Spory o použití ibuprofenu při nemoci COVID-19

V polovině března se začaly na internetu objevovat první informace o tom, že užívání některých léků může komplikovat průběh nemoci COVID-19 způsobené novým koronavirem. Mělo by se jednat především o ty, které obsahují látku ibuprofen. Vědci si nejsou jistí, jaký je vliv tohoto přípravku na nemoc, a proto zatím vyzývají k předběžné opatrnosti.

V úterý doporučil mluvčí Světová zdravotnická organizace (WHO), aby lidé s příznaky nemoci COVID-19 zatím neužívali ibuprofen. Již dříve před tímto přípravkem v souvislosti s koronavirem varoval francouzský ministr zdravotnictví Olivier Veran na sociální síti Twitter. Podle agentury AFP francouzské úřady uvádějí, že protizánětlivé léky mohou dopad viru zhoršovat.

Francouzské experty vedla k tomuto varování studie v odborném žurnálu The Lancet – jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů věnovaných medicíně.

Agentura AFP proto oslovila mluvčího WHO Christiana Lindmeiera. Podle něj zdravotní odborníci WHO tento problém intenzivně studují. „Mezitím doporučujeme pro vlastní léčbu používat raději paracetamol, a ne ibuprofen. Je to důležité,“ uvedl expert WHO. Dodal, že pokud byl ibuprofen předepsán lékaři, je to v pořádku, doktoři vědí, co dělají, a o těchto komplikacích by měli vědět.

18. března se WHO vyjádřila oficiálně: „Nejsme si vědomí žádných negativních účinků ibuprofenu, kromě těch známých, jež omezují jeho používání u některých skupin obyvatelstva. WHO nemá informace o žádných klinických ani velkých studiích o tomto tématu.“

Co říkají vědci

Nejnověji se k tomuto problému vyjádřili lékaři v odborném časopise British Medical Journal. V něm potvrdil profesor Jean-Louis Montastruc, že francouzští vědci upozorňují na problémy ibuprofenu u pacientů s respiračními nemocemi už přibližně rok. Stejný názor má i britský lékař Paul Little, podle něhož „existují kvalitní důkazy o tom, že komplikace dýchacího ústrojí a respirační infekce jsou častější, pokud se používají léky typu NSAID“.

Little uvedl, že tato zjištění vycházejí ze dvou studií a že použití paracetamolu vede k menšímu množství komplikací.

Virolog Ian Jone z univerzity v Readingu zase popsal, že protizánětlivé účinky ibuprofenu mohou oslabit imunitní systém, což může zpomalit proces léčby.

Charlotte Warren-Gashová, specialistka na exotické choroby, dodává: „U COVID-19 je zapotřebí dalšího výzkumu, co se týká dopadů léčiv NSAID na osoby s různými zdravotními problémy. Do té doby je lepší léčit symptomy jako horečku a bolest v krku raději nejprve paracetamolem.“

Nemoc je ale složitá, zejména v dopadu na lidský imunitní systém. V Číně se totiž zase například jiný přípravek proti zánětům (tocilizumab) podává pacientům, kteří trpí velmi těžkým průběhem nemoci COVID-19 s řadou komplikací – a také v Itálii má podle časopisu BMJ řada lékařů s touto léčbou dobré zkušenosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Švábi by jadernou katastrofu nepřežili, tvrdí nobelista

Švábi sice patří mezi ta nejodolnější zvířata na Zemi, ani oni by ale podle expertů na radiaci a životní prostředí nepřežili jaderné katastrofy typu výbuchu atomové bomby nebo nehody v jaderné elektrárně.
před 18 hhodinami

Hlavou spiknutí měl být Šling z Brna. Jeho zatčením začaly stranické čistky v KSČ

Revoluce požírá své děti – a v Československu s tím začala počátkem 50. let. Z Moskvy sílil tlak na hledání vnitřních nepřátel v komunistické straně, a i když by žádní neexistovali, země pod sovětskou nadvládou si je tehdy měly „vyrobit“. Po éře vykonstruovaných procesů se skutečnými názorovými oponenty, jako byla například Milada Horáková, přišlo období, kdy si svojí funkcí a posléze ani životem nemohl být jistý žádný komunista. Údajnou hlavu protistátního spiknutí odhalili před 75 lety – stal se jí brněnský tajemník Komunistické strany Československa (KSČ) Otto Šling.
před 18 hhodinami

Léčivý vláček nanomolekul podle studie vrací mozku nemocných mládí a naději

Mezinárodní spolupráce přinesla nový nadějný přípravek, který by mohl v budoucnu pomoci s bojem proti pandemii Alzheimerovy choroby. Zatím sice jen u myší, podle vědců ale nic nebrání tomu, aby lék fungoval i u lidí.
7. 10. 2025

Energie z vody, větru a slunce poprvé překonala uhlí. Globálně, hlavně díky Číně a Indii

Podle nového výzkumu letos vyrobily poprvé větrné, vodní a solární elektrárny víc elektřiny než elektrárny uhelné. Podle expertů jde o bod zlomu, kdy už budou tyto obnovitelné zdroje uhlí překonávat pořád.
7. 10. 2025
Načítání...

Nejčtenější

za 24 hodin
za 7 dní
Loading...
1
Loading...
Loading...
2
Loading...
Loading...
3
Loading...
4
Loading...
5
Loading...
6
Loading...
7
Loading...
8
Loading...