Nezávislých kandidátů v USA ubývá. Sinemová, Manchin či Romney se už vzdali naděje na sbližování Američanů

Nahrávám video
Horizont ČT24: Nezávislých kandidátů ubývá
Zdroj: ČT24

Z americké politiky mizí ti, kteří se dokázali pohybovat i mimo stranické linie a rozhodovali se i podle vlastního uvážení. Jedním z příkladů je arizonská senátorka Kyrsten Sinemová, zvolená v roce 2018 původně za demokraty. V průběhu svého mandátu opustila stranu a stala se nezávislou. Aktuálně oznámila, že se už nebude ucházet o znovuzvolení. Důvodem je také její frustrace z nesmiřitelně rozdělené politické scény. A v tomto Sinemová není sama.

Kyrsten Sinemová je jedna z těch, kdo hledají shodu, a to bez ohledu na stranickou příslušnost. V pozici nezávislé senátorky nedávno věnovala značné úsilí tomu, aby horní komora amerického Kongresu dokázala najít společnou řeč ve dvou klíčových otázkách spojených v jediné hlasování: o bezpečnosti na americko-mexické hranici a současně o pomoci pro Ukrajinu a Izrael. Republikáni tuto legislativu ale shodili ze stolu. A pro Sinemovou to byla poslední kapka.

„Kompromis je sprosté slovo. Došli jsme na křižovatku a vydali jsme se cestou hněvu a rozdělení,“ uvedla.

Demokratickou stranu opustila v roce 2022, ale svou autonomii projevovala i tím, když hlasovala podle svého uvážení, a nikoli podle stranické partitury. Opakovaně deklarovala, že takto usiluje o větší jednotu.

Hledání nečekaných spojenců končí

„Někteří se vzdali cíle zmírnit naše rozdělení a sjednotit Američany. Já ne. Tvrdě jsem pracovala na tom, abych ve své veřejné službě ukázala hodnotu spolupráce s nepravděpodobnými spojenci za účelem dosažení výsledků,“ tvrdí.

Tento cíl se Sinemové nakonec nepodařilo naplnit. Podobně jako ona vzdal svůj souboj se stranickou disciplínou také senátor Joe Manchin. Už dříve, na podzim 2023, oznámil demokrat označovaný za přísného individualistu, že o další mandát ve volbách v listopadu 2024 usilovat nebude. „Rozhodl jsem se, že budu raději cestovat naší zemí a mluvit s lidmi, abych zjistil, zda je zájem o vytvoření hnutí, které by mohlo mobilizovat politický střed a sblížit Američany,“ prohlásil.

Nahrávám video
Události, komentáře k výsledkům volebního superúterý v USA
Zdroj: ČT24

Kdo bude naslouchat i druhé straně?


Tato myšlenka nezní poprvé, ale zatím se nikomu nepodařila naplnit. Rezignace na pokračování v nesmiřitelně rozdělené politice ale není jen doménou nezávislých nebo demokratů. Semknuté řady Republikánů tradičně narušuje Mitt Romney. Politik, který se opakovaně nezdráhal postavit se hlavnímu proudu strany ani někdejšímu republikánskému prezidentovi.

„Jsem si vědom toho, že v mé straně i v mém státě (Utahu) jsou lidé, kteří budou tvrdě nesouhlasit s mým rozhodnutím. A v některých kruzích budu vehementně odsuzován. Určitě uslyším nadávky od prezidenta (Trumpa) i jeho příznivců,“ uvedl v únoru 2020.

Ani Romney se už nebude snažit o dalších šest let v Senátu, rezignaci na kandidaturu oznámil vloni v září. I když patří k otevřeným a hlasitým kritikům současného demokratického prezidenta, neváhá podpořit demokraty, pokud jejich návrhy považuje za přínosné. Přístup, který je stále méně obvyklý, a s odchodem skutečně autonomních osobností bude ještě vzácnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 4 mminutami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 47 mminutami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 58 mminutami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Komise žaluje Česko a Maďarsko kvůli evropskému zatýkacímu rozkazu

Evropská komise se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie. České ministerstvo spravedlnosti zdůraznilo, že věc se netýká pozdního zavedení právního předpisu EU do českého práva, ale právního sporu ohledně správnosti provedení některých ustanovení. Dodalo, že už zahájilo legislativní práce ke splnění zbylých požadavků.
12:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Paměť pod palbou. Ruská armáda ničí ukrajinské kulturní dědictví

Ruská agrese zanechala svoji stopu prakticky ve všech sférách ukrajinského života. Vedle ztrát na životě obyvatel a nezměrné bolesti a utrpení přinesla také bezprecedentní míru fyzické destrukce. Zatímco materiální škody jsou průběžně vyčíslovány, ruské invazi padají za oběť – často nenávratně – rovněž ukrajinské kulturní památky nevyčíslitelné hodnoty. Více k tématu v obrazovém materiálu Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
před 2 hhodinami

Člun s keporkakem zvaným Timmy dorazil do Dánska

Nákladní člun, na nějž se v úterý 28. dubna podařilo naložit keporkaka, který koncem března uvázl na mělčině u německého pobřeží, pokračuje v plavbě. Odpoledne vplul do dánských výsostných vod. Podle plánu má proplout kolem dánských ostrovů a okolo Jutského poloostrova do Severního moře, kde záchranáři velrybu plánují vypustit. Za noc urazili přibližně 50 kilometrů a ráno proplouvali kolem ostrova Fehmarn. Cesta by měla trvat několik dní. Keporkak ve středu dostal GPS lokátor, který umožní jeho další sledování. Osud velryby, které podle města Timmendorfer Strand začali přezdívat Timmy, poutá už řadu týdnů pozornost německých i zahraničních médií a veřejnosti.
14:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...