Spory o použití ibuprofenu při nemoci COVID-19

V polovině března se začaly na internetu objevovat první informace o tom, že užívání některých léků může komplikovat průběh nemoci COVID-19 způsobené novým koronavirem. Mělo by se jednat především o ty, které obsahují látku ibuprofen. Vědci si nejsou jistí, jaký je vliv tohoto přípravku na nemoc, a proto zatím vyzývají k předběžné opatrnosti.

V úterý doporučil mluvčí Světová zdravotnická organizace (WHO), aby lidé s příznaky nemoci COVID-19 zatím neužívali ibuprofen. Již dříve před tímto přípravkem v souvislosti s koronavirem varoval francouzský ministr zdravotnictví Olivier Veran na sociální síti Twitter. Podle agentury AFP francouzské úřady uvádějí, že protizánětlivé léky mohou dopad viru zhoršovat.

Francouzské experty vedla k tomuto varování studie v odborném žurnálu The Lancet – jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů věnovaných medicíně.

Agentura AFP proto oslovila mluvčího WHO Christiana Lindmeiera. Podle něj zdravotní odborníci WHO tento problém intenzivně studují. „Mezitím doporučujeme pro vlastní léčbu používat raději paracetamol, a ne ibuprofen. Je to důležité,“ uvedl expert WHO. Dodal, že pokud byl ibuprofen předepsán lékaři, je to v pořádku, doktoři vědí, co dělají, a o těchto komplikacích by měli vědět.

18. března se WHO vyjádřila oficiálně: „Nejsme si vědomí žádných negativních účinků ibuprofenu, kromě těch známých, jež omezují jeho používání u některých skupin obyvatelstva. WHO nemá informace o žádných klinických ani velkých studiích o tomto tématu.“

Co říkají vědci

Nejnověji se k tomuto problému vyjádřili lékaři v odborném časopise British Medical Journal. V něm potvrdil profesor Jean-Louis Montastruc, že francouzští vědci upozorňují na problémy ibuprofenu u pacientů s respiračními nemocemi už přibližně rok. Stejný názor má i britský lékař Paul Little, podle něhož „existují kvalitní důkazy o tom, že komplikace dýchacího ústrojí a respirační infekce jsou častější, pokud se používají léky typu NSAID“.

Little uvedl, že tato zjištění vycházejí ze dvou studií a že použití paracetamolu vede k menšímu množství komplikací.

Virolog Ian Jone z univerzity v Readingu zase popsal, že protizánětlivé účinky ibuprofenu mohou oslabit imunitní systém, což může zpomalit proces léčby.

Charlotte Warren-Gashová, specialistka na exotické choroby, dodává: „U COVID-19 je zapotřebí dalšího výzkumu, co se týká dopadů léčiv NSAID na osoby s různými zdravotními problémy. Do té doby je lepší léčit symptomy jako horečku a bolest v krku raději nejprve paracetamolem.“

Nemoc je ale složitá, zejména v dopadu na lidský imunitní systém. V Číně se totiž zase například jiný přípravek proti zánětům (tocilizumab) podává pacientům, kteří trpí velmi těžkým průběhem nemoci COVID-19 s řadou komplikací – a také v Itálii má podle časopisu BMJ řada lékařů s touto léčbou dobré zkušenosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025
Načítání...