Demokraté se podle Bidena shodli na podobě obřího investičního balíku

Američtí demokraté po měsících vyjednávání nalezli shodu na obrysech obřího investičního balíku zaměřeného zejména na sociální programy a boj s klimatickými změnami, který je stěžejní součástí politické agendy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu to oznámil na tiskové konferenci před svým odletem do Evropy. Balík nicméně musí ještě schválit Kongres, kde podle aktuálních vyjádření některých zákonodárců není jeho podpora stále zcela jasná.

„Po měsících těžkých vyjednávání se domnívám, že máme - vím, že máme historický ekonomický plán,“ řekl Biden. „Je to plán, který vytvoří miliony pracovních míst, posílí ekonomiku, investuje do našeho státu a do našich lidí, promění klimatickou krizi v příležitost a pošle nás na cestu, na níž budeme moci nejen soutěžit, ale zvítězíme v ekonomickém zápolení o 21. století s Čínou a s každou další velkou zemí na světě,“ dodal.

Demokraté dlouho nemohli najít shodu a finální návrh je podle amerických médií dvakrát menší, než původní plán Bidenovy administrativy. Balík nakonec počítá s výdaji 1,75 bilionu dolarů (38,6 bilionu korun) rozprostřených do deseti let, čímž se stále řadí mezi největší veřejné investice v USA za řadu desetiletí.

Prezident tvrdí, že se Spojené státy kvůli novým výdajům nebudou dále zadlužovat, jelikož součástí opatření je rovněž zvýšení daní pro nejbohatší Američany a ustavení minimální daňové sazby pro podniky. „Je to fiskálně zodpovědné. A plně se to zaplatí,“ řekl Biden s tím, že podle ekonomů balík rovněž sníží inflační tlak na americkou ekonomiku.

S Bidenovým plánem dlouho nesouhlasili především dva demokratičtí senátoři Joe Manchin a Kyrsten Sinemaová, kteří měli zásadní vliv na seškrtání výdajů i prezidentových plánů na zvýšení daní podnikům.

„Nikdo nedostal všechno, co chtěl, včetně mě,“ řekl Biden k dlouhým vyjednáváním se svými spolustraníky. „Ale takový je kompromis. Takový je konsensus. A to je to, s čím jsem kandidoval,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 2 mminutami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 56 mminutami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánovčera v 19:43

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12
Načítání...