Spojené státy příští rok oficiálně opustí WHO. Organizace je příliš nakloněna Číně, tvrdí Trump

Spojené státy oficiálně potvrdily odchod ze Světové zdravotnické organizace (WHO). Uvádějí to agentury DPA a AFP s odkazem na vyjádření vysokých činitelů USA a Organizace spojených národů. Demokratický senátor Bob Menendez rovněž na Twitteru napsal, že prezident o kroku již informoval Kongres. Trump na WHO, která je jednou z agentur OSN, v posledních měsících opakovaně útočil, obviňoval ji z přílišné náklonnosti vůči Číně a tvrdil, že špatně zvládla reakci na pandemii covidu-19.

Americký prezident podle DPA o kroku dopisem v pondělí informoval generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Mluvčí OSN Stéphane Dujarric uvedl, že odchod USA z WHO má vstoupit v platnost 6. července 2021.

Trump nejprve v dubnu oznámil, že USA pozastaví financování WHO, dokud jeho administrativa nezhodnotí svoje vztahy s touto agenturou. O několik týdnů později poprvé pohrozil trvalým zastavením financování, pokud organizace nepřijme reformy.

Neupřesnil však, čeho přesně by se měly týkat. Stále však tvrdil, že WHO musí lépe prokázat svou nezávislost na Číně. USA byly největším přispěvatelem WHO, loni organizaci zaslaly 893 milionů dolarů (22,5 miliardy korun), tedy asi dvaadvacet procent jejího rozpočtu.

Trumpův postoj ostře kritizuje řada zdravotních expertů i opoziční demokraté. Jedná se podle nich o krátkozraký krok, jelikož narušování chodu hlavní světové zdravotnické koordinační agentury v horké fázi pandemie covidu-19 nepovažují za rozumné.

Peking je odpovědný za celosvětové dopady pandemie, tvrdí Trump

Americký prezident obviňuje Čínu z toho, že v začátcích pandemie neposkytovala světovým odborníkům veškeré potřebné informace o koronaviru a některé dokonce zatajovala. Peking proto podle něj nese zodpovědnost za současný stav rozšíření nákazy i masivní celosvětové ekonomické dopady, které si pandemie vyžádala.

WHO pak podle Trumpa Číně příliš důvěřovala, neověřovala dostatečně informace, které jí Peking sděloval, a nese proto za toto selhání spoluvinu. Řada pozorovatelů však poznamenává, že Trump čelí domácí kritice kvůli tomu, že začátkem roku systematicky umenšoval rizika plynoucí z koronaviru kvůli obavám o stav americké ekonomiky. Kvůli tomu jeho vláda zareagovala na šíření nákazy v USA pomalu a neorganizovaně.

Když se pak Spojené státy staly zemí s největším počtem nakažených a zemřelých v důsledku covidu-19 a tamní ekonomika upadla do hluboké recese, hledal podle analytiků Trump jednoznačného viníka, jehož našel v Číně a WHO. USA už dříve uvedly, že finance dříve určené pro WHO věnují na jiné mezinárodní zdravotnické projekty.

Americký prezident Donald Trump
Zdroj: Jonathan Ernst/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 18 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 19 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 23 hhodinami
Načítání...