Joe Manchin

Z americké politiky mizí ti, kteří se dokázali pohybovat i mimo stranické linie a rozhodovali se i podle vlastního uvážení. Jedním z příkladů je arizonská senátorka Kyrsten Sinemová, zvolená v roce 2018 původně za demokraty. V průběhu svého mandátu opustila stranu a stala se nezávislou. Aktuálně oznámila, že se už nebude ucházet o znovuzvolení. Důvodem je také její frustrace z nesmiřitelně rozdělené politické scény. A v tomto Sinemová není sama.

Guvernér Západní Virginie Jim Justice a vlivní američtí zákonodárci slavnostně zahájili provoz továrny na metanol. Jde o jednu z největších českých investic ve Spojených státech – společnost Karla Komárka za stavbu zaplatila přes čtvrt miliardy dolarů. Američtí senátoři se snaží mírnit obavy místních obyvatel z případných zdravotních rizik.

Americký prezident Joe Biden v úterý podepsal zákon o rozsáhlých investicích do ochrany klimatu a zdravotnictví. Balík vyhrazuje 369 miliard dolarů (8,9 bilionu korun) na investice do obnovitelných zdrojů energie a na snížení emisí, podle listu The Guardian představuje dosud nejvýznamnější úsilí USA s ohledem na klimatickou krizi.

Demokratický kandidát Joe Biden složil 20. ledna 2021 slavnostní přísahu, a stal se tak 46. prezidentem Spojených států. Jeho nástup do úřadu provázel rozruch kolem exprezidenta Donalda Trumpa. Zatímco na domácím poli patří mezi jeho výrazné kroky v prvním roce z pozice šéfa Bílého domu prosazování investičních balíčků, světovou scénu výrazně ovlivnilo stažení amerických vojáků z Afghánistánu. Bidenova popularita strmě klesla, shodují se odborník na USA z New York University v Praze Tomáš Klvaňa a politolog a historik z Katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Francis Raška.

Američtí demokraté po měsících vyjednávání nalezli shodu na obrysech obřího investičního balíku zaměřeného zejména na sociální programy a boj s klimatickými změnami, který je stěžejní součástí politické agendy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu to oznámil na tiskové konferenci před svým odletem do Evropy. Balík nicméně musí ještě schválit Kongres, kde podle aktuálních vyjádření některých zákonodárců není jeho podpora stále zcela jasná.

Americký Senát hlasy demokratů a republikánů schválil čtvrt bilionu dolarů na výzkum a vývoj technologií, které budou konkurovat těm čínským. Týká se to hlavně telekomunikačních součástek a čipů pro autoprůmysl. Jde o jednu z mála věcí, na nichž se obě strany shodnou. V Kongresu totiž zároveň zkrachovala jednání o podpoře masivních investic do infrastruktury.