USA se vrací ke klimatické dohodě, končí i stavba hraniční zdi. Biden se vrhl do práce

5 minut
Události: První kroky nového amerického prezidenta
Zdroj: ČT24

Joe Biden jen pár hodin po složení přísahy podepsal 15 nových exekutivních příkazů a dvě nařízení pro federální agentury v oblastech zdravotnictví, hospodářství, imigrace, ekologie či rovnosti. Některé z nich ruší vlajkové lodě politiky Donalda Trumpa. Takto rychlý a rozsáhlý start legislativní činnosti je podle CNN v moderních dějinách ojedinělý. Přijal také přísahu členů svého týmu a Senát mu schválil ředitelku tajných služeb.

Nejaktuálnějšími změnami jsou dekrety týkající se pandemie koronaviru. Spojené státy se vrací do Světové zdravotnické organizace (WHO), odkud je vyvedl Donald Trump. Jejich delegaci povede dlouholetý ředitel Národního ústavu pro alergie a infekční nemoci Anthony Fauci, který se potýkal s tvrdou kritikou od Trumpa.

Biden dále nařídil povinné nošení roušek a dodržování doporučovaných rozestupů ve všech federálních budovách, na všech územích vlastněných federální vládou a také všem zaměstnancům federální vlády. Vznikl také post koordinátora, který bude zastřešovat reakci na pandemii a bude odpovídat přímo prezidentovi.

Nový prezident také prodloužil omezení cestování mezi Amerikou a Evropou. Trump přitom před pár dny prohlásil, že 26. ledna tato omezení padnou. S odkazem na vývoj pandemie se ale teď omezení ponechávají v platnosti.

Biden také požádal zdravotnické úřady, aby prodloužily zákaz vyhoštění pro osoby, které kvůli ekonomické krizi způsobené koronavirem nejsou schopny platit nájem nebo splácet hypotéku. Po ministerstvu školství pak chce, aby nadále nevynucovalo splácení studentských dluhů.

Zpět do Paříže

Zásadní změna nastává v přístupu k ochraně životního prostředí. USA se vrací k pařížské klimatické dohodě z roku 2015, která zavazuje signatáře ke snížení emisí skleníkových plynů způsobujících změnu klimatu. „Budeme bojovat s klimatickými změnami tak, jak jsme s nimi dosud nebojovali,“ prohlásil Biden v Oválné pracovně Bílého domu.

Trump zemi z ujednání vyvázal. Byl totiž zastáncem využívání fosilních paliv a tvrdil, že pařížská dohoda diktuje Spojeným státům nevýhodné podmínky oproti jiným velmocím, a poškozuje tak americkou ekonomiku. Podle agentury AP bude trvat 30 dní, než se USA k dohodě znovu formálně připojí.

Biden svými příkazy také pozastavil prodej koncesí na těžbu zemního plynu a ropy v Arktické národní přírodní rezervaci na Aljašce a stáhl povolení pro výstavbu ropovodu Keystone XL. Ten měl spojit kanadská a americká naleziště ropy, ovšem setkal se s kritikou ekologů i původních obyvatel, jejichž územím vedl. Kanadský premiér Justin Trudeau už vyjádřil nad koncem projektu lítost.

Rozhodnutí zastavit výstavbu ropovodu bude znamenat ztrátu tisíců pracovních míst, zejména ve Spojených státech, píše americký server Politico. Bidenovo rozhodnutí není překvapivé, avizoval to už před nástupem do úřadu. V zásadě se tím vrací k politice demokratického prezidenta Baracka Obamy, který už výstavbu ropovodu pozastavil v roce 2015. Zelenou projekt znovu získal v roce 2017, po nástupu Donalda Trumpa do úřadu prezidenta. Ropovod za osm miliard dolarů (172 miliard korun), který je rozšířením již existující sítě dalších ropovodů a produktovodů, staví kanadská společnost TC Energy.

Nový prezident zavedl rovněž požadavky pro federální úřady, které budou nově muset posuzovat dopad svých rozhodnutí na klimatické změny.

Všichni jsou si rovni

Řada exekutivních příkazů se týká rovnosti a přistěhovalectví. Prezident již dříve představil návrh nového přistěhovaleckého zákona, který bude počítat s rychlejším získáním amerického občanství, a jehož by mohlo využít až 11 milionů lidí.

