Nezávislých kandidátů v USA ubývá. Sinemová, Manchin či Romney se už vzdali naděje na sbližování Američanů

Nahrávám video
Horizont ČT24: Nezávislých kandidátů ubývá
Zdroj: ČT24

Z americké politiky mizí ti, kteří se dokázali pohybovat i mimo stranické linie a rozhodovali se i podle vlastního uvážení. Jedním z příkladů je arizonská senátorka Kyrsten Sinemová, zvolená v roce 2018 původně za demokraty. V průběhu svého mandátu opustila stranu a stala se nezávislou. Aktuálně oznámila, že se už nebude ucházet o znovuzvolení. Důvodem je také její frustrace z nesmiřitelně rozdělené politické scény. A v tomto Sinemová není sama.

Kyrsten Sinemová je jedna z těch, kdo hledají shodu, a to bez ohledu na stranickou příslušnost. V pozici nezávislé senátorky nedávno věnovala značné úsilí tomu, aby horní komora amerického Kongresu dokázala najít společnou řeč ve dvou klíčových otázkách spojených v jediné hlasování: o bezpečnosti na americko-mexické hranici a současně o pomoci pro Ukrajinu a Izrael. Republikáni tuto legislativu ale shodili ze stolu. A pro Sinemovou to byla poslední kapka.

„Kompromis je sprosté slovo. Došli jsme na křižovatku a vydali jsme se cestou hněvu a rozdělení,“ uvedla.

Demokratickou stranu opustila v roce 2022, ale svou autonomii projevovala i tím, když hlasovala podle svého uvážení, a nikoli podle stranické partitury. Opakovaně deklarovala, že takto usiluje o větší jednotu.

Hledání nečekaných spojenců končí

„Někteří se vzdali cíle zmírnit naše rozdělení a sjednotit Američany. Já ne. Tvrdě jsem pracovala na tom, abych ve své veřejné službě ukázala hodnotu spolupráce s nepravděpodobnými spojenci za účelem dosažení výsledků,“ tvrdí.

Tento cíl se Sinemové nakonec nepodařilo naplnit. Podobně jako ona vzdal svůj souboj se stranickou disciplínou také senátor Joe Manchin. Už dříve, na podzim 2023, oznámil demokrat označovaný za přísného individualistu, že o další mandát ve volbách v listopadu 2024 usilovat nebude. „Rozhodl jsem se, že budu raději cestovat naší zemí a mluvit s lidmi, abych zjistil, zda je zájem o vytvoření hnutí, které by mohlo mobilizovat politický střed a sblížit Američany,“ prohlásil.

Nahrávám video
Události, komentáře k výsledkům volebního superúterý v USA
Zdroj: ČT24

Kdo bude naslouchat i druhé straně?


Tato myšlenka nezní poprvé, ale zatím se nikomu nepodařila naplnit. Rezignace na pokračování v nesmiřitelně rozdělené politice ale není jen doménou nezávislých nebo demokratů. Semknuté řady Republikánů tradičně narušuje Mitt Romney. Politik, který se opakovaně nezdráhal postavit se hlavnímu proudu strany ani někdejšímu republikánskému prezidentovi.

„Jsem si vědom toho, že v mé straně i v mém státě (Utahu) jsou lidé, kteří budou tvrdě nesouhlasit s mým rozhodnutím. A v některých kruzích budu vehementně odsuzován. Určitě uslyším nadávky od prezidenta (Trumpa) i jeho příznivců,“ uvedl v únoru 2020.

Ani Romney se už nebude snažit o dalších šest let v Senátu, rezignaci na kandidaturu oznámil vloni v září. I když patří k otevřeným a hlasitým kritikům současného demokratického prezidenta, neváhá podpořit demokraty, pokud jejich návrhy považuje za přínosné. Přístup, který je stále méně obvyklý, a s odchodem skutečně autonomních osobností bude ještě vzácnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 46 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 1 hhodinou

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 2 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...