Nezávislých kandidátů v USA ubývá. Sinemová, Manchin či Romney se už vzdali naděje na sbližování Američanů

Nahrávám video

Z americké politiky mizí ti, kteří se dokázali pohybovat i mimo stranické linie a rozhodovali se i podle vlastního uvážení. Jedním z příkladů je arizonská senátorka Kyrsten Sinemová, zvolená v roce 2018 původně za demokraty. V průběhu svého mandátu opustila stranu a stala se nezávislou. Aktuálně oznámila, že se už nebude ucházet o znovuzvolení. Důvodem je také její frustrace z nesmiřitelně rozdělené politické scény. A v tomto Sinemová není sama.

Kyrsten Sinemová je jedna z těch, kdo hledají shodu, a to bez ohledu na stranickou příslušnost. V pozici nezávislé senátorky nedávno věnovala značné úsilí tomu, aby horní komora amerického Kongresu dokázala najít společnou řeč ve dvou klíčových otázkách spojených v jediné hlasování: o bezpečnosti na americko-mexické hranici a současně o pomoci pro Ukrajinu a Izrael. Republikáni tuto legislativu ale shodili ze stolu. A pro Sinemovou to byla poslední kapka.

„Kompromis je sprosté slovo. Došli jsme na křižovatku a vydali jsme se cestou hněvu a rozdělení,“ uvedla.

Demokratickou stranu opustila v roce 2022, ale svou autonomii projevovala i tím, když hlasovala podle svého uvážení, a nikoli podle stranické partitury. Opakovaně deklarovala, že takto usiluje o větší jednotu.

Hledání nečekaných spojenců končí

„Někteří se vzdali cíle zmírnit naše rozdělení a sjednotit Američany. Já ne. Tvrdě jsem pracovala na tom, abych ve své veřejné službě ukázala hodnotu spolupráce s nepravděpodobnými spojenci za účelem dosažení výsledků,“ tvrdí.

Tento cíl se Sinemové nakonec nepodařilo naplnit. Podobně jako ona vzdal svůj souboj se stranickou disciplínou také senátor Joe Manchin. Už dříve, na podzim 2023, oznámil demokrat označovaný za přísného individualistu, že o další mandát ve volbách v listopadu 2024 usilovat nebude. „Rozhodl jsem se, že budu raději cestovat naší zemí a mluvit s lidmi, abych zjistil, zda je zájem o vytvoření hnutí, které by mohlo mobilizovat politický střed a sblížit Američany,“ prohlásil.

Nahrávám video

Kdo bude naslouchat i druhé straně?


Tato myšlenka nezní poprvé, ale zatím se nikomu nepodařila naplnit. Rezignace na pokračování v nesmiřitelně rozdělené politice ale není jen doménou nezávislých nebo demokratů. Semknuté řady Republikánů tradičně narušuje Mitt Romney. Politik, který se opakovaně nezdráhal postavit se hlavnímu proudu strany ani někdejšímu republikánskému prezidentovi.

„Jsem si vědom toho, že v mé straně i v mém státě (Utahu) jsou lidé, kteří budou tvrdě nesouhlasit s mým rozhodnutím. A v některých kruzích budu vehementně odsuzován. Určitě uslyším nadávky od prezidenta (Trumpa) i jeho příznivců,“ uvedl v únoru 2020.

Ani Romney se už nebude snažit o dalších šest let v Senátu, rezignaci na kandidaturu oznámil vloni v září. I když patří k otevřeným a hlasitým kritikům současného demokratického prezidenta, neváhá podpořit demokraty, pokud jejich návrhy považuje za přínosné. Přístup, který je stále méně obvyklý, a s odchodem skutečně autonomních osobností bude ještě vzácnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 1 hhodinou

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 2 hhodinami

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, ten skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 7 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 10 hhodinami

Bulharsko končí s dodáváním zbraní Ukrajině

Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, uvedla v úterý agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
před 10 hhodinami

Po ruském útoku v Charkovské oblasti zemřeli čtyři lidé

Při ruském útoku na město Čuhujiv v Charkovské oblasti přišli o život čtyři lidé, informovaly místní úřady. V Charkově utrpělo zranění dalších nejméně patnáct lidí včetně dětí. Jednu ženu zabil a další čtyři lidi zranil ruský dron poblíž Derhači u Charkova. Sedm lidí zranily ruské bomby v Dněpropetrovské oblasti. Ukrajina podle ruských okupačních úřadů podruhé v krátké době zasáhla most spojující Krym s okupovanou částí Chersonské oblasti. Ukrajinský generální štáb se přihlásil k útoku na muniční sklad u Bělgorodu na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...