WHO schválila rezoluci o vyšetření reakce na pandemii, Trump opakovaně organizaci kritizoval

Světové zdravotnické shromáždění, které je hlavním orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO), schválilo rezoluci z dílny Evropské unie, která požaduje nezávislé a nestranné vyšetření světové reakce na pandemii covidu-19. Proti přijetí rezoluce se nepostavila žádná ze 194 členských zemí WHO, mezi nimiž jsou i USA a Čína. Americký prezident Donald Trump předtím poslal šéfovi WHO dopis, v němž pohrozil trvalým zastavením amerického financování organizace a přehodnocením členství USA, pokud WHO dostatečně neprokáže svou nestrannost vůči Číně.

Schválený text rezoluce připravila Evropská unie, už před schválením jej ale podpořila více než stovka dalších členských zemí WHO včetně Austrálie, Číny, Indie, Japonska, Jižní Koreje, Ruska, Británie či Kanady.

Text žádá „nestranné, nezávislé a kompletní“ vyšetření mezinárodní reakce na pandemii, kterou koordinovala WHO. Cílem přitom podle rezoluce je „zlepšit schopnost mezinárodního společenství v prevenci pandemií a přípravě a reakci na ně“.

Rozdílné byly v uplynulých týdnech názory na to, kdy by mělo vyšetřování začít. Zatímco Spojené státy a některé další země tlačily na okamžité vyšetřování, Čína trvala na tom, že je třeba nejprve dostat šíření koronaviru SARS-CoV-2 pod kontrolu.

Generální tajemník OSN António Guterres v pondělí při zahájení zasedání Světového zdravotnického shromáždění uvedl, že nezávislé vyšetřování podporuje, ale že nyní na něj není „ta správná doba“. Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus v pondělí slíbil, že vyšetřování nařídí „v nejbližším vhodném okamžiku“. Schválený text hovoří podle agentury AFP o tom, že by vyšetřování mělo začít „co možná nejdříve“.

Spravedlivý přístup k vakcíně

Rezoluce žádá také spravedlivý přístup k případné vakcíně. Reaguje tím na obavy chudších zemí, že se k očkování nejprve dostanou ty bohaté. Už nyní chudé státy kritizují ty bohatší kvůli tomu, že na světových trzích skupují léky, u nichž je naděje, že by mohly proti covidu-19 zabírat. V nynější rezoluci se hovoří o „celosvětovém, brzkém a spravedlivém přístupu“ k vakcíně a lékům.

USA v prohlášení, které vydaly krátce po přijetí rezoluce, uvedly, že by mělo avizované vyšetřování přinést „kompletní a transparentní porozumění zdroji viru, sledu událostí a procesu rozhodování o reakci WHO“.

Navzdory tomu, že na shromáždění námitky nevznesly, se USA v prohlášení distancovaly od zmínky o intelektuálním vlastnictví a jeho možném omezení na základě dohody TRIPS. Ta umožňuje, aby úřady v případě nouzového stavu bez svolení držitele patentu povolily třetí straně licenční výrobu, v tomto případě léků či vakcíny. Tato pasáž ale podle USA „vysílá špatné poselství inovátorům, kteří budou zásadní pro řešení, která potřebuje celý svět“.

Světové zdravotnické shromáždění se letos konalo kvůli pandemii jen dva dny. Začalo v pondělí a v úterý končí. Zástupci jednotlivých členských zemí se jej účastnili prostřednictvím videokonference.

Trump: Vaše pochybení přišla svět extrémně draho

Americký prezident Donald Trump mezitím pohrozil trvalým zastavením amerického financování WHO a přehodnocením členství USA, pokud organizace dostatečně neprokáže svou nestrannost vůči Číně. Napsal to v dopisu šéfovi WHO Ghebreyesusovi, který zveřejnil na Twitteru. 

Trump uvedl, že WHO ukázala „znepokojující nedostatek nezávislosti“ vůči Pekingu a že selhala v odezvě na šíření koronaviru. „Je jasné, že opakovaná pochybení vás a vaší organizace při reakci na pandemii přišla svět extrémně draho,“ napsal Trump šéfovi WHO.

„Jediný způsob, jakým může Světová zdravotnická organizace vykročit vpřed, je, pokud zvládne skutečně prokázat svou nezávislost vůči Číně,“ dodal prezident s tím, že WHO má na zlepšení 30 dnů.

WHO podle Trumpa ignorovala nebezpečnost nákazy

Trump přikázal dočasně přerušit americké financování WHO v polovině dubna a prohlásil, že USA přezkoumají způsob, jakým organizace jednala v začátcích šíření nákazy. Již tehdy přitom WHO obvinil z šíření čínských „dezinformací“ o koronavirové nákaze. Nyní zveřejněný dopis shrnuje výsledky tohoto šetření.

Trump v něm WHO mimo jiné vyčítá, že kriticky neověřovala informace, které dostávala od Pekingu, jenž podle USA zakrýval informace o viru a snažil se umlčovat lékaře, kteří upozorňovali na případná rizika.

V dopise také tvrdí, že WHO na základě ujištění Pekingu umenšovala ohrožení, které covid-19 představuje, a že se zasazovala za otevřenost hranic, což způsobilo nekontrolovatelné šíření nemoci.

Podle Trumpova dopisu přitom organizace ignorovala zprávy o nebezpečnosti nákazy, které přicházely ze sousedních asijských zemí. Jako chybu prezident zmiňuje také to, že WHO napříč krizí chválila čínskou transparentnost.

Trump pandemii zlehčoval

Podobné kritice přitom čelí na domácí půdě sám Trump, který v mnoha veřejných vystoupeních ještě na konci února chválil přístup čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a tvrdil, že má pandemii v Číně pevně pod kontrolou. Na počátku února například prohlašoval, že nákaza sama odejde v dubnu s tím, jak se oteplí.

S tvrdou kritikou Číny přišel americký prezident až ve chvíli, kdy se nákaza silně rozmohla v USA. Trump následně čelil stále většímu tlaku ohledně reakce jeho administrativy, která podle mnohých dlouho nechtěla veřejně uznat vážnost situace, zejména kvůli obavám z dopadů na ekonomiku.

Trump se proto podle řady pozorovatelů snaží poukazováním na údajná pochybení WHO a Číny určit jednoznačného viníka a tím odvést pozornost od případných vlastních pochybení. Pandemie covidu-19 je totiž podle průzkumů zásadním tématem kampaně před listopadovými volbami, v nichž Trump usiluje o znovuzvolení.

Čína: Trump se snaží zbavit vlastní viny

WHO se k dopisu zatím nevyjádřila, již dříve však uvedla, že přerušení financování hlavní světové zdravotnické koordinační agentury v horké fázi pandemie nepovažuje za šťastné. USA byly největším přispěvatelem WHO, loni organizaci zaslaly 893 milionu dolarů (22,5 miliardy korun), tedy asi 22 procent jejího rozpočtu.

Čína v reakci na Trumpův dopis uvedla, že se USA tímto krokem snaží přenést vlastní vinu za nezvládnutí situace a očernit Čínu. Zároveň poznamenala, že se chce Washington zbavit povinností, které mu z členství ve WHO plynou.

Prezident Si Ťin-pching už dříve podpořil zhodnocení světové reakce na pandemii a přislíbil dvě miliardy dolarů (51,1 miliardy korun) během dvou let na boj s koronavirem. Slíbil také, že případnou vakcínu, kterou by vyvinula Čína, dostanou k dispozici všichni. Tvrzení USA o čínském zatajování epidemie ale Si odmítl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 34 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...