Sérií exekutivních rozhodnutí pak ukončil zákaz cestování do USA z některých převážně muslimských zemí, zastavil výstavbu zdi na hranicích s Mexikem a zrušil plán na vyloučení osob bez povolení k pobytu ze sčítání obyvatelstva, podle nějž se rozpočítává počet křesel ve Sněmovně reprezentantů pro jednotlivé státy.

7 minut
Události, komentáře: Politolog Michael Kraus o situaci v USA
Zdroj: ČT24

Svému kabinetu také nařídil, aby pracoval na zachování imigračního programu DACA, jež chrání před deportací mladé přistěhovalce, kteří přicestovali do země jako děti bez potřebných dokumentů. Trump usiloval o jeho zrušení od roku 2017.

Novou ochranu dostávají lidé diskriminovaní kvůli své sexuální orientaci nebo genderové identitě.

Nový tým

Po podpisu Biden přijal přísahy lidí, které jmenoval do funkcí. „Jsme jeden tým,“ řekl jim a pokračoval: „Máme povinnosti, ale také velké privilegium. Velmi zřídkakdy dostane jednotlivec šanci udělat něco, co může pozitivně ovlivnit základy životů jiných lidí nejen zde, ale po celém světě.“

Připomněl jim, že oni jsou tu pro občany, a nikoliv naopak. Občané si je platí a dali jim svou důvěru. Vzhledem k pandemii se ceremonie odehrála virtuálně. 

Činitelé jmenovaní Bidenem skládají přísahu
Zdroj: Tom Brenner/Reuters

Senát poté potvrdil ve funkci ředitelky tajných služeb (DNI) Avril Hainesovou. Získala přízeň zastupitelů z obou politických stran a hlasy 84 senátorů ze sta. Jejím úkolem je koordinovat a dohlížet na aktivity Ústřední zpravodajské služby (CIA), Národní agentury pro bezpečnost (NSA) a dalších 15 zpravodajských služeb.

Hainesová v úterý Senátu sdělila, že by Spojené státy měly zaujmout důrazný postoj vůči hrozbě, kterou představuje dnešní útočná a asertivní Čína.

Předseda výboru pro zpravodajské služby, republikán Marco Rubio, její zvolení přivítal: „Naši nepřátelé nebudou jen přihlížet a čekat, až nová administrativa zaplní významné funkce, a já jsem proto potěšen, že se ke mě moji kolegové v Senátu připojili a rychle jsme potvrdili ředitelku Hainesovou do této důležité pozice.“

Myšlenku důležitosti jednoty vyjádřili také bývalí prezidenti. „Že tu všichni tři stojíme spolu a mluvíme o pokojném předání moci, hovoří jasně o institucionální integritě naší země,“ prohlásil George W. Bush po boku Billa Clintona a Baracka Obamy. Ten vyzval: „Musíme poslouchat ty, s nimiž nesouhlasíme.“

Prezidenti Bush, Clinton a Obama ve vysílání k Bidenově inauguraci
Zdroj: Reuters

Odsudek čínských sankcí

Bidenova administrativa už vydala i mezinárodněpolitické prohlášení. Týkalo se  sankcí na 28 amerických činitelů včetně dosluhujícího ministra zahraničí Mikea Pompea kvůli vměšování se do vnitřních záležitostí Číny.

„Uvalení těchto sankcí v den inaugurace se zdá jako pokus využít rozporů stran,“ uvedla mluvčí Národní bezpečnostní rady NSC a dodala, že Biden se na spolupráci s představiteli demokratů i republikánů, díky které zlepší pozici USA vůči Číně, těší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Španělsko postupně obnovuje dodávky proudu po blackoutu

Ve Španělsku a Portugalsku, které v pondělí zasáhl rozsáhlý výpadek proudu, se během večera pomalu daří obnovovat dodávky elektřiny. Podle španělského tisku oblasti ve většině španělských regionů znovu dostávají proud, včetně některých čtvrtí v Barceloně a Madridu. Španělský premiér Pedro Sanchéz pozdě večer uvedl, že se v zemi podařilo obnovit dodávky elektřiny zhruba z padesáti procent. V Portugalsku se energetici domnívají, že by se jim mělo v průběhu noci podařit situaci stabilizovat. Elektřinu tam nyní dostává zhruba desetina odběratelů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Německo je o krok blíž nové vládě, CDU zveřejnila jména ministrů

Pravděpodobný budoucí německý kancléř Friedrich Merz postupuje v sestavování nového kabinetu. Jeho Křesťanskodemokratická unie (CDU) zveřejnila kandidáty pro sedm ministerských pozic, které jí podle koaliční smlouvy připadnou. Celkem jich má mít kabinet osmnáct, tedy o jednoho více než nyní, a CDU vůbec poprvé po šedesáti letech obsadí post šéfa diplomacie. Mezi Merzovými nominanty jsou blízcí straničtí spojenci i manažeři velkých firem, kteří mají pomoci řešit nejen ekonomické problémy země.
před 6 hhodinami

„Příhodný konec bídného života.“ Před 80 lety byl zastřelen Benito Mussolini

Přesně před osmdesáti lety zemřel Benito Mussolini, který proslul jako čelní představitel fašistické Itálie titulovaný duce. V zemi zavedl cenzuru tisku a zavlekl Itálii po boku nacistického Německa do druhé světové války. Zemřel 28. dubna 1945 po boku své milenky Clary Petacciové, kdy byl bez soudu zastřelen partyzány. Jejich těla pak byla pověšena za paty hlavou dolů před čerpací stanicí na milánském Piazzale Loreto.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Bilance: Evropa v čase obchodní války

Tým publicistického měsíčníku Bilance se tentokrát zaměřil na dopady celní války na Evropu. Zajímal se, jak na nestabilní situaci reagují české firmy s napojením na Spojené státy. Věnoval se i soběstačnosti Evropy, přičemž se dostal i do dolů, kde je možné vidět české lithium. Tématem pondělního vysílání byl i odraz proměny bezpečnostní architektury v byznysu, který se projevil hlavně ve zbrojařství.
před 6 hhodinami

Chci vidět trvalé příměří na Ukrajině a zastavení zabíjení, vzkázal Trump Kremlu

Americký prezident Donald Trump chce mezi Ruskem a napadenou Ukrajinou vidět trvalé příměří a zastavení zabíjení, uvedla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Šéf Bílého domu tak reagoval na rozhodnutí ruského vládce Vladimira Putina zastavit boje během oslav výročí konce druhé světové války. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského chce Rusko pouze klid na vojenskou přehlídku a návrh označil za „pokus o manipulaci“.
před 6 hhodinami

Kritický nedostatek jídla. Mezinárodní soud projednává izraelskou blokádu Gazy

Mezinárodní soud v Haagu v pondělí začal projednávat další stížnost na Izrael, a to kvůli blokádě, kterou armáda židovského státu uvalila na Pásmo Gazy téměř před šedesáti dny. Znamená to, že k více než dvěma milionům obyvatel tohoto území neproudí žádná humanitární pomoc. Pro řadu z nich začíná být nedostatek jídla kritický. OSN uvádí, že podvýživou trpí pětina z více než padesáti tisíc těhotných žen v Pásmu.
před 6 hhodinami

Šéf izraelské tajné služby viněný v souvislosti s útokem Hamásu odstoupí

Šéf izraelské vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronen Bar v pondělí večer oznámil, že k 15. červnu odstoupí z funkce. Hodlá tak vyvodit osobní zodpovědnost za to, že tajná služba nedokázala včas varovat před útokem palestinského teroristického hnutí Hamás na jih Izraele 7. října 2023, informují izraelská média. O odvolání Bara přitom už od března usiluje vláda premiéra Benjamina Netanjahua.
před 7 hhodinami

Kanaďané rozhodují o složení nového parlamentu

Obyvatelé Kanady v předčasných volbách vybírají složení nového parlamentu. Největší šance na vítězství průzkumy přisuzují vládnoucím liberálům, přestože ještě před dvěma měsíci za opozičními konzervativci výrazně zaostávali. Pomohla jim obchodní válka i výhružky ze strany prezidenta USA Donalda Trumpa. Právě diplomacie a reakce na Trumpovu rétoriku o připojení Kanady k USA tak byly hlavním tématem pro favorita a současného premiéra Marka Carneyho. Jeho konzervativní soupeř Pierre Poilievre naopak přitáhne voliče, kteří chtějí zásadní změnu.
před 9 hhodinami
Načítání...