaj-wanu, protože prochází důležitou fází přípravy na sjezd Komunistické strany Číny, kde se očekává potvrzení Si Ťin-pchinga v úřadu,“ uvedl.
USA by podle něj měly Tchaj-wan vyzbrojit modernějšími zbraněmi. „Vytvořit jakousi alianci, která by signalizovala Číně, že obrana Tchaj-wanu je něco, co celý západní svět a Spojené státy berou vážně,“ akcentoval Klvaňa.
I Raška upozornil, že by si měl Biden držet ve vztahu s Čínou silnou pozici. „Nesmíme zapomenout na to, že Čína se chová čím dál agresivněji. Amerika má vůči Tchaj-wanu závazky. Pokud by Číňané útočili, americká reakce by měla být silná a okamžitá. Nevím, zda Biden je toho schopen,“ řekl Raška.