Spory o použití ibuprofenu při nemoci COVID-19

V polovině března se začaly na internetu objevovat první informace o tom, že užívání některých léků může komplikovat průběh nemoci COVID-19 způsobené novým koronavirem. Mělo by se jednat především o ty, které obsahují látku ibuprofen. Vědci si nejsou jistí, jaký je vliv tohoto přípravku na nemoc, a proto zatím vyzývají k předběžné opatrnosti.

V úterý doporučil mluvčí Světová zdravotnická organizace (WHO), aby lidé s příznaky nemoci COVID-19 zatím neužívali ibuprofen. Již dříve před tímto přípravkem v souvislosti s koronavirem varoval francouzský ministr zdravotnictví Olivier Veran na sociální síti Twitter. Podle agentury AFP francouzské úřady uvádějí, že protizánětlivé léky mohou dopad viru zhoršovat.

Francouzské experty vedla k tomuto varování studie v odborném žurnálu The Lancet – jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů věnovaných medicíně.

Agentura AFP proto oslovila mluvčího WHO Christiana Lindmeiera. Podle něj zdravotní odborníci WHO tento problém intenzivně studují. „Mezitím doporučujeme pro vlastní léčbu používat raději paracetamol, a ne ibuprofen. Je to důležité,“ uvedl expert WHO. Dodal, že pokud byl ibuprofen předepsán lékaři, je to v pořádku, doktoři vědí, co dělají, a o těchto komplikacích by měli vědět.

18. března se WHO vyjádřila oficiálně: „Nejsme si vědomí žádných negativních účinků ibuprofenu, kromě těch známých, jež omezují jeho používání u některých skupin obyvatelstva. WHO nemá informace o žádných klinických ani velkých studiích o tomto tématu.“

Co říkají vědci

Nejnověji se k tomuto problému vyjádřili lékaři v odborném časopise British Medical Journal. V něm potvrdil profesor Jean-Louis Montastruc, že francouzští vědci upozorňují na problémy ibuprofenu u pacientů s respiračními nemocemi už přibližně rok. Stejný názor má i britský lékař Paul Little, podle něhož „existují kvalitní důkazy o tom, že komplikace dýchacího ústrojí a respirační infekce jsou častější, pokud se používají léky typu NSAID“.

Little uvedl, že tato zjištění vycházejí ze dvou studií a že použití paracetamolu vede k menšímu množství komplikací.

Virolog Ian Jone z univerzity v Readingu zase popsal, že protizánětlivé účinky ibuprofenu mohou oslabit imunitní systém, což může zpomalit proces léčby.

Charlotte Warren-Gashová, specialistka na exotické choroby, dodává: „U COVID-19 je zapotřebí dalšího výzkumu, co se týká dopadů léčiv NSAID na osoby s různými zdravotními problémy. Do té doby je lepší léčit symptomy jako horečku a bolest v krku raději nejprve paracetamolem.“

Nemoc je ale složitá, zejména v dopadu na lidský imunitní systém. V Číně se totiž zase například jiný přípravek proti zánětům (tocilizumab) podává pacientům, kteří trpí velmi těžkým průběhem nemoci COVID-19 s řadou komplikací – a také v Itálii má podle časopisu BMJ řada lékařů s touto léčbou dobré zkušenosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 1 hhodinou

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 11 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